Stáním ke zdraví
Jak asi víte, pracujeme s I. oba z domu. Máme útulnou kancelář, v ní každý svůj útulný kout s útulným stolem a útulným křeslem. A takhle spolu pracujeme už nějakou tu dekádu, předtím každý zvlášť, ale stylem práce dost podobně.
Ráno vstaneme, v sedě se nasnídáme, přesuneme se do pracovny, v sedě pracujeme až do oběda. Pak se přesuneme na oběd, ať už doma nebo do restaurace. A pak zase v sedě pracujeme až do odpoledne či večera. Sem tam nějaká procházka, volleybal, výlet, kdysi ještě posilka. Ale, v poměru s tím, kolik toho nasedíme to není žádný zázrak.
Kdysi dávno, ještě na VŠ, jsme měli doplňkový předmět o zdraví a ergonomii. Když nás zkoušeli, dostali jsme otázku, “Co dělat jako prevenci proti karpálnímu tunelu”. Shodně jsme s kamarádem tenkrát odpověděli “prostě si ruku protřepeme, ne?”. Kolokvium nám to zajistilo a my z toho měli hlavně legraci.
Jenže jak tak člověk celý život sedí u počítače, ruce má stále ve stejné poloze, přišel karpál opět na scénu, a sním i další problémy. Tentokrát ovšem ne jako bubák z učebnic, ale jako reálná bolest součanosti.
V průběhu času jsme samozřejmě zkoušeli různé gymnastické míče, lepší křesla, různé polohy, podložky pod ruce, … Jenže, nic z toho extra nepomohlo, jediné co pomohlo byly 2 roky stavby domu. To se zlepšila jak kondice, tak zmizely všechny syndromy ze sedavé práce. Jeneže, dům je hotov, já opět sedím za stolem a je to tu opět.
A tak jsem se to rozhodl znovu řešit. Začal načítat spoustu materiálů, co dalšího se s tím dá dělat, až jsem narazil na práci ve stoje. Nejdřív jsem byl dost skeptický. Pracovat ve stoje? To bude opruz. Navíc, co to jako pomůže. Přeci to musí jít řešit nějak jinak. Lepší křeslo, lepší stůl,…
Jenže, čím víc jsem o tom četl, tím víc to vypadalo jako to, co hledám. Všichni, kdo to kdy zkusili, už nechtějí jinak. Všichni se shodují, že je po čase přestalo trápit vše, co se dnes přisuzuje sedavému zaměstnání. Od bolesti zad, hlavy, karpálu, špatnému držení těla, problémům s trávením a obezitou, problémům se zrakem, hemeroidům a určitě mnoho dalšího. Zní to až neuvěřitelně, že? Jenže, těch blogů, kde se to takto popisuje, není málo. A tak jsme se i my rozhodli to zkusit. Pracovat jak v sedě, tak i ve stoje.
Zkusit si to totiž může doma každý. Stačí pár krabic. Nevypadá to moc pěkně, ale hodně rychle si uděláte představu, do čeho jdete. A toto doporučuju opravdu všem.
Testoval jsem to jeden den a věděl jsem, že je to to, co chci. Jenže, krabice nejsou řešení. Potřebujete stůl, který se bude dát velmi rychle přepnout z polohy v sedě do polohy ve stoje.
Určitě nechcete točit kličkou, nechcete ani pokaždé hledat tu správnou polohu. Chcete stůl, kam si uložíte polohy a pak se jedním klikem přepnete z jedné polohy do druhé.
Celé to totiž není o tom, že jen stojíte. To také není dobře. Je to o tom, že chvíli stojíte, chvíli sedíte. Ze začátku stojíte méně než sedíte a jak si tělo zvyká, postupně poměr upravujete. Není to o tom stát povině x hodin denně, ale polohy střídat.
Naše tělo údajně po cca půl až hodině sezení upadne do (zjednodušeně řečeno) hybernačního režimu, kdy přestane spalovat a vlastně spí. Stačí si ale na 20minut stoupnout, procesy restartovat a pak zase sednout. Díky tomu je tělo stále v pozoru.
Další výhodou práce ve stoje je, že jsou zatěžovány úplně jiné svaly než při sezení, takže vlastně i trochu posilujete. Navíc, při správném stolu vás ještě práce ve stoje nutí stát správně rovně, takže namísto klasického IT hrbení budete stát vzpřímeně.
Zkrátka, jak vidítě, výhod je mraky. A tak jsem se pustil do hledání dostupných výrobků a začal řešit, co si pořídíme. A o tom je další článek.
Poznámka: Jelikož je článek už docela dlouhý, nechám popis samotného výběru a porovnání jednotlivých dodavatelů na příště. Pokud by ale někoho už teď zajímalo, koho jsme nakonec vybrali, můžete mrknout sem – http://www.nastavstul.cz/kancelarske-stoly-vyskove-stavitelne/ . Budeme mít jeden rohový a jeden klasický rovný s ergo výřezem.