Vodnický blog

V pátek a sobotu jsme si celkem slušně mákli. Ačkoli jsem v pondělí byl optimistický a myslel si, že na konci týdne budeme mít i vyzděno, opět všechno jinak. Dořešení třetího rastru a zaklopení se nám nakonec ošklivě protáhlo.

V úterý a středu jsem normálně pracoval, protože řemeslník nemohl. Abysme to ale dohnali, domluvili jsme se, že v pátek a v sobotu uděláme “prodlouženou” ;-). Řemeslník to vzal trochu v extrému a tak jsme se na pozemku potkali už v půl sedmé. Což byl fakt prima nápad, nebýt toho, že den před tím jsme měli výbornou akci u známeho, kde jsme koštovali naši domáci slivovici ;-).

Ale zvládl jsem to, i 4h spánku přece musí stačit a tak jsem se ještě se zalepenýma očima a nejspíš i nějakou setinkou alkoholu v krvi vydal po naprosto opuštěných silnících skrz hnusnou mlhu a tmu směrem k baráku. Krom mlhy a tmy už byla taky slušná kosa (-1C), takže jsme měli krom zakrytých oken taky puštěný horkovzdušný fukar, čímž sme si vevnitř udělali celý 1C, což už byl fakt luxus 😉

Opravdu jsme mysleli, že když tam budeme první den 12 hodin, že stihneme vše zaklopit a druhý den se už budeme věnovat příčkám. Ale bohužel, zase to bylo složitější a hlavně pomalejší než byl můj předpoklad.

Ono to celé nebylo zase až tak složité, jako spíš časové a na přesnost náročné. Každou desku bylo potřeba vyzvednou nad hlavu, přesně usadit a naplno “zacvaknout” do okolních dvou desek. Už tohle byla fuška, ale když se pak během zaklápění ještě narazilo na nějaké řezání, byla to konečná.

Boky vikýřů byly takový patvar, že to ani nešlo změřit a přenést napoprvé, takže nezbylo než si udělat šablonu, tu několikrát dupilovat a výsledek pak až překreslit na desku a vyříznout naostro.

Dalším oříškem pak byly příčky se zataženým věncem, na který na jednu stranu bylo potřeba vyříznout přesnou díru aby tudy “nefoukalo”, zároveň ale bylo potřeba desky zaklápět a zasouvat do těch okolních, což prostě fyzicky nebylo možné a tak jsme museli improvizovat, vytvářet v deskách vlastní drážky, podkládat sflakama a výsledek pak ještě opěnovat, abychom všechno pořádně uchytili a uzavřeli.

Za pátek jsme zvládli zaklopit celý zbytek vršku a jeden bok střechy. Večer jsem dorazil domů a totálně grogy téměř hned usl a v sobotu v šest už nám zase houkal budík, protože jsem měl sraz na baráku opět v sedm (ačkoli se to pak o půl hodky posunulo, ale odpočinku to moc nepomohlo. Jen jsem se stihl nasnídat 😉 ).

Na baráku jsme pak pokračovali zaklápěním boku. Už jsme byli celkem sehraní, takže šlo všechno docela rychle až do momentu, kdy jsme zaklápěli desky nad schodištěm.

Celkově je tam dost špatný přístup, takže tam máme vždy fošny a kozy různě přes okno, přes schodiště atd. Tentokrát však v kombinaci se zvedáním a zarážením velkých desek bylo všechno o dost složitější. Celkově z toho mohl být dost průser, ale naštěstí vše dobře dopadlo.

Když jsme zaklápěli jednu z desek, opřel se do ní řemeslník víc, než kolik byla koza s fošnou připravena unést, a celá konstrukce se začala nezastavitelně řítit dolů ze schodiště, konkrétně 3m dolů.

Naštěstí jsem to celé viděl, takže sem stihl na řemeslníka zařvat a ten se pohotově chytl desky, která byla chycena jedním vrutem a na druhé straně držena mnou. Po chvíli rachotu se vše vzpříčilo na schodišti, on visel jen na desce, co jsem držel, a nohama šmátral po té zaseklé fošně. Když pak z fošny opatrně slezl na bezpečné místo, poslední zaseklá fošna se taky zřítila dolů.

Sice z toho nemáme super fotky (divné že? 😉 ), ale timelapse foťák to alespon trochu zachytil. Takhle zpětně je to super příběh, ale v tu chvíli nám moc do smíchu nebylo. Když jsme celou konstrukci postavili znova, žádná další komplikace už nenastala a tak jsme doklopili zbytek desek.

Další na řadě pak bylo zaklopit díry kolem komína pomocí Cetris desek (které jsou nehořlavé a tak můžou kolem komína být).

Desky jsme opět nařezali a připravili, pak ještě párkrát upravili a nakonec přesně zapasovali do otvorů. První vrstvu jsme pak všude vytmelili kamnářským tmelem, ale tam nezůstaly žádné prostupy.

První desku jsme pak ještě celou překryl druhou větší, aby se to pořádně utěsnilo. Bohužel se mi povedlo druhou desku zlomit po tom, co jsem ji pracně vyřezal, takže jsme ji ještě lepili mamutem a opět tmelili v půlce ;-). Celkově ale myslím, že by to mělo být ok a ještě pak všechno přetmelíme parotěsnícím tmelem před tím, než budeme dávat těsnící pásky.

A jako poslední jsme dodělali průlez na půdu. Na to jsme použili zbytky OSB desek. I tady bude pak potřeba zatmelit a přelepit všechny hrany a prostupy. I když jsme se opravdu snažili a já jsem řemeslníka cepoval jak malého Jardu, stejně to prostě úplně neprodušné udělat nejde. Stačí 1mm-3mm odchylka a už je tam mezera a to se bavíme o 2.5m x 0.675m deskách těžkých jako kráva, co člověk uchytává 3m vysoko ;-).

Na konci dne jsme pak ještě pořádně přichytili jednu stranu šikmého záklopu, druhá strana a rovina nám zbývá do příště. Teď jsou totiž desky chytnuté vždy jen 2-3 vrutama, aby se snadno povolovaly a doupravovaly během celého zaklápění. Každé zaklápění totiž většinou obnášlo tak 2x-3x desku nandat, sundat, dožíznout, pohnout okolníma, vše sklepnout aby do sebe zasedlo a zase usadit. Díky tomu máme ale všude zámky zaklapnuté úplně do sebe s maximální 1mm škvírou.

A tohle nám zbylo z našich 65 kusů desek. Pekně jsme to naskládali dolů do místnosti a přikryli plachtou, protože z nich pak uděláme nějaké poličky nebo psí boudu ;-).

V sobotu večer jsem pak opět dorazil domu, padl do postele a usnul. Dneska bylo stavební volno a část dne jsem doháněl spánkový deficit ;-). Další týden pak budu kombinovat svou práci a pokud bude teplo a půjde to, tak konečně snad i dozdění příček.

A opět zase timelapse video, tentokrát však díky době na stavbě trochu delší ;-).