Elektroměrový ráj
Dnešní článek bude o elektroměrech. Běžný dům má většinou jeden. Občas dva. Chytřejší domy mají nějaké ty podružné, aby měřily třeba celkovou spotřebu domu a spotřebu v technické místnosti.
Ten můj jich bude mít kolem třiceti ;-). “Bude” proto, že to zapojuji postupně, ale podělit jsem se chtěl už těď, aby byl na blogu i nějaký ten článek ;-).
Momentálně jich mám zapojených deset jednofázových, dva trojfázové. Začal jsem technickou místností, kde mne spotřeba zajímala nejvíc. Když jsme dům plánovali, tak sem si říkal, že jeden elektroměr na dům a jeden na technologie by mohl stačit. Chyba!
Člověk pak neví, co z té spotřeby je rekuperace, co tepelné čerpadlo, kolik žere server a kolik rozvaděč. A to jsou čísla, která jsou fakt zajímavá. Problém s rekuperací totiž je, že v zimě “může” žrát víc díky rozmrazování, ale nikdo Vám neřekne, kolik. Stejně tak nikdo pořádně neví, kolik vlastně žere celý rozvaděč, kde je hromada Loxone modulů, papouchů, relátek a spoustu dalšího.
A tak jsem před nějakou dobou začal vymýšlet, jak to všechno nějak elegantně změřit. Nejprve jsem našel energomonitor a jejich indukční měřiče. To mne přivedlo na AliExpress, kde ty stejné měřáky jsou za pár $$.
Jenže výstup z nich je 1V a 100A, což ve mne úplně pocit jistoty nevzbuzovalo. Takže jsem to raději zavrhl (kdyby někdo chtěl, dva tu mám, za pivo přenechám 😉 ).
Pak jsem se díky někomu na fóru (skoro bych to viděl na Koldu ;-)) dostal k měřákům na DIN lištu. Jako první jsem objednával klasicky na Aliexpressu za 11$. Bohužel kousek, co dorazil, nefungoval.
Číňan jaksi zapoměl propájet jeden spoj, takže sem ho musel rozebrat a opravit. A než se mi povedl opravit, stihl jsem ho naštvanej úspěšně refundovat. Takže elektroměr zadarmo a nakonec jsem s nim byl i docela spokojenej. Ale byla s tím práce navíc.
Když jsem si ověřil, že to v Loxonu bude fungovat, začal jsem řešit další objednávky. Nechtělo se mi čekat na další zásilku z číny, tak sem prohledal české shopy. Ceny začínaly u 800kč/ks, pak sem narazil za 400kč (to jsou ty čtyři šedé vlevo) až sem se dostal k firmě Hutermann, kde jsem se při odběru 10ks dostal i s poštovným a dph na 3376,- kč. Takže 337kč za kus oproti 280kč u číňana. Luxus.
Když bylo nakoupeno, začal jsem postupně plánovat celé propojení. Začátky byly poněkud sparťanské. Dost jsem zjišťoval, jak vlastně propojení udělat. Co se na elektroměr přivádí, jestli země nebo nula (je to nula, jinak to vyhazuje Fí….), že se 24V musí přivést na svorku 20 a ne 21, jinak to impulzy neposílá, atd, atd. 🙂
Takhle vypadalo první propojení. Esteticky sice nic moc, ale první impulzy to do Quida poslalo ;-). Když bylo odzkoušíno, naplánoval jsem kudy kam co povedu a začal postupně přidávat jednotlivé elektroměry.
Odpojit kabel z jističe, přepojit do elektroměru (a většinou zkrátit), udělat novou propojku mezi jističem a elektroměrem, na všechno natisknout štítky, pak propojit nulu, udělat pěkně dutinky, přivést 24V a pak CATynou odvést do Papoucha.
Už jsem to tu psal nespočetněkrát, ale ten Quido 100/3 je prostě parádní. Spotřeboval jsem 9 vstupů a dalších nejméně 20 vstupů ještě použiju a stále jich mám spoustu volných. Dělat to nad Loxone, tak mě to právě stálo dalších 20.000kč+ na vstupech. No to by mi mohli…..
Když bylo vše zapojeno, nastal čas to naprogramovat v Loxon configu. Toto šlo dobře. Díky připravenému prvku měření je to brnkačka. Spíš byl jen opruz tam všechny bloky naskládat ;-).
A takhle zatím vypadá měření, co mám hotové. Najednou už vím, kolik žere rekuperace, kolik Loxone, kolik server. Je to parádní pocit. Například vím, že celý rozvaděč i s relátkama si vezme jen 60W. Takže žádný strach, že by chytrý dům měl nějaké extra velké náklady navíc 🙂
Nebo kolik žere pracovní server když je v klidu a kolik, když pracuje a kompiluje 😉
Nebo že třeba rekuperace žere při výměně vzduchu 90m3/h cca 15W, ale když rozmrazuje, tak až 100W.
A takhle by se dalo pokračovat. Vidím, kolik žere lednička, kolik mikrovlnka, kolik trouba, kolik varná deska, kolik digestoř. Něco z toho je zajímavé teď, něco bude zajímavé za pár let.
Protože nyní vím, že nová lednička žere nula nula prd. A můžu sledovat, kdy začne lézt spotřeba nahoru a kdy se vyplatí ji vyměnit, protože sežere víc, než kolik by stála nová.
Už mám objednanou další várku elektroměrů a nemůžu se dočkat, až to napojím i na další okruhy v baráku. Člověk najednou přesně ví, co kde žere a co kde/kdy běží 😉 A všechny tyhle informace za 320kč/ks. Oproti Loxone elektroměrům, kdy jeden je za 4 a půl tisíce, bych řekl, že je to dost super cena 🙂
Super 🙂 Píšu si na to-do list co chci do rozvaděče!
do tohoto urcite jdi. Jen to zabere dost mista. 1M ma cca 2cm x 30 => 60cm jen to fikne 😉
Super tip, také si značím do požadavků pro pana Hrubana. 😀
Musis do toho p. Hrubana zlomit ;-). On mi tenkrat toto ani nenabidnul a mozna ani nevedel, ze to takhle jde. Proto z toho mam takovou radost, protoze sem to vyresil pak uz sam 😉
Super nápad.. Ty Loxone elektroměry jsou na Modbusu, podávají ještě nějaké jiné informace krom těch, co máš Ty z těch svých ? Cena je fakt skvělá, má smysl napojit na každý jistič 🙂 Elektroměr máš vždy před jističem že ?
A jde vidět, že nechat si místo v rozváděči se opravdu vyplatí, o tom bys mohl povídat 🙂 Jen taková poznámka k rozvržení: nebylo by lepší mít jističe a zdroje nahoře a všechny svorky spíše dole ? Snad se Ti tam ty měřáky všechny vejdou do té jedné volné linie 🙂
Podle me to puvodne tak melo byt, jenze sme meli par kabelu kratsich. Takze to nakonec p. Hruban udelal takto.
Jinak elektromery urcite za, jak uz tu nekdo psal. Ale ono to ani jinak nejde (alespon u nas), protoze dolni vstup do jisticu je nasazenej na takovym tom propojovacim hrebinku. Takze to by ani neslo odpojit.
Vejit by se tam mely, ale je to skoro pres celou sirku jedne rady. Takze to mista spotrebuje dost. Ale podle me to za to stoji.
Koukám, bereš to ve velkým. Já mám “jen” 4 elektroměry. Bral jsem tyhle (jsou asi dost podobný) – http://www.elektromery.com/product/jednofazove-elektromery-na-listu-din-neo/elektromer-eng-101d_-prime-mereni-do-45a/128
Ale uvažuju, že do budou cna je doplními na takový 24h spotřebiče jako je lednice. Já jsem dal třeba jeden elektroměr, který mi měří komplet spotřebu osvětlení v domě (tzn. 230VAC vývody + trafa na 24V).
Loxone (nebo obecně modbus) elektroměry mají výhodu v tom, že ti mimo aktuální energie posílají i informace o proudu, napětí činném/jalovém výkonu v každé fázi. Je to pěkný, ale ty peníze se mi do toho taky nechtělo dávat…
A mimochodem, elektroměry až za jističe. Aby vám pak porucha na elektroměru nevyhodila celej barák.
Je otázka, zda info o proudu, napětí, činný a jalový výkon lze k něčemu smysluplnému využít, k nějaké analýze. Možná sledovat účiník a poklesy napětí a protékající proud v čase.. Těžko říci, jestli to za tu cenu stojí za to.. Něco se řešilo i na fóru..
Díky za opravu, že elektroměry až za jističe 🙂
Tak třeba napětí může být zajímavé z pohledu sledování případného podpětí/přepětí. My jsme třeba na starém bytě měli v zásuvkách kolme 245VAC, což žárovkám nedělalo moc dobře.
Proud nám asi moc neřekne, max. se můžeš podívat, jak máš vyváženou síť (rozdělení mezi fáze) – vzhledem k tomu, že se to bude pořád hýbat tak těžko říct.
Kluci chtělo by to ještě elektroměr na zjištění kolik vám sežerou elektroměry 🙂 🙂 🙂
🙂 pravda. 1f elektroměr má podle datasheetu <2W. Takže při těch 30-ti už to něco bude!
max 0.3W podle specifikace na elektromer
Jezisi kriste ! Toto idem trosku rozdychat a potom sa k tomu este vratim asi na moment … 😀
……………………….
Ja pocitam samostatny elektromer prakticky len na zostavu “tepelne cerpadlo” + elektrokotol + patrona v bojleri, ale len na kvoli tomu, aby som si overil dosiahnuty COP, beriem tu prestavbu klimy trochu ako challenge ( + na vodu este pripojim kalorimeter, takze to pojde krasne vypocitat cop=x/y). Nevylucujem, ze sa tam este nejaky elektromer nevyskytne, ale neverim, ze presiahnem 4-6 kusov.
Bezne spotrebice, co mam teraz v byte, som si presiel pred 2 rokmi zasuvkovym merakom, hlavne kvoli overeniu standby spotreby, takze priblizne viem, co kolko zerie a to mi zatial bohate staci. Ze by som nutne potreboval online sledovat chladnicku, ci uz nahodou nezerie vela a nie je cas ju vyhodit, to mi pride trosku divocina. Mmimochodom – zerie. Nemeral som to, ale kompresor bezi skoro v jednom kuse, par mesiacov do stahovania este snad dozije, za tych <100W mi akakolvek investicia momentalne nestoji a potom bude chladnicka nova.
Schvalne sa budem tesit na prispevok za pol roka – rok, ake su namerane vysledky a ci to malo nejaky realny prinos ( v zmysle riadenia spotreby ).
Inak rekuperacka v mrazoch podla mna kludne vyleti k 1 kW, myslim ze mas tie iste creva, co budem mat ja (Brink ~?= Stiebel).
K již zmíněným věcem – elektroměr za jistič, vlastní spotřeba elektroměru (vybírat s co nejmenší) bych upozornil ještě na jednu věc a tou je startovací proud – nejmenší hodnota měřeného proudu. U zde odkazovaného elektroměru jsem tuto hodnutu nenašel, ale často elektroměr pod 5W (nebo i 10W) neměří.
Bude zajímavé sledovat, jestli součet spotřeby podružných elektroměrů dosáhne spotřeby hlavního elektroměru. Mám zkušenost z více velkých kancelářských objektů, že odchylka může být až 10%, někdy i více. A nejedná se jenom o elektroměry, ale také o podružné měřiče tepla nebo vodoměry. U většiny jsou odchylky poměrně velké.
uz sem to takto zkousel na technicke, kde je spotrebicu relativne malo a dalo se to odladit. Cisla se v kratkodobem horizontu rozhazovala, protoze jak kazdej elektromer “tika” trochu jinak, tak obcas hlavni ukazoval vic nez soucet podruznych a obcas naopak. Kdyz sem to ale zprumeroval za hodinu, rozdil byl cca 10Wh-20Wh z cca 500Wh.
Na delsi porovnavani bohuzel nebyl cas, protoze pak uz sem musel zapnout TC ;-). To nema svuj podruzny elektromer, ale pocitam ho prave jako rozdil HlavniElektromer-VsechnyPodruzne
Myslel jsem spíš celkovou měsíční nebo roční spotřebu.
Jo, pro ulehčení a nižší cenu se dopočítávání používá. Pak nejde kontrolovat součty.
Ta hodinová spotřeba vychází dobře.
Také jich pár mám a pár (ne dva 🙂 jsem objednal.
Jeden 3-fázový jako hlavní, za svodičemi a hlavním vypínačem. Ten je modbusový pro více informací.
Další 3-fázový mám u TČ a ještě jeden v podružném rozvaděči zahradního domku.
Informace, které mě zajímají nejvíce, jsou
1. Celková spotřeba domu
2. Spotřeba TČ a rekuperace
3. Spotřeba zahrady obecně (tedy včetně bazénu)
4. Spotřeba Datové skříně (kde je i napájení Loxone, alarmu, mltiroom audio atd…)
Takto to teď mám. Dále chystém podružné měření pro vaření, ohřev TUV – pouze z důvodu budoucího energetického auditu, pro případnou změnu sazby od EONu – asi nás to čeká všechny. Už budeme více platit paušál nebo-li rezervovaný příkon, než za to co skutečně spotřebujeme. Takže místo 3x25A by to mohlo být třeba 3x16A nebo nějak jinak. K tomu ale potřebujeme vědět kdy je který spotřebič potřeba napájet na úkor jiného. Takže už teď si spotřebiče třídím a dávám jim prioritní čísla. Např nejnižší číslo priority má TČ – to může být vypnuté kdykoliv a naopak nejvyšší číslo priority má indukční deska – bo vařit chcu hned 🙂 No a pokud budu mít k dispozici max 16A na fázi tak musím určit co právě teď pojede.
Proto těch elektroměrů je potřeba poněkud více 🙂 – hlavně u těch největších žroutů.
Otázka druhá je, co se bude dít při výpadku proudu. Všechny spotřebiče se musí vypnout a nesmí se naráz zapnout při obnově dodávky proudu – ale to už je jiná pohádka a vše se už řeší softwarově v loxone configu.
To co popisujes, se velmi blizi 1/4 hodinove regulaci 🙂 Resime to v praci pro velke podniky a logika je stejna – meri se spotreba ele a v pripade,ze hrozi prekroceni maxima za nejake casove obdobi, dochazi k postupnemu odepinani neprioritnich spotrebicu dle nejake tabulky.Bezne maji nizkou prioritu chlazeni, ohrev TUV, el. ohrev, vetrani.
K tem elektromerum – ja mam v planu celkem 4: hlavni, TČ, osvetleni (tj. svetla na 230V + 24V zdroje pro LED) a nakonec data RACK+AV technika v obyvaku.
O tom, jestli dat i dalsi stale premyslim – na jednu stranu to muzou byt zajimave informace. na druhou stranu se bojim, aby to nebyly jem dalsi (trochu zbytecne) 24h spotrebice…
No to je právě to co mi v té regulaci chybí.
Já dokážu udělat to, že když je zapnutá indukční deska, tak zablokuji spuštění TČ ale opačně to už je problém. Když je TČ v provozu, tak nedokážu jednoduchým způsobem vypnout TČ a povolit indukční desku. Samozřejmě to jde udělat vhodným rozfázováním ale co když bych chtěl do domu jen jednu fázi? To už by se nějak vyřešit muselo. Ono se to i vyřeší, protože nás k tomu naši dodavatelé přinutí.
Jinak téměř vše mám jednofázové – jen protiproud k bazénu je třífázový a sauna. Ale i to by nějak šlo vyřešit. Zatím to ale nemá cenu se tím zabývat, prostě se to zatím nevyplatí – ale nás kdysi učili ” vždy připraven”. 🙂
Těch 15w pro rekuperaci (kolik žere v plném výkonu?) a 100w se zapnutým předehřevem se mi zdá trochu málo. Ten předehřev asi neběžel na plný výkon ne?
Btw když sou venku mrazy pod -10 tak nefouká z rekuperace chladný vzduch? By mě zajímalo kolik to ten předehřev ohřeje, ale určitě na 20 stupnu ne.
60w na 300m3/h podle grafu co koukam.
https://screencast.com/t/tteF8TH9
na 300m3 to bezi kdyz odtahuje smrad ze zachodu, nebo vlhkost z koupelny.
netusim kolik ten predehrev ma vykon, nikde se to totiz neda najit, stejne tak se neda nikde vycist na kolik bezi. Proto sem tam ten elektromer chtel, protoze me desilo co zjistim.
Vzduch z venku mel pri -20C teplotu 20C co jsem testoval (zelezny predmet vlozeny do potrubi a mereny laserovym teplomerem).
Ona dost dobre funguje vymena teploty vnitrek-venek a zbytek se dohreje. Prave proto asi staci i tech 100W
Takze ne, umi zrat i vic.
14.2. bylo -9C https://screencast.com/t/U2UZPQxQgK
a to po nejakou dobu bral v prumeru tak 300W https://screencast.com/t/n2bM9SNl9
Nižší teplota jak -9 zatím naměřená nebyla? Měřeno při průtoku 90m3, tedy 15w na ventilátorech?
nop, nizsi teplota neni. elektromery (viz clanek) jsou relativne kratce.
prutok bude z 99% 90m3, tzn 15w ventilatory
A kolik žere TČ při -9 a kolik při např +10?
Stačí čerpadlo při -9 nebo je už třeba dotápět kamny?
Tak spotřeba TČ podle mě hlavně závisí na teplotě primárního okruhu. Já mám TČ s konstantním výkonem takže otáčky jsou stále stejné. TČ se zapne a má spotřebu cca 1800W/h.
Co se týče měření teploty, tak mám tuším nastavený průměr za hodinu. Takže i když byla okamžitá teplota venkovní teploty -15°C, ve statistikách tak vysokou hodnotu nemám.
Předehřev u VZT začíná kolem 1kW ale může být daleko vyšší. Já mám jednotku 2,4kW – ale to je celková. Mám tam tuším tři spirály, takže můžu od 800W až do 2400W. No ale jednotku jsem letos nestihl zapojit. Nastavil jsem si VZT tak, že když teplota výměníku klesne pod 1°C, VZT se vypne a přirozeně se výměník sám ohřeje. Opětovné spuštění VZT se provede až teplota výměníku vzroste tuším nad 7°C. Vše si nastavuji přímo z loxone. Při 30% výkonu VZT je spotřeba cca 30W a při 90% cca 130% – tj oba motory jedou na 30 resp 90%. Pokud chci podtlak nebo přetlak snižuji rep zvyšuji otáčky jednotlivých motorů – taky přímo z Loxone. 🙂 (původní elektroniku jsem vyhodil).
Asi jsem trochu OT takže raději někde jinde …
presne tak, TC zere vetsinu casu temer konstantne. Jen pri urcitych milnicich (teplotach) zvysuje otacky. Takze v zakladu nam zere 800W, pak 900W a pri nejvetsich mrazech 1200W.
A teplotu reguluje jen pomoci zapinani/vypinani se. Takze obcas topi cely den, obcas s pauzama. Vytapet zvlada v pohode, barak ma setrvacnost jak krava a nikdy nebyly ty extremni mrazy prilis dlouho.
Je otazka, co by delalo v -20 kdyby to bylo treba 14dnu v kuse. Na druhou stranu topime na 23C misto projektovanych 20.5C (nebo kolik to v tech vypoctech je) a TC si to dava s klidem.
Venkovni registr je dimenzovany taky suprove, takze i po techto zimach a topeni na vic ma solanka stale -0.5C, udajne byva obvykle touto dobou uz tak -5C.
@L při -20 by se nestalo nic. Já to mám udělané tak, že pokud se do určité doby neohřeje akumulační nádrž na požadovanou teplotu – spustí se vyhřívání pomocí ponorného tělesa v nádrži. Toto těleso mám ale trvale jističem vypnuté, takže i když je potřeba pomoct tepelnému čerpadlu, prostě mu nepomůžu. Dům si s tím poradí no a prostě to bude déle trvat.
@ msk – trošku jsi mě inspiroval, takže teď si udělám do loxone průběžný výpočet COP tepelného čerpadla. Pokud se nepletu měl by být vzorec COP=tepelný výkon TČ/Elektrický příkon TČ, v mém případě tedy 6kW/1,8kW tedy 3,33. No ale teď nevím jak do toho zapadá venkovní teplota?
@kolda jo, tam je vlastně patrona. Ale mam ji taky uz zakazanou, protoze zbytecne spinala podle nejakych hodnot, ale kdyz je pasiv s velkou setrvacnosti, tak to bylo zbytečné.
Vonkajsia teplota Ti u zem-voda nehra (skoro ziadnu *1) rolu.
Vzorec mas spravne, je to dodany tepelny vykon deleno prikon TC, ale zaujimalo by ma, z kade mas tych 6 kW? To si zmeral kalorimetrom? Lebo ak nie, tak to len cucas z prstu. Ono to vo vysledku nie je uplna sranda, potrebujes relativne (*2) presny merac tepla, inak to prakticky nemas sancu zmerat.
Ja budem modifikovat klimu do vody, takze chcem z hecu a aj sam pre seba vediet, aky budem dosahovat COP a to meranie si tam na 100% dam.
*1 teoreticky pokial je to invertor, tak v zavislosti od TZ objektu (ktore stupaju s klesajucou teplotou) meni otacky kompresora – a vtedy moze byt teoreticky rozdielny COP. Ale podla mna je to zanedbatelne a v celorocnom priemere sa to zas tak neprejavi.
*2 da sa vyrobit s pulzneho vodomeru a sparovanych dallas teplomerov, ale furt je to tak 2k Kc (more info divamse.cz).
Jo asi to už chápu. ten výkon 6kW bude asi taky proměnlivý. Jak to změřit?
Běžně se COP faktor (to co vidíš v letáku) uvádí při parametrech 0/35 (0°C kapalina primáru, +35°C kapalina sekundáru).
Tedy buď si můžeš hlídat, kdy budeš dosahovat těchto parametrů a při nich si vždy zaznamenat COP a po čase to zprůměrovat (pak by ti měl vycházet COP srovnatelný s tabulkovým dle výrobce).
Nebo si můžeš COP počítat průběžně celou topnou sezonu, ale s tím že se ti bude hýbat např od 2 do 7. Potom budeš defakto počítat SCOP faktor (sezónní COP).
Takze pokud vim teplotu solanky, teplotu kapaliny co jde do tuv/podlahy a spotřebu TC. Tak to plz spočítam jak? Imho jeste potřebuješ teplotu sekundaru na vstupu ne? Abys vedel přírůstek tepla, nikoli absolutní hodnotu.
Potrebujes teplotu vody vychadzajucej z TC do podlahy, teplotu spiatocky vstupujucej do TC a aktualny prietok v topnom okruhu. Potom je to primitivna matematika a dostanes vykon TC v kWh. Treba na to presne sparovane teplomery a kvalitne meranie prietoku, inak je odchylka dost vysoka. Hotove riesenie napr. Siemens Megatron a spol (su toho mraky, 4-5 kKc), alebo pulzny vodomer, sparovane dallasy a arduino (stale relativne uchadzajuco presne). No a potom COP = “kWh na megatrone” / “kWh na elektromeri”
Inak bacha, SCOP je laboratorna hodnota a nema (skoro) nic spolocne s “priemernym COP za rok” co si kazdy z vas vypocita. Proste je to nieco ako “rocna papierova spotreba auta podla metodiky merania spotreby ™”.
Logicky by mělo jít o teplotu co vstupuje do výparníku TČ (0°C) a teplotu co vystupuje z kondenzátoru TČ (35°C). A při ní se COP vypočítá jako poměr tepelné a elektrické energie TČ.
Otázka jak si přesně zjistíš tepelný výkon v daném čase. Ideálně bys na to potřeboval kalorimetr (měřič tepla), který ti bude měřit rozdíl mezi vstupem a výstupem topné vody do baráku.
Tak ja mam na vstupu i vystupu cidla teploty, takze to ja vim.
http://i.imgur.com/xaJZ745.png
Takze napriklad ted, vratna tepla je 32.7, v deskovym vymeniku se ohriva na 36.6.
Tepelne cerpadlo momentalne zere 750W – http://i.imgur.com/7DOZ2BI.png
Takze pri dodani energie 750W se ohrala voda o 3.9C. Ale co ted s tim dal? 😉
Protoze cop se pocita jako
COP = (tepelny vykon tepelneho cerpadla kW) / (elektricky prikon kompresoru + elektricky prikon potrebny pro prekonani tlakove ztraty vyparniku a kondenzatoru)
Jenze, nic takoveho nevim 😉
Nasel sem toto https://www.mpo-efekt.cz/cz/ekis/i-ekis/8911, jenze ja jednak nevim, kolik l ma vymenik, navic tam ta voda proudi, takze to bude urcite take jinak.
Jedine co mne napada, nechat vodu proudit pres patronu co je v TC, u te vim kolik je kw a pouzit ji jako referencni vzorek. Z toho vycist o kolik C se voda ohreje pri kolika kW a to pak aplikovat na cisla, ktre vraci TC spolu se spotrebou TC
Tepelny vykon jen z techdle hodnot neziskas. To bys potreboval jeste merit prutok (tepelny vykon = teplo predane do urciteho objemu media).Ty vis kolik tepla se predalo,ale nevis do jakeho objemu vody.
Ten el.prikon bych bral jako ten,co meris na privodu.
Chyba bude pouze v prikonu pro elektroniku TČ, ktera ale proti kompresoru bude minimalni.
Moc teda nerozumim,jak bys to nechal proudit pres patronu ale myslim,ze aplikovat to pak na cely barak nepujde.
Porad nebudes vedet,kolik vody ti pres TC protece…
myslel sem to tak, ze pustim ohrev jen pres bivalenci a pak pres TC. a porovnam rozdil spotreby a narustu tepla. Budu predpokladat, ze prutok je porad stejny.
kdyz budu vedet, ze pri bivalenci ohreju vodu pri 4kw z 30 na 36, a pri TC 1kw z 30 take na 36, tak budu vedet, ze mam COP 4, ne?
Tak průtok by asi měl být stejný.
Předpokládáš, že topná tyč bude mít COP=1 – dost pravděpodobně bude trochu menší než 1, ale asi minimálně.
U el. energie ale musíš ještě počítat s časem. Tzn. správně by se měli ve vzorci dělit kWh (a ne kW).
Ale napadlo mě, samotný TČ neumí zobrazit tepelnou energii, kterou vyrobilo?
@L : tady něco od Žeravíka
http://www.eltex-km.cz/cs/clanky/10057-sezonni-topny-faktor
konkrétněji se může vycházet přímo z návodu:
http://www.eltex-km.cz/images/stories/technicke_informace/2014_02_EME%20NAVOD.pdf
Tyjo, dobrý bastl měřidlo. Ale vypadá to, že by to i mohlo měřit 🙂
To měřidlo nepotřebujeme, máme Loxone ne? V návodu popisuje i výpočet. Je potřeba měřit průtok. Já tam ty vodoměry mám. Jen musím zjistit jak to napojit na loxone. Bohužel mám teď tolik jiných problémů že se obávám že než k tomu dostanu bude po topné sezóně 🙂
@ msk : Těch 6kW jsem vzal z dokumentace od dodavatele.
To Ti je k hovnu, to je presne ten pripad “0/35 za idealnych podmienok”. Proste zobrali prikon TC a vynasobili tabulkovym COP.
Pokial to chces realne overit, tak to tu uz hore padlo x-krat, staci vradit pulzny vodomer do topneho okruhu (idealne 10l/pulz, cca 1000 Kc) a 2 relativne dobre sparovane dallasy. Loxone uz mas, 1wire asi tiez, mala by to byt hracka. Presnost je otazna, ale na inom fore kde sa toto intenzivne riesilo by odchylka cidiel o 0.1stC (co moze vzniknut len blbou montazou cidla, lebo moje dallasy sa lisia az v stotinach C) nemala sposobit vychylenie vypocitaneho COP nejak vyraznejsie (povedzme v nizsich desatinach). A ci nameras 3.3 alebo 3.5 je asi uz fuk.
Jasně, chápu. V podstatě mám vše. Akorát do vodoměru jde 12VDC, takže musím něco zbastlit, abych to mohl připojit na DI loxone.
Můžu se zeptat jak je veliký ten tvůj rozvaděč? Popřípadě kolik má pozic. Děkuji
2x1m, pocet pozic netusim
Dobry den,
co vse tam mate od Loxone? Podle clanku jsem pochopil, ze v podstate jen miniserver, ale podle obrazku tam vidim cca 11 dalsich rozsireni.
Diky l.
Mrknete i na ostatni clanky, vse bude pak jasnejsi.
Mam miniserver a nekolik dalsich extensionu, k tomu papoucha, svoje elektromery, ted nahrazuji dimmer pomoci DMX triacu.
Procetl jsem cely blog 😉
S loxone zacinam, takze ne vse dokazi podle fotek identifikovat. Papoucha poznam, na fotce me zaujalo tech 11 krabicek loxone.
DMX triacy jsou predpokladam ty 3 male na konci. Nepoznam tech 8 velkych extensnu.
Ty DMX triacy jeste na teto fotce vubec nejsou, jsou to externi triacy z aliexpressu za ~40USD pro 3 svetla, namisto draheho dimmeru od loxonu za 10.000kc pro 4 svetla ;-).
Na fotce jsou klasicke extension + relay + 1x dimmer + 1x DMX extension + 1x one-wire + 1x miniserver
Psal jsem to i jinde, od loxonu udelat veci, co jsou ciritical pro dum (min 1x svetlo v mistnosti vypinac + 1x svetlo v mistnosti rele, dvere, atd). a pak pomoci papucha nebo 3rd party napriklad tlacitka na zaluzie nebo okeni kontakty, spinani mene dulezitych veci, atd.
Usetri se na tom spoustu a zaroven pokud odejde neco 3rd, tak dum porad v zakladnim rezimu funguje.
Škoda že tu nejsou nějaké vzorová data ke stažení janka zajímavé články pro LOXONE a podobně.
co konkretne mate na mysli? Zapojeni elektromeru je jen propojeni digitalniho vstupu na modul mereni, tam se toho moc vymyslet nemusi.
Jinak obecne veci kolem loxone (a najen to) resime na foru – https://www.vodnici.net/community/
Z emailu:
>>Dobrý den,
>>Jenom to ze jsem kapku nejistí v tom >>elektroměru dle tipu HT-1PD
>>Jenom by mně zajímalo jak to máte vy >>nastavení ti hodnoty v loxone,.
>>S pozdravem Bajer.
Tady mate screen nastavení:
https://www.vodnici.net/loxoneconfig_2017-10-03_14-35-44/
🙂
Jinak moje exemplare HT-1PD od Hutermanna se dost odlisuji – u jednoho jsem musel nastavit 2140 impulzu / kWh a u druhého dokonce 2350 i/kWh. Indukcni zatez to moc presne nedava 🙂
Porovnaval jsem to vuci ABB W-metru
Ahoj, moc diky za vsechny tyto sdilene informace, konecne jsem mel cas zde vse precist. Vloni mi prisla faktura od Cez na 45k (v podstate pouze za ohrev vody, vareni a sviceni), tak jsem hned nakoupil 5 hutermannu:) Chtel jsem se jen zeptat na radu – nemas nekde schema zapojeni, co na ktere svorky?Predpokladam ze na 1 a 4 jde faze z jistice a spolecna nula. Na 20dle fotek mas asi impulsni vystup a na 21 privadis 24V z loxone? Z 3 a 6 pokracuju ke spotrebici fazi a nulou. Je to tak? Moc diky za radu a preju pekne svatky. Dušan
Ahoj, bohuzel ti uz presne nereknu svorku, ale bacha, mam tam tusim 2 nebo 4 druhy a kazdy to ma trochu jinak. U nekterych se faze privadela zespodu a u jinych zeshora.
Obecne je to zapojeni tak, ze nula se musi vytahnout z Ficka pres vsechny elektromery co meri dany okruh. A pak se z jistice vytahne faze na merak a z meraku pak bud do relatka nebo na wago svorku, odkud jde uz do baraku.
A 24V si ted nejsem jistej, ale imho tam kvuli papouchovi nevedu 24v, ale nulu a tu prerusuju. Protoze u papoucha se detekuje nula.
Moc diky! Vyzkousim jeden a uvidime:) Doufam ze casem budu take moci prispet svou troskou do mlyna:)
konečně zprovozněno, bohužel poznatel je takový že Hutermann HT-1PD dává na výstupu impulz který prostě Extension na digi ani analogu není schopen ( nebo já nebyl schopen 🙂 spolehlivě identifikovat.
Řešení je 1F elektroměr MANELER 9901D. Sice pořizovačka při 4 ks je 508,- Kč ale:
1 ) na výstupu je optočlen takže + na + Ext a – na spínaný vstup
2) je kalibrovaný a vskutku na 1000 ipmulsů dává správnou watáž
3) dopravné mají zdarma i při částce 500
Ahoj,
koupil jsem el.mer uvedeny zde ve clanku. https://bit.ly/2UfgRUF Jsem spis na silno proud a chtel jsem se poradit jak jej pripojit. Zkousel jsem vystupy 20 a 21 prozvonit a samozrejme to nic nedela (narozdil od vodomeru) Poradil by mi nekdo jak na to ve verzi pro blbce 🙂 diky moc.
Co myslis tim prozvonit? Elektromer je potreba mit zapojeny na 230v a jen pravidelne tika po 1kw. v pripade, ze se nic nedeje, tak nic zvonit nebude. je potreba do nej privest treba 24v a ty pak na vystupu testovat.