Instalace a propojení HomeAssistant a Loxone

Instalace a propojení HomeAssistant a Loxone

Comments 7 comments

S nově nainstalovanou FVE u nás na domě vyvstal klasicky nový problém, jak dané zařízení co nejlépe připojit k Loxone :). A protože jsem líný mapovat celý Solax Modbas do Loxone ručně, nakonec jsem na to šel přes HomeAssistant, který už mapování má hotové. Samotné propojení se pak dá udělat pravděpodobně spousty způsoby, jak se například řeší i u nás na fóru (a protože ani pro NodeRed jsem to nenašel).

Bohužel pro mé účely PyLoxone zřejmě nejde použít, jelikož údajně potřebuje Miniserver V2. Stejně tak sem nakonec narazil na UDP propojení jako slepou větev, jelikož HA přímo UDP nepodporuje a volat linux příkaz pro každý cmd mi přišlo mimo. Nakonec jsem po několika různých pokusech-omylech došel k tomu, že nejsnazší to bude přes virtuální vstupy a HTTP requesty. HomeAssistant to bude volat přes RestAPI v okamžiku, kdy se daná hodnota změní.

Celý postup níže pro ty, kdo by to chtěli řešit touto cestou, stejně tak pro mé budoucí já, až se v tom jednou zas bude hrabat :). Celý návod je testovaný na starém Miniserveru V1 s LoxConfigem 8.3.3.21. Věřím, že přes PyLoxone to bude asi pohodlnější, ale na těch pár hodnot mi to teď stačí a do budoucna se pak uvidí.

Krok 1, virtuální vstupy

Na co jsem během testování přišel, že než používat klasické virtuální vstupy, které jsou po jednom v hlavní složce Virtual Inputs, jdou klidně použít například UDP vstupy, které se pěkně groupují do pod-složky a fungují přes HTTP Rest Api úplně stejně. Takže prvotní příprava vypadala takto:

Krok 2, instalace HomeAssistant

Tady musí každý podlé svého, zřejmě se to bude i místama trochu lišit, ale já jedu nakone HA v dockeru. Config mám pak vyndaný do permanentního storage v docker-compose.yml.

Dockerfile

Dockerfile pro container mám takto, přidávám si tam wget, a při startu loaduju docker-entrypoint.sh, který instaluje HACS

FROM ghcr.io/home-assistant/home-assistant:2025.11
COPY ./backup.sh /
# HACS install script uses bash + wget, make sure they exist
RUN apk add –no-cache bash wget
COPY docker-entrypoint.sh /docker-entrypoint.sh
RUN chmod +x /docker-entrypoint.sh
# Use our entrypoint wrapper, then hand off to the original /init
ENTRYPOINT [“/docker-entrypoint.sh”]
CMD []

docker-entrypoint.sh

V docker-entrypoint pak vytvářím custom_components a instaluju HACS, pokud není dostupný. Nechtěl sem to nechávat na ruční instalaci, protože čim více to udělá samo, tím méně problému při budoucím updatu 🙂

#!/usr/bin/env bash
set -e

# Ensure config dir exists (it will be your mounted volume)
mkdir -p /config/custom_components

if [ ! -d /config/custom_components/hacs ]; then
echo “HACS not found in /config/custom_components, installing…”
cd /config
wget -O – https://get.hacs.xyz | bash –
else
echo “HACS already present, skipping HACS download.”
fi

# Hand over to Home Assistant’s original entrypoint
exec /init

 

Home Assist instalace doplňků

Po rozjetí HA jsem pak už instaloval jen “Solax Inverter Modbus”, kterému jsem nastavil IP. Tím je defakto HomeAssist hotov. Osobně ho neplánuji více používat jako UI, jen takto jako podružný systém na vyčítání dat. Časem na něj možná zkusím přehodit i zigbee například.

Krok 3, rest_command nastavení v Home Assistant

Jako první krok je potřeba vyrobit rest_command, který pak využívají další kroky. Rest command může mít několik parametru, což je super, jelikož se tak dá vytvořit univerzální příkaz na nastavování hodnot virtuálních vstupů v Loxone. Do configuration.yaml v adresáři /config v HA přidejte sekci rest_command:

rest_command:
loxone_vi:
url: “http://admin:[email protected]/dev/sps/io/{{ vi_name }}/{{ vi_value }}”
method: GET

po přidání je potřeba provést restart HA, aby si tento command načetl.

Krok 3b, otestování rest commandu

Toto se mi na Ha líbilo, v sekci DeveloperTools->Actionssi můžete otestovat svůj nově vytvořený rest_command. Jako akci vyberete název commandu, v mém případě loxone_vi. Bohužel data nejdou zadat přes UI, ale v YAML je to snadné vyplnit. Takže přepnout do YAML módu a zadat například takto:

action je název akce, tzn rest_command.loxone_vi a do data pak vyplnit za co se má substituovat vi_name a vi_value. Pak už jen tlačítko provést akci a hodnota v Loxone by měla být změněna.

Krok 4, vytvoření automatizačního pravidla

V Settings->Automation&scenes->Automationsdáme vytvořit nové pravidlo. Vybrat Create new automation, tam pak nastavit pravidlo následovně:

Pro zadání triggeru vybrat “Entity” a pak “State”.

do entity pak název hodnoty, v mém případe solax_inverter_pv_power_total

Jako druhé je pak v automatizaci potřeba vyplnit Then do sekce, kde nastavíme, co se má stat. Dáme přidat akci, a v seznamu vyberemé námi vyrobeny loxone_vi rest command. Po jeho vybrání musíme opět pomocí tří teček zvolit YAML editaci

a do Action data vyplníme data podobně, jako jsme to udělali v testeru. Rozdíl je v tom, že nechceme posílat fixní hodnotu, ale dynamickou na základě vstupního stavu. Proto je zápis lehce komplikovanejší:

vi_name: solax_inverter_house_load
vi_value: “{{ states(‘sensor.solax_inverter_house_load’) }}”

Tímto zajístíme, že do virtuálního vstupu pojmenovaného solax_inverter_house_load posíláme aktuální hodnotu z tohoto senzoru. Jakmile akci uložíme, začne HA při každé změně stavu volat REST command, který tuto hodnotu přenese do Loxone.

Solax rozšíření vyčítá data co každých 5 sekund, němelo by dojít ani k nějakému spamování loxone. Pokud by to i tak bylo moc rychlé, mělo byt o jít nastavit pomoci for v trigger nastavení (lze asi nastavit zase jen přes YAML):

trigger:
– platform: state
entity_id: sensor.solax_inverter_house_load
for: “00:00:05” # hodnota musí být stejná 5s, než se automat spustí

 

Bonusový krok, jak zjistit název ID stavu

Zjištění názvu této proměnné jde udělat tak, že v Overview na hlavní obrazovce kliknete na danou hodnotu, kterou byste chtěli přenášet, dáte nastavení vpravo nahoře, a pak vykopírujete entity ID:

Závěrem

To je pro dnes vše. Zatím mám propojené jen tyto dvě hodnoty. Pokračovat pak budu se směrem Loxone->HA, kde budu jednou za 3 týdny řešit plné nabití baterií. A další pak bude,  až doinstalujeme elektropatronu do boileru a já začnu programovat spínání patrony, případně pak až začnu řešit i další spotřebiče v případě přebytku. Ale to bude reálně až na jaře / v létě, až začne svítit :).

 

Ulanzi TC001

Ulanzi TC001

Comments 17 comments

Ahoj, tak dneska si dáme jeden gadget článek. Dorazila mi z Aliny další hračka, která je vlastně fakt jen pro radost, ale zato pro velkou radost :).

Jde o chytrý budík (dá li se tomu vlastně tak říkat), který jde flashnout lepším firmwarem a pak napojit na MQTT nebo REST API, takže pak ve finále z něj vlastně budík ani hodiny být nemusí :). Zařízení se jmenuje ULANZI TC001 a je fakt skvělé. Narozdíl od jeho dražšího (a zřejmě původně originálního) bráchy stojí jen 50usd (originál 200usd) a přitom podle mě funguje stejně skvěle (ale originál nemám, viděl jsem jen videa).

Zařízení se dodává s originálním čínským firmware, který sice také jde nějak někam napojit,ale cílová apka už není dále vyvíjená a jelikož je potřeba zařízení připojit do vlastní sítě, doporučuju raději flashnout pomocí open source firmwaru. Alternativní firmware se jmenuje AWTRIX 3, informace o něm najdete zde, a samotný flash pak probíhá plně automaticky z prostředí webové stránky pomocí připojeného USB kabelu do zařízení.

Flasher najdete na této stránce https://blueforcer.github.io/awtrix3/#/flasher (pro toto zařízení použijte první zmíněnou metodu na stránce)

Po naflashování Vám zařízení ukáže svou IP adresu a vytvoří wifi síť. Na tu se připojíte, nastavíte wifi credentials do Vaší sítě a hotovo. Zbytek už budete konfigurovat v rámci vlastní sítě přímo na zařízení.

Se zařízením se dá komunikovat buď přes MQTT nebo napřímo přes REST API. Dokumentace je detailně popsaná zde: https://blueforcer.github.io/awtrix3/#/api?id=switch-to-specific-app.

ULANZI TC001 má jednak 4 zabudované vlastní apky, a to čas, kalendář, teplotu a vlhkost, která se může střídat s Vašimi apkami, které mu nahrajete přes API, případně je můžete přes zařízení vypnout a nechat ukazovat jen Vaše data.

Možnosti jsou opravdu impozantní, jde se zařízením dělat spousta psích kusů. To hlavní je, že buď do zařízení nahrajete aplikaci pod nějakým jménem, pod kterým ji pak zas můžete odebrat, a nebo tam pošlete jen notifikaci, která se zobrazí jednorázově a pak zmizí. To se dělá pomocí příkazů /api/custom a /api/notify

Samotná zpráva pak může obsahovat (odhadem) tak 50 nastavitelných parametrů od barev, pozic, ikonek, progres barů, animaci, či třeba i vlastního kreslení po pixelu atd.

Na testování jsem zařízení narychlo propojil s NodeRED, kde jsem si udělal pár pokusů a rovnou začal sepisovat tento článek :). Proto jak vidíte je i samotný NodeRED dost ohavný, navíc v němčině, protože jsem si na první nastavení pomohl z repozitářů příkladů zde:  https://flows.blueforcer.de/search?provider=node_red

Samotný kód není nijak složitý. Pomocí funkce se připraví datový balík a ten pak pomocí REST api odešle:

Takto můžete své drahé udělat na valentýna radost. To prostě musí ocenit :))).

A to je vše. Až bude o víkendu (nevím teda kterém) trochu víc času, pohraju si s tím víc. Pokud někoho zařízení zaujalo a budete kupovat, pošlete pak fotky co všechno na něm zobrazujete :).

Vyhodnocení sbírky a malé překvapení

Vyhodnocení sbírky a malé překvapení

Comments 5 comments

Ahoj všem a díky všem, kdo nás podpořili!

Je to zhruba měsíc, co jsme udělali naší každoroční blogovou sbírku, a tak je čas udělat vyhodnocení. Máme radost, že se stále najdou čtenáři, kteří fungování blogu i naši snahu  podporují. Letos se vybralo sice podstatně méně, než v předchozích letech, ale přesto máme z darů velkou radost. Znamená to pro nás, že má stále smysl blog dělat, že se stále najdou lidé, pro které má svou hodnotu a že má stále smysl do blogu investovat náš čas.

Tento rok jsme celkem vybrali 10664,-. Maximální donate byl 1200 kč, průměrný pak 426 kč a medián rovněž necelých 400 kč.

Ještě jednou moc děkujeme.

A nyní k našemu překvapení. Abychom udělali radost pro změnu my vám, rádi bychom vylosovali jednoho z našich dárců a darovali mu jednu z Netio chytrých zásuvek, které jsme zde na blogu dříve testovali. Výherce vybereme pomocí automatického losování. Do losování zařadíme všechny, co nás podpořili darem na bankovní účet nebo jsou aktuálně našimi aktivními dárci na Patreonu.

Výherce dostane jednu ze tří chytrých zásuvek od firmy Netio. Sami je momentálně nevyužíváme, jelikož máme většinu zařízení na technologii zigbee. Proto jsme se rozhodli, že je postupně mezi vás rozdáme. Výherce tohoto losování bude mít získá jednu tři zásuvek s protokolem MQTT, REST API, nebo Modbus TCP dle jeho výběru. Další dva kousky si necháme na další příležitosti a je možné, že do dalších losování dáme i jiné hračky, které my již nevyužijeme. Ať Vám můžeme Vaší podporu nějak oplatit.

 

Losování proběhne pomocí externí služby, které každé 2 minuty po dobu následujících sedmi dnů bude náhodně losovat mezi účastníky a přidělovat jim průběžně jeden bod. Ten, kdo bude mít na konci nejvíce bodů, vyhraje (je to celkem sranda sledovat, snad si to taky užijete :)) ). Odpočítávání losování začíná časem zveřejnění tohoto článku. Vše je online na internetu a vše probíhá již bez našeho zásahu, aby bylo vše plně transparentní.

Link s loterií: https://randomizer.uk/r/73189-NLBtmGQeFT_CcOr4n6J9WPvY0igdaz

Po vylosování se pokusím oslovit výherce (případně bude potřeba nám napsat na mail, pokud nedohledám Váš účet na blogu) a ten si bude moci vybrat, o který ze tří protokolů má zájem. V případě, že výherce o zařízení nebude mít zájem nebo se nám ho do týdne nepovede kontaktovat, uděláme losování nové.

Zaslání výhry pak můžeme udělat dvěmi způsoby. Výherce mi může poslat adresu a my mu balíček pošleme zásilkovnou. Pokud by si ale přál zachovat anonymitu, pošle nám jím vytvořený zásilkovnový kód, takže nám nebude muset sdělovat adresu. My výhru zabalíme a s tímto kódem pošleme neznámo kam.

Tak vítězem loterie je Libor S., velká gratulace.

Výhra s hodně solidním s hodně solidním náskokem :). Píšu zprávu a domluvíme se na dalším postupu.

UPDATE: Libor se své výhry zřekl ve prospěch druhého vítěze. Kontaktuji proto Tomase Pe. z Patreonu.

 

A tady je ještě pro pořádek seznam účastníků loterie.

Aktivní Patroni:

patron – Jan Č.
patron – Tomáš Pe.
patron – Jozef V.
patron – Milan P.
patron – Tomáš N.
patron – Josef K.
patron – Roman M.
patron – Martin F.
patron – Martin P.
patron – Tomáš B.
patron – Pavel F.
patron – Maxik
patron – Dušan Z.
patron – Tomáš Po.
patron – David H.
patron – Libor S.
patron – David P.

Donate přes bankovní účet:

donate – Radka F.
donate – Vladiczek
donate – Jiří K.
donate – Petr L.
donate – Matěj L.
donate – Jiří H.
donate – David P.
donate – Michal B.
donate – Lukas A.
donate – Robb
donate – Daniel B.
donate – Cyklonit
donate – Pavel Š.
donate – Vit K.
donate – Jan F.
donate – Michal K.
donate – Petr P.
donate – Richard M.
donate – Zdeněk Š
donate – Dušan Z.
donate – smotek7
donate – Lukas K.
donate – Ladislav K.
donate – Juraj Z.

Krásné vánoce!

Krásné vánoce!

Comments 0 Comment

Krásné a veselé vánoce všem našim čtenářům!

Po roce zase vánoce :). Další rok uběhl, další hromadu práce jsme udělali a spoustu plánů do budoucna zosnovali :). Je až neuvěřitelné, jak se v baráku člověk fakt nemá šanci nudit. Jedno uděláte a už víte, které další dvě věci na Vás dále čekají :).

Proto jako každý rok nejen všem čtenářům, ale také sám sobě přeji, aby se nám toho v příštím roce povedlo co nejvíce dotáhnout, aby nám to všem co nejlépe šlo a hlavně, aby nás to stále bavilo.

Zároveň chci poděkovat všem pravidelným čtenářům a hlavně přispěvatelům za to, že blog i fórum je, jaké je, že si zde navzájem všichni pomáháme a že díky tomu nejsem na všechny ty chytré serepetičky sám :).

Díky Vám všem je celý tento blog jaký je, takové malé útočiště pro geeky všech věkových kategorií 🙂

Vánoční vodnická sbírka

Jako každý, rok, i tento bude společně s Vánočním přáním probíhat už pravidelná vodnická sbírka.  Stejně jako roky minulé, cílem sbírky je primárně pokrýt všechny náklady na provoz blogu a pokud bude něco přes, tak si za to koupím nějakou další chytrou kravinu do domu, o které Vám pak určitě napíšu 🙂

Samotné vybrané peníze budou použity zase na hosting, domény, notifikační emaily, pluginy do WordPressu a další věci kolem blogu. Detailní rozpis toho, co co stojí, je případně k nahlédnutí zde.

Stejně jako v minulých letech, každý dárce získá speciální roli zde na blogu a fóru, která jednak opravňuje přístup do VIP sekce článků či návodů (zatim jsou tam tuším jeden nebo dva, ale určitě budou přibývat), ale také aby se mohl těšit nejen úctě ostatních, a například třeba i prioritnímu odpovídání ode mne či ostatních (A jednou za to třeba bude i něco víc, kdo ví 🙂 ).

Abych Vám Váš dobrý skutek co nejvíce usnadnil, tady máte QR kód na bankovní platbu, stačí zadat částku. Bankovní účet na donate je u AirBank, číslo účtu 1012036013/3030. Pro SK čtenáře: IBAN CZ9730300000001012036013, BIC AIRACZPP).

Dále můžete využít službu Patreon, která bude měsíční příspěvek posílat za Vás. A milovníci kryptoměn mohou využít BTC peněženku bc1ql36zrs6gczm7zlfwdtqdc20jdx900l6wkxqdfv nebo ETH( či jiná EVM sit) peněženku 0x0cd55dc93d1223de593612515a4f49a2f4970e64.

Pod článkem budu jako každý rok uveřejňovat seznam dárců ve formátu Jméno+První písmeno příjmení. Pokud chcete uvést raději přezdívku nebo zůstat anonymní, napište mi to prosím do poznámky u platby.

Díky všem, kdo nás podporujete!

Donators (díky!): Radka F., Vladiczek, Jiří K., Petr L., Matěj L., Jiří H., David P., Michal B., Lukas A., Robb, Daniel B., Cyklonit, Pavel Š,Vit K., Jan F., Michal K., Petr P., Richard M., Zdeněk Š, Dušan Z., smotek7, Lukas K., Juraj Ž.

Dodateční donaters: Dalibor K.

PS: Doplnil jsem všechny donators do článku a dle mailu/jména Vám nastavil i role. Pár z Vás se mi ale nepodařilo dohledat. Pokud nemáte roli Donator, napište mi prosím na [email protected] jaký máte nick a já Vám to doplním. Díky moc všem!

Giga akce pergola, část sedmnáctá – finále

Giga akce pergola, část sedmnáctá – finále

Comments 3 comments

Tak, a hotovo…. snad…. pravděpodobně poslední článek z této naší mega série, která Vás na blogu provázela skoro celý rok. Něco, co vypadalo jako práce na měsíc či dva, byla nakonec akce od dubna do října/listopadu. Neskutečné. Když  znovu vidím všechny ty fotky od začátku do konce, tak mě znovu bolí celé tělo.

Ale stálo to rozhodně za to. To, co na začátku před lety bylo jen jako zídka ke grilu je nakonec super posezení na terase. Celý plán se nám za tu dobu mnohokrát změnil, včetně například změny podlahy z dlažby na dřevo, ale nelitujem ničeho. Z terasy se stal opravdu takový druhý obývák a zóna klidu, když je původní obývák zabraný hračkami a dětmi :).

A teď k tomu, co jsme od toho čekali, co to splnilo a co ne :).

Původní důvod toho všeho bylo, abychom mohli grilovat i v době, kdy venku prší a fouká. Toto je splněno úspěšně, jen je potřeba při rozjezdu grilu mít otevřené okno, jinak se pergola zbytečně zakouří. Takže toto ✅

Další důvod byl, abychom mohli na terase nechat věci i přes zimu, nemusel jsem vše zakrývat a třeba i v zimě jsem mohl na terase grilovat. Toto opět ✅

Ale, stále řeším, co budu dělat, až napadne 60cm sněhu :). Což sice za poslední roky nenapadlo, ale předpokládám, že když je teď pergola zavřená, určitě se to stane. Mám několik nápadů, jak budu sníh dostávat dolů (od hrabel, po rozpouštění vodou a spoustu dalších). Takže uvidíme. Každopádně, do 60cm to má střecha zvládnout unést, takže zatím ✅, a až tu bude sněhová apokalypsa, tak možná ❌ 🙂

Další věc, kterou jsme od toho čekali bylo prodloužení sezóny na terase. To je stoprocentně splněno, ačkoli, má to také své limity. Jde stále jen o zasklenou pergolu a nikolik zimní zahradu. Takže, když svítí, je tam klidně +10C oproti venku a na podzim je to super posezení přes den, jakmile ale slunce zapadne, teplota v pergole se rychle snižuje a přibližuje venkovní teplotě (s cca rozdílem 4C). Takže říjen/listopad už bylo posezení příjemné spiš tak do 5h odpoledne, ale k večeru už se moc nedalo. Ale například přes den, kdy svítilo, to tam bylo super. Po obědě si tam na chvili sednou do 30C byl luxus. Takže ✅

Aby to ale teplotu udrželo i k večeru, a nebo třeba teď  v zimě, už by to muselo být zatepleno mnohem více. Jednak by to chtělo klasicky zateplenou základovou desku, jednak dvou-skla, a jednak asi pevnou střechu a ne plachtu. Myslím, že nemá cenu mít jen jednu z těchto tří věcí, takže buď vše a mít zimní zahradu, ale v nákladu tak 1M-1,5M, a nebo mít “jen” zasklenou terasu za cca 500k CZK. Takže za ty peníze podle mě super ✅, ale kdo chce víc, určitě jděte tou dražší cestou, ať nejste zklamaní.

V co jsem tak trochu doufal bylo, že i v zimě tam bude rozumná teplota na fungování, ale s tím v případě jedoduchého zasklení nepočítejte  ❌. Jak svítí málo, tak je tam většinu času už teplota stejná jako venku, max 2-3C rozdíl. Co je ale super, tak tam nefouká, a tím pádem je to stále o dost příjemnější, než stát venku. Už jsem tam griloval i při 5C a je pořád obrovský rozdíl stát tam v zavřené pergole při 5C a pak si otevřít dveře a stoupnout si třeba ven. Pocitově opravdu velký.

Další věc, na kterou nás ale i upozorňovali a věděli jsme o ní, je srážení vody na střeše pergoly. Když jsou příliš velké teplotní rozdíly mezi vnitřkem a venkem, vetšinou ráno nebo třeba teď jak byl na střeše už sníh co taje, tak začne zevniř na střeše kondenzovat voda, která pak pomalu sem tam někde kape. Není to nic hrozného, je to pár kapek a dřevu by to vadit nemělo, ale je to nepříjemné. Řešení je větrat a srovnávat teploty.

A to je z takových plusů a mínusů asi vše. Defakto není nic, co by nás nějak extra nepříjemně překvapilo, jen v některých věcech jsme doufali v lepší výsledek, ale věděli jsme, že to tak nebude 🙂  (hlavně to udržení teploty). Celkově ale super.

 

Jediné, co teď ještě řešíme, a za co nemůže zasklení/terasa, ale původní zatahovací pergola je, že se nám vrací voda skrz zataženou pergolu dovnitř v místě dojezdu plachty. Je to trochu složitější na vysvětlení, ale hrana dojezdu je jednak málo zajetá za gumovou lamelou, a navíc na hraně této pergoly chybí přesah plachty (stačil by 0,5cm) tak, aby se kapky vody nevracely zpět po spodní straně lamely dovnitř. Výsledkem je, že nám u oken ve dvou místech kape voda, nejvíce teď, jak taje sníh.

 

Řešení je snad více, jednak se pokusím po roztátí sněhu nastavit dojezdovou polohu plachty o cca 0,5cm-1cm dále za těsnící lamely, a pokud to nepomůže, tak zkusím z boku koncové lišty plachty nalepit nějakou okapničku. A tím se to snad pořeší, uvidíme. Ale to už jsou jen maličkosti, doufám, že jiné trable s pergolou už nebudou 🙂

A tím se s Vámi pravděpodobně loučíme v rámci této série. Pokud máte k pergole/terase jakékoli dotazy nebo Vás zajímají ještě nějaké naše zkušenosti, klidně se ptejte v komentářích pod článkem, rádi zodpovíme vše, ať kdyžtak víte, do čeho jdete 🙂

 

 

Giga akce pergola, část šestnáctá – obklad

Giga akce pergola, část šestnáctá – obklad

Comments 2 comments

Tak pojďme pomalu uzavřít tuto roční blogovou sérii :).  Naštěstí po kopání, o kterém jsem psal minule, toho už nebylo tolik a vlastně jsme skoro hotoví. Poslední velká věc byla obložení zdi pergoly, aby nám tam nestrašilo ztracené bednění.

Takto vypadal výchozí stav. Dlouho jsme přemýšleli, čím zeď obložit. Můj původní plán obložit ji dřevem jsme ale nakonec zavrhli. Jednak kvůli pracnosti, jednak kvůli ceně. A hlavně, většina zdi bude ve finále stejně schovaná za stolky/grilem, takže nemělo smysl na to zas pálit tolik energie. A tak jsme se nakonec rozhodli pro betonovou imitaci kamene.

Prošli jsme si na internetu hobby markety po Brně a nakonec jsme se rozhodli pro BauMax. Samotný nákup byl sice trochu psycho, jelikož na obchod o rozloze menšího státu připadají asi tak 2 prodavači, kteří navic dělají i skladníky, takže jsme na vydání čekali asi hodinu, ale nakonec to pán zvládl.

Cihličky se lepí na flexibilní lepidlo aplikované hřebínkem, takže žádná extra věda. Nejhorší byla asi příprava rohových cihliček, kdy bylo potřeba vše zařezávat. Pak už šla samotná aplikace raz dva. Natáhnout, naskládat cihličky, pořádně zamáčknout, a znovu.

Cihličky jsem jel od shora dolů, abych pak dořezy dělal dole u podlahy, kde je můžu částečně zastrčit ještě za prkna. Nevím, zda se to tak dělá, ale nám to šlo díky tomu celé fakt dobře. Jediný zádrhel nastal asi metr od konce, kdy nám samozřejmě došlo lepidlo, a tak musela I. vyrazit pro druhý pytel, mezitím, co já jsem dodělával, co ještě šlo.

Celá akce trvala tak 3 hodiny a bylo hotovo, pokud nepočítám všechno to před-řezávání den předtím. Celkově se s tím dělalo fajn a výsledek myslím vypadá fakt dobře. Cihličky jsme nechali myslím den dva zaschnout, a pak vše poklidili. Výsledek pak vypadal takto

A to je pro dnes vše. Na příště dám ještě dohromady finální článek se zhodnocením celé pergoly, co jsme od ní čekali a jaká je realita, a co nás zatím ještě trápí a co musím dořešit 🙂

 

Giga akce pergola, část patnáctá – zase kopání

Giga akce pergola, část patnáctá – zase kopání

Comments 2 comments

No, tak pergolu jsme dosklili, a už už to vypadalo, že si vydechneme. Jenže díky všem těm deštům jsme si uvědomili, že hotovo bohužel nemáme. A to proto, že ta naše zídka za grilem nebyla pořádně odizolovaná. A tak je potřeba ji ještě celou zaizolovat,a ideálně rovnou i pořešit svod dešťovky z pergoly.

A tak hurá do Prodomy a Deku pro nopky, polystyrény, hydroizolace a další materiál z dob naší stavby, ve zkratce vše, co jsem už dávno vytěsnil z hlavy. Takže pěkně nastudