Je libo 75 nebo 80 tun štěrku

Je libo 75 nebo 80 tun štěrku

Na dnešek jsme si naplánovali vyplnění zbylé plochy desky štěrkodrtí, konkrétně pak zbytkovou frakcí 0-32mm. Drobná potíž je ale v tom, kolik toho štěrku je a jak ho tam dopravit.

Po změření vnitřku základů jsme došli k číslu 42m3 objemu, který je potřeba vyplnit. To nám po přepočtu na tuny dává 75tun štěrku. A když do toho připočteme nějakou rezervu a to, že se to trochu uhutní, jsme na krásných 80tunách.

new2_800

Na to, že je to jen taková malá mezírka a sežere to tolik, tak sem zvědav, kolik tun štěrku padne do základu našich skoro sousedů (tímto zdravím 😉 ), když mají pasy mnohem větší. Tam už se podle mě vyplatí koupit vlastní lom, než to kupovat po tunách ;-).

Další zádrhel pak je s dopravou. Ačkoli taková tatra vypadá velká, uveze “jen” 10tun. Další alternativa pak je kamión, jenže tam zas hrozí, že se zaboří v nezpevněném vjezdu a budeme ho tam mít napořád (a napořád a napořád a napořád…..).

Nakonec to vyšlo na osm tater se štěrkem, který pak náš bagrista rozvezl po základech. Jediný drobný zádrhel byl v tom, že jedna otočky tatry do lomu a zpět na pozemek trvala hodinu až hodinu a půl. Takže z osmi hodin bagristy na pozemku se zhruba tři nudil a čekal, než dojede materiál. Chtělo to buď zajistit na vození štěrku tatry dvě, nebo nejprve všechen štěrk nechat navézt na pozemek a pak teprve pozvat bagristu na rozvezení po základech. Co už, až budeme stavět další barák, dáme si na to pozor 🙂

2015-08-03 08.21.15

Mohlo by se zdát, že všechnu práci za nás dneska udělal bagrista v bobkovi a část dne to tak opravdu bylo. My jsme v tu dobu jen semtam uhrabali štěrk, přinesli trochu písku na obsypání kanalizace, nebo hutnili štěrk vibrační deskou (což byla sranda, protože to byl takový trénink na kočárek – stejně složité i fyzicky náročné :-))

Jenže pak jsme museli narovnat roxory, které jsme ohnuli přes bednění směrem dolů, aby přes ně bobek přejel. To by byla brnkačka, pokud by na ně nebyl nasypaný štěrk uježděný bobkem a pro jistotu ještě uhutněný vibračním kočárkem. Takže jsme kutali zhruba do hloubky 20 cm, hledali a páčili roxory a u toho nadávali jak špačci.

Pak bylo ještě potřeba očistit vršky ztraceného bednění, které byly zasypané štěrkem a hlínou ještě z předchozí akce. Opět super prácička, v akci pidilopatka, smetáček, minimotyčka a 3 hodiny času tam, kam ani slunce nesvítí. Při 80 metrech tvárnic to utíká dost pomalu.

Pak jsme pro jistotu ještě jednou všechno uhutnili. Domů jsme dovlekli v půl desáté opět totálně grogy. Ale zítra bude pohoda, zítra jenom vrátíme vibrační desku, zajedeme pro dřevo na šalování a nachystáme kari sítě. Nejpozději v osm budem doma jak na koni 🙂

Bohužel video z dnešního dne není nic moc, protože kolem jedné začal stávkovat foťák. Tak aspoň to něco málo.

Pomohl Vám náš blog? Chcete nás podpořit? I málo udělá radost 😉

8 thoughts on “Je libo 75 nebo 80 tun štěrku

  1. Toho štěrku vypadá celkem silná vrstva, odhaduji tak 40cm. Bylo to skutečně zapotřebí? Nedalo se dosypat zeminou (s hutněním po 10cm) a dát štěrku jen řekněmě 5 – 10 cm?

    1. Resili jsme to tenkrat s projektantem a takto to doporucil/spocital. Rozhodne nedoporucoval ani zadny recyklat, natoz hlinu. Vsechno si to ma tendence sedat a pak vam muze casem popraskat cela deska.
      Vemte to tak, ze na desce za 200k Vam pak stoji dum za 5mil treba, rozhodne se proto nevyplati usetrit treba 10k na sterku a pak resit, ze je cely dum diky tomu ohrozeny.

  2. To je asi fakt, pokud štěrk není zase tak drahá záležitost a dává větší pevnost a jistotu. Můžu se ještě zeptat jak dlouho jste hutnili – respektive kolikrát jste vibační deskou přejížděli štěrk a kolikrát zeminu pod ním a po jak silných vrstvách? A proč na zeminu jiný typ než na štěrk? Je skvělé, že vám Projektant dělá prakticky i stavbyvedoucího – ideální stav!

  3. Cely sterk vysel na cca 8000kc, doprava pak taky 8000kc a bagr co to rozvazel take tak.

    Bohuzel tenkrat zrovna nefungovala blizsi sterkovna, takze se to vozilo z vetsi dalky. Druhou chybu co jsme tenkrat udelali bylo, ze jsme domluvili jen jedno auto, takze bagr hodne cekal.

    Chtelo to nechat sterk privezt v kamionu nebo alespon sestikolove tatre. My to vozili jsme jen v male tatre.

    Hutnili jsme pak jen sterk, zemina pod tim byla tvrda az az (mame jilovitou a suchou pudu). Hutnili jsme tusim jeden cely den pomoci zaby, kdyztak mrknete do videii/clanku, tam to bude.

    Otazce “proc na zeminu jiny typ nez na sterk” nerozumim. Normalne se na zeminu da sterk, ten se uhutni a na to uz karisite a beton.

  4. “proc na zeminu jiny typ nez na sterk” – všimnul jsem si, že zeminu jste hutnili žábou a štěrk jiným (modrým) zařízením (nějaká vibrační deska).
    Co se týče hutnění, dočetl jsem se, že se dělá běžně až se dosáhne minimálně “0,2MPa” – čekal jsem tedy, že se buď provede nějaké minimální množství přejezdů po určitých tloušťkách hutněných vrstev (dle typu hutnicího zařízení) a nebo se provádí po pár přejezdech nějaká rychlá polní zkouška na pár vybraných místech, aby byla jistota, že je pevnosti skutečně docíleno. Bohužel jsem se nikde nedočetl, žádné bližší detaily jak na to. Trochu se obávám prostě hutnit od rána do večera a pak “hope for the best”. Možné je, že praxe ukázala, že jednodenní hutnění toho bezpečně docílí a už nad tím není třeba přemýšlet….hádám.

    1. ;-). Moc to resite. Spousta veci se na stavbe dela proste od oka, protoze je to tak vyzkousene. Ale my jsme tenkrat nebyli jini, taky jsme meli pocit, ze vsechno musi sedet na 1mm, ze vsechno ma exaktne presny postup.

      Tim ze stavite “jen” rodinny dum a ne nejaky mrakodrap, tak spousta veci je predimenzovana a tim padem se vubec nemusi resit. Takze napriklad hutneni se proste dela tak dlouho, dokud mate pocit ze to ma smysl. Behem hutneni pak poznate, ze si kameny postupne sedaji a kdyz je to ok, tak sedat prestanou.

      Ona cela stavba je spis o intuici nez o presnem mereni. Doporucuju byt Vama to prestat takhle resit a proste se do toho pustit, ono to vyplyne ze situace samo ;-).

      To modre zarizeni je vibracni deska. Rozdil bezi zabou a deskou je ten, ze zaba jak skace, tak je dobra na vice nerovne povrchy a nezavrtava se tolik do zeme. Na druhou stranu vibracni deska pekne uhutni kameny, ale neudelate s ni vetsi hrboly. Celkove se lepe ovlada deska, protoze ma prepinani dopredu-dozadu. U zaby to ovladate naklonenim.

    1. Jsem rad ze se clanek libil! Ovsem reklamu na Vase stranky si davejte jinam. Pokud mate zajem o reklamu, muzeme se samozrejme za financni castku domluvit. Ovsem zdarma a natajnacku, to to asi fakt nepujde…..

      Hezke svatky!

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *