V úterý nám na stavbu dorazila vata na zateplení podkroví.
S velkýma balíkama byla docela sranda, sice bylo potřeba vyvinout víc síly pro jejich uvedení do pohybu, ale zase to pak šlo o poznání rychleji.
Vatu jsme odnosili, respektive odkouleli do přízemí. Není jí úplně málo, jelikož bude náš barák pasivní, tak potřebuje pořádný vaťáček. Budeme tak mít 3 vrstvy o tloušťkách 18, 16 a 10 cm, každou vrstvu máme na plochu cca 100 m2
Tento týden byla na programu střecha, respektive její tesařská část. Celé akci ale předcházela dlouhá diskuze na téma podbití / nadbití přesahů. Do té jsme vstupovali pevně rozhodnutí pro nadbití s přiznanými trámy.
Vystoupili jsme s ní nakonec se závěrem, že nejen že kašlem na podbití, ale i na nadbití, omítku či jakékoli jiné řešení. Zkrátka jsme přesahy úplně zrušili, protože za A) je to poměrně časově, materiálově a tím pádem i finančně náročná akce, za B) střechařům se do toho moc nechtělo, protože mají do zimy nasmlouvané ještě další práce, za C) k našemu domu se přesahy stejně moc nehodily a za D) sousedi mají střechu bez přesahů a nakonec jsme konstatovali, že se nám to asi stejně líbí nejvíc 🙂 Navíc i v budoucnu to znamená snažší údržbu, protože nebude potřeba natírat palubky ve výšce 7 a víc metrů, což je taky docela dobrý argument.…
Pokračovat ve čtení článku
Pec ani troubu nemáme, takže chleba zatím nebude, zato zdí už jsme postavili… 🙂 A dneska jsme pokračovali.
V noci a ráno nám sice do stavby trošku napršelo, to proto že včera hókal ten pitomý vlak 🙂 My jsme si z toho včera dělali srandu, ale je vidět, že lidová moudrost předávaná z generace na generaci platila a platí, vnizkla z toho tedy pěkná pranostika: Zahóká-li dvakrát vlečka, bude ráno z hlíny břečka.
Ráno už naštěstí nehókalo, takže v 8 se počasí umoudřilo a celý den už ani kapka 🙂 Mohli jsme tedy začít, a to hned pěkně zvostra. Na stavbu jsme dovezli dva 3,5 m dlouhé a 7 cm široké překlady nad okno v ložnici.…
Pokračovat ve čtení článku
Dneska byl naštěstí opět pohodový den, kdy jsme si prostě jen zdili a zdili. Začali jsme tím, že v místě budoucího štítu jsme vztyčili lať do příslušné výšky a od ní natáhli provázky, abychom se jich při zdění mohli držet.
A pak už jsme jeli jednu cihlu za druhou. Výsledkem jsou skoro hotové obvodové zdi a načlé příčky. Naštěstí počasí zatím drží, sice se trošku ochladilo, ale neprší, takže není potřeba zakrývat zdi nebo materiál a práce pěkně odsýpá.
Dneska jsem k nemalé radosti našeho zedníka opět trošku překonával svoji výškofobii, to když jsem vylezl na kozu a stál na vratké desce už asi 7 metrů nad zemí, což bylo náležitě zdokumentováno a tady je důkaz.…
Pokračovat ve čtení článku
