Velká čínská zeď

Velká čínská zeď

Tak jsme zase “trochu” postoupili s naším plotem. I když momentálně to spíš vypadá jak čínská zeď než plot.

I když se to nezdá, náš pozemek není úplná rovina. Když jsme ho kupovali, vypadalo to jako rovina, tvářilo se to jako rovina a proto to rovina byla. Když jsme pak dělali projekt, sice jsme už viděli, že tam trošku sklon je, ale nic velkého.

2016-04-13 12.38.08

Pak nám náš projektant vymyslel umístění domu, tak aby bylo nad silnicí a my to opět vzali jako fakt, že přece ten dům dáme kousek nad tu naši rovinu a je to.

Ale kompletní rozsah toho našeho “krpálu” jsem si uvědomil až ve chvíli, kdy jsem dozdil naši “zídku” na srovnání terénu. V nejnižším bodě pozemku si člověk momentálně připadá jak ve vypuštěném plaveckém bazénu, zatímco v nejvyšším bodě zase jak na prohlídce čínské zdi.

2016-04-13 14.45.06

Ačkoli je pozemek opravdu docela rovný, mírný svah tam je. Ale na těch 35metrech délky to udělá více než metr a půl. Když tam byla louka, nebylo vidět nic. Když se tam pak uprostřed objevil náš dům, pořád to moc nešlo vidět. Ale na té zdi, tam to jde vidět fakt hodně 😉

Ale co, hlavně že je hotovo a teď jen vymyslet, kde seženeme cca 60 tatrovek hlíny, kterou ten náš bazén naplníme.

Co se týká budování, tak to byla docela legrace. Na založené první řadě jsme začali na pěnu skládat řady další. Na pěnu proto, abychom mohli vyskládat všech osm šárů najednou a všechny je vylít betonem/pumpou, aniž by tlak třeba nějakou tvárnicí pohl.

2016-04-14 17.30.33

Co se týká montážní pěny, tak ta tvárnice drží jak naspeedovaný ďas. Když sem náhodou potřeboval něco srovnat po déle než 10-15min, už to šlo dost stěží. A když jsem pak dneska odlepoval jeden šár kvůli vchodové brance, tvárnice se raději rozlítla na 10kusů než aby se pustila pěny.

2016-04-13 12.38.41

Další veselá příhoda byla s vertikálníma roxorama. Protože je zeď 2m vysoká, je potřeba tam mít na celou výšku roxor a ten mít ještě zapuštěný do základového pasu. Protože bychom se ze zvedaní a navlíkání ZB na roxory asi zbláznili, vymyslel jsem to tak, že jsem po vyzdění prvního šáru vyvrtal díru 14ku na roxor 6ku s tím, že se někde kolem čtvrtého šáru trefím. Začal jsem to testovat od pátého šáru, ale na drsňáka jsem vyzdil až sedmý šár, než jsem začal pruty zapichovat.

2016-04-13 12.39.18Aby to šlo, obnášelo to strčit baterku (z Metabo aku-vrtačky) do díry v ZB a roxorem 2m dlouhým lovit na dně vyvrtanou díru. Docela sranda, hlavně když mě pak viděla sousedka s baterkou v ruce, jak čučim do cihel a pronesla, že inspekce stavby musí být 😉

2016-04-14 17.32.59

 

Skládání samotné pak bylo taky docela veselé, protože moje představa, že na pekně rovně založenou první řadu zbytek jen vyskládám tak, že bude vše lícovat, vzala rychle za své. Tvárnice jsou všechno, jen né kalibrované, takže bylo potřeba každou řadu skládat pomocí provázku a ještě rovnat váhou, aby byl výsledek alespoň jakš-takš. Ale povedlo se, je to docela rovné i na to, jak dlouhá ta stěna je.

2016-04-13 14.52.27

 

Zítra mne pak čeká dořešení detailů, konkrétně rohový elektro sloupek, okolo kterého udělám šalování a zaleju betonem, rozpočítání kde budou sloupky na plot a nějaké další drobnosti. A pokud to půjde, tak v pondělí bych to chtěl celé vylít.

 

Pomohl Vám náš blog? Chcete nás podpořit? I málo udělá radost 😉

12 thoughts on “Velká čínská zeď

  1. Ten plot teda bude do výšky 1,5m opěrnou zdí? Nevidím žádná žebra, která by nesla boční tlak. Předpokládám, že po navezení hlíny, nejpozději první zimu se ta zeď začne vyklánět ven. Ty roxory zastrčené nasucho do pasu to asi neudrží. Nějak mě nenapadá jaké síla by je v těch pasech podržela, protože vedle 6ky roxoru v 14ce díře není místo pro žádný beton.
    Kdo nevěří, stačí navštívit celkem libovolný satelit v okolí.

    1. Opěrnou zdí bude do 1.25m a to jen v nejnižším bodě pozemku, jinak to bude ještě méně.

      Nevím co jsou žebra, je to proarmované horizontálně i vertikálně šestkou roxorem v každém šáru/cihle. Na vnitřní straně zdi pak bude samořejmě ještě drenážní trubky, aby se tam nedržela voda a v zimě nezmrzla a netlačila na zeď.

      Jinak vše jsme dělali s dozorem projektanta, takže doufám, že bude zeď držet stejně jako celý dům ;-).

      1. Nejsem sice projektant, ale… Ta stěna je sice proarmovaná, ale tenká. Teda boční tlak nemá šanci udržet. U krátkých stěn se ten tlak přenáší do kolmých stěn v rohu. Pokud je ta “rovná” část moc dlouhá, přidají se krátké kolmé stěny. Ty ve výsledku drží tlak zeminy a jsou v násypu schované.
        Asi to má projektant promyšlené, třeba to vydrží.

  2. Zrovna jsem se dobral k tomuto článku a mám stejnou obavu jako Luky. Ta zeď je možná vyztužená a celkem rubustní, ale celková konstrukce není nijak kvalitně vetknutá do země, takže jednoduše hrozí, že se po nasypání hlíny z vaší strany vybulí nebo minimálně vychýlí od svislice (s jakou rychlostí je otázka).

    Souhlasím s Lukym, že například kolmo napojené žebra (řekněme po 4 metrech – záleží na vodorovné výztuži), která by zeď zachytila a posunula její těžiště směrem k vašemu domu by mohla být řešením. Žebra by nemusela jít do plné výše a zůstat skryta pod povrchem.

    Řešení se nabízí několik a pro statika to není problém zkalkulovat…pokud to už někdy dělal. Vaše zeď není sice moc velká, ale na druhou stranu velká natolik, že by se měla už propočítat, než navrh jen tak vypálit od boku a stavět ji jako běžný plot.

    Radím vyřešit, než se zasype. Pozdější rektifikace může být velmi nákladná…..spíše by se muselo patrně zeď zdemolovat a začít znova.

    Drenáž je super, ale počítat by se mělo i tak s nějakou hladinu vody, pro případ, že by se z nějakého důvodu ucpala a pak by hrozilo přetížení.

    1. Zed nam pocital nas projektant (+statik v jedne osobe) a samozrejme jsme ji s nim celou diskutovali. Dle jeho slov je takoveto proarmovani i ulozeni pri vysce hliny maximalne 1.2m a to pouze v casti pozeku dostatecne. Ono je taky dulezite rict (mozna to nejde z fotek videt), ze se pozemek postupne svazuje, takze na druhe strane zdi je dosypano cca 20cm.

      Ohledne hladiny vody, opkud by tam byla voda, znamenalo by to, ze mame pod vodou take cele zaklady domu. Voda se tam nema upne kudy vzit, takze drenaz je tam opravdu jen “do poctu” a pro jistotu, nez ze by realne nejakou vodu zrejme odvadela

  3. Teď se dívám ze zajímavosti dále do blogu, že jste minulý týden zasypali. Snad dopadlo ověření (doufejme erudované) uspokojivě!

    1. Jak jsem psal, overovali jsme to a melo by to byt ok. Jedste ohledne ucpani drenazniho potrubi, z tohoto duvodu je ulozene ve sterku a jeste obalene geotextilii. Co jsem si tenkrat nacital, vetsinou se dela bud jen sterk, nebo jen geotextilie a nebo dokonce nekterei nedelaji ani to. A to resili zdi, co drzeli treba i nejaky svah, kde se voda muze pri desti postupne nasbirat. U nas zed drzi hlinu o sirce cca 5m, kdy z jedne strany je zed a z druhe strany je dum.

  4. Je fakt, že výškový rozíl terénu 1,2m není tak mnoho (na fotkách to vypadá na víc, ale fotky zkreslují), zvláště pokud máte soudržnou zeminu.

