Browsed by
Tag: travnik

Hromada hotovo…

Hromada hotovo…

Už přesně nevím, kolik kontejnerů jsme měli odvozeno při posledním článku, zato ale už vím, kolik kontejnerů bylo potřeba na odvoz naší hromady. Ani tři, ani pět, ale rovnou deset.

Deset kontejnerů plných utrpení a fyzického mučení, které jsme rozvezli do našeho okolí. Ale, povedlo se a po cca čtrnácti dnech nám na zahradě zůstala malá hromádka a totálně křivý terén.

Jedna věc totiž je odvozit hromadu, další pak srovnat terén do nějaké ne-trackingové podoby. A tak jsme vzali provázky a začali odkopávat “pupky”.

A hned z toho byl další kontejner. Rytí bylo peklo, protože už pár dnů svítilo sluníčko a půda byla kvalitně ztvrdlá.

Dalším krokem bylo zrytí celého terénu, abychom tam pak mohli vysadit trávu a udělat záhony a vůbec nám tu něco rostlo. Po dobu stavby v zadní části zahrady střídala těžká technika následovaná pak masivní hromadou hlíny, takže bylo vše kvalitně udusané.

Naštěstí se mi povedlo půjčit rotavátor od stejné dobré duše, která mi půjčila moto-kolečko. Druhá veklá klika byla, že den po zapůjčení přišel obrovský liják, který terén dost rozmočil a změkčil. Nebýt toho, zřejmě bych to ani tím rotavátorem nedal.

I tak jsem ale musel některá místa rýčem předrýt. Jakmile byla větší plocha příliš udusaná a tvrdá, rotavátor si vesele poskakoval na povrchu a do hlíny se ne a ne zakousnout. A to jsem mu dokonce na čumák přidělal jednu VPC jako závaží :).

Po dvou dnech hopsání a ježdění bylo zryto. Krom samotného rytí byla ještě dost výzva vyklidit celý plac od všech věcí a dřeva, které se tam naskládalo. Takže na terase to teď vypadá jak na tureckém bazaru.

A takhle vypadala zahrada po dokončeném rytí. Zhruba asi jako po útoku stáda krtků 🙂

Včera jsme pak začli rozoranou zahradu srovnávat do finální podoby. Bohužel, ani to ještě nebyly poslední výkopové práce na naší zahradě. Následovat totiž bude ještě výkop na závlahu. Ale jako první jsme potřebovali srovnat terén, neb se závlahou by se už s rotavátorem tak dobře zahrada neryla :).

Na srovnání terénu přišel na řadu opět starý dobrý provázek a dvě VPC cihly. Natáhnout,urovnat, posunout. A znovu a znovu. Opět pakárna a další dva dny makačky.

Terén je tím pádem ale plus-mínus srovnaný a až na to párkrát zaprší, tak provedu finální korekci a zasypu případné nerovnosti. To už snad ale nebude tak hrozný.

Z naší hromady pak zbyl tenhle kompaktní monolit. Část ještě použiju na zasypání děr u plotů a část na dorovnání terénu a bude to. Zatím to vypadá, že jsme zbývající množství odhadli docela dobře a že to vyjde akorát.

A na úplný závěr dva timelapsy. Jeden v klasické rychlosti a druhý ještě více zrychlený. Záleží na Vás, v jaké rychlosti si přejete mé utrpení vidět :).

A tady zrychlené utrpení 🙂

A tady ještě jednou pozpátku 🙂

Zasadit, zalívat, zalívat, zalívat a pak sekat

Zasadit, zalívat, zalívat, zalívat a pak sekat

Už je to nějaký pátek, co jsme dokončili srovnání terénu kolem domu. Nechali jsme to nějakou dobu uležet, párkrát ještě dosypali nějaké nerovnosti a pustili se do sadby trávy.

Založení trávníku je příšerná věda. Každý na to má své zaručené postupy, na googlu je tisíce postupů, které si všemožně protiřečí, a ve finále člověk neví, co a jak.

 

Po tom, co jsme trávu zaseli, jsme se logicky pustili do demolice sloupků :). Naštěstí to nebylo zas tak hrozné, takže hlína a semena utrpěla jen drobný psychický otřes.

A takhle teď vypadá náš plot bez sloupků. Ze začátku to byl dost nezvyk :). Ale řešení je to samozřejmě dočasné. Sloupky nakonec uděláme z železných jeklů a jako výplň budou dřevěné plaňky.

Sloupky se nakonec vešly všechny do jednoho kontejneru, který nám ale od té doby stále leží u pozemku :). Očividně o něj dopravce zatím nemá zájem.

Cca týden od vysetí jsme poprvé objevili pár výhonků trávy. Nutno říct, že hustota rozhodně neodpovídala hustotě setí 🙂

Těžko říct, v čem všem byl problém. Jestli v nekvalitě semen z Mountfieldu, nebo, jak jsme se později dozvěděli, že během klíčení údajně nesmí semeno ani na chvilku vyschnout.

Chvíli jsme ještě počkali, ale protože to vypadalo na spoustu mrtvých míst, udělali jsme výsev znovu. A tentokrát jsme opravdu poctivě zalévali klidně i 5x denně jakmile byla hlína trochu suchá (už řeším automatickou závlahu z Aliexpressu 🙂 )

A výsledek se dostavil. O dva týdny později už bylo trávy víc, ale bohužel i plevele. Stále máme místa, kde je trávy poskromnu, ale je to mnohem lepší než napoprvé.

Jsou místa, kde se nám vysypalo víc semen a vypadá to tam fakt krásně :). Ale to bychom potřebovali tak 100x víc semene než máme. Údajně se ale tráva množí kořeny, takže stačí vytrvat a postupně se všude rozleze.

A o pár dalších dnů později už vypadal trávník takto. Tráva se opravdu postupně rozrůstá a začíná to vypadat líp a líp.

Další postup teď bude takový, že budeme sekat a sekat, abychom postupně vyhubili veškerý plevel a zůstala jen tráva. Údajně pokud se tráva seká hodně často, tak se plevel nevysemení a postupně zmizí. Tak uvidíme.

A tím se postupně dostáváme k našemu novému čtyřkolovému mazlíčkovi. Narozdíl od ostatních mazlíčků na kolech má ale jen 1,6kW motor :). Vybírali jsme ho fakt dlouho. Vybrat totiž sekačku za rozumné peníze je peklo.

Díky všem radám od příbuzenstva a sousedů jsme věděli, že musí mít motor  Briggs & Stratton, že by měl mít nastavitelný podvozek jednou páčkou, že by měl mít větší zadní kolečka než přední, atd, atd. A do toho jsme pak zase my věděli, že do toho nechceme dát moc peněz 🙂

Nakonec se nám povedlo najít sekačku MCCULLOCH M46-125, která se běžně prodávala za cca 8500,- a my ji máme za 6 990,-. S tím už se dalo pracovat 🙂

A tak jsme ji dneska zkusili. No co Vám budu povídat, seká tak dobře, že ani nevíte, že seká :)))). Nene, problém bude asi spíš v tom, že naše tráva zatím není moc vysokého vzrůstu a tak se posekal jen přerostlý plevel, kterého tam zatím ale moc nebylo.

Holt budem muset ještě chvilku počkat. Ale stejně mám tak nějak pocit, že se ještě nasekám až až 🙂

Anglický trávník, část 1.

Anglický trávník, část 1.

Protože bylo o víkendu krásně, pustili jsme se do dalšího zkrášlování okolí našeho domu. Po tom, co chlapi dodělali zámkovku, nám tu zůstalo spoustu připravených jam pro hlínu 🙂

Tak jsem na sobotu zavolal dva kluky z vesnice, co mi pomáhali už s domem, a začali jsme rozvážet tu naší příšernou hromadu za domem do prostorů budoucího trávníku.

Co bylo super i na houby zároveň, tak jedno, deset, ale i 50 koleček je jak prd. Takže hlína z hromady mizela utěšeným tempem, stejně tak ale i energie z nás všech 🙂


Začali jsme před domem a postupně jsme “napustili” první výkop hlínou.

Potom, co jsme rozvozili a zaplnili otvory rozumně hlínou, nastala druhá část problému, a to hutnění a rovnání do finální výšky. To bylo taky slušný fitness, protože to znamenalo neustále dělat dřepy a latí s vodováhou hlínu rovnat a lopatou a hráběma rozhrabávat nebo přihrabávat, kde chybělo.

Za sobotu se nám povedlo dostat skoro k terase před domem. Kolem páté jsme už byli naprosto vyřízení, takže jsme toho nechali. Hromada v sobotu večer vypadala takto.

Slušnej kus práce. Bohužel, v neděli už kluci nemohli, a jsme se museli pochlapit jen my s I. 🙂

Od rána jsme tak pokračovali tam, kde jsme v sobotu skončili. Dneska ráno jsem postup vylepšil o vodováhu, kterou nám tu nechali fasádníci, protože byla lehce ťuknutá. Je mnohem vyšší než klasická, takže se s ní hlína hodně dobře stahuje (navíc není moje, takže mi jí není líto :)) ).

No a takhle vypadá hromada po dnešku. Progress už bohužel není o tolik, protože v prostoru vedle terasy bylo už navezeno docela dost hlíny z minula, takže jsem spíš jen rozhrnoval a dorovnával.

Ale pořád zbývá celý severní trávník kolem chodníku, kam se hlíny vejde ještě hromada.

A pak ještě zarovnání v místě hormady, kde toho kolem padne taky docela dost. Takže si myslím, že nakonec té hlíny až tak moc nezbyde.

Z toho jen ponaučení pro ostatní, fakt to chce nechat si ornice relativně hodně. Když se pak zarovnává na finále, tak kolečko je jak prd a mizí to docela rychle.