Jak se nám bydlí – topení (aktualizováno)
Aktualizace: Z nějakého důvodu z článku vypadly všechny obrázky včetně snímků obrazovek Loxone. Věřím, že s obrázkama bude článek minimálně jednou tolik zajímavější 😉
Ačkoli už poslední dobou není moc co psát o stavění, dostáváme sem tam dotaz jak se nám bydlí s tím a tím. Jak fungují peletky, jak loxone, jak topení….
To nás přivedlo na nápad s novým nepravidelným miniseriálem, kde budeme popisovat naše zkušenosti se vším možným, co jsme si do domu nasadili :). A protože se nám ochladilo a já teď nejvíc řeším topení, začneme s tím.
Jak už jsme psali dřív, vytápění máme řešené tepelným čerpadlem od Acondu s výkonem 3.6kW (seznam článků tady) a slinky kolektorem, který jsme si sami pokládali (článek tady). K tomu máme interiérová peletková kamna Kalor Ermetica 6 s výkonem 1.5kW – 6kW s hermeticky uzavřená pro pasivní domy.
Zkušenost s obojím máme hodně pozitivní a i když jsme při nutnosti předělat komín dost nadávali a říkali si, že kamna už nikdy, takhle s odstupem už bychom kamna zase chtěli 🙂
Co se tepla týká, tak dokážou hodně rychle vytopit obyvák s kuchyní a postupně se pak teplo “rozteče” po zbytku domu. Kamna jsme pouštěli jednak ze začátku, když jsme koupali malého, tak aby tu bylo aspoň 25C (což se dalo dosáhnout tak za 30min hoření). Dál si je I. pouštěla, když jí bylo ze začátku chladno, ale hlavně je to super věc na interiérovou atmosféru.
Zatímco od nastěhování jsme ještě ani nezprovoznili televizi, tak kamna jsme si takhle jen tak pouštěli už několikrát :). Na tom plápolajícím ohni a teple z hoření prostě něco je.
Co se pak týká tepelného čerpadla, tak tady jsme spokojeni uplně maximálně. Samozřejmě na úplné výsledky musíme počkat až nakonec topné sezóny, ale i tak už teď vidíme, co má (respektive nemá) čerpadlo za spotřebu a jak se to asi bude vyvíjet.

Čerpadlo v základním režimu funguje tak, že kompresor běží na 60Hz. Při těchto otáčkách má spotřebu 700W-900W, při kterých je schopné ohřívat vodu ve výměníku o cca 3C rozdílu mezi teplotou vratky a teplotou odchozí vody do systému. Momentálně topíme na 23C.
Pokud by čerpadlo jelo celý den nonstop, znamenalo by to spotřebu 16kW-22kW denně. V současných podmínkách si čerpadlo bere 10kW-12kW, pokud přes den nesvítí slunce. Pokud zasvítí, spotřeba jde razantně dolů někam k 6kW, protože se dům vyhřeje přes okna.
Pokud budou větší mrazy, kompresor umí jet i rychleji a zvedne rychlost na 70Hz a více. Když jsem přes servisní menu nastavil natvrdo 70Hz, spotřeba vzrostla na 900W-1100W, takže by hypotetická denní spotřeba byla cca max 28kW.
Když bych počítal, že topit budeme cca 7 měsíců a vycházel jsem z hodnoty 12kW denně (což ale je myslím přehnané), vychází mi to na 2600KW. To při ceně elektriky 2Kč za 1KW dělá parádních 5200kč za topení ročně (a to je v tom i ohřev teplé vody pro domácnost – denně spotřebujeme cca 0,4 kubíku teplé i studené vody denně, teplá z toho bude by oko polovina).

Zbylých 5 měsíců se pak bude ohřívat pomocí TČ jen teplá voda a to podle statistik dělá cca 2KW denně, takže nějakých dalších 310KW, takže cca 600kč.
Co se vytápění týká, tak by se spotřeba navíc měla do budoucna snížit ještě o dalších až 40%. Je to tím, že je v domě stále hromada vlhkosti, která při vytápění polyká teplo o sto šest. Prý zhruba už v půlce topné sezóny by mělo být vidět, jak se spotřeba snižuje. Tak uvidíme, bylo by to fajn 🙂
Ještě musím poznamenat, že v současnosti jede čerpadlo i trochu neefektivně. Jsou natvrdo otevřeny všechny okruhy v domě a do čerpadla se počítá průměrná teplota ze všech místností. Do budoucna (čti až bude víc času) si chci pohrát v Loxone s chytrou regulací teplot tak, aby se otevíraly a zavíraly ventily dle teploty v jednotlivých místnostech a do čerpadla se posílaly údaje o teplotě vždy jen z otevřených místností.
K tomu mi v Acondu připravili přístup na všechny hodnoty čerpadla přes Modbus, takže jsem schopný z Loxonu ovládat veškeré hodnoty, stejně tak vyčítat, kdy například jede jen čerpadlo, kdy jede patrona (to se mi zatím nestalo), posílat do čerpadla příznak HDO, venkovní teplotu, vnitřní teplotu, … Takže nemusím mít nataženou hromadu dalších drátů do čerpadla, ale stačí ethernet a všechno mu pěkně servíruju, jak potřebuju :).
Třetím zdrojem tepla je slunce. Jak už jsem zmiňoval, stačí aby přes den svítilo a čerpadlo se skoro ani nezapne. Když jsme zvažovali velká okna na jih, tak jsme si říkali, že by to na topení mělo být znát. Ale dokud to člověk nevidí na vlastní oči, tak fakt nevěří.
Je opravdu super, když venku je třeba 5C ale slunce svítí, jak je v domě krásně teplo. Sluníčko nám pak svítí na téměř celou podlahu v obýváku a kuchyni, takže se ohřívá nejen vzduch, ale i podlaha a tím pádem i voda v podlahovce, co to pak roznese po celém domě. Co ještě musím doladit, aby se v takovýchle situacích vytáhly samy žaluzie, a to jak dole v kuchyni a obyváku, tak nahoře v pokojích. To zatím dělám ručně, ale mám to na svém TODO listu k udělání.

Poslední věc, co bych ještě vyzdvihl, je Loxone a všechny statistiky a grafy, co máme. Je opravdu parádní se moct kdykoli i zpětně podívat, kolik byla teplota na severu, kolik na jihu, kolik svítilo slunce, kolik zrovna byla spotřeba čerpadla, atd.
Bez toho by člověk prostě věřil, že to nějak funguje. Občas možná kouknul na elektroměr, řekl si “Hm” a tím by to haslo. Takhle ale jde krásně sledovat jak se vyvíjí teplota v obyváku vůči tomu, kolik svítí slunce, jak rychle se to ohřeje, kolik pak spotřebuje čerpadlo energie, atd. Prostě datový ráj 🙂
















































S krbem to už už vypadalo nahnutě, ale architekt ho vrátil zpátky do hry s tím, že když ho chceme, měli bychom si ho do domu dát a udělat si radost. Původně to vypadalo na běžný krb, takže by s tím bylo stále něco práce. Trochu to ještě komplikoval fakt, že dům chceme nízkoenergetický/pasivní. V takovém případě je potřeba mít krb s hermeticky uzavřenými dvířky kvůli izolaci.
Výhoda krbu na pelety je, že se v něm vůbec nemusí zakládat oheň, nemusí se složitě čistit, dá se pustit na dálku a během hoření není potřeba se o něj nijak starat. Do zásobníku nahoře se nasypou pelety, zapne se krb, nastaví se jak moc má vyrábět teplo a krb dělá všechno sám. Jednou za čas se pak akorát musí vyndat popel, kterého je zatraceně málo, protože peleta je udělaná tak, aby shořela téměř celá.