    Já bych měl trochu pochybnosti o tom, zda bude vertikální výztuž dostatečně ukotvena v betonovém základu – tím, že byla vložena až dodatečně do vyvrtaných otvorů není jisté, zda se s betonem dostatečně “spřáhne” – nemluvě o tom, jak hluboko jste zapustili ve strovnání s výpočtem/výkresem (abyste pochopil – může z něj vyklouznout). Snad si je projektant tohohle vědom a při konzultaci to zohlednil.

    To, že je zeď zatížená na druhém konci jen 20cm hlíny, moc zdi, která je na prvním konci zatížena podstatné více (při dané délce zdi) nepomůže ani náhodou – to by musela fungoval na délku v kroucení, což je nesmysl 🙂

    Možná by stálo za zmínku, že jsem statik…abyste pochopil, proč se vám do toho někdy (trochu detailněji) montuju. Specializuji se ale spíš na vícepatrové budovy z oceli nebo betonu. Například zakládání se moc nevěnuji, neboť u větších staveb to provádějí specialisti na geotechniku, ale principy znám.

    1. Tyce jsem do betonu navrtaval tusim nejakych 15-20cm, s tim ze to byly tyce prumeru 6 a diry byly mam pocit 20tky. Takze se to snad spojilo.

      To s tim zatizenim jsem myslel tak, ze tlak hliny nebude tlacit na celou zed, ale jen na nejakou jeji mensi cast. Je mi jasne, ze to ze je zed drzena 40m daleko moc nepomuze tomu mistu na zacatku.

      Jinak co se tyka Vasich zkusenosti, verim, ze se ve svem oboru vyznate a jsem rad, ze zde prispivate. Zaroven je to urcite i castecne profesionalni deformace, kde kdyz jste zvykly zakladat vse mnohem bytelneji, tak pak takova zidka nebo maly RD pusobi hodne vachrlate 😉

  5. Co se týče opěrných zdí a informací na webu od stavebníků svépomocí bych byl nadmíru opatrný – geotechnika, stabilita svahu a odvodnění je dost specializovaný obor a u opěrných zdí veřejností těžce podceňovaný (to raději sáhněte na skripta z nějaké VŠ nebo odbornou knihu). Na webu se možná dozvíte jak to kdo vtipně vyřešil, ale už se nikdy nedozvíte kolik takových konstrukcí fungovalo bez závad dalších 50 let. Z praxe vím, že problémy existují (a není jich málo) a opravy jsou velkými oříšky…proto radím být opatrný.

    Nevím, jak je to v ČR, ale tam kde dělám já je předpis, že při návrhu tlak vody musí být zohledněn (ikdyž s nižším součinitelem bezpečnosti), ikdyž je drenáž – z důvodu bezpečnosti/případ jakékoliv havárie/přívalový déšť – opěrná zeď je totiž taková malá hráz. Možná v ČR takový předpis není, a nebo je, ale ignoruje se – i to je možné.

    Možná by bylo zajmavé změřit na nějakém místě, řekněmě někde na úrovni domu (ať to není ovlivněno rohem opěrné zdi, který ji na koci stabilizuje), vertikalitu a po čase (třeba co 3 měsíce po dobu 1 roku) ji zkontrolovat ať máte jistotu, že se to nehýbe (a nebo se to hýbalo prvních pár měsíců, kdy si to sedalo a pak přestalo). Stačí přiložit vodováhu a na dolním konci naměřit odklon a ten porovnávat v závislosti na čase…..v ranných fázích mé kariéry jsem při podobných měřeních asistoval :-).

    Doufám, že jsem vám nezpůsobil moc paniky. Když nad tím tak ještě přemýšlím, tak máte k dobru, že zeď ještě pokračuje dost vysoko na terén – to zvyšuje hmotnost zdi a tudíž stabilizační účinek.

    1. Co se tyka infa na webu, tak ty beru vzdy jen jako prvotni pozjisteni informaci. Pred samotnou realizaci vse resim s nasim projektantem, prave z duvodu, ze na radu veci existuje rada nazoru a ne vzdy spravnych. V tomto jsem rad, ze s nami projektant spolupracuje behem cele stavby velmi aktivne, takze jsme se zatim nikdy neocitli v bode, kdy bychom nevedeli jak spravne dal pokracovat.

      To mereni je zajimave, to bychom tam pro sychr urcite mohli udelat. A ohledne paniky, zadny strach. Kdyz podnet vyhodnotime jako zajimavy, obracime se na projektanta, ktery nam to vysvetli/spocita, takze to mame alespon overene.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *