Browsed by
Tag: spotreba

Roční náklady v pasivním domě

Roční náklady v pasivním domě

Už v domě bydlíme nějaký pátek, tak můžu z dostupných statistiky udělat nějakou sumarizaci. První rok v pasivu prý nelze dělat závěry, protože zdi jsou ještě mokré ze všech stavebních procesů, takže je o něco vyšší spotřeba. V našem případě ani druhý rok nebyl úplně ideální, protože nám cca půl roku přes zimu běžely doma težební rigy na kryptoměny, takže jsme celou zimu naopak větrali, abychom se toho tepla zbavili :).

Ale težbu jsem loni v dubnu/květnu ukončil a od té doby běží dům v téměř normální režimu, ze kterého se už nějaká ta čísla dají vyčíst. Téměř normální píšu proto, že náš dům používáme asi trochu jinak, než většina běžných obyvatel.

Před tím, než se pustím do samotných čísel, definujme tedy náš způsob využití domu:

  • V domě jsme 24h/7dnů v týdnu. Oba pracujeme z domova, z toho vyplývá nonstop využití domu. Tzn doma si vaříme obědy, chodíme na záchod, svítíme,…
  • Jelikož oba pracujeme v IT, tak nám doma běží většinu dne 2 výkonné PC, což se na spotřebě rovněž projeví a zároveň to přes zimu vytápí pracovnu.
  • Krom toho nám ještě v technické beží nonstop pracovní server s konstantní spotřebou 300W.
  • Krom nás dvou s námi doma bydlí ještě náš tříletý syn, což znamená více vody na koupání :).
  • Dům v zimě vytápíme na 23C-24C namísto “doporučených” 21C, jelikož je mé drahé polovičce stále zima 🙂

Teď trochu k domu samotnému:

  • dům je pasivní, postavený z VPC šíře 17.5cm, izolace EPS 28cm.
  • dům je s podkrovím, dolní plocha je 150m2, horní 100m2
  • dům je orientován na jih, kde jsou velké prosklenné plochy
  • dům je vytápěn tepelným čerpadlem (Acond, 3.6kw) napojený na slinky tepelný kolektor (hadice 400m na ploše cca 35mx2m)
  • tepelným čerpadlem se vytápí TUV i dům samotný, vaří se elektřinou
  • v obyváku máme interiérové peletové kamna o výkonu 1-6kw, které používáme spíše pro atmosféru než na hlavní topení.
  • na zalévání zahrady využíváme vodu z podružného vodoměru, studnu nemáme, jen retenční nádrž na dešťovku.

TL&DR (Too long; Didn’t read) aneb chci vědět čísla hned.

Pro ty z Vás, co nechtějí prohrabovat hromady grafů a čísel níže, tady jsou celková čísla.

  • spotřeba vody pro dva dospělé a jednoho tříletého je 114m3 z řádu za 9120Kč (koupání, vaření, praní, mytí)
  • spotřeba vody na zahradě (tráva a záhony) je cca 40m3 z dešťovky a 40m3 z řádu za cca 1600Kč
  • spotřeba domu (TUV, vytápění, vaření, běžný chod) je 6.5MWh ročně za 16.000Kč
  • z toho dělá samotné TUV a vytápění 3.1MWh ročně za 7750Kč
  • jelikož pracujeme z domu, tak provoz pracovních PC a serveru samotného je 2.7MWh za 7000kč
  • celková spotřeba domu je tedy 9.2MWh za 23.000Kč

Shrnuto podtrženo, trvale obývaný pasivní dům o s plochou 250m2 (užitná cca 200m2) má roční náklad 16000Kč za elektřinu a 9000Kč za vodu, tzn necelé 2100Kč měsíčně.

Pokud byste v domě nebyli nonstop, ušetříte určitě na vodě a elektřině za denní vaření, takže by byl náklad ještě nižší. Naopak, pokud z domu pracujete, je nutné připočíst ještě elekřinu za trvale běžící PC a další stroje. V našem případě je celkový měsíční náklad na provoz domu 2700Kč měsíčně.

Detailnější grafy a rozpisy jednotlivých spotřeb, včetně spotřeby například ledničky, varné desky, rekuperace,…. najdete níže.

Spotřeba vody

Tady musím rovnou říct, že přístě už bych řešil i studnu.  Ačkoli se každý večer jen sprchujeme (a to myslím ještě docela rozumně), vody spotřebujeme celkove docela dost.

Spotřeba 9-11 m3 vody měsíčně na sprchování, praní a mytí nádobí. Celkem loni 114 m3 za rok

Co se týká venkovní spotřeby, bohužel ještě stále nemám napojený vodoměr na statistiky. Spotřeba vody na automatickou závlahu trávníku a záhonů z vodovodního řadu činila 40m3, nedokážu přesně říct, kolik pak bylo z deštovky, ale tipuji tak dalších 40m3.

Spotřeba elektřiny

Jak pravidelní čtenáři jistě vědí, mám v domě elektroměry téměř na každém okruhu (článek1, článek2), takže se jde velmi pěkně podívat, co přesně kolik žere. A protože už data sbírám nějaký rok, mohu se s nima i podělit.

Začnu celkovou spotřebou domu za celou dobu provozu domu, která ale, jak jsem psal, zahrnuje i provoz nonstop běžícího serveru a dvou pracovních PC běžících každý den a především, na začátku roku 2018 i provoz několika těžebních strojů s nemalou spotřebou 🙂

Jak jde vidět na tomto detailnějším grafu, tak rigy (těžební stroje) jsem postupně zprovozňoval od prosince 2017 a bežely do dubna 2018. Proto bylo možné udělat statistiky na web až teď, kdy už mám za sebou více než 12 měsíců nezkreslených dat. Proto se budeme primárně koukat na data od cca června 2018 do teď, kdy už dům běží v onom “běžném” provozu.

Spotřeba se pohybuje od 478KWh za měsíc v červenci do 1.2MWh v prosinci. Celkově tedy 6MWh za tento rok (leden-srpen) a 3.2MWh za loňšký rok (září-prosinec), takže celkem 9.2MWh za posledních 12 měsíců. Při celkové ceně za elektřinu cca 2.50kč (tarif D57d, 1.2Kč samotná elektřina, k tomu distribuce a sluneční ekoteroristi) to dělá 23.000kč ročně za celý dům.

Takto vypadá část výpisu elektroměrů

Nyní se pojďme podívat, kolik by ale byla spotřeba, nebýt pracovního serveru a dvou pracovních PC běžících celý den.

Elektřina server

Začneme serverem, který má spotřebu konstantní. Co je na něm zajímavé, je změna napájecího zdroje. Jelikož mi zbyl jeden kvalitní zdroj z rigů, přešel jsem z obyčejného Silver na Platinum zdroj EVGA.

Pouhou touto změnou jsem stáhl spotřebu denně z 7.4KWh na cca 6KWh.

Takto vypadá pak měšíční graf. Měsíční úspora z cca 220KWh na 180KWh. Tzn cca 40KWh měsíčně, což je cca 100kč měsíčně. Ročně pak úspora 1200kč. Další pokles v březnu 2019 pak byly nějaké další HW změny za úspornější komponenty. U serveru, běžícím 24/7 je znát každá drobná úspora.

Roční spotřeba serveru tedy 2.3MWh loni, letos díky úsporám očekávám cca 1.8MWh, v řeči peněz tedy původně 5750Kč ročně, nově pak 4500Kč za rok.

Elektřina pracovní PC

Dalším velkým žroutem elektřiny jsou pracovní PC.  Můj pracovní PC je cca 640KWh ročně a grafy vypadají nějak takto:

Druhý pracovní PC má spotřebu o něco nižší, cca 270KWh ročně. Celkem tedy 0.9MWh, tzn 2250Kč ročně.

Elektřina dům

A tím se dostáváme k “jádru” domu. Nyní už víme, kolik spotřebuje celý dům (9.2MWh – 23.000kč) a kolik spotřebují pracovní počítače celkem (2.7MWh – 7000kč).

Tím pádem na samotný dům připadá 6.5MWh za 16.000kč.

Největší část spotřeby pak tvoří určitě tepelné čerpadlo, které nám celoročně ohřívá vodu a přes zimu vytápí dům podlahovým topením.

Na grafu vlevo jde vidět rozložení vytápění v jednotlivých měsících. Dle očekávání prosinec-leden se topí nejvíce, v létě je pak na ohřev vody spotřebováno nejméně. Rok 2018 je spotřebou nižší, jelikož se topilo pomocí těžebních počítačů. Celková spotřeba za vytápění a ohřev vody za 12 měsíců je pak 3.1MWh, tzn 7700Kč.

Jak jde vidět, vytápění a ohřev TUV dělá 50% celé spotřeby elekřiny v domě. Zbývá už jen 3.4MWh za rok na ostatní spotřebiče. Tato spotřeba už se dělí vcelku rovnoměrně mezi vše ostatní.

Z toho mi i jasně vyplývá, že pokud řešit nový dům, automaticky řešit i tepelné čerpadlo. Pokud vezmu, že tepelné čerpadlo má COP nějakých 3.6 (faktor mezi potřebnou a vydanou energií), tak pokud bych topil elektrokotlem, budu mít 3.6x vyšší spotřebu energie. Tzn namísto 7700Kč ročně bych platil 28000Kč. To je 20.000Kč ročně rozdíl. Za pět let je to 100.000Kč za které se dá tepelné čerpadlo sehnat a to neberu pořizovací cenu elektrokotle. (v ceně neřeším ostatní komponenty ala bojler, expanzka,…, které musíte mít i pro elektrokotel). Tzn za méně než pět let máte investici zpět a pak už jen šetříte nemalé peníze.

Spotřeba chytrých technologií

Další část spotřeby činí chytré technologie. Není to už tolik, ale určitě se to bude hodit pro ty, co plánují například chytrý dům Loxone, rekuperaci a další “chytré” věci, které něco málo neustále konzumují.

Spotřeba rekuperace

Nonstop běžící rekuperace dělá cca 240KWh ročně, tzn 600Kč ročně za přísun čerstvého vzduchu.

Nonstop běžící chytré prvky Loxone, miniserver, relátka, zdroje,… dělají cca 300KWh ročně, tzn 750kč za chytrý rozvaděč.

Elektronika v domě

A tím se dostáváme k poslednímu zbytku žroutů v domě. Po odečtění serveru, pracovních PC, vytápění nám zbývá 3.4MWh za rok. Od toho ještě odečteme chytrý rozvaděč a rekuperaci a jsme na 2.9MWh za rok.

Tuto spotřebu již dělají klasické spotřebiče jako je pračka, sušička, varná deska, elektrická trouba, televize atd. Zde už bude záležet na každém, jak moc co využívá. My například více vaříme, ale na televizi moc nekoukáme (maximálne tlapková patrola večer pro prcka 🙂 ).

Elektroměr pračka

 

Elektroměr sušička

 

Elektroměr varná deska

 

Elektroměr trouba

 

Elektroměr lednička

 

Elektroměr myčka

 

Elektroměr špajz – mrazák

 

A to je z těch hlavních spotřebičů asi vše. Jak ale vidíte, většina ostatních spotřebičů už jsou jen zlomky spotřeby, většinu stejně spolkne vytápění i v případě tepelného čerpadla.

Krom elektrické energie a vody je pro provoz potřeba také sem-tam nějaký filtr do rekuperace, nebo jiný spotřebák. Ale to se vše dá řešit i levnou cestou, kdy namísto koupě drahých filtrů lze koupit jen filtrační tkaninu za setinu cenu a tu si sám nastříhat, atd.

Pokud by Vás k domu a jeho nákladům něco zajímalo, ptejte se pod článkem. Co budeme vědět, to zodpovíme 🙂

Dodatek 1:

Na základě žádosti přidávám graf teplot v obyváku. Bohužel, po oddálení není úplně přehledný, ale snad bude stačit. Ještě dodám, že toto čidlo je v obyváku uprostřed místnosti u stropu, takže ukazuje o něco vyšší teploty než co bude u země.

Tak ještě čidlo teploty v pracovně, kde je čidlo v úrovni vypínačů. Jde vidět, že teplota je o cca 1.5C – 2C nižší.

Dodatek 2:

Na základě diskuze na Facebooku přikládám naši fakturu za elekřinu. Ano, opravdu máme celkovou cenu 2,5 (konkrétně tedy 2,57kč za Kwh) včetně jističů a dalších nákladů. Prosím, nepiště mi tedy, že neumím/špatně uvádím cenu elektřiny.

Faktura je za loňský rok, jelikož za letošek ji ještě nemáme. Cena obsahuje také náklady na provoz težebních rigů, takže celková výše neodpovídá aktuální letošní spotřebě.

Jak lze vidět zde, základní sazba ve vysokém tarifu je 1.41kč za KWh a 1.20Kč, respo 1.16Kč v nízkém tarifu. Bohužel, díky všem dalším poplatkům je to v součtu uváděných 2.57Kč

Dodatek 3:

Na základě žádosti přikládám graf toho, kdy jede kompresor v tepelném čerpadle a kdy ohřívá teplou vodu a kdy dům. Je to za celý rok, ale jde z toho vidět, jak kdy čerpadlo najíždí na vytápění domu (vlevo ohřev teplé vody, v pravo celkové vytápění)

Dále pak přikládám ještě graf průměrného SCOP faktoru čerpadla. Je to počítáno z aktuálního výkonu, takže tam jsou i peaky, ale v průměru to dává pěkný přehled o efektivitě TČ.

Dodatek 4:

Přidávám další graf, aktuální spotřeba domu během celého dne. Tento graf je užitečný při plánování FVE. Jde vidět, že “klidová” spotřeba domu je cca 400W (z toho 300W je server) a že do cca 3Kw je většina běžné spotřeby. Nad 3Kw jsou pak už jen občasné špičky. Tím pádem 3.6kw FVE bude dostatečná a případné špičky se pokryjí ze sítě.

Očekávané provozní náklady domu

Očekávané provozní náklady domu

Tak máme za sebou další schůzku s naším architektem. Hlavním tématem tentokrát bylo vytápění a spotřeba domu. Řešili jsme, jakou přesně bude mít dům spotřebu, kolik budeme při stávajících cenách platit za vytápění, jakou roli tam hrajou velká okna, jak jsou na tom kamna na pelety a spoustu další čísel.

Energetická náročnost domuTo hlavní pro nás bylo, abychom na vytápění a provozu domu nevykrváceli. Ačkoli jsme původně chtěli malý dům s pár okny (protože jsme přes ně nechtěli mít velké tepelné ztráty), skončili jsme s domem nafouknutým na 149,5m2 a oknama přes půl domu ;-).

Oboje má ale své důvody. Velikost domu je nastavena tak, aby se ještě dal postavit jen na stavebního ohlášení a nemuselo se dělat plné stavební povolení. Plochy oken pak jsou velké jednak proto, že je to fakt pěkný, ale hlavně proto, že oproti našemu původnímu názoru, že velká okna=velké ztráty, je to tak, že s kvalitníma oknama je to velká okna=spousta ušetřených peněz.

S oknama se to má tak, že pokud jsou to kvalitní trojskla s dobrými izolačními rámy, tak tepelné zisky během celého roku jsou mnohem vyšší než tepelné ztráty. Je ovšem potřeba dodržet několik pravidel, jako třeba co nejvíce oken na jih a co nejméně oken na sever.

Tepelne zisky a ztraty

V našem případě je to tak, že máme naplánováno  50,88m2 oken, z toho jen 2,25m2 na sever, 4,75m2 na východ, 17,63m2 na západ a 26,25m2 na jih. Z těchto hodnot jsou pak pomocí supermocného PHPP programu vypočítány všemožné hodnoty s ohledem na klima, teploty a sílu slunce v jednotlivých měsících. Výsledkem jsou pak ztráty, které dělají 3,1MWh/rok a zisky, které dělají 5,6MWh/rok.

Z toho jde vidět, že díky velkým oknům na topení ušetříme 2,5MWh/rok, což přepočteno na peníze je kolem 7.500 kč ročně. Je to především na jaře a na podzim, kdy bude při slunečných dnech dům přes den vyhříván natolik, že v noci ještě nebude potřeba topit.

Vytapeni domuOkny to však jen začalo, další pak byl výpočet celkových tepelný ztrát domu, který je ovlivněn použitým zdivem, zateplením a dalšími věcmi. Jelikož už cílíme na pasivní dům kvůli dotacím, musíme se vejít do potřeby na vytápění 15kWh/m2/rok. Po prvním výpočtech nám to vycházelo dokonce jen na 13kWh/m2/rok, takže můžeme dokonce snížit některé šířky zateplení.

Takhle nízké potřeby na vytápění jsme dosáhli nejen zisky na oknech, ale také kamny na peletky, zateplením a tepelným čerpadlem. Dalším důležitým číslem pak jsou tepelné ztráty domu, které máme 3,4kW. Toto číslo udává, jak výkonný zdroj tepla musíme mít (tepelné čerpadlo+kamna na peletky), abychom dům vytopili.

Jelikož víme, kolik zhruba budeme mít spotřebu elektřiny za bydlení a za pracovní věci, dokážeme už teď vypočítat, kolik budeme mít celkové náklady na bydlení. V současné době platíme za elektriku doma+v práci v průměru 24.000/ročně, Za teplo+vodu 3800kč/měsíc a nájem 8167kč/měsíc. To je ročně 167.000 kč ročně (z toho 45624 Kč za teplo+voda).

Nově budeme mít díky tepelnému čerpadlu nízky tarif 22h denně za 2307kč/MW a 2h denně vysokký tarif za 3300kč/MW (pro porovnání, nyní máme 24h denně cenu 4400 Kč/MW). To nám zlevní běžnou spotřebu o polovinu, k tomu nám odpadne nájem. V číslech to pak znamená násedující:

Vytápění 4,2MWh/rok 10.061 Kč
Teplá voda 3MWh/rok 7.102 Kč
Ostatní elektřina 5,3MWh/rok 12.547 Kč
Vodné a stočné 5470 Kč
Celkem 35.452 Kč

To znamená, že už v této konfiguraci budeme platit za elektřinu a teplo jen 35.000 Kč ročně místo stávajících 45.000 Kč.

Ale to pořád není všechno. Díky kotli na peletky, který můžeme v zimě použít, se dostaneme ještě mnohem níž. Jak už jsme psali dřív, tepelné čerpadlo má nejhorší účinnost v mrazech, a právě v těchto dnech je ideální zkombinovat vytápění peletkama, které jsou jako zdroj tepla ještě levnější než elekřina.

Pokud bychom kombinovali vytápění peletama úplně nejoptimálnějí, dokázali bychom náklady stáhnout ještě o dalších cca 4.500 Kč. Další prostor na úspory je pak v alternativních prodejcích elektřiny. Podle webových srovnávačů to vypadá, že bychom se z 35.452 kč ročně za elektřinu dokázali dostat na cca 30.000 Kč, k tomu když přidáme ještě pelety, tak jsme na 24.000 Kč ročně.

Je otázka, na kolik se dostaneme ve finále. Určitě nebudeme kotel na petely používat úplně optimálně a odběr elektřiny od nejlevnějších prodejců možná bude mít taky nějaké háčky. Ale i kdybychom se k částce 24.000 Kč ročně jen přiblížili, bude to pro nás obrovská úspora. Ze zbylé částky oproti stávajícím poplatkům budeme v klidu splácet hypotéku a ještě nám zbyde na nějaké to lízatko :-).

green house

Co bych doporučil všem, kteří budou někdy stavět dům, je to, aby si našli skutečně takového architekta/projektanta, který bude schopný během návrhu domu všechny tyto čísla poskytnout. Díky tomu  hned od začátku víme, kolik nás co bude stát (včetně nákladů na stavbu), kolik nás bude stát provoz domu a tím pádem i kolik si můžeme dovolit hypotéku. Pokud tyto čísla mít nebudete, tak máte defakto jen studii domu a jen naslepo stavíte dům s nadějí, že architekt nic nepodělal a na konci Vás stavba a později náklady na provoz snad nezničí.