Dva roky v chytrém domě
Jsou to dva rouky a fous, co jsme se nastěhovali do našeho domu. Chytrého a pasivního. A protože mám teď díky nemoci trochu času, rozhodl jsem se udělat sumarizaci a popsat naše zkušeností s chytrým domem, zhodnotit, co smysl mělo, co ne, co využíváme a co nikoli.
Hned z kraje řeknu, že chytrý dům je supr. Myslím, že každý, kdo to zkusí, už nebude chtít jinak. Na druhou stranu, je spousta věcí, které člověk musí při stavbě rozhodnout, aniž by věděl, jaké to vlastně bude. Do toho jsou jeho rozhodnutí ovlivňována mnoha směry, jak už cenou, zužujícími se financemi, nebo na druhé straně třeba Loxone partnerem, který Vás bude tlačit někam, kde je to výhodnější víc pro něj, než pro Vás.
Zároveň bych chtěl hned úvodem upozorňit, že zde prezentuju svůj vlastní názor, nikoli názor všech uživatelů chytrých domů. Určitě jsme v mnoha ohledech atypičtí, takže si z toho vemte jen to, co sedí na Vaše podmínky :). Takže, pojdmě na to.
Světla
Začnu světly, protože to je takové dnešní synonymum chytrých domů. Bohužel. Namísto, aby se upřednostňovaly důležité věci, se na reklamní letáky cpou cool osvícené místnosti v různých barvách, intenzitách světla, světelných scénách atd.
My jsme zjistili, že je to pro nás zbytečné. Měl jsem v domě spoustu dimmerů, které umožňovaly nastavovat různé úrovně osvětlení. Ty jsem pak vyměnil za triaky, které to umí mnohem levněji než Loxone dimmer. A víte co, stejně to vůbec nevyužíváme. Když máme hlavní osvětlení, je tam proto, aby svítilo. Za celou dobu jsme nenašli moc případů, kdy jsme chtěli v obýváku nebo kuchyni ztlumit hlavní světlo.
Jasně, trochu se to hodilo chvíli v pokoji prcka, když jsme tam potřebovali mít jen trochu rozsvíceno, aby ho to nebudilo. Jenže, stejnou službu (a spíše lepší službu) udělá rozsvícené světlo na chodbě, které mu nesvítí přímo v pokoji.
A pak v koupelně. Když jdeme večer do koupelny, nechceme, aby svítilo světlo moc a nevzbudilo malého. Jenže, i to jsme nakonec vyřešili dočasnou slabou žárovkou, než dvěma úrovněma světel.
O barevných scénách nemluvě. Na letáku a v designovém domě to vypadá pěkně. Ale v domě s dětma, kdy potřebujete buď světla spousta, nebo tmu, je to k ničemu. Nemít děti a psa, pořádat párty jako na kolejích, asi bych světelné scény užil. Ale takto, vůbec. A tak moje DMX v rozvaděči zeje prázdnotou.
Je to asi dané i tím, že netrávíme žádný čas večer u televize a obyváku, že po večerech neholdujeme večírkům a návštěvám. Pak by se to asi využilo.
Každopádně, za mne doporučení. Nenechte si vnutit tunu DMX led pásků, ztlumovačů světel a dalších blbostí, co stojí hromadu peněz. Dodělat se to dá vždy a na začátku dost ušetříte, když si uděláte jen přípravu a technologii nenakoupíte. (navíc díky Zigbee technologii to půjde ještě snadněji, ale o tom níže).
Zásuvky
Další oblíbený reklamní tah Loxone a jejich partnerů jsou chytré zásuvky. Udělat vše vypínací. Je to cool, je to super bezpečné, stoprocentně to využijete. Leda prd.
Naštěstí jsme odolali a zásuvek s přímým vypínáním udělali jen pár. Máme je na pračku a sušičku a venkovní zásuvky. Původně nám bylo doporučeno i vše v kuchyni, ideálně i ostatní technologie, v každém pokoji vypínatelný okruh, …
Blbost. Vymyslet systém, kdy se vám bude při odchodu z domu něco vypínat a něco ne je šíleně komplikované. Budete muset rozlišovat zásuvky, řešit jestli můžete zamknout, když zrovna perete, sušíte nebo vaříte.
Pračka se sušičkou nakonec zůstává neustále zapnutá. Stejně většinou nepereme když tu nejsme a když jo, má to nějaký důvod. A tak jsme ze začátku používali dálkové vypínání jen v případech, kdy sušičká pípala a my chtěli v klidu dokoukat film :).
Jak prcek vyrostl, využili jsme to ještě k jedné věci. Prcek s oblibou mačká tlačítka, jelikož ví, že se sušička i pračka rozsvítí. A tak jsme naprogramovali jedno z tlačítek v koupelně, aby oba spotřebiče klikem vyplo či zaplo. Na toto je to supr.
Jenže, toto se dá opět vyřešit jinak. Pomocí Zigbee protokolu se již dělají chytré zásuvky, které za cenu 400kč můžete píchnout do kterékoli jiné zásuvky a udělat ji chytrou. Namísto pracného tahání samostatných kabelů ke každému spotřebiči, samostatných relé v rozvaděči.
Jasně, někde to relé dává smysl (ta pračka je asi lepší na relé v rozvaděči), ale i to se dá připravit chytře. Namísto CYKY 3X2.5 natahejte CYKY 4×2.5. Tím budete mít do každého zásuvkuvého okruhu natažený o drát víc a když bude potřeba, použijete ho v budoucnu na spínání. A není potřeba to na začátek zbytečně hrotit (tenhle nápad není původem můj, ale od jednoho uživatele z diskuzního fóra).
Tlačítka a vypínače
Tady se jedná zase o opačný extrém. Loxone partneři i Loxone samotný se Vás bude snažit přesvědčit, že v domě stačí jen pár tlačítek, protože je přece inteligentní. A když budete potřebovat, máte přece mobilní aplikaci. Zase blbost.
Dám příklad na našich žaluziích. Máme obyváko-jídelno-kuchyň, kde máme 1x východní, 2x jižní a 1x západní žaluzii. Prý stačí jeden ovladač u vchodu do místnosti a tím budu ovládat všechny žaluzie. O zbytek se postará chytrý dům.
Ještě že jsme neposlechli!
Automatika žaluzií jé úžasná věc a nikdy nebudete chtít jinak. Každý den ráno se otevřou všechny žaluzie a funguje to jako budík. K večeru se zatáhnou a večer pak úplně uzavřou. Když je dům v zimním režimu, tak se žaluzie samy přes den vytáhnou, pokud slunce svítí víc než XY luxů. A v létě naopak zatáhou, aby se dům nepřehřál.
A to je opravdu super. Jenže, pak tu máte situace, kdy chcete vyjít na terasu jen jednou žaluzií a ostatní nechat zatáhlé. Nebo potřebujete pustit psa, protože se rozhodl vrátit domů zrovna tímhle oknem. Nebo nastavit jednu žaluzii více otevřenou, aby bylo doma více světla. atd.
Poslechnout Loxone partnera, musel bych na vše brát mobil. Naštěstí, trval jsem na svém. U hlavního vchodu do místnosti jsou dvě žaluziové tlačítka. Jedno ovládá všechny žaluzie. To když chci narychlo vše zatáhnout nebo třeba ráno otevřít, když vstáváme dřív než se dům probudí. A pak druhé tlačítko, které ovládá nejčastěji využívanou žaluzii u HS portálu. A dále pak u každého okna je samostatné tlačítko, které ovládá danou žaluzii.
Nebylo by větší pakárny, než chtít jit nějakým oknem a muset se vrátit na druhou stranu místnosti a tam si to otevřít, případně neustále lovit mobil. A stejně tak to máme v pracovně, kde je rovněž více žaluzíí. Zkrátka, u každých dvěří tlačítko na žaluzie a pak u vchodu do místnosti hlavní tlačítko. Pro nás ideál.
A to stejné je se světly. Nenechte si namluvit, že stačí jedno tlačitko na všechna světla. Že není správné ovládat každé světlo, ale přepínat scény. Že přeci naprogramujete scénu přes více světel a dům udělá vše ostatní.
Že klikem jedete scény, dvouklikem se vracíte, tříklikem vše zhasnete. Je to blbost. Krom toho, že se přepínání po scénách ovládá fakt blbě a stejně nikdy nebudete mít všechny kombinace, tak Vás za to bude chtít ještě Vaše žena zabít.
A nejde jen o scény místo rozsvěcení světel. Jde i o ty dvoukliky, trojkliky, držení nebo rychlé klikání a podobně. Není totiž nic horšího, než když Vaše žena místo trojkliku v noci udělá dvouklik a klik. Takže místo nočního osvícení rozsvítila celou chodbu oběma hlavníma světlama a tím vzbudila tenkrát naší jen měsíc starou ratolest.
To fakt nechcete. Dotáhnětě si raději o jeden FTP kabel k vypínačům více a dejte si tam o tlačiíko víc. Každá běžná funkce, ať je dostupná na jeden klik. Nevymýšlejte žádnou divočinu a hlavně, mějte to v celém domě jednotně.
Okenní kontakty
Další téma, kde se zřejmě s většinou Loxone partnerů neshodnu. Když jsem řekl, že chci každé okno zvlášť, koukal na mne ten můj jako na blázna. Proč potřebuju 15 samostatných informací, stačí přeci vědět, že je nějaké okno otevřené. Zbytek si ověříte vizuálně sami. Blbost.
Zaprvé, chci vědět které okno to je, aniž bych musel obejít celý dům. Co je ale důležitější, když máte info o každém okně zvlášť, dá se s tím dále čarovat. Například, když je léto, sedíte na terase a máte otevřené dveře na terasu, dost naštvě, když se vám po setmění žaluzie zavřou. Navíc, když třeba ani nemáte mobil u sebe :).
Když máte okenní kontakt, každé dveře blokují svou žaluzii a tím ji nedovolí stáhnout. Prosté, jednoduché elegantní. Ale toto Vám Loxone banda neporadí.
Jediné, co oni na tom vidí (když už si to sám vymyslíte), že bude 15 vstupů a tím pádem 2 extensiony. Ale i tam se pletou. Přesně proto jsem totiž tenkrát začal řešit Quido se 100 vstupy. Abych nemusel platit majlant Loxonu.
Elektroměry
Další ukázkou z pohledu Loxone zbytečné technologie jsou prý elektroměry. Proč měřit spotřebu každé místnosti či spotřebiče zvlášť. Vidíte přeci spotřebu celého domu. Nesmysl.
Za cenu 250kč můžete měřit každý okruh a tím hlídat spotřebiče. Odjedete pryč a Vaše žena neví, jestli vypla troubu, desku, žehličku? Namísto vracení se domů se podíváte na elektroměr daného spotřebiče či okruhu. Nevíte, jestli Vám už neodchází mrazák? Podíváte se na jeho průměrnou spotřebu a hned vidíte. Nevíte, kolik žere Váš nový spotřebič (třeba nová zvlhčovačka)? Nevíte, kolik třeba právě sežrala samoočistná procedura trouby, která ji rozehřála na bambilión stupňu a zuhelnatila veškeré nečistoty? Podíváte se na spotřebu dané místnosti (a zjistíte, že se trouba sama vyčistila za cca 5kč).
Jasně, měření se dá udělat ručně pomocí bazmektu za 300 Kč z Bauhausu. Jenže, nemáte srovnání s dřívějším stavem, nevidíte spotřebu na dálku a co si budeme vykládat, je to dost nepohodlné lézt třeba za linku a měřit spotřebu trouby. Takto za pár korun máte klid a přehled. A stačí k tomu elektroměr za pár korun a odpovídající množství vstupů, které opět můžete vyřešit Quidem.
Je pravda, že relé samo o sobě Vám spotřebič v případě zapnutí nevypne. Jenže, to byste museli mít relé na úplně vše v domě. A tohle relé pak bude 5 let ve stavu sepnutém, protože těžko ho budete jen tak z hecu vypínat a zapínat, když Vám to vymaže hodiny na spotřebiči. A co myslíte, když po pěti letech najednou budete potřebovat tohle relé rozpojit. Vsadíte si na to, že se to povede? To je lepší zavolat sousedům, kamarádům nebo rodině, na dálku jim odemkout Váš dům a poprosit je o vypnutí.
Teplotní, vlhkostní a jakákoli jiná čidla
Další věcí jsou čidla všeho druhy. Podle Loxone partnera prý zbytečnost a co jsem s ním mluvil naposledy, říkal, že už to lidem prý úplně rozmlouvá. Že prý 20 údajů teplot, vlhkostí a dalších čísel z celého domu je zbytečnost, že se v tom ztrácí a nezajímá ho to.
Opět jsem jiného názoru. Za pár korun lze umístit teplotní senzor pod každý vypínač a co jsme třeba my podcenili, za dalších pár korun lze umístit senzor do každé mísnosti do podlahy (máme jen v koupelně).
Naštěstí díky koupelnovému senzoru, kde je také dlažba, můžeme alespoň odhadovat teploty ostatních podlahových ploch. A díky tomu na jaře a podzim přitápíme v chodbách podlahu. Aby byla příjemná na chůzi bez bačkor (nesnáším bačkory) a přitom to nepřehřívalo místnost. Když klesne teplota podlahy, chvilku ji nahřejeme. Za pár korun, ale komfort maximální.
Stejně tak čidla v místnostech. Jen díky tomu můžete optimalizovaně nastavit otvírání a zavírání žaluzií v zimě. Když nebudete vědět jak moc se místost ohřívá, děláte to naslepo. Ale když máte grafy, lépe se celý barák nastavuje do optimální polohy.
Naopak, je blbost si myslet, že budete regulovat teplotu v každé místnosti v pasivním domě. Pasivní dům se chová jako celek a díky VPC se teplota stejně rozprostře přes celý dům. Jediné okruhy, které využívám na zavření a otevření jsou právě zmíněné chodby, kde je dlažba. A pak v pracovně, kde se přes noc přitápí a přes den, kdy tam běží počítače vůbec netopí, jelikož tam bylo zbytečně horko.
Moje doporučení, nenechte si rozmluvit čidla po domě. I kdybyste se na to podívali jen párkrát za rok, je fajn vidět, na kolik Vám dům vytopilo slunce, jak rychle se dům ochlazuje, když v něm nejste, jak rychle se naopak vytápí tepelným čerpadlem, atd.
Multiroom Audio
Další super-cool funkce, kterou Vám bude chtít Loxone nacpat. Jejich multiroom hudební server za bambilión je toho důvodem. Sám jsem měl vizi, že si multiroom hudbu udělám a nějakou přípravu na to mám udělanou. Nikdy jsem ale neplánoval na to použít Loxone komponenty.
Realita je ale taková, že to pravěpodobně nikdy nezrealizuju. Je to asi dobré, pokud opět máte tu krásnou designovou vilu, kterou Vám neboří Vaše ratolesti, ale bydlíte v ní sám, maximálně s nějakou milenkou a máte ji na párty. Pak je super si přes celý dům pustit jednu hudbu, udělat si k tomu designové osvětlení a užívat si krásné chvilky.
Bohužel, nevím jak vy, ale u nás to tak není. V obyváku běží prasátko Pepina, žena pracuje většinou bez hudby v kuchyni tak, aby dohlédla na prcka a já si do sluchátek pouštím Linkin Park, abych přebil ten občasný řev a mohl se soustředit na práci. Když je večer, pouštíme potichu cokoli, abychom malého satana nevzbudili. A když je pryč, pracujeme oba v pracovně a hudba nám stačí tam. Je jen málo situací, kdy bych si pustil hudbu přes celý dům.
Regulace a ovládání technologií v domě
Něco, co je z mého pohledu jedno z největších přínosů chytrého domu, ale zároveň něco, co vlastně Loxone moc nepropaguje a partnerům se do toho moc nechce. Není to totiž sexy, dá to dost práce, není na tom žádná marže a musí se to umět. Ale, výsledek stojí za to.
Díky chytrému domu můžete naprogramovat cokoli. A vytápění je jedno z míst, které z toho může těžit nejvíce.
V každé místnosti máte tepelná čidla, víte, jestli je jaro, léto, podzim nebo zima. Víte, kolik chcete v domě mít stupňů, kolik by měla mít podlaha. A z tohodle všeho pak naše logika posílá řídící signály čerpadlu, aby dělalo přesně to, co chceme a nejelo jen na automatiku. Ovládá oběhová čerpadla podlahovky, když je dlažba studená, předává do něj průměrné teploty z relevantních místností, takže topí jen, když je zima v celém domě a ne jen v jedné místnosti, kde se třeba zrovna vyvětralo, ale jak napotvoru tam bylo vyvedeno čidlo z TČ.
Například v období, kdy ještě nemrzne, ale není už teplo, pak reguluju teplotu ne podle teploty místnosti, ale podlahy. Řídím to tak, že teplota vratné vody do TČ musí být XY. Takže udržuju beton a anhydrid nahřátý tak, aby místnost úplně nevychladla, kdyby se hodně ochladilo, ale zároveň se mi místnost nepřehřeje, když vyleze slunce.
A takových vychytávek se dá vyjmenouvat spousta. A pro každý dům to bude trochu jinak. Ale abyste je mohli realizovat, potřebujete vstupní data. Teploty místností, teploty podlahy, úroveň svítu slunce, větru,…
Takže moje doporučení, nenechte si rozmluvit, že nepotřebujete čidla v každé mísnosti. Čím víc čidel, tím víc souvislostí můžete najít a řídit.
Regulace okolí domu
Další velké uplatnění chytrého domu je regulace technologíí kolem domu. Například závlaha trávníku. Díky čidlům deště dům ví, kdy pršelo a kdy ne a podle toho zalévá trávník. K tomu čidlo množství vody v rentenční nádrži (ještě nemám namontováno, jen nakoupeno) a podle toho zalévá buď z retenčky, nebo z řadu.
Kromě trávníku samozřejmě také živý plot, truhlíky, záhony. Každý okruh může mít jiná pravidla, nepršelo dlouho? Zalít brest jednou týdně o něco déle. V záhonech mít třeba rozdílné zalévání dle růstového období. Nebo přidat přímo senzor vlhkosti půdy a zalévat podle toho.
Zkrátka, možnosti jsou obrovské. Jde jen o to si to vymyslet, mít dostatek senzorů a podle nich pak vše řídit.
Variabilita
Další obrovský benefit, který se moc v souvislosti s chytrými domy nezmiňuje. Dům plánujete, když Vám je X, možná ještě nemáte děti a máte nějakou vizi o Vašem životě. Než dům dostavíte, je Vám většinou X+2, spíš X+3. 3 roky jsou dlouhá doba a hodně se může změnit. Za nějakou dobu najednou budete mít děti. Nejprve malé, pak větší, pak puberťáky. A pak najednou bude v baráku klid, protože konečně šli do světa.
A tohle všechno byste měli zohlednit v době, kdy kreslíte Váš dům na papír, což je nereálné. Nevíte, co bude za technologie, nevíte, jaké budou mít děti potřeby. Můžou to být drobnosti, ale taky zásadní věci. A chytrý dům Vám umožní se tomu přizpůsobovat.
Máte prcka a nechcete rozsvěcet noční osvětlení,? Ok, přenastavíte dům. Chcete jedním kliknutím z ložnice zhasnou nebo rozsvítit prckovi lampičku, ok, nastavíte to tak. Potřebujete vypínat zásuvky u pračky, protože Vaše ratolesti se rozhodly pračku a sušičku přeprogravat na vesmírnou loď? Není problém. Chcete ratolesti budit žaluziema v jiný čas než Vás? Ok, lze nastavit.
A takových případů je milión. Jak budete postupovat Vašima životníma etapama, tak budete dům uzpůsobovat. A časem třeba konečeně přijde hlasové ovládání, tak ho do domu přidáte. Stejně tak můžete upravit tlačítka, použít k ovládání gyroskopické kostky (ty už mám objednané a hodně se na ně těšíme), atd. atd.
Zigbee
V nějakém dalším článku pak představím technologii Zigbee. Je to bezdrátový protokol, který využávají například čidla od Xiaomi, nebo žárovky a vybavení od Ikea, Philips a mnoho dalších. Díky jednotnému standardu tak není potřeba využívat děravých gateway (bran) od výrobců, ale lze vyrobit vlastní, uzavřenou, která bude se vším jednotně komunikovat.
Přes Zigbee lze například nastavovat jas žárovky, takže stačí ke světlům přivést jen 230V a jas se pak nastaví vzduchem. Stejně tak spínané zásuvky, nebo dodatečné teplotní a vlhkostní čidla. Nebo bezdrátová a bezdotyková tlačítka na Vašem pracovním stole na rozsvícení světla v místnosti. Opět, variabilita ohromná a bude záležet jen na tom, co člověk bude časem potřebovat.
Závěrem
Jak vidíte, je toho hodně. Dalo by se psát asi ještě další hodiny, ale myslím, že to hlavní jsem vystihl. Samozřejmě, že někdo možná podotkne, že všechno tohle jsou blbiny, bez kterých se dá normálně žít. Dá. Ale my nechceme stát 2 minuty u jednoho okna držíce tlačítko, abychom stáhli žaluzii a pak jít na další okno. Náš čas chceme využít smysluplněji.
V souhrnu jsme s domem opravdu spokojeni. Jsou holt jen věci, co jsme dělali zbytečně, nebo co jsme třeba podcenili. Jsou to ale naštěstí jen maličkosti a většina šla nebo půjde dodělat za pochodu.
Bohužel, stejně jako u ostatních věcí kolem stavby domu platí, že to, co během stavby uděláte za jednu jednotku času, po nastěhování budete dělat nejméně desetkrát déle :). Takže jestli můžu radit, udělejte toho co nejvíc před nastěhováním.
A to už bude opravdu vše. Pokud máte jakékoli jiné postřehy z využívání Vašeho domu, pište je dolu do komentářů!
Super článek, díky za něj. Na hodně věcí co popisuješ jako zbytečné jsem při tahání elektriky taky zanevřel (spínaný zásuvky v první řadě… budou jen venkovní), i když dvojklik na světla mám pořád v plánu :). S tím ovládáním TČ jsi mi nasadil brouka do hlavy… musím zjistit, jestli tohle s Nibe půjde bez nějaké šílené investice navíc a asi si ještě přihodím kabely pro řízení jednotlivejch okruhů podlahy, kdybych se jednou rozhodl to použít.
nibe to tusim taky umi, nejake api ma. Je otazka, kolik toho dovoli. Acond je v tomto dost progresivni a dovoluje hodne.
ty okruhy, ono to nema smysl pro jednotlive mistnosti, protoze teplotu mezi nima neuregulujes. Ale prave treba topeni jen chodby a zadna mistnost, nebo cast domu netopit (treba ta nase pracovna), to smysl ma. Jenze pak stejne potrebujes ventily vsechny riditelne ;-). A to se da zrovna kdykoli dodelat, takze jak pises, jen tam natahnout FTP.
Ad ty zasuvky, ta zigbee zasuvka utahne dle specifikace 3.6kw, takze ji pujde pouzit naprosto nacokoli. A stoji 400kc. To kdyz si spocitas kabel, rele, nejaky vystup (at loxone nebo papouch), tak se dostanes vic.
Hele Nibe v tomhle neni moc slavny. Pres jejich API jde hlavne monitorovat, ne ovladat.
Pk ma na sobe 2 vstupy, pres ktery muzes max. blokovat el. patrony a blokovat komplet topeni.
Nebo 3. moznost je koupit si za 10t Modbus rozhrani, to ale netusim jestli nejaky moznosti rizeni ma…
tak presne neco takoveho sem o NIBE slysel a proto sem to nebral jako plnohodnotne ovladani 😉
NIBE je s řízením hodně daleko. Takže to půjde. NIBE je součástí https://ifttt.com To je pak “masakr”, když TČ pozná, že přijíždíš podle kalendáře z dovolené domů a zapne se 20 km před příjezdem, nebo pracuje podle poznámek v Evernote a mnoho jiného.
Aha, tak to je uplne neco jineho nez sem slysel. Jestli podporuje iftt, tak proc ne. Ale znamena to pripojeni mimo dum do ciziho cloudu, to by mi vadilo ;-).
Ale asi bude mit tim padem i nejake REST APi nebo neco, cim pujde ovladat lokalne ne?
A ma to kazde NIBE, nebo se to musi dokupovat?
Určitě zajímavé, ale otázka je, jestli jsou tyto features vůbec užitečné ve spojitosti s podlahovým vytápěním, NED/PD a běžnou dobou dovolené (většinou max 14dní). Ale je super, že výrobci začínají svá zařízení otvírat.
zaelzi, jestli jsou to jen fancy veci ala zapnout/vypnout pres iftt, nebo jestli to umi nastavovat treba i uroven vytapeni, jen roztocit obehovku a pockat, az se vratna teplota ustali na konkretni teplote atd. to by chtelo videt dokumentaci. Ale urcite je fajn, ze uz to vyrobci pochopili, ze jejich system neni blackbox.
Každé, které už má barevný displej.
U toho obrazku tlacitek, muzes popsat, ktere na co je ? Levy velky asi svetlo, levy maly nevim, pak asi vsechny zaluzie. Pak asi zaluzie HS portalu (mas 2 ?) a to posledni netusim. Diky.
Leve velke neni svetlo, to je zaslepka ;-). Vsechny tlacitka mam jen pulena, fotka konkretne je z pracovny. Prvni z prava je svetlo, druhe je pul-zaslepka, pak tlacitko na vsechny zaluzie (1x jih, a 3x zapad na HS portalu), dalsi je pak tlacitko, ktere otvira jen prostredni zaluzii HS portalu, zatimco ostatni nechava byt. To pouzivam kvuli psovi kdyz ho poustim, nebo chci jit ven a pritom nechat stinit zbyle dve (hodne casto). a dalsi je pak samostatna zaluzije na jih na terasu. a pak zaslepka.
Pekny den a diky za clanek. Osobni zkusenost nemam, teprve se chystam na nakup hardware, ale Loxone jiz radu let sleduji. A nedavno jsem objevil i vas blog. V rade veci mam v podstate stejny nazor (napr. music server, ja ho ani nikdy neplanoval a v showroomu jsem jim na to rekl, ze je to naprosta hloupost, dale snimace a dalsi), v rade veci jste mi otevrel oci (vypinace, Quido a dalsi). Jsou i veci, o ktery stale uvazuji (Dimmer, i kdyz jsem uz vyloucil RGB, stale se mi libi vyuziti na WW LED pasky a pracovnu).
Pred par lety jsem koukal jako puk na vypinac Touch, ale postupem casu me nadseni trochu ochablo a trapila me nejednotnost kombinace touch a dalsich vypinacu. Po objeveni Schneider Unica uz bych se chtel Touch uplne zbavit.
Dotazu bych mel celou radu, ale pokud mohu, zeptal bych se alespon jake snimace teploty jste daval do podlahy a do jakeho mista? Jsou primo zalite v betonu/anhydritu?
Ono par dekoracnich pasku smysl ma. Mne slo o tu ujetost, mit celou domacnost fialovo-zluto-zelenou jak to s oblibou prezentuje Loxone ;-).
Ad cidla, jsou to ty, co prodava Loxone a zaroven ty stejne, ktere se daji sehnat za zlomek ceny na Aliexpresu. Nevim ted presne oznaceni, ale je to teplotni senzor zapouzdreny v nerezovem obalu a z nej koukaji 3 draty na 1-wire.
Do podlahy jsem to udelal tak, ze jsem tam zavedl chranicky a do ni je vlozeno cidlo. Aby se v pripade poruchy dalo vymenit. Ackoli tak neni kontakt s podlahou 100%, vzhledem k tomu, ze je chranicka cela obklopena andhydridem, i v chranicce se postupne naakumuluje stejne teplo (i kdyz se zpozdenim). Toto mne nenapado jak jinak resit a zaroven jsem nechtel jen zalit do betonu.
Urcite, to uz pak dle pozadavku. Ja pomalu polevuji a necham RGB jen v pokojich a koupelnach, zbytek LED pasku konvertuji na WW (schodiste a par dalsich). Diky za tip na teplotni cidla, uz jsem je na ali nasel – DS18B20 (predtim jsem nehledal podle nazvu cipu, takze jsem je nemohl najit).
mas to nekde napojene v krabici, nebo si koupil X metrove rovnou az do rozvadece ?
je to napojene normalne na CAT FTP kabel, spojeni mam v krabici s elektroventilama, kterou v horni koupelne mam schovanou za suplikama skrinky.
Mne se hlavně líbí, že se shodneme na tom, že ovládat více žaluzií v jedné multimístnosti JEN najednou je pakárna, to mne trápilo od začátku, ta kolize sice nemít klavír tlačítek, ale nemít jak rychle obsloužit konkrétní žaluzii. Jinak článek s ohlédnuítm zpět skvělej, pro člověka, co nemá tu reálnou zkušenost a nebo nemá nadprůměrnou představivost, je těžký si uvědomit, že hafo fičurek je marketing, co je většině lidí k ničemu. Ikdyž já třeba mám i klienty, co budují dům vyloženě jako pártyhouse, pro děti a soukromí mají výrazně oddělený křídlo domu, ale centrum bude hodně dobrá potrava pro loxone vychytávky 😀 Ale to jsou výjimky…
Muj dalsi dum bude stat na pozemku 10.000m2, bude mit presne party kridlo, rumovou mistnost, vinnou mistnost, posilovnu, bazen. a pak druhe kridlo, kde bude obyvak a kuchyn a treti kridlo, ktery bude zvukotesne oddeleno od zbytku domu, zapusteno 100M pod zemi a tam budou detske pokoje.
A az toto budu stavet, tak tam budou vsechny ty svitive a blikave vychytavky od Loxonu 🙂
Dobrý den.
Z čeho jste případně plánoval realizovat Multiroom Audio, když ne s Loxone audio serverem. Děkuji
Moznosti je vice, puvodne z Google AudioCastu, ale ten by umel streamovat jen z placenych sluzeb. Pripadne nad RaspPi existuje nekolik variant, pripadne pak treba Plex system, ktery by to mel take umet.
Pokud stačí běžná kvalita zvuku, tak se dá se použít řešení postavené na RaspPi a Hifiberry se SW Logitech Media Server (LMS)/Squeezebox.
Za mne LMS s použitím RaspPiB+HiFiBerry je na ambientní hudbu po domě víc než slušný. Používám to pár měsíců a spokojenost.
Pokud se Google AudioCastem myslí Chromecast, tak určitě možno streamovat zdarma. Běžná rádia (ČRO, E2, …) i různé streamy ze zahraničí. Na Internetu jsou kompilace a jejich hodnocení. Některé z nich mají dobrou kvalitu a skoro žádné reklamy. Já třeba teď frčím hodně na Florida Rock radio. Ovládání z Loxone přes můj plugin do LoxBerry https://www.vodnici.net/community/loxone-a-arduino/chromecast/
Zatím to moc neumí, je to tedy spís poor-man’s audio do baráku. Hlavně asi jako konverze starýho systému na online.
Jj, chromecast sem myslel. Ja na to tenkrat nemel moc cas a nechtelo se mi to resit, tak sem se jich zbavil ;-).
Hlavne jsem ale dosel k tomu, ze to proste napric celym domem nevyuziju
Dobrý den, zajímavé. Taky mám doma Loxone a taky poslouchám Linkin Park.
David
To nemuze byt nahoda! 😉
Pasivní dům + chytrý dům. Toto spojení dává smysl. Postavili jsme si domečky, které mají minimální tepelné ztráty, a k tomu nám mimo jiné dopomáhá “chytrá” elektroinstalace.
Pokud se rozhodnu postavit si pasivní dům, tak aby to mělo smysl, musí se mi investice vrátit. Totéž platí i u elektroinstalace. Bohužel nám ten trh narušují dotace v různých podobách. Takže návratnost je přímo úměrná výšce dotací, protože trh je pokřiven právě dotacemi. Kdyby dotace nebyly, tepelné čerpadlo by stálo 50.000,- Kč, rekuperace 20.000,- Kč atd…
Pokud chci v domě “smart” instalaci, pokud možno bez wifi, tak musím zvolit co nejhloupější komponenty, protože samotnou inteligenci mi nahradí srdce chytré elektroinstalce. Proč bych měl platit za řízení výměny vzduchu v domě, když vše potřebné k řízení doma mám? Totéž platí u topení a dalších komponent. Nejen dům ale i to co je kolem něj, jako zahrada a podobně.
Dům jsem postavil bez jediné koruny dotací, takže logicky postupuji tak, aby to dávalo smysl. Nemusím dávat na dům fotovoltaiku v nesmyslně nízkém výkonu jen proto, abych splnil požadavek stavebního úřadu, ale proto abych z toho měl profit.
Chci jen naznačit, kudy by se měli budoucí stavitelé vydat. Dnes bych samozřejmě jako většina z nás, stavěl trošku jinak a ušetřené peníze investoval jinam 🙂
Chytrý dům je jako elektromobil – je to životní styl. Ten kdo chce chytrý dům jen proto aby ušetřil, tak nebude spokojen a ani mu to nebude fungovat.
Závěrem bych chtěl dodat, že s Luďkem téměř ve všem souhlasím. Ten dům je ale o maličkostech, kterých si běžně nevšímáme. Jsou to právě ty drobnosti, které nás potěší. Když naše ratolest otevře sama bazén a spustí se alarm, když je nás hodně v místnosti a spustí se vzduchotechnika, když zapomeneme zavřít vrata garáže, když nám přijede pošta a nejsme doma nebo když někdo zazvoní před domem a jsme 1000km od domu !!! Toto a dalších x maličkostí dělá chytrý dům chytrým domem 🙂
No přátelé, měli bychom zase uspořádat nějaké pivní setkání ne?
🙂
Diky za doplneni. Mas pravdu, ze vsechny ty drobnosti jsem nezminoval. tak nejak mi prijdou automaticke ;-).
Na dalsi pivni setkani se uz tesim, ten Leden/Unor jsme dali moc za dlouho ;-). Ale obavam se, ze ted ci v prosinci to uz asi nezvladnem.
Souhlas. Ne nadarmo je nejdulezitejsi rceni: “Dabel je v tom detailu”. Co ovsem bych take rad zminil je otazka ‘udrzitelneho rozvoje’. Za udrzitelny rozvoj se povazuje i provozovani soucasnych technologii beze zmen. A to muze byt – pri sazce na jednoho / nekolik konu – problem. A zde se nebavim o penezich a uz vubec ne o nejakych usporach. Je to proste risk a cim starsi bude vlastnik techto technologii, tim se risk bude zvysovat, tzn. na zacatku rozhodnuti poridit si takovou technologii, ktera by mela v nejake forme fungovat mnoho let, by si kazdy mel polozit otazku, zda to zvladne udrzet funkcni i pozdeji.
Ja bych to nez stari vlastnika definoval jako technologicke povedomi vlastnika. Myslim, ze i kdyz my zestarneme, porad se o svuj dum technologicky postarame (rozhodne jednoduseji, nez to, ze vylezeme na strechu a tam si budem sami opravovat tasky a podobne).
Problem u chytrych domu dneska je, ze pro uplneho laika bude slozite se o dum dale starat a bude mit 100% zavislost na externim dodavateli. Coz ho prijde bud hodne draho, a nebo nebude dum nikdy “vymazlen” prave do tech potrebnych detailu.
Je to tak. Tu tasku si sam neopravi, protoze nevyleze, ale porad bude hodne standardnich opravaru, kteri to za akceptovalnou castku daji do poradku. U technologii obecne toto neplati, protoze jsou ceny obecne vyssi a firem je mene. Navic je pravdepodobne, ze v budoucnu budou technologie jine a jednoducha oprava vymenou za stary komponent nebude mozna, takze ano, je to o budoucich nakladech…
Ahoj, super vysilující článek. Určitě dal zabrat. Takovéto články jsou určitě hodně potřeba, aby si potencionální uživatelé udělali obrázek o inteligentní elektroinstalaci od “běžného” uřivatele a ne pouze z Loxone letáku. Bohužel nemám čas pročítat všechny komentáře, takže snad tu nebudu někoho opakovat, ale hodně věcí je o individuálních potřebách a požadavcích na systém. Já například mám hodně rozdílný pohled je dost věcí, ale možná je to tím, že nebydlíme ještě tak dlouho. Ale nemyslím si. Nicméně inteligetní dům je podle mě o automatizaci. Dům by měl dělat věci tak, jak chceš ty, bez toho, aniž bys ty musel něco dělat nebo na to myslel. Za zkušenosti díky a ať se daří.
Klidne rozved vic do hloubky v cem mas rozdilny pohled (predpokladam vuci tomu memu? nebo vuci Loxone?).
Kazdopadne je to ale jak pises, ten dum musi byt uzpusobeny tvym potrebam a ne naopak.
Díky za článek, myslím, že bude užitečný hlavně pro ty, kteří plánují stavět a uvažují o chytré elektroinstalaci. Tady jsou moje osobní postřehy po půlroce v chytrém domě.
Je potřeba si uvědomit, že některé věci se dají bez problémů dodělávat dodatečně (tj. nemuséte je při stavbě vůbec řešit), naopak některé věci prostě dodatečně nedoděláte a musíte je mít rozmyšlené a připravené už při stavbě. Takže co je podle mě potřeba řešit už při stavbě:
1) věci, které si musíte rozmyslet při stavbě (později je nemáte šanci dodělat)
– teplotní čidla do podlah
Podobně jako Luděk jsem to podcenil a teď toho lituju.
– komunikace s tepelným čerpadlem
Tohle je podle mě důležitá věc. TČ prostě jenom tak nevyměníte. Zároveň jsou mezi výrobci dost velké rozdíly. Některá TČ můžete na dálku jenom vypínat a zapínat, u některých zjistíte teplotu topné vody nebo dokonce můžete řídit oběhové čerpadlo. Někde si můžete přikoupit LAN modul, někde si můžete koupit dražší Modbus modul.
– teplotní čidla do krbu (např. nějaké Pt1000 do vyšších teplot) a servo na externí přívod vzduchu
Mám namontováno, zatím nezapojeno. Ale pořád věřím, že to využiju. Další věc, kterou dodatečně nedoděláte.
– dostatek UTP/FTP kabelů do vypínačů
Souhlasím s L, že radši víc tlačítek než míň. Pokud to podceníte, můžete v případě krize dodatečně vyříznout další (třetí, čtvrtou…) díru do zdi (i to jsem už dělal). Ale pokud máte málo kabelů, jste nahraní (bezdrátové vypínače na zeď opravdu nechceme…).
– noční osvětlení
Rozmístění nočních světel je třeba rozmyslet při stavbě, dodatečně nedoděláte.
– audio
Natažení audio kabelů, zvláště pokud uvažujete o repro ve stropě. Zase další věc, kterou dodatečně (bezdrátově) nedoděláte.
– silové kabely do žaluzií (třeba jen plánovaných) a otvíračů špatně přístupných střešních oken
Tohle je pro mě jedno z hlavních využití chytrého domu. Žaluzie a střešní okno nad schodištěm.
– a pak samozřejmě klasika: samotné rozmístění a počty hlavních světel a zásuvek
2) věci, které je dobré dělat drátově při stavbě, ale dají se dodělat i dodatečně (bezdrátově)
– řízené zásuvky
Drátově na samostatný okruh, ale dají se řešit dodatečně bezdrátově.
Tipy za mě: elektrické patrony do žebříku v koupelně, lampy u postelí a sedacích souprav, digestoř, venkovní zásuvky, akvária, terária
– okenní kontakty
Nezapomínejte na dveře (HS portály, vchodové dveře). Do vchodových dveří můžete dát i kontakt, který se sepne, když se zamkne. Okenní kontakty se dají namontovat bezdrátové, ale lepší je samozřejmě drát.
– řízení světel (stmívání, barvičky)
Dá se řešit bezdrátově, drátově je samozřejmě lepší. Už při stavbě je třeba vyřešit otázku: Barvy? Protože barvy = víc vodičů při tahání kabelů. Za mě barvy nepotřebuju. Druhou otázku (stmívání nebo relé) můžete řešit později při osazování rozvaděče. Za mě stmívání ano. DMX triaky jsou cenově srovnatelné s relé a v případě, že shoří (taky jsem už zažil) se dají snadno vyměnit.
– pohybová čidla
Dají se řešit bezdrátově, ale drát je samozřejmě lepší. Jdou na specifická místa (nahoře v rohu místnosti), takže chtějí vlastní UTP/FTP.
3) věci, kterými si při (hrubé) stavbě nemusíte vůbec zatěžovat hlavu a dají se zcela bez problémů řešit později
– počty a rozmístění čidel teploty, vlhkosti, světla a pohybu do vypínačů
Řešíte je až ve finální fázi při montáži vypínačů. Samozřejmě předpokládám, že do vypínačů vede UTP/FTP a že těch pár vodičů se tam v případě potřeby najde.
– ovládání ventilů na rozdělovači podlahovky
Předpokládám, že rozdělovač máte někde v technické místnosti a pokud ne, máte tam nataženou chráničku. To pro začátek bohatě stačí. Samotné rozhodnutí o tom, jestli budete řídit topení v jednotlivých místnostech termoelektrickými ventily, si můžete nechat na později. Ventily (dělají se na 230V i na 24V) bez problémů namontujete později na jakýkoliv rozdělovač podlahového topení.
– elektroměry
Opět další věc, kterou montujete později při osazování rozvaděče (nebo i dodatečně podle potřeby). Při stavbě řešit nemusíte.
Diky za paradni seznam, neda se s nim jinak nez souhlasit ;-).
Souhlasim se seznamem (+ zasadni otazka LAN dratove nebo WIFI?). Je to o tech “rezervach” a to je ta nejvetsi potiz. Podle mne si kazdy planuje pri stavbe domu vsechny funkcionality a bud sam nebo nekdo mu zpocita, kolik a jakych tech kabelu bude potreba. A zde prave nastava velky otaznik: je to spravne? Nebo jeste trochu vice rezervy pro strycka Prihodu? V mem pripade jsem jel podle “sveho” planu, rezervy take byly a kdyz doslo na realizaci, zacala se ptat elektro firma, zda toho neni moc, ze toto nikdy nedelali a ze je v navrhu cca 3x vice dratu, nez by delali oni sami (mam v dome 6 km kabelu). Stal jsem si za svym, udelalo se to tak, jak jsem chtel. Ale ouha. Ve vysledku se ukazalo, ze 6 km je malo. V case se totiz nachazeji dalsi technologie, o kterych v pocatku nebylo ani tucha. Nastesti se daji pripojit vzduchem, ale ne vse je komfortni. Takze podle mne je nejdulezitejsi rada – skutecne planujte peclive a mejte DOSTATECNE rezervy…:)
Jojo, rezerv neni nikdy dost.
Ono by to totiz chtelo idealne mit vsude SDK stropy a pripravene kanaly + servisni dvirka, aby se slo vsude dostat a vse dodatecne dotahat.
A idealne mit i SDK steny, aby se dalo pak dostat i do boku 😉
To je presne ono — a pokud si clovek vymysli “sve” design veci do mistnosti a na steny, je potom vyrazne drazsi / nemozne obnovit tento look, nez vykopat nejake kanaly a dotahat nove draty…., a proto se radeji smiri s nefukcnim prostredim, nez menit svoje “tezce pestovane sny”. Na druhou stranu to nekdy s tim piplanim prehanime, to je pravda…
Nikdy není dost kabeláže 🙂 Moje dvouletá zkušenost je taková, že tam kde je jeden kabel bych využil dva. Příklady – až v praxi jsme zjistili kde a jak používáme světla (a tudíž kde nám chybí), kde bychom využili LED pásky (samozřejmě úplně jinde než jsme si v rámci projektu mysleli), do každého pokoje mám nataženy audio kabely pro 1 ks repro, dnes bych tam dal dva kvůli stereu, protože když už tak už. Vymyslel jsem si další kameru ven, taky na ni chybí drát a mohl bych ještě dlouho pokračovat. A to jsem tahal i rezervy ale ty už jsou dávno využité. Stejně tak doporučuju nechat opravdu dost místa v rozvaděči. Měl jsem 25% rezervu už nemám a dokonce to vypadá že celý rozvaděč budu měnit za větší…
Jo, ten rozvadec, na to jsem zapomel. Ten to chce fakt tak 50% navic. Misto mi tam taky dochazi a vubec nevim, co s tim budu delat. Hned vedle nej uz je rekuperacni jednotka, takze neni kam rust ;-(
Jeste jsem zapomnel na jednu vec: fotovoltaika. Zatim nemame, ale uz v pocatku se nejak tise predpokladalo, ze nekdy v budoucnu…. a tak asi uvazuje vetsina lidi. Ale protoze se to neresilo dostatecne do hloubky, tak cloveka nenapadne, kolik prostoru v racku bude potrebovat a to nemluvim o bateriich. Takze opet – rezervy jsou potreba, soucasne ale chapu, ze je to v mnoha pripadech prilis nakladne (=nekceptovatelne) obetovat tolik prostoru z domu pro technologie.
Prave resime v jakem rozsahu jit do chytre elektroinstalace, takze super nacasovani clanku.
Stavime tez pasivni dum. Me z vaseho zaveru vychazi, ze by jste sel do Loxone znovu, ale hlavne kvuli rizeni vytapeni a zaluzii. Blbnout se svetly nebo zasuvkami je mozne klidne pomoci OSRAM Smart+, ale vzdy by bylo nutne pouzivat extra aplikaci.
Dovolte mi prosim nekolik doplnujicich dotazu:
a) Svetla – resime zda jit do Loxone svetel nebo ne. Tez nepotrebujeme sceny. Pro Loxone asi hovori kvalita a moznost prednastaveni nizke urovne setmeni svetla (udajne vetsina LED svetel pri nizke urovni setmeni neprijemne blika). Nizka uroven setmeni by resila, ze bych nemusel u podlahy na chodbach, wc a koupelny resit nocni prisvit. V nocnim rezimu by Loxone rozsvitil stropni svetlo napr. na 20% vykonu tzn. dostatecne mnozstvi svetla trefit v noci na wc.
Co senzory pohybu – pouzivate nebo se za ty dva roky osvedcila klasika – vejdu do mistnosti, tak si rozsvitim. Odchazim z mistnosti – znasnu.
b) Zasuvky – diky za doporuceni. Proberu s elektrikarem CYKY 4×2,5
c) Tlacitka a vypinace – pouzivate nekde Loxone Touch vypinace? Maji jiz teplotni senzor vestaveny. Nebo jedete vsude osvedcenou klasiku? Pisete, ze u vstupu do kazde mistnosti mate ovladaci tlacitko na zaluzie a nasledne u kazdych “okennich” dveri. Co normalni okna pro pripad, ze se chci podivat vecer ven v situaci, ze jsou zaluzie zatazene.
d) Quido/PicoC program – dobrej napad, ale nemate obavu, ze to muze Loxone s nejakym dalsim updatem miniserveru uplne zablokovat? Proste konkurencni boj. Nebo je to ciste na HW urovni a aktualizace nema na Quido ani PicoC program dopad?
e) jeden dotaz mimo Loxone. Jaky mate nazor na vytapeni pasivniho domu el. foliemi bezprostredne pod podlahovou krytinou nebo vytapeni infra panely. Tyto systemy maji velmi kratkou setrvacnost tepla. Zacne svitit slunce, vypnu topeni a topeni nehreje.
Dekuji
Jestli myslite dalsi aplikaci na rizeni, tak ano. Jestli na ovladani, tak ne. Vse bude sjednoceno v Loxone. Bude pouzito zigbee + mqtt + nodered + loxone
a) Netusim, co myslite Loxone svetly. Stmivani? Pokud ano, zalezi na Vas, zda chcete investovat do dimeru od loxone, nebo nejake alternativy, treba stmivani pres DMX pomoci Triacu. Moznosti je vice, zalezi zda si to umite vyrobit sam, nebo zda Vam s tim bude Loxone partner souhlasit.
– Senzor pohybu zatim nepouzivam a ani nevim ,jestli ho davat budeme. Zatim nam nikde nechybi. Dodelat lze opet spousty zpusobu, od zabezpecovacku, pres loxone originalni cidla az po zigbee.
b) ok
c) ne, zbytecne drahe a osobne radeji klikaci tlacitka. Chci mit vsechny vypinace stejne. Kdybych mel touch, musel bych je dat vsude a to je nesmysl. Unica tlacitko + teplotni cidlo pod nim udela za par set korun stejnou sluzbu jako touch za x tisic.
– ne, u oken nemame, krom kuchyne. A popravde nikdy mi to nechybelo. Kdyz potrebuji, otervu si tlacitkem nebo treba z postele mobilem. Delat zase vsude krabicky a tlacitka mi pridje nesmysl
d) je mi to jedno. ja osobne neudpatuju a zustal jsem u verze 8, vsechny dalsi jsou mi odporne. Zaroven vim, ze mustek stale funguje i v posledni verzi. Az prestane, budou se muset uzivatele rozhdonout, zda chteji posledni verzi za cenu x-set tisic za vstupy a vystupy lxoone, nebo zustanou u starsi verze a usetri. Tak to zkratka je. Pokud se ale Loxone rozhodne UDP pakety zakazat, zakaze milion dalsich zarizeni a tim bude jeho konec, takze se toho zas tak nebojim.
e) nejsem specialista, vim jen svoje. Mne osobne prijde topeni elektrinou jako hovadina, bez ohledu na typ domu. Mam TC zeme voda a jsem s nim spokojen a dal bych si ho zas. Naopak se mi libi, ze kombinace VPC+TC znamena, ze pomalicku natapim dum a teplo v nem vydrzi i nekolik dnu bez pritapeni. kdyz zasviti slunce, tak netopim jeste dele. Celkova spotreba domu max 800W/h vcetne ohrevu vody. Nevim kolik by mely infrapanely, ale vadilo by mi, ze prestanu topit a mam zimu. Navic, topilo by to od stropu a byla by studena podlaha. Dekuji, nechci 😉
Dekuji za odpovedi.
Co se tyce svetel, tak jsem myslel primo Loxone svetla.
Svetla tedy doporucujete natahat postaru tzn. CYKY 3×1.5 do vypinacu a z vypinacu ke svetlum nebo do vypinacu FTP a ke svetlum CYKY 3×1.5 primo z rozvadece? Triak je napajen 100-240V tzn. bych si natazenim FTP do vypinacu podrizl vetev. Dekuji
obavam se, ze pletete dohromady vice veci.
do vypinacu nikdy 230V netahat, vse do hvezdy a 230V primo z rozvadece do koncoveho zarizeni
jakimle budete mit 230v ve vypinaci, nemate chytry dum.
triak je 230V a umistuje se do rozvadece, odkud pres nej pak vede kabel naprimo do svetla.
Toto jiz doporucuji konzultovat s partnerem a realizatorem. Pokud v tom nejste kovany, urcite si nechte od nekoho poradit/zpracovat projekt a pripadne treba cast realizovat.
Já myslím, že pro světla se dá aplikovat to samé co píšete o zásuvkách. Vůbec bych se nebál udělat klasickou elektroinstalaci s přívodem do krabičky a vývodem ke světlu. V případě potřeby “zinteilgetnění” daného světla klasický vypínač nahradíte třeba zigbee vypínačem a zůstane vám jak lokální ovládání při výpadku systému tak možnost ovládat z nadřazeného systému.
Samozřejmě pokud už při návrhu instalace vím, že některá světla budu chtít ovládat dálkově, lze táhnout přímo z rozvaděče a k vypínačům pak ovládání impulzního relé.
Zase se dá lehce nehradit něčím sofistikovanějším.
Já myslím, že vývoj půjde jinou cestou než jakou teď představují centrální systémy typu Loxone.
Bude třeba prodávat “masám”, tudíž možnost prodat i těm, co už mají postaveno klasicky.
A ceny půjdou dolů.
Už teď třeba padají ceny hotových zigbee komponent a seženete čidla od 250,- , vypínač do zdi přímo na 230V za 600,- atd. Ceny zigbee modulů pro bastlení okolo 150,-.
A můžete systém budovat postupně podle toho, co se zrovna bude hodit nebo bude aktuálně potřeba.
Stačí gateway:
https://gadget-freakz.com/diy-zigbee-gateway/
Příklad kompatibilních modulů třeba dole na stránce zde:
https://github.com/Koenkk/zigbee2mqtt/wiki/Supported-devices
s tema svetlama je to otazka. je pravda, ze v pripade kompletniho zigbee bude stacit jednotny rozvod energie vsude a pak vse pres zigbee. je otazka, kam vyvoj pujde. myslim, ze natazenim do hvezdy se nic nepokazi (ackoli to stoji o neco vic).
jinak ty dve stranky zigbee, je to presne to na cem ted delam a na co za par dnu vyjde i clanek. Uz mam vse rozbehano a zrovna testuju xiaomi cube a teplomer. A presne tak, ceny jsou luxusni a design paradni. Narozdil od bastl reseni je to vec, kterou mohu dat kamkoli a zena mi to nevyhodi 😉
Jestli budeš o tom psát článek, tak bych se velmi přimlouval, ať to trochu přizpůsobíš lamám, co nemají s MQTT žádné zkušenosti. Vím, že jsi o těchto technologiích zde už články psal, ale i tak….
No o MQTT ani NodeRED sem uz moc psat nechtel, protoze neni moc co vic, nez co je popsano 😉
Co presne neni na tech predchozich clancich jasne? Vzdyt se to jen nainstaluje a pak necha nekde bezet (rasp-pi, NAS, docker na linux serveru,…)
https://www.vodnici.net/2016/12/mosquitto-mqtt-message-broker/
https://www.vodnici.net/2017/12/propojeni-dat-z-mqtt-do-loxone/
Ono tech veci k popsani je totiz dost, a kdyz se budu znovu babrat v mqtt a jeho instalaci, tak to bude zbytecne neprehledne.
Defakto na rozbehani potrebujes nejakej RaspPI kde pobezi ten USB stick na zigbee, k tomu je jednorazove potreba USB zigbee debugger a USB zigbee flash. ty pak uz dal potrebovat nebudes.
USB stick je v Rasp-PI, tam bezi zigbee2mqtt aplikace, ktera preklada zigbee prekazi do mqtt a naopak.
Pres MQTT se jen predavaji data dal, mqtt je transportni protokol, kam se data davaji a kde si je nekdo dalsi nacita.
V NodeRED se pak napise program, co prave nacita data z MQTT a ty data pak predava do Loxone (protoze Loxone MQTT naprimo nepodporuje, ackoli je MQTT pro smart-home delane…).
A v Loxone jsou pak UDP vstupy nebo virtualni vstupy.
Tuhle cestu pak vic popisu a ukazu v clanku. Ale jak jsem psal vis, nevim moc co dalsiho o mqtt psat 😉
Díky za sumář.
Já ty Tvoje články, na které jsi odkázal samozřejmě už kdysi prošel, ale právě že jen teoreticky.
Nemám s tím žádné praktické zkušenosti a proto mi to zatím přijde “složité” 🙂 Ale to je koneckonců vše, co člověk nezná a nemá s tím zkušenosti.
Takže si to budu muset všechno znovu teoreticky nastudovat a prakticky vyzkoušet 🙂
Zigbee totiž otevírá spoustu možností, jak systém vhodně rozšiřovat…
Uz jsem to tu nekde psal – at se novy projekt jmenuje jakkoli, at je to uzavrena firma nebo open source vzdy je otazka, zda konkretni produkt ma budoucnost (= budouci podporu, HW, SW, ….), kdo jej koupi a bude licencovat jinak nez dosud, bude uplatnovat jinou obchodni politiku. A to nikdo nevi. A i kdyz to nyni vypada, ze je to super, je mozne, ze za 10 let o tom nikde nebude vedet a bude vse uplne jinak. Proto si myslim, ze dulezitejsi nez konkretni produkt je pripraveny design / architektura reseni. Zde bych stale sazel na to, ze wire reseni do hvezdy je “nejjistejsi”, tzn. stejne bych v novem projektu tahal draty nekam do centralniho bodu / popr. vytvorit vice propojenych centralnich bodu. Ackoli to dnes take pouzivam, myslim si, ze vzduch je take riziko a je mozne, ze vetsina dnesnich povolenych a bezplatnych pasem bude v budoucnu nejak rizena a limitovana. V tomto ty draty jsou pravdepodobne vetsi jistota. Stejne tak se ale jiz nyni mluvi a pripravuji zakonne regulace o tom, ze clovek bude danen i na zaklade preposlanych dat a to i v jeho soukromi. To je vicemene jistota, ktera se stane, takze potom je zase otazka, kolik budou celkove naklady na jakkekoli “SMART Home” (nemam rad tento pojem..:)) reseni.
Rozchodit to fakt neni tak slozity, na vse uz jsou navody.
a moc dovnitr to chapat nemusis, to MQTT si predstav jako nejaky tunel, kde do nej kazdy muze cokoli zapsat. a to ve format “kanal”:”zprava”
s tim ze ten kanal se vetsinou oddeluje lomitkama. takze treba teplomer/kuchyne:23
a nekdo jiny pak zase rekne, ze chce poslouchat vsechny zpravy, treba
teplomer/# a tomu pak chodi notifikace, jakmile nekdo tu zpravu zapise.
A to je vse, vic toho MQTT neumi 😉
@LoxTom Mas nejaky zdroj o tom daneni? Sleduju tyhle tendence delsi dobu a postižení soukromého sektoru jsem zatím nic realneho nečetl.
Ano – videl jsem koncepce, ale nemohu je sirit – zdroje nemam (to se k nam asi nedostane).
@KaZaN, @LoxTom
K te topologii a novym technologiim. Tady souhlasim s LoxTomem. Je jedno co je ted trendy, skoncit muze vse. Ackoli si myslim, ze zrovna Zigbee vypada, ze tu bude dost dlouho a ze jen poroste. A to bude jen dobre.
Ohledne te topologie, i dalsi dum bych natahl do hvezdy. i kdyby to melo byt vse v rozvadeci v danou chvili jen spojeno, stejne bych to pripravil. Stejne tak FTP do vypinaci. A to bych jeste mozna premyslel, ze bych pridal jeden 230V.
V pripade zigbee by treba ted davalo smysl mit vse pod proudem, jak svetla tak zasuvky. A v nich mit zarizeni zigbee. Tim ze jsou pod proudem, delaji gateway a siri signal dal. Jak zarovky, tak tlacitka.
Tlacitko je napajeno 230V, ale ovladani de pres zigbee.
Ale, je to vec, ktera je tu tak rok. Pred rokem tu byl dementni Loxone Tree, Loxone Air a dalsi proprietalni protokoly, kterym bych se naprosot neprizpusoboval. Vyhovuji realizatorum, protoze usetri kabely a locknou zakaznika na konkretni technologii. A to je spatne.
Takze, do domu natahat hvezdu, klidne spojit a postavit nad aktualni technologii. Ale vzdy mit vse pripraveno tak, aby to slo za rok/dva/pet/deset zmenit na cokoli co bude dal. Tzn, mit pripravu.
Za 10let je mozne, ze se bude vse tahat v optice. Holt, na to pripravu nemam. To by chtelo mit vsude i chranicky. Ale zas je otakza, jestli to zbytecne nekomplikuje stavbu. Myslim, ze FTP jen tak neskonci.
Co se tyka poplatku za vzduch, doted jsem na to nenarazil a osobne mi to prijde jako bullshit. Od toho jsou pasma komercni a pasma free. Pochybuju, ze bude licencovane vse a bude se to nejak hromadne kontrolovat. Nedokazu si predstavit mechanismy, jak by se to resilo, ze kazdy v domacnosti plati spravne za prenesena data mezi vypinacem a zarovkou.
Jeslti toto nekdy nastane, tak tu uz fakt nechci bydlet….
Ahojte,
keďže akurát riešim aké vypínač nakúpim s najväčšou k systému Loxone, prikláňam sa aj ja k Schneider Unica.
Avšak chcel by som sa opýtať, pôvodne som uvažoval nad Inels a tak som do krabičiek na vypínače naťahoval nie FTP/UTP ale J-Y(st)Y2x2x0.8 (krútená štvorlinka). Preto by som chcel vedieť, či jeden tlačítkový spínač, môže súčasne ovládať aj svetlo aj žaluzie (krátky klik zapnutie svetla, dlhý klik žaluzia).
Resp. uvažujem nad tým, že môže byť pol tlačidlo len svetlo a pol len ovládania žaluzie, avšak nie som si istý, či štyri žily budú postačujúce.
Ďakujem za info.
Čtyři žíly ti stačí na celkem 3 tlačítka. Takže budeš mít na jedné polovině tlačítko na světlo a na druhé polovině budeš mít žaluziové dvojtlačítko (tlačítko nahoru a tlačítko dolů).
Pokud máš do každé krabičky 4 žíly, tak by to pro potřeby tlačítek mohlo stačit, ale asi už budeš mít problémy ušetřit žíly na teploměry v tlačítkách – ty potřebují 3 žíly (v případě nouze i dvě, ale to nemám vyzkoušeno).
už není moc co dodat tak jen pár zkušeností a povzdechů …. , když jsem před třemi lety spouštěl Loxone doma, jako moji první instalaci, klepali si elektrikáři na čelo kolik kilometrů drátů natahám hlavně v UTP ( v domě je 13 místností celkem 230 m2 k tomu dvůr a stodola a garáž a bazének ( fakt malej ale šikovnej ).
Naštěstí jsem zvolil filozofii že každý strojek je dvojtlačítko. Levý je na spínání scén, pravý na “nejbližší světlo ” nebo cokoli mne napadne. A vypínači jsem nešetřil ( Schneider, celá sranda do 200 Kč se slušným rámečkem).
Jo a čidel fakt není nikdy dost ( každá místnost minimálně dva, větší i čtyři teplotoměry ), dále mám propojený přes 485 Jablotron s Loxone, je to dobrý na stavové hlášky, ale ne na PIR čidla ( Jablotron čte posílá na sběrnici s cca 1 sec zpožděním a to už je moc pokud chce člověk zpracovat z PIRek signál, ale na kontakty od čehokoliv je to tak akorát a nač dávat dva magnety na každé okno …. limitující je jen počet PG výstupů z Jablotronu ).
Kapitola sama pro sebe je automatické rozsvícení světel, bohužel mne neuspokojuje že se rozsvítí , až když už jsem v temné místnosti na dva kroky , ale dá se to řešit bezrdátovým kontaktem na dveřích navíc v kombinaci s čidlem pohybu v místnosti , ale jen pro místnosti typu šatna , špajz, WC , technická, atd. ne pro místnosti s delším pobytem lidí.
Spínání větráku koupelně úplně jednoduše vlhkostním čidel mezi vanu a sprcháč na strop – vyhodnocení přes nárůst gradientu vlhkosti ( analogová paměť v Configu ) a spolehlivě rozpozná do 1 min sprchování, pokud je napuštěná vana tak do 5 min taky zabere.
Poslední co testuji je ovládání Loxone přes Google Home, už mi jede spolehlivě jen musím používat EN, a opravdu mluvit srozumitelně. Až bude Google mít češtinu ( prý testuje už přes rok tak to bude fakt pecka ).
Otvírače oken, motorové závěsy a další HW na motory jedině z Aliexperessu ( tak 1/3 i 1/10 ceny z toho co prodávají autorizovaní odborníci v naší krásné zemi ), ale některé musíte prostě ovládat po 433 MHz a zatím jsem nenašel řešení, které by to ( dálkové 433 ovladače ) umělo načíst a pak odeslat ideálně připojené přes WiFi a namapované do Configu posílat jako příkazy :-(.
Dalibor
Jaké UTP jsi tahal? Máš i 1-Wire číidla na UTP, nebo FTP?
Na CAT 4 mám vypínače a 1-Wire , Loxone sběrnici na CAT 7 mám po domě 3 podružné rozvaděče abych zredukoval to tahání kilometrů do jednoho místa.
Chlapi, tahali ste vsetci CAT7 na Loxone Tree?
Este pred par rokmi stacil CAT5e FTP alebo dokonca UTP a naraz nestaci?
Ja som mal povodny plan dat CAT7 vsade, aj do vypinacov…ale:
1) Pride mi to extrem – tieneny kazdy par + blbo sa s tym robi.
2) Na tych kilometroch kablu nie je ani navysenie ceny zanedbatelne.
3) Vypinace nakoniec nebudu Loxone, ale treba mat moznost potiahnut Tree aj tam…keby nieco.
Rozmyslam kompromis – CAT6 FTP, len kvoli AWG23 vs AWG24 na CAT5e. Vacsi prierez nezaskodi. Alebo kombinacia do vypinacov – 1xCAT5e a 1xCAT6
Datove LAN zasuvky samozrejme CAT7.
Nemam tree, takze nedokazu posoudit tree. ale i tak mi prijde cat7 jen marketingovy nesmysl, jak vytahat vic penez ze zakazniku.
Do vypinacu by se i CAT6 tahalo blbe, takze mam cat5FTP do vypinacu a cat6 FTP do ethernetovych zasuvek.
Jak pises, blbe se s tim dela, cena byla nesmyslna a vyhoda nulova. Stineni i po letech bydleni bohate staci FTP (pres vsechny vodice, nikoli per-vodic), navic teoraticka propustnost CAT5eFTP je tusim 10Gbit, ale i kdyby to byl 1Gbit, nebo i 1Mbit, tak na blbe sepnuti, 1-wire sbernici a myslim ze i tree je to porad kapacita az az.
ad ethernet, imho rovnez blbost tahat cat7. protoze oba maji max propustnost 10gbit co vim. To uz radsi natahni cat5 a nejakou chranicku, nebo rovnou optiku.
Cat5e = “len” 2,5G, Cat6A = 10G (teoreticky, realita je horsia), Cat7 = 10G (tiez nie uplne easy).
Ked sa bavime o 10G metalickom ethernete, hned po vyjdeni kablov Cat7a sme s kolegom skusali spravit 10G patchpanely medzi rackmi na vzdialenost par metrov. Instalacia do keystonov peklo, potom sme si pozicali velmi drahy merak Fluke, ktory vedel tych 10G aj riadne zmerat (FEXT, NEXT, AXT,…) a tretina nevysla. Takze sme pekne prerabali keystony. U Cat6A som velmi skepticky ohladom 10G rychlosti, realne som neskusal.
Kazdopadne ako pises, na elektroinstalaciu je aj CAT5e prehnany, tak mi unika ten tlak Loxone na Cat7 kabelaz , pricom pisu “Stínění kabelu není třeba uzemňovat.” Takze tienenie tam je na 2 veci.
Díky za super článek, určitě souhlasím. Zrovna začínám řešit podobné problémy, tak budu rád za pomoc. Dům už mám postavený, automatizaci jsem (bohužel) při stavbě do detailu neřešil, jen udělal nějakou přípravu. Mé požadavky byly (a vesměs stále jsou):
-řešit zejména automatizaci tzb, tj. vytápění(podlahovka+radiátory+teplovodní+krb+akumulační nádrž), žaluzie, rekuperaci, zahrada, atp. Věci jako ovládání světýlek či multiroom audio nepotřebuji (resp světla řeším pomocí zigbee, audio přes wifi).
-decentralizované řešení, tj žádný centrální prvek pro samotnou funkčnost (pochopitelně pro konfiguraci, monitoring, komplexnější ifttt bude potřeba něco centrálního, ale základní funkčnost ovládání jednotlivých žaluzií, ovládání rekuperace, ovládání topení by měla být nezávislá na centrálním bodě)
-pokud možno vše by wire
-pokud možno otevřený systém
-nezávislost na EZS a EPS
Bohužel při stavbě jsem konkrétní řešení neřešil, přípravu jsem provedl pomocí JYSTY kabelu (v podstatě dvoupárový ethernet se silnějšími dráty, takže se po něm dá i napájet na delší vzdálenosti), do všech vypínačů a zásuvek, v topologii sběrnice (tedy nikoliv hvězda). Plus druhá nezávislá topologie sběrnice pro EZS, od všech dveřních a okeních kontaktů, PIR, atp (ale už jen SYKFY). Pro JYSTY sběrnici jsem se rozhodl, protože se zdála nejšíře použitelná (standard KNX od mnoha výrobců, I2C, RS-485, TECO bus v řešení od mnoha výrobců, i uzavřené systémy od ABB, Loxone, Cue, Inels, a další na tom fungují).
V toto chvíli se rozhoduji co vybrat, bohužel narážím na to, každému systému něco chybí. A v podstatě jediné vyhovující je KNX, ovšem to je šíleně drahé (asi by šlo levně poskládat z číny. ale na to si netroufám), systémy jako Loxone a ostatní systémy s centrálním PLC jsem zavrhl. Zbývá pak decentralizované systémy jako např ABB free@home, či Siemens Cue (ale ty jsou uzavřené), a pak bezdrátové systémy postavené na ZigBee, Z-Wave a dalších, ovšem tomu bych se raději vyhnul (resp. pro dálkové ovládání jasu světel je to ok, pro něco vážnějšího asi ne).
Dalším problémem je zvolená topologie sběrnice, ono by to nebyl problém poskládat na více technologích, ovšem na jedné sběrnici více technologií fungovat nebude (tedy pro příště JYSTY kabely OK, ale ne plně topologie sběrnice, buď hvězda, nebo aspoň kombinace hvězdy se sběrnicí (po nějakých funkčních celcích).
Vytápění (kotel, krb, akumulačka, podlahové topení) už jsem vyřešil autonomním systémem od Siemensu.
Teď řeším ovládání žaluzií a ovládání rekuperace, a s tím spojené čidla teploty a vlhkosti do všech místností a také venkovní čidla pro vítr, teplotu a sluneční svit, a nezávisle ještě pak měření spotřeby některých okruhů (ať už v rozvaděči nebo v jednotlivých zásuvkách). Bohužel nenacházím nic co by mi to vše řešilo (komplexně a určitým uživatelským komfortem – zatím asi nejblíže jsem s ABB free@home), už pomalu začínám uvažovat, že se nějak vrhnu do bastlení na arduinu…
Vloz tvuj post na forum, kde se o tom bude lepe diskutovat. Mas spoustu dotazu, ale verim, ze se najde nekdo, kdo bude umet odpovedet 😉
Zajímavý článek díky
Jsem rad, ze se Vam clanek libil. Snad to nebylo jen z duvodu nacpat mi na blog reklamu na Vas web. Takze sem pro jistotu reklamu smazal.