Browsed by
Tag: travnik

Jak udělat z hezkého trávníku tankodrom

Jak udělat z hezkého trávníku tankodrom

Blíží se podzim, hnusné počasí a pak zima. A protože se snažím o svůj trávník starat jak nejlépe umím, rozhodl jsem udělat další vertikutaci.

Než jsem začal, trávník byl (ano… čas minulý) krásně zelený, hustý a měkoučký. Postupně jsem při sekání vyladil optimální výšku tak, aby krásně držel vláhu pod sebou, rozrůstal se do šířky a zároveň se v něm dalo ještě pohodlne chodit. Prostě, byla fakt krásný. A aby to zůstalo, je potřeba vertikutovat.

Na vertikutaci je potřeba mít trávník maximálně 2-3 cm vysoký, aby se dal vytrhat veškerý bordel, který se pod zeleným trávníkem nachází. A tak bylo potřeba sekat.

Prvotní nápad, že to posekám najednou, vzal rychle za své. Sekačka to nedávala. Takže jsem sekal nadvakrát. Nejprve na půlku, kdy trávník začal ztrácet svůj lesk, a pak zbytek.

Už když sem dosekal, vypadal trávník (a já s ním) dost smutně. Úplně jsem viděl svůj trávník z dřívějších dob, kdy jsem se ho pořád snažil sekat nakrátko. Největší chyba. Trávníku je potřeba dát prostor, aby mohl růst a byl pěkný.

Po posekání (a naplnění prvního komposteru) přišel na řadu samotný vertikutátor. A tím i dovršení díla zkázy.

Trávník sem vertikutoval nadvakrát, jednou horizontálně, jednou vertikálně. A postupně jsem z něj vytahal opravdu neuvěřitelné množství mechu, mrtvé trávy a dalšího hnusu.

Po dokončení vertikutace jsem potřeboval “vysát” vše, co se při vertikutaci neposbíralo. Zkusil jsem sekačku, ale nebylo to ono. Musel bych každé místo přejet tak 10x.

A v tu chvíli mi došlo, k čemu je dobrý ten druhý nástavec na vertikutátor (ten s takovýma háčkama). Pořád jsem myslel, že je to nějaká šetrnější varianta, co mi nikdy pořádně nefungovala. Ale ne. On je to nástavec ala vysavač.

Strašně dobře to totiž těma háčkama sbírá už vytahaný bordel. Teď si možná říkáte, že je to jasný. Ale já to fakt neveděl a v návodu o tom nic nepsali :).

Tímhle nástavcem jsem pak přejel znovu celý trávník a posbíral poslední zbytky. Když bylo dosbíráno, můj trávník vypadal jak po nějakém tankovém cvičení.

Opravdu doufám, že to té stávající trávě pomohlo a že bude mít díky tomu více světla, vzduchu i prostoru pro další růst tak, jak to slibují reklamní materiály. Protože když se teď na ten svůj trávník koukám, tak moc vesele se netváří.

Po samotné vertikutaci jsem na celou plochu ještě rozházel nové travní semeno, abych trávníku ještě více pomohl.

Krom samotného vysetí jsem mu rovnou ještě nastavil zalévací harmonogram, kdy se bude teď zalévat cca 8x denně po dvou minutách, vždy v rozestupu 2 hodin, aby byl neustále mokrý a nová tráva začla co nejrychleji růst.

Bohužel si tentokrát vertikutace vyžádala i jiné oběti než jen trávník. I když jsem měl trysky označené, stejně se mi povedlo dvě přejet. Jedna se urvala úplně a druhá je teď takhle našišato. Naštěstí stačí vyměnit jen trysku samotnou a né celé tělo.

No, a to je vše. Teď už si můžu jen držet palce, aby se trávník zase co nejdříve zazelenal :).

Zahradní mechanizace

Zahradní mechanizace

Udělal jsme si radost :). Když už máme tu zahrádku a musím rýt, tak to přece nebudu dělat pořád ručně.

Teda, začal jsem ručně. Zryl jsem 3/4 záhonů za několik hodin tvrdé práce. Ještě nějakou dobu by vzalo dorýt zbytek, pak drny motikou rozmlátit, rozhrabat, atd. Prostě něco, co mne nijak zvlášť nenaplňuje.

A tak jsem si koupil elektrický rýč, neboli Kultivátor. Původne jsem koukal na benzinové, abych neustále nemusel řešit kabel, ale ty ceny jsou trochu někde jinde. Za cca 10tisíc+, je to velká potvora a na tu naši zahrádku by to bylo stejně zbytečné.

Takže jsem sáhl po elektrickém. Vzal jsem jeden z nejsilnějších (elektrických) a největších a stejně jsem se dostal na cca 2800kč. Což je příjemné. Zkoukl jsem několik videí a nakonec vybral Riwall RET 4014.

A musím říct, že supr. Zbytek záhonu jsem zryl za cca 15minut a za další necelou hodinku jsem měl zrytý (a krásně nakypřený) už původně zrytý záhon, včetně finálního zarytí kompostu z komposteru. Lahoda.

Zároveň bych chtěl ukázat náš první hotový kompost. Opravdu bych nevěřil, jak se všechny ty zbytky z kuchyně a posekaná tráva dokáží za rok změnit v krásnou hnědou hlínu :). Takže jsem hotový kompost rozvozil po záhoně a rovnou ho i zaryl (otázka tak 20ti minut, oproti půl dne ručně 🙂 ).

Druhá koupená hračka je elektrický vertikutátor. Znovu z důvodu ceny elektrický, jelikož ho použiju 2x za rok a zatímco elektrický byl taky za 2800kč, tak benzinové jsou opět 10.000kč a více. Dvakrát za rok kabel přežiju, a pak bude stejně v boudě, kde díký kompaktnímu rozměru může být složený někde na polici.

Loni jsem si půjčoval benzinový, jenže 900kč/den je dost palba a pokud si ho půjčím na jaře a podzim na víkend, tak po roce mám už nový elektrický. Takže nákup byla jasná volba.

Opět jsem bral jeden z nejsilnějších a největších elektrických (FIELDMANN FZV 4010-E ) a stejně by to ještě nějaké kilo navíc chtělo. Přeci jen, i když má cca 15kg, tak občas po trávě dost hopsá. Takže už jsem zvažoval nějaké další závaží. Jinak ale pracuje opravdu skvěle.

Asi největší “nevýhoda” té jeho skvělé práce je, že po každém udělaném pruhu trávníku je potřeba vynést koš. Množství staré trávy, které z trávníku vytahá, je naprosto neuvětřitelné. Původně jsem to chtěl vozit v kolečkách, ale i to je zbytečné. Dva koše a kolečko je plné. Takže jsem pokaždé holt nosil přímo na kompost a vysypával.

Vertikutátor má oba typy nožů. Jak řezné, tak načechrávací a sbírací. Uchycení je na dva imbusy, takže výměna je vcelku rychlá. Nejprve jsem udělal vždy celou plochu řezacíma, a pak kontra těma čechracíma. A na závěr pak ještě přejel sekačkou, abych vysál zbývající bordel.

Pro názornost, vlevo jsou hotové dva pruhy po projetí řezacíma nožema, v pravé části první fotky pak původní stav trávníku. Pravá fotka je pak ta stejná část trávníku po té, co byla přejeta ještě čechracím nožem, zasazeno nové semeno a zalito.

A abyste si udělali představu, kolik se tak staré trávy z trávníku vytahá, tak z  našich cca 200m2 trávníku toho bylo nakonec dva plné kompostery, z toho ten druhý jsem musel narychlo postavit, aby to bylo kam dávat :).

Vzhledem k tomu, jak je ale tráva a bordel nasekaný na drobné částečky, tak čekám, že do týdne je komposter plný ta z 1/3 maximálně.

A tady už poslední foto, záběr na celý trávník, kdy už krom vertikutace a vyčistění bylo i zaseto a pohnojeno. Probudil jsem ze zimního spánku i mou závlahu postavneou na Arduinu, která zimu k mé velké radosti přežila bez úhony, a už se zase vesele zavlažuje :).

 

Hromada hotovo…

Hromada hotovo…

Už přesně nevím, kolik kontejnerů jsme měli odvozeno při posledním článku, zato ale už vím, kolik kontejnerů bylo potřeba na odvoz naší hromady. Ani tři, ani pět, ale rovnou deset.

Deset kontejnerů plných utrpení a fyzického mučení, které jsme rozvezli do našeho okolí. Ale, povedlo se a po cca čtrnácti dnech nám na zahradě zůstala malá hromádka a totálně křivý terén.

Jedna věc totiž je odvozit hromadu, další pak srovnat terén do nějaké ne-trackingové podoby. A tak jsme vzali provázky a začali odkopávat “pupky”.

A hned z toho byl další kontejner. Rytí bylo peklo, protože už pár dnů svítilo sluníčko a půda byla kvalitně ztvrdlá.

Dalším krokem bylo zrytí celého terénu, abychom tam pak mohli vysadit trávu a udělat záhony a vůbec nám tu něco rostlo. Po dobu stavby v zadní části zahrady střídala těžká technika následovaná pak masivní hromadou hlíny, takže bylo vše kvalitně udusané.

Naštěstí se mi povedlo půjčit rotavátor od stejné dobré duše, která mi půjčila moto-kolečko. Druhá veklá klika byla, že den po zapůjčení přišel obrovský liják, který terén dost rozmočil a změkčil. Nebýt toho, zřejmě bych to ani tím rotavátorem nedal.

I tak jsem ale musel některá místa rýčem předrýt. Jakmile byla větší plocha příliš udusaná a tvrdá, rotavátor si vesele poskakoval na povrchu a do hlíny se ne a ne zakousnout. A to jsem mu dokonce na čumák přidělal jednu VPC jako závaží :).

Po dvou dnech hopsání a ježdění bylo zryto. Krom samotného rytí byla ještě dost výzva vyklidit celý plac od všech věcí a dřeva, které se tam naskládalo. Takže na terase to teď vypadá jak na tureckém bazaru.

A takhle vypadala zahrada po dokončeném rytí. Zhruba asi jako po útoku stáda krtků 🙂

Včera jsme pak začli rozoranou zahradu srovnávat do finální podoby. Bohužel, ani to ještě nebyly poslední výkopové práce na naší zahradě. Následovat totiž bude ještě výkop na závlahu. Ale jako první jsme potřebovali srovnat terén, neb se závlahou by se už s rotavátorem tak dobře zahrada neryla :).

Na srovnání terénu přišel na řadu opět starý dobrý provázek a dvě VPC cihly. Natáhnout,urovnat, posunout. A znovu a znovu. Opět pakárna a další dva dny makačky.

Terén je tím pádem ale plus-mínus srovnaný a až na to párkrát zaprší, tak provedu finální korekci a zasypu případné nerovnosti. To už snad ale nebude tak hrozný.

Z naší hromady pak zbyl tenhle kompaktní monolit. Část ještě použiju na zasypání děr u plotů a část na dorovnání terénu a bude to. Zatím to vypadá, že jsme zbývající množství odhadli docela dobře a že to vyjde akorát.

A na úplný závěr dva timelapsy. Jeden v klasické rychlosti a druhý ještě více zrychlený. Záleží na Vás, v jaké rychlosti si přejete mé utrpení vidět :).

A tady zrychlené utrpení 🙂

A tady ještě jednou pozpátku 🙂

Zasadit, zalívat, zalívat, zalívat a pak sekat

Zasadit, zalívat, zalívat, zalívat a pak sekat

Už je to nějaký pátek, co jsme dokončili srovnání terénu kolem domu. Nechali jsme to nějakou dobu uležet, párkrát ještě dosypali nějaké nerovnosti a pustili se do sadby trávy.

Založení trávníku je příšerná věda. Každý na to má své zaručené postupy, na googlu je tisíce postupů, které si všemožně protiřečí, a ve finále člověk neví, co a jak.

 

Po tom, co jsme trávu zaseli, jsme se logicky pustili do demolice sloupků :). Naštěstí to nebylo zas tak hrozné, takže hlína a semena utrpěla jen drobný psychický otřes.

A takhle teď vypadá náš plot bez sloupků. Ze začátku to byl dost nezvyk :). Ale řešení je to samozřejmě dočasné. Sloupky nakonec uděláme z železných jeklů a jako výplň budou dřevěné plaňky.

Sloupky se nakonec vešly všechny do jednoho kontejneru, který nám ale od té doby stále leží u pozemku :). Očividně o něj dopravce zatím nemá zájem.

Cca týden od vysetí jsme poprvé objevili pár výhonků trávy. Nutno říct, že hustota rozhodně neodpovídala hustotě setí 🙂

Těžko říct, v čem všem byl problém. Jestli v nekvalitě semen z Mountfieldu, nebo, jak jsme se později dozvěděli, že během klíčení údajně nesmí semeno ani na chvilku vyschnout.

Chvíli jsme ještě počkali, ale protože to vypadalo na spoustu mrtvých míst, udělali jsme výsev znovu. A tentokrát jsme opravdu poctivě zalévali klidně i 5x denně jakmile byla hlína trochu suchá (už řeším automatickou závlahu z Aliexpressu 🙂 )

A výsledek se dostavil. O dva týdny později už bylo trávy víc, ale bohužel i plevele. Stále máme místa, kde je trávy poskromnu, ale je to mnohem lepší než napoprvé.

Jsou místa, kde se nám vysypalo víc semen a vypadá to tam fakt krásně :). Ale to bychom potřebovali tak 100x víc semene než máme. Údajně se ale tráva množí kořeny, takže stačí vytrvat a postupně se všude rozleze.

A o pár dalších dnů později už vypadal trávník takto. Tráva se opravdu postupně rozrůstá a začíná to vypadat líp a líp.

Další postup teď bude takový, že budeme sekat a sekat, abychom postupně vyhubili veškerý plevel a zůstala jen tráva. Údajně pokud se tráva seká hodně často, tak se plevel nevysemení a postupně zmizí. Tak uvidíme.

A tím se postupně dostáváme k našemu novému čtyřkolovému mazlíčkovi. Narozdíl od ostatních mazlíčků na kolech má ale jen 1,6kW motor :). Vybírali jsme ho fakt dlouho. Vybrat totiž sekačku za rozumné peníze je peklo.

Díky všem radám od příbuzenstva a sousedů jsme věděli, že musí mít motor  Briggs & Stratton, že by měl mít nastavitelný podvozek jednou páčkou, že by měl mít větší zadní kolečka než přední, atd, atd. A do toho jsme pak zase my věděli, že do toho nechceme dát moc peněz 🙂

Nakonec se nám povedlo najít sekačku MCCULLOCH M46-125, která se běžně prodávala za cca 8500,- a my ji máme za 6 990,-. S tím už se dalo pracovat 🙂

A tak jsme ji dneska zkusili. No co Vám budu povídat, seká tak dobře, že ani nevíte, že seká :)))). Nene, problém bude asi spíš v tom, že naše tráva zatím není moc vysokého vzrůstu a tak se posekal jen přerostlý plevel, kterého tam zatím ale moc nebylo.

Holt budem muset ještě chvilku počkat. Ale stejně mám tak nějak pocit, že se ještě nasekám až až 🙂

Anglický trávník, část 1.

Anglický trávník, část 1.

Protože bylo o víkendu krásně, pustili jsme se do dalšího zkrášlování okolí našeho domu. Po tom, co chlapi dodělali zámkovku, nám tu zůstalo spoustu připravených jam pro hlínu 🙂

Tak jsem na sobotu zavolal dva kluky z vesnice, co mi pomáhali už s domem, a začali jsme rozvážet tu naší příšernou hromadu za domem do prostorů budoucího trávníku.

Co bylo super i na houby zároveň, tak jedno, deset, ale i 50 koleček je jak prd. Takže hlína z hromady mizela utěšeným tempem, stejně tak ale i energie z nás všech 🙂


Začali jsme před domem a postupně jsme “napustili” první výkop hlínou.

Potom, co jsme rozvozili a zaplnili otvory rozumně hlínou, nastala druhá část problému, a to hutnění a rovnání do finální výšky. To bylo taky slušný fitness, protože to znamenalo neustále dělat dřepy a latí s vodováhou hlínu rovnat a lopatou a hráběma rozhrabávat nebo přihrabávat, kde chybělo.

Za sobotu se nám povedlo dostat skoro k terase před domem. Kolem páté jsme už byli naprosto vyřízení, takže jsme toho nechali. Hromada v sobotu večer vypadala takto.

Slušnej kus práce. Bohužel, v neděli už kluci nemohli, a jsme se museli pochlapit jen my s I. 🙂

Od rána jsme tak pokračovali tam, kde jsme v sobotu skončili. Dneska ráno jsem postup vylepšil o vodováhu, kterou nám tu nechali fasádníci, protože byla lehce ťuknutá. Je mnohem vyšší než klasická, takže se s ní hlína hodně dobře stahuje (navíc není moje, takže mi jí není líto :)) ).

No a takhle vypadá hromada po dnešku. Progress už bohužel není o tolik, protože v prostoru vedle terasy bylo už navezeno docela dost hlíny z minula, takže jsem spíš jen rozhrnoval a dorovnával.

Ale pořád zbývá celý severní trávník kolem chodníku, kam se hlíny vejde ještě hromada.

A pak ještě zarovnání v místě hormady, kde toho kolem padne taky docela dost. Takže si myslím, že nakonec té hlíny až tak moc nezbyde.

Z toho jen ponaučení pro ostatní, fakt to chce nechat si ornice relativně hodně. Když se pak zarovnává na finále, tak kolečko je jak prd a mizí to docela rychle.