
A chčije a chčije
Poslední dva dny jsou na stavbu dost naprd. Včera pršelo naprosto brutálně a dneska až od cca jedenácti.
Včera jsme akci se zedníkama odpískali hned ráno (a to opravdu “hned”, protože to bylo v půl sedmé na pozemku). Bohužel jsme ale nemohli jet rovnou domů, protože nám měli přivézt stropy.
Zároveň s tím jsme ještě s projektantem potřebovali zajet do půjčovny bednění a vzpěr. Nedalo se tedy nic dělat, museli jsme si práci rozdělit. Zatímco já jel v tom největším chcanci na druhou stranu města, Iva vyhlížela náklaďák s přívěsem, který vezl nosníky a miako vložky.
Ačkoli jsme Ivě v budoucí technické místnosti vybudovali dočasný přístřešek z plachty, nakonec musela být hodinu a půl venku v lijáku a aspoň trochu koordinovat nasraného dopravce. Výsledkem bylo, že když jsem ji vyzvedával, byla mokrá jak myš a klepala se zimou ;-). Holt do naší výbavy malých stavitelů budeme muset ještě pořídit pláštěnky.
Bohužel z akce není žádná fotka, takže si jen představte obrovský náklaďák zapadlý v bahnu našeho pozemku, jak skládá spoustu železobetonových nosníků na strop spolu s deseti paletami pálených miako vložek na strop.
Dneska jsem se pak na stavbu vypravil sám, zatímco Iva trochu poklidila naši stávající sluj a po zbytek času pracovala.
Na stavbě bylo dneska docela veselo. Hned z rána jsme se pustili do zdění a kolem deváté jsme se rozhodli usadit první překlad nad oknem. Začali jsme skromě malým překladem ve špajzu.
Ačkoli to byl v porovnání s ostatními překlady drobeček, už ten vážil kolem 80kg a byla s ním docela legrace.
Jako další byl na řadě překlad nad kuchyňským oknem. To už byla máma drobečka a oproti tomu metrovému měla rovnou metry dva, takže bratru 160kg. Dostat překlad nahoru a usadit už byl docela boj, naštěstí nás tam bylo pět a nějak jsme ho tam nakonec dostali
Další v řadě byl pak překlad z obyváku na terasu, což byl jen starší brácha drobečka, takže spíš odpočinek, měl “jen” 1.2m a nějakých 100kg ;-).
Jako poslední nás čekal tátu překlad z pracovny na terasu, který byl jako jediný 2.25m a vážil 180kg. Na to jsme už přivolali ještě další dva brigádníky/kamarády ostatních brigádníků a v šesti lidech jsme ho postupně dopravili z palety až nahoru na zeď.
Tohle pak byla už hodně vypečená akce. Jen doprava ke správné zdi znamenala tátu na třikrát zvednout a položit v mezipřestávce, protože se mu nějak nechtělo.
Když jsme ho pak zvedali nad okno, udělali jsme dva komínky z palet a postupně ho zvedali cik-cak nahoru spolu s přidáváním palet. Nakonec ho společně v šesti lidech zvedali a další dva jsme podpírali palety, aby zvedači nespadli z více než dvoumetrové výšky.
Krom toho jsme dneska zvládli vyzdít ještě několik šárů vnitřních zdí spolu s dozděním několika dveří.
Bohužel v jedenáct začalo už pršet tak silně, že jsme to museli odpískat a odložit práci zase na zítra.