Tak dneska jsme si zase pronajali několik hraček pro dospělé a pořádně to roztočili…. (doslova, hlavně nad pozemkem souseda 😉 ).
Na osmou ráno byl domluvený jeřáb……. nedojel. Ačkoli jsem ho rezervoval minulou středu, v pátek mi z nějakého důvodu volali od nich z firmy a protože jsem jim to nezvedl (fakt sem si nevšim, že volali), prostě se rozhodli objednávku zrušit bez jakéhokoli dalšího telefonátu nebo sms. No, tak sem jim tam udělal trochu brajgl, a naštěstí o 45minut později dorazil jiný :-).
Jako první jsme přestěhovali palety s miako vložkama dovnitř domu, aby se nám to pak lépe tlačilo nahoru na strop. I tak to byla pak dost fuška, ale aspoň jsme posilovali jen záda a ruce a ne i nohy ;-). Jeřáb byl fáááákt vysoký a dokázal věci teleportovat relativně dost vysoko.
Bohužel během teleportace se vysunutej jeřáb nijak nezasunoval, jen otáčel, takže se většina dnešního materiálu cestou ze země k domu byla podívat i na pozemek našeho souseda, ty várky, co měli větší štěstí, se prolétly dokonce nad jeho střechou.
Jako další jsme pak postupně umístili všechny nosníky nahoru na cihly, odkud jsme je pak už ručně rozmístili po celé ploše. Ačkoli byl jeřáb fakt velkej, nedosáhl úplně na konec domu, takže se do pracovny musely nosníky přesunout ručně z obyváku.
Po tom co jeřáb dojeřáboval, zůstala po něm takováhle roztomilá díra v naší předzahrádce před domem 😉
Když byly nosníky připraveny, roztahaly se po celé délce už napřesno na šířku miako vložky.
Takhle jsme postupně vycentrovali všechny nosníky nad všema místnostna.
Zároveň s tím jsme ještě dole dořešili podpěry pod stropem, aby se mohly začít plnit položené nosníky miako vložkama.
No a to je asi téměř všechno. Po zbytek dne brigošové rozmisťovali miako vložky do připravených nosníků. Tahle zábava jim pak vydržela nějaké čtyři hodiny, kdy jsem je buď já, projektant nebo zedník museli nasměrovávat, protože bez tvrdého vedení pobíhali jak lemingové bez příkazu sem a tam :-). Bohužel z toho jejich zmatku nejsou žádné fotky, ale na videu jdou vidět (včetně toho, jak jsem musel vždycky vylézt nahoru a slovně je motivovat k lepším výkonům 😉 ).
Tak tu máme report ze včerejška. Ráno jsme spolu s projektantem vyznačili na hlavní dvě místosti body, kam se v pondělí budou pokládat stropní nosníky.
Zatímco já bych to zbaběle měřil ze žebříku, projektant si vesele běhal po horních zdech. Tady nutno zopakovat , že nemámé žádné vypasené porothermy 50cm široké, ale jen 17.5cm široké VPC.
Jako další následovalo připravení vzpěr v místech dvou největších oken, abychom v pondělí ráno mohli pokládat stropní nosníky (které na vzpěrách budou ležet).
Ačkoli jsme tam na to měli brigádníky a ve více lidech by se to mělo teoreticky dělat lépe, tak se brigošové zase předvedli a místo pomáhání spíš škodili. Co jim člověk neřekl, to neudělali, a co řekl, udělali blbě. Nakonec jsem je ale spolu s projektantem dokopal ke zdárnému výsledku a bylo hotovo.
Dál pak bylo potřeba vyklidit všechny zbývající cihly, překlady a palety z vnitřku, abysme tam v pondělí mohli stavět další stojky pod strop.
Tyhle všechny palety jsme již zpracovali při stavbě 1. patra. Každá paleta představuje 1.1 tuny radosti, kterou museli brigošové podat a já nebo zedník usadit na zeď. To se pak hubne jedna radost ;-).
Takhle radostně vypadali brigošové, když stěhovali 150kg překlady z desky ven.
Bohužel, jakmile na ně člověk nekoukal, hned si dávali pauzu.
Po tom, co jsme vystěhovali vše ven z desky, proběhl ještě velký generální úklid stavby, protože ze všech palet a pytlů s cementu tam byl už dost bordel. Tím skončila včerejší práce brigádníků a po zbytek dne se už jen zdilo.
Zedník včera celý den dozdíval překlady, zbývající nosnou zeď a později vnitřní příčky. Koupelnu už má do 3/4 a ještě mu zbývá jedna příčka s dveřmi mezi vstupní chodbou a technickou místností. Tu chce stihnout během pondělka než mu tam položíme strop :-).
A ještě samozřejmě video. Tentokrát jsem zkusil fotit z jiného úhlu, aby bylo vidět trochu víc dovnitř. Bohužel zdi jsou už dost vysoké a tak vnitřní frmol zachycený není. Naštěstí příští týden se práce posunujou o level výš a zase bude co natáčet ;-).
Poslední dva dny jsou na stavbu dost naprd. Včera pršelo naprosto brutálně a dneska až od cca jedenácti.
Včera jsme akci se zedníkama odpískali hned ráno (a to opravdu “hned”, protože to bylo v půl sedmé na pozemku). Bohužel jsme ale nemohli jet rovnou domů, protože nám měli přivézt stropy.
Zároveň s tím jsme ještě s projektantem potřebovali zajet do půjčovny bednění a vzpěr. Nedalo se tedy nic dělat, museli jsme si práci rozdělit. Zatímco já jel v tom největším chcanci na druhou stranu města, Iva vyhlížela náklaďák s přívěsem, který vezl nosníky a miako vložky.
Ačkoli jsme Ivě v budoucí technické místnosti vybudovali dočasný přístřešek z plachty, nakonec musela být hodinu a půl venku v lijáku a aspoň trochu koordinovat nasraného dopravce. Výsledkem bylo, že když jsem ji vyzvedával, byla mokrá jak myš a klepala se zimou ;-). Holt do naší výbavy malých stavitelů budeme muset ještě pořídit pláštěnky.
Bohužel z akce není žádná fotka, takže si jen představte obrovský náklaďák zapadlý v bahnu našeho pozemku, jak skládá spoustu železobetonových nosníků na strop spolu s deseti paletami pálených miako vložek na strop.
Dneska jsem se pak na stavbu vypravil sám, zatímco Iva trochu poklidila naši stávající sluj a po zbytek času pracovala.
Na stavbě bylo dneska docela veselo. Hned z rána jsme se pustili do zdění a kolem deváté jsme se rozhodli usadit první překlad nad oknem. Začali jsme skromě malým překladem ve špajzu.
Ačkoli to byl v porovnání s ostatními překlady drobeček, už ten vážil kolem 80kg a byla s ním docela legrace.
Jako další byl na řadě překlad nad kuchyňským oknem. To už byla máma drobečka a oproti tomu metrovému měla rovnou metry dva, takže bratru 160kg. Dostat překlad nahoru a usadit už byl docela boj, naštěstí nás tam bylo pět a nějak jsme ho tam nakonec dostali
Další v řadě byl pak překlad z obyváku na terasu, což byl jen starší brácha drobečka, takže spíš odpočinek, měl “jen” 1.2m a nějakých 100kg ;-).
Jako poslední nás čekal tátu překlad z pracovny na terasu, který byl jako jediný 2.25m a vážil 180kg. Na to jsme už přivolali ještě další dva brigádníky/kamarády ostatních brigádníků a v šesti lidech jsme ho postupně dopravili z palety až nahoru na zeď.
Tohle pak byla už hodně vypečená akce. Jen doprava ke správné zdi znamenala tátu na třikrát zvednout a položit v mezipřestávce, protože se mu nějak nechtělo.
Když jsme ho pak zvedali nad okno, udělali jsme dva komínky z palet a postupně ho zvedali cik-cak nahoru spolu s přidáváním palet. Nakonec ho společně v šesti lidech zvedali a další dva jsme podpírali palety, aby zvedači nespadli z více než dvoumetrové výšky.
Krom toho jsme dneska zvládli vyzdít ještě několik šárů vnitřních zdí spolu s dozděním několika dveří.
Bohužel v jedenáct začalo už pršet tak silně, že jsme to museli odpískat a odložit práci zase na zítra.
Dnešní den začal téměř typicky, dalo by se říct. Budíček v šest, fofr párty ráno doma a šup šup na pozemek. Fous před sedmou do místního krámku pro plněné buchty a šátečky a v sedm otvírání pozemku a vítání zedníka.
Po rychlé snídani jsme se přidali k zedníkovi a společně vyčkávali, jestli dorazí domluvený brigádník. I ten nezklamal a opět typicky v 7:30 poslal sms, že kdesicosi ultraproblém a změna programu a dorazí možná někdy-nevím-kdy.
To byl bohužel trochu problém, protože na dnešek jsem měl v plánu podat stejný výkon jako včera, což znamenalo pomazlit a polaskat dalších 14 tun cihel.
Nedalo se nic dělat, sáhl jsem do záloh a fous před osmou budil mou místní brigádnickou četu. Otázka byla, zda odjeli na dovču či nikoli, naštěstí pro mne jim do toho něco vlezlo a tim pádem brigoš číslo jedna byl k dispozici. Teda, on v tu dobu spíš spal a byl trochu překvapený-nasraný-otupělý, ale pár správně mířených manipulačních vět ho vzpružilo a odsouhlasil, že dorazí. Spolu s ním jsem ho zaúkoloval vzít i druhého brigoše, ať to jde pořádně od ruky.
Kolem deváté dorazil první, v půl desáté pak druhý a naše stavební velkovýroba se mohla rozjet naplno. Nejprve jsme dozdili zbývající šáry ze včerejška a pak začali navršovat další cihly na obvodových zdech.
Zhruba v půlce jsme zjistili, že půlkové cihly z dodaných palet mizí zabijáckou rychlostí a možností je buď spustit malovýrobu půlených cihel (z velých cihel pomocí flexy, jak jinak), nebo povolat třetí kamion dřív, než jsem měl v plánu.
Testovací vzorek dopadl celkem obstojně, takže jsem vyčlenil jeden headcount na práci na flexe, takže druhej headcount musel rychlejc nosit, ale šlo to. Po cca dvou hoďkách jsme měli spoustu půlkových cihel. Sic ošklivých a ne úplně rovných, ale na vnitřní půlky dostatečných.
Zbytek dne jsme pak už jen zdili jak o závod.
V jednu chvíli to už vypadalo, že nám odpadá i zedník, ale opět stačilo jen správné popostrčení a plán dozdít všechny obvodové zdi do osmého šáru byl na světě. Zdění jsme dojeli kolem půl páté, kdy máme všude osm a k tomu ještě kousek jedné vnitřní příčky ze zbytku lepidla, protože “přece to nevyhodíme ne….” (c) Zedník.
Na závěr dne jsme vyplatili brigoše i zedníka, který dostal i cca 10% prémii, jelikož jsme s ním fakt spokojený. Podle mě nebyl úplně připravený na tempo, které jsme mu nastavili, na druhou stranu pracuje opravdu kvalitně a peníze si stopro zaslouží. Opět jsme dneska (s našim zedníkem u toho) komentovali, že jsme rádi, že druhý vykuk-zedník nedopadl.
A na závěr, co je zajímavé, ještě předevčírem jsme psychologicky vnímali celou stavbu spíš jako pozemek. Ale když tam včera vyrostla část zdí, už to vypadalo skoro jako dům, a dneska, dneska je to barák jak poleno. Takže od zítřka už nejezdíme na pozemek, ale na barák ;-).
Jelikož jsme před pár dny dodělali naše veledílo – základovou desku, chtělo by to nějaké ohlédnutí se zpět, rekapitulaci a vyčíslení.
Nejprve trochu datumů a čísel:
Stavební povolení jsme dostali 13.7.2015,
skrývku ornice jsme udělali 14.7.2015 (protože jsme na 13.7. už nesehnali bagr ;-)),
desku jsme do finálního stavu dobudovali 7.8.2018
desku jsme tvořili 21 dnů a dělali jsme na ní téměř každý den krom jednoho prodlouženého víkendu (od 30.7. do 2.8.),
deska nás sakum prdum stála 209.174 kč (včetně stavebního dozoru a mentoringu),
to znamená, že jsme díky svépomoci oproti dodávce firmou ušetřili cca 140.000kč (relevantní nabídky byly 350.000 kč – 380.000 kč).
Na stavbě padlo 51 m3 betonu za 108.589 kč,
dále pak 80 tun štěrku (za 15.380kč včetně dopravy),
celková plocha desky je 143m2
Celou stavbu jsme poctivě dokumentovali, takže krom průběžných videí (které jsou k dispozici zde) jsme vytvořili také 2min video s zachycující komplet celou stavbu.
Kromě fotek a videí ze stavby jsme také poctivě zapisovali každý nákup a platbu, takže máme detailní přehled všeho, co se na desku použilo:
Zakladova deska
209 174,00 Kč
Kdy
Za co
Castka
14.7.2015
znackovace
300,00 Kč
16.7.2015
skryvka ornice – bagrista
1 000,00 Kč
16.7.2015
late na lavicky + vruty
600,00 Kč
16.7.2015
geodet – vymereni zakladu a nuly
1 400,00 Kč
17.7.2015
uplatek bagristovy abychom predbehli
1 000,00 Kč
17.7.2015
bagrista – vykopani pasu
2 000,00 Kč
17.7.2015
zelezo
15 737,00 Kč
17.7.2015
ztracene bedneni + doprava
14 967,00 Kč
17.7.2015
vapno
120,00 Kč
17.7.2015
Veci na zemnici pasek
4 688,00 Kč
17.7.2015
polystyren + KG trubka na prostupky
655,00 Kč
17.7.2015
Roxory + plachta do auta
400,00 Kč
19.7.2015
roxory bauhaus
208,00 Kč
20.7.2015
beton zakladove pasy + pumpa
36 046,00 Kč
20.7.2015
gumoasfalt + kg trubka 20 cm
860,00 Kč
22.7.2015
Pisek
1 200,00 Kč
22.7.2015
Pujceni michacky 250kc/den
750,00 Kč
22.7.2015
Cement 12 pytlu
708,00 Kč
22.7.2015
sprej znackovaci
213,00 Kč
23.7.2015
brigadnici 3ks x 8hod
1 920,00 Kč
24.7.2015
Pujceni velkeho kanga na hlinu
680,00 Kč
25.7.2015
KG trubky cast prvni
1 400,00 Kč
25.7.2015
brigadnici 2ks x 7hod
1 120,00 Kč
26.7.2015
brigadnici 2ks x 7.5hod
1 200,00 Kč
26.7.2015
komponenty na lezatou (kanalizace)
3 033,00 Kč
27.7.2015
beton na bedneni
21 000,00 Kč
27.7.2015
pena na zadelani der
240,00 Kč
28.7.2015
pisek
1 000,00 Kč
28.7.2015
brigadnici 2 ks x 7 hod
1 120,00 Kč
29.7.2015
pujceni zaby
450,00 Kč
3.8.2015
štěrk
7 380,00 Kč
3.8.2015
doprava štěrku
8 000,00 Kč
3.8.2015
bagr na rozvoz štěrku
4 000,00 Kč
3.8.2015
pujčení auta
500,00 Kč
3.8.2015
pujčení vibrační desky
677,00 Kč
4.8.2015
osb desky na salovani
2 695,00 Kč
4.8.2015
cihly na podepreni kari siti
300,00 Kč
4.8.2015
stavebni denik
103,00 Kč
4.8.2015
trubka na ohybani roxor, vazaci draty
217,00 Kč
27.7.2015
trubka na vodu (studna+sachta)
1 220,00 Kč
6.8.2015
hmozdinky na bedneni
478,00 Kč
6.8.2015
pena na bedneni
178,00 Kč
6.8.2015
spojky na vodovodni hadici
50,00 Kč
6.8.2015
beton na desku
51 543,00 Kč
6.8.2015
Pujceni vibracni late
468,00 Kč
7.8.2015
stavebni dozor + mentoring
15 000,00 Kč
6.8.2015
Brigadnik 1ks
350,00 Kč
Celá stavba desky byla pro nás dost výzva, protože po téměr deseti letech sezení u kompu jsme nebyli úplně (asi spíš vůbec) edukovaní ve stavebních postupech. Pokud se ale ohlédneme zpět, rozhodně bychom neměnili a pustili se do toho znovu (a to i pokud bychom stavěli znovu poprvé, nebo pokud by to byla naše druhá stavba). Ovšem stejně jako teď jen za podmínky, že bychom měli náš kvalitní stavební dozor-mentoring.
Díky tomu, že jsme si vše řešili sami, víme, že máme všechno tak jak má být, že beton má správné parametry, že zemnící pásek je roztahaný ve všech pasech, že roxory i kari sítě jsou natahány jak mají atd. Navíc jsme si na stavbě dost odpočinuli od běžné pracovní rutiny, zocelili, zpevnili a opálili svá těla a samozřejmě shodili spoustu kil ;-).
Kromě nákladů na stavbu samotnou jsme měli nějaké ty náklady se stavebním vybavením. Ačkoli se to nezdá, když člověk staví sám (a nechce to dělat jen klackem a kamenem), nějaké peníze to přece jen stojí. Tady je soupis všeho vybavení (se kterým byla spousta legrace ;-)), které jsme si na stavbu koupili a které budeme využívat i v dalších fázích.
Naradi + ostatni veci kolem pozemku
67 617,00 Kč
Kdy
Za co
Castka
19.6.2015
Stavebni bouda
6 000,00 Kč
19.6.2015
Stavebni bouda preprave
5 000,00 Kč
20.6.2015
rukavice, smetacek, wd40
550,00 Kč
20.6.2015
pujceni a ohnuti leseni
60,00 Kč
1.7.2015
vozik privesny
17 000,00 Kč
1.7.2015
prislusenstvi k voziku (kurtny, zamek,retez)
750,00 Kč
1.7.2015
plachty na vozik a stavbu
966,00 Kč
1.7.2015
stary fotak + serepeticky na napajeni
800,00 Kč
13.7.2015
Pletivo na plot
2 350,00 Kč
14.7.2015
Pripojeni rozvadece + revize
1 350,00 Kč
14.7.2015
Veci na elektricky rozvadec
1 070,00 Kč
14.7.2015
Rozbrusovacky, provazky, sprej
3 590,00 Kč
14.7.2015
Hrabe + rukavice
474,00 Kč
14.7.2015
Veci na pajeni (vyroba timelapse fotaku)
650,00 Kč
15.7.2015
Kuly z akatu
2 500,00 Kč
15.7.2015
kolečko + lopata
1 650,00 Kč
16.7.2015
pujceni vrtaku na plot
450,00 Kč
16.7.2015
hadice na vodu + ventil
400,00 Kč
18.7.2015
redukce voda
65,00 Kč
18.7.2015
naradi na stavabu
1 900,00 Kč
19.7.2015
naradi bauhaouse (racna set)
4 000,00 Kč
20.7.2015
bartak hadice + lopatka + motycka
324,00 Kč
20.7.2015
bartak vrtaky drevo + beton
218,00 Kč
20.7.2015
bartak lopata + kybl + kotouc flexa
323,00 Kč
14.7.2015
Vruty + flexa kotouc na drevo
565,00 Kč
14.7.2015
spony+pistole+prodluzka navijak
1 044,00 Kč
14.7.2015
pasmo
250,00 Kč
16.7.2015
sterk na uhutneni kulu
170,00 Kč
21.7.2015
spojka na hadici + vazaci drat na plot
88,00 Kč
22.7.2015
Kango + vrtaky
3 285,00 Kč
22.7.2015
zednicka lzice, kybl, rukavice,
380,00 Kč
22.7.2015
Kotouc na beton
717,00 Kč
22.7.2015
nuz ktery vydrzi dyl nez my
119,00 Kč
23.7.2015
krumpac + ryc
400,00 Kč
24.7.2015
gumaky + stavebni boty
2 200,00 Kč
24.7.2015
pracovni odevy
950,00 Kč
24.7.2015
rukavice, drat na roxory
290,00 Kč
4.8.2015
kotoucova pila (okruzni)
1 990,00 Kč
4.8.2015
kurtna
216,00 Kč
6.8.2015
pracovni obleceni, tricka atd
1 393,00 Kč
6.8.2015
hrabe
130,00 Kč
6.8.2015
vodovaha 2m
990,00 Kč
Jako další nás teď čeká hrubá stavba. Ačkoli jsme chtěli práci již plně delegovat, vypadá to, že se i nadále budeme nějakou formou spolupodílet na budování naší budoucí sluji.
Důvod je celkem prostý, jednak to tím trochu urychlíme a zároveň si spoustu věcí pohlídáme nebo pořešíme hned na místě. Jen za těch pár dní jsme díky naší přítomnosti vyeliminovali několik budoucích problému, případně vylepšili přesnost naši stavby.
Každopádně jak již bylo řečeno výše, je to jízda, která nás zatím pořád baví 😉
Včera byl zase jeden z těch dnů, kdy vetšina úkolů není problém a mělo být brzo hotovo. A opět se to trochu zvrhlo, tentokrát do závodů o nejrychleji uřízlý ytong a boj s časem, abychom nedělali bordel po osmé večer. A jelikož byl včerejšek opravdu náročný, report tady na blogu jsme už nezvládli. Takže to doháníme dnes.
Nejrve jsme ráno odbednili desku. Ono se to řekne “odbednit”. Problém je, že jsme to předtím pořádně zabednili, aby to ten beton udrželo. Někde jsme přidali nějaký ten vázací drát navíc, jinde jsme zase přidali nějakou tu hmoždinku. A najednou je z toho nedobytná pevnost, která odolá nejen tlaku betonu, ale taky pokusu o rozebrání.
Po menším boji se to ale povedlo a deska vypadá docela k světu. Těch pár větších hrbolů, co vzniklo zatáčením vibrační latí jsem “upravil” kladivem a dlátem, takže okraje desky, kde budou cihly, jsou téměř rovné.
Jako další následovalo nanesení penetračního nátěru. Tak nějak jsme si naivně mysleli, že penetrační nátěr je bezbarvý a průhledný, protože když jsme jednou malovali, tak to tak vypadalo.
Omyl, tahle penetrace byla asfaltová a je černá jako bota. Nakonec se to ukázalo jako výhoda, protože bylo aspoň pěkně vidět, kde jsme toho nanesli dost a kde málo. Trochu nevýhoda je, že při nalévání penetračního nátěru na desku to dost stříkalo a krom desky sme byli napenetrovaný i my.
Penetrace desky však stále nebylo nic, co by nám nějak kazilo den nebo to vypadalo jako problém. Když jsme byli zhruba ve 3/4, dorazila k nám na pozemek kamarádská výpomoc, tentokrát až z Prahy (a za cca 20min následovala druhá kamarádská výpomoc, která se původně přijela podívat, jak výpomoc číslo jedna bude pracovat 😉 ).
Protože šlo všechno jako po másle, nijak sme to nehrotili a v klidu donatřeli desku. Jako poslední úkol dne bylo potřeba seříznout cca 140ks Ytong tvárnic ze šířky 20cm na šířku 17.5cm (protože ostatní VPC cihly mají tenhle rozměr).
Poučen z dřívějška už vím, že na jakýkoli problém existuje v půjčovně nářadí nějaké efektivní řešení, a tak jsme si rovnou půjčili kvalitní pilu ocasku spolu se speciálním nožem (nebo spíš takovou malou pilou) na Ytong.
Protože jsme neočekávali komplikace, řezání jsme si nechávali “na pak”. Ale protože se výpomoc číslo jedna začala nudit, dostala to za úkol. Po lehké instruktáži začal řezat, jenže Ytong P6-650 (dost tuhý ytong) začal dost vzdorovat a výsledkem byla rychlost jedna cihla za 5-10min.
Při množství 120 cihel to nevycházelo nijak dobře a bylo potřeba vymyslet plán Bé. To už jsme nad pilou a ytongem mudrovali ve třech a vymýšleli jak to co nejvíc urychlit.
Nakonec jsme zkusili vzít to velkou flexou s kotoučem na beton, co to s tím jako udělá. No, udělalo to vrum a v ytongu byla rýha přes celou tvárnici. Problém byl, že se flexou nedala “ukrojit” tvárnice celá, ale jen udělat cca 10cm hluboká rýha.
Zkusili jsme teda udělat rýhu na každé straně a zbytek zkusit doříznout. No, samozřejmě, že se to nepotkalo, ale aspoň sme se nasmáli při komentáři “jako dálnice v polsku” 😉
Takže zase porada, zase hlavy dohromady a výsledkem byl nápad, že budeme dělat do tvárnice jen zub o velikosti 10cm x 2,5cm, což by mělo vyřešit celý problém. Následovala konzultace s projektantem a po odpovědi “zajímavý nápad, uděláme to jako pilotní projekt” jsme se do toho pustili ;-).
V téhle chvíli jsme začali pomalu pilovat proces řezání, měření a nošení ytongů. Když jsme začínali, měli jsme jednu tvárnici tak na minutu. Zmateně jsme tam pobíhali, každej dělal všechno a neodsýpalo to. Postupně se to však stále zlepšovalo, my nacházeli optimální postupy měření, řezu i nošení a najednou to začalo pěkně šlapat.
Celkově jsme první paletu dělali něco kolem hodiny a půl. Což bylo pořád super oproti pile ocasce, ale stějně nic moc. Navíc kdybych to dělal druhý den sám, dělal bych to 3x déle.
Proto bylo potřeba náš malý tým lehce hecnout a oznámit jim, že je potřeba udělat i zbýlé dvě palety, jinak se nejde domů.
Náš tým to vzal samozřejmě s velkým nadšením a byl rád, že může překonat své hranice.
Motivační proslov zřejmě ale dost pomohl, protože druhou paletu jsme už podle I., která nám to měřila, měli za cca 35minut. Poslední paletu náš dream team zvládl dokonce za 25minut. To znamenalo jedna tvárnice za cca 35 sekund. Celkem dobrej čásek na kilásek ;-).
Díky optimalizaci celého procesu jsme s poslední tvárnicí končili v 19:55 a nedělali tak kravál po osmé hodině. Pak už následovalo jen uklízení a výprava na tvrdě vydřený hamburger ;-).
Záznam celého dne včetně překvapení na závěr je k dispozici tady. Asi by se hodilo upozornit, že video není vhodné pro děti a mladistvé do 18 let, protože naše posila z Prahy je tak trochu exibicionista 😉
Tak dneska jsme si po třech týdnech budování docela i odpočinuli.
Ráno jsme měli sice trošku fofr, ale pak už to byla téměř jen pohoda. Hned ráno bylo potřeba vrátit vybrační lať, potkat se s projektantem, proběhnout bauhaus a hlavně být co nejdřív na pozemku a kropit desku, aby nepopraskala.
Pod jabloní jsme si vybudovali letní kancelář, takže jsem na jedné betonové tvárnici seděl a na druhé měl notebook, kde jsem řešil nějaké pracovní věci a lehce další objednávky materiálu a řemeslníky.
Kolem jedné nám dovezli ytong na založení první řady cihel a asfaltovou izolaci na desku. Role izolace se trochu pronesly, protože každá vážila 50kg, ale nic, co by se s kolečkem nedalo zvládnout.
Zbytek dne pak probíhal zase ve stínu pod jabloní prokládaný zavlažováním desky. K večeru jsme pak desku ještě pořádně namočili a vyrazili domů.
Zítra nás pak čeká už zase práce. Je potřeba napenetrovat místa, kam se poté nataví asfaltová izolace. To bychom oboje chtěli stihnout v sobotu, na neděli pak máme naplánované řezání a přípravu ytongu.
Fotky z dneška bohužel nejsou, pořád stejná deska, jen občas suchá a občas mokrá. Video však máme, i když asi nebude divácky tak atraktivní (žádné lidské utrpení nebo bolest 😉 ).
Když včera I. nastolila vodníky na kari, nedá se než pokračovat ;-). Dnešní hlavní náplňí bylo udělat bednění kolem celé desky, teda až po tom, co Ivě seženeme holinky.
Dneska jsme si ráno atypicky zalenošili a vstali fous před osmou. Zvládli jsme dokonce i snídani doma, ale pak už bylo potřeba začít plnit denní plán.
Jako první byla návštěva železářství Barták. Celkem nezajímavě bylo potřeba nakoupit nějaké vruty a samonatloukací hmoždinky se šroubama. Co ovšem zajímavé je, vystihuje hláška jednoho z prodejců u bartáka.
Cca před týdnem jsem tam něco řešil a dostali jsme se k porovnání cen Barták vs Bauhaus (ale klidně i Hornbach, Baumax a kterýkoli jiný řetězec). Na to mi prodavač (vcelku milý týpek, trošku od rány a velkým smyslem pro humor) říká, že to co má Hornbach za “x”, oni mají za polovinu.
Dali jsme se do řeči víc, což on ocenil a mohl uplatit (podle mě připravenou a oblíbenou hlášku) “Bauhaus má ceny naražené až do prdele”. Přišlo mi to vtipný, ale úplně jsem nevěřil.
Realitu jsem si ověřil až včera/dnes, kdy jsem potřeboval právě těch cca 60ks natloukacích hřebíků. Nejprve jsem je zkouknul v Bau, kde měli jeden za 6 kč. Přišlo mi to dost, tak jsem chtěl zkusit Bartáka.
Překvapení nemalé, když mi týpek dneska říká, že úplně ten samý mají za 3 kč a k tomu ještě 7% sleva, protože jsem si vyřídil registraci. Docela zajímavé, takže do budoucna všechno kupujem u Bartáka a Bau ať si to nechá.
Následovala akce “sežeň Ivě holinky”. Dojeli jsme na tržnici v cca 9:15 (protože v 9:00 otvírají) s tím, že to rychle proběhnem, koupíme nějaké fajnové růžové s kytičkama a povalíme na stavbu. No, proběhnutí bylo rychlejší než jsme čekali, protože očividně v 9:00 se otvírá tržnice, ale samotní trhovci v jednotlivých kójích otvírají někdy úplně jindy, takže bylo vše krom pár stánku s umělýma kytkama zavřeno.
Takže jsme se vydali do prodejny pracovního oblečení a obuvi, kde jsme byli už minule a kde měli krom velkého výběru věcí taky dost fajn ceny (tričko za pade, pracovní bermudy za 250kč a podobně).
Sice tam neměli růžové s kytičkama, ale účelové a funkční holinky si I. vybrala. Spolu s tím jsme nakoupili nějaké další pracovní kalhoty, 8 triček, 10 párů rukavic a spoustu dalších blbostí, cena 1350kč. Už to bylo dost pozitivní, ale po registraci jsme dostali dalších 10% slevu, takže nakonec 1215kč. A k tomu I. dostala ještě parádní tašku přes rameno, protože jsme utratili víc než tisíc ká.
Další super kup za náma a my se mohli konečně vydat makat na pozemek. Bylo potřeba nařezat desky (a vyzkoušet novou pilu ze včerejška), dovázat kari sítě a naohýbat roxory trčící z tvárnic.
Kolem dvanácté dorazil projektant, se kterým jsme tři hodiny obedňovali desky. Fakt jsem rád, že jsem to nedělal sám. Jednak měl několik výborných vychytávek (například uchytit desku nejdřív na opřené hřebíky a až pak vrtat), a jednak ve dvou se to dělalo mnohem líp ;-).
Po tříhodinovém maratonu v 40C horku bylo hotovo (jak bednění, tak my), doladili jsme plán na další dny a my byli opět zanechání o samotě s naší deskou.
Na to pokračoval Ivin (někdo by řekl Ivíkův) maraton ve vázání karisítí. Podle jejich výpočtů dneska udělala 450 uzlů pomocí 1.3mm drátu a ještě teď tu v polospánku v setrvačnosti dělá uzly na polštáři.
Já pak musel dovázat prkna ke karisítím, spojit prkna nařezanýma latěma a doladit nějaké další detaily na desce tak, aby byla zítra připravená na vylití (a my nejspíš s ní).
I. pak na závěr ještě zatížila polystyrénem vyúštění odpadů a kámoš nám pomohl zaházet roh díru štěrkem, aby se tam zítra protáhl mix.
Tím jsme se přiblížili k závěru dne. Bednění máme a jsme připravi na zítřejší betonování. Zítra nás pak čeká uhánění betonárky, která dělá fóry s mixama, že prý objednávat v 16:00 mix na druhý den ráno je moc narychlo nebo co ;-).
Na dnešek jsme si naplánovali vyplnění zbylé plochy desky štěrkodrtí, konkrétně pak zbytkovou frakcí 0-32mm. Drobná potíž je ale v tom, kolik toho štěrku je a jak ho tam dopravit.
Po změření vnitřku základů jsme došli k číslu 42m3 objemu, který je potřeba vyplnit. To nám po přepočtu na tuny dává 75tun štěrku. A když do toho připočteme nějakou rezervu a to, že se to trochu uhutní, jsme na krásných 80tunách.
Na to, že je to jen taková malá mezírka a sežere to tolik, tak sem zvědav, kolik tun štěrku padne do základu našich skoro sousedů (tímto zdravím 😉 ), když mají pasy mnohem větší. Tam už se podle mě vyplatí koupit vlastní lom, než to kupovat po tunách ;-).
Další zádrhel pak je s dopravou. Ačkoli taková tatra vypadá velká, uveze “jen” 10tun. Další alternativa pak je kamión, jenže tam zas hrozí, že se zaboří v nezpevněném vjezdu a budeme ho tam mít napořád (a napořád a napořád a napořád…..).
Nakonec to vyšlo na osm tater se štěrkem, který pak náš bagrista rozvezl po základech. Jediný drobný zádrhel byl v tom, že jedna otočky tatry do lomu a zpět na pozemek trvala hodinu až hodinu a půl. Takže z osmi hodin bagristy na pozemku se zhruba tři nudil a čekal, než dojede materiál. Chtělo to buď zajistit na vození štěrku tatry dvě, nebo nejprve všechen štěrk nechat navézt na pozemek a pak teprve pozvat bagristu na rozvezení po základech. Co už, až budeme stavět další barák, dáme si na to pozor 🙂
Mohlo by se zdát, že všechnu práci za nás dneska udělal bagrista v bobkovi a část dne to tak opravdu bylo. My jsme v tu dobu jen semtam uhrabali štěrk, přinesli trochu písku na obsypání kanalizace, nebo hutnili štěrk vibrační deskou (což byla sranda, protože to byl takový trénink na kočárek – stejně složité i fyzicky náročné :-))
Jenže pak jsme museli narovnat roxory, které jsme ohnuli přes bednění směrem dolů, aby přes ně bobek přejel. To by byla brnkačka, pokud by na ně nebyl nasypaný štěrk uježděný bobkem a pro jistotu ještě uhutněný vibračním kočárkem. Takže jsme kutali zhruba do hloubky 20 cm, hledali a páčili roxory a u toho nadávali jak špačci.
Pak bylo ještě potřeba očistit vršky ztraceného bednění, které byly zasypané štěrkem a hlínou ještě z předchozí akce. Opět super prácička, v akci pidilopatka, smetáček, minimotyčka a 3 hodiny času tam, kam ani slunce nesvítí. Při 80 metrech tvárnic to utíká dost pomalu.
Pak jsme pro jistotu ještě jednou všechno uhutnili. Domů jsme dovlekli v půl desáté opět totálně grogy. Ale zítra bude pohoda, zítra jenom vrátíme vibrační desku, zajedeme pro dřevo na šalování a nachystáme kari sítě. Nejpozději v osm budem doma jak na koni 🙂
Bohužel video z dnešního dne není nic moc, protože kolem jedné začal stávkovat foťák. Tak aspoň to něco málo.
“V Úterý jen necháme přeházet brigádníky tu hlínu a bude to.” Cho cho, další naivní plán do naší sbírky ;-).
Plán na dnešek byl jednoduchý, je potřeba přeteleportovat hlínu kolem základů dovnitř a spolu s hlínou, co už uvnitř je, ji rozhrnout a uhutnit. Vypadalo to snadně, původně jsme si říkali, že to necháme udělat brigoše (dva) a my budeme koukat/odpočívat/dělat jiné věci kolem.
Ráno jsme se tohodle plánu ještě drželi, takže jsem nejdřív pořešil různé drobnosti kolem a pak se vydal vrátit palety ze ztraceného bednění.
První změna plánu nastala cestou zpět, kdy se mi na palubce i na obrazovce auta ukázala ikonka motoru spolu s hláškou “Výkon motoru omezen, můžete dojet, ale navštivtě Váš BMW servis”.
Takovýhle animačky většinou neznamenají nic dobrého, takže jsem rovnou i s vlekem místo na pozemek odbočil směrem k mému servisu (opravdu výhoda mít servis hned za kopcem od baráku ;-)). Bohužel chyba něvěstila nic pěkného a po podrobnější analýze se vítězem stalo vysokotlaké benzinové čerpadlo. To je čerpadlo, které je za běžným čerpadlem (které většině aut stačí) a které má za úkol cpát benzín co pod možná nejvyšším tlakem do vstřikovačů, které pak benzín ve formě aerosolu (mám pocit, že to takto říkal) cpou do motoru, takže benzín rychleji, veseleji a ekonomičtěji vzplane a teleportuje báwu o nějaký ten kus dál.
Ačkoli báwa jede na cca 50% výkonu, museli jsme ho nakonec odstavit, protože hrozilo riziko uvolňování bordelu z čerpadla do benzinového okruhu a tím ucpání vstřiků, což by byl průser na entou. Jelikož je náš servis fakt dobrý a za rozumné peníze, je využíván čím dál tím více lidma a čekačka se začíná prodlužovat. Na řadu se tak dostane až v pondělí, takže do té doby jsme nemobilní a i náš výlet na sever Čech bude realizován jinou formou transportu, nejspíš ECčkem (doufám, že šílení poláci se už ponaučili).
Ale vraťmě se k naší budovatelské akci. Na pozemek jsem se dopravil s omezovačem na motoru (protože mne na analýzu vzali až v půl páté). Protože přehazování hlíny neprobíhalo rychlostně podle plánu, zapojili sme se společně s Ivou také my. Iva se statečně ujala nejprve hrábí a pak lopaty a já začal hráběma rovnat hlínu z hromad po celých základech.
Bohužel ani ve čtyrech to nebyl žádný fofr a nakonec jsme hlínu do základů přemisťovali ve čtyřech až do půl páté. Ke konci to už bylo fakt s vypětím sil, ale když se brigošové pořádně popohnali, tak i ke konci se z nich dal nějaký ten výkon docela vytlačit ;-).
Bohužel jsme dneska nestihli hutnění, protože s báwou už jsme nechtěli moc jezdit. Bohužel vzhledem k technickým potížím i naší cestě na sever se tak budování desky odkládá téměř o týden, na druhou stranu si aspoň trochu odpočineme. Příští týden v pondělí nás pak čeká navážka štěřkodrtě, kterou vyplníme zbylý prostor základové desky.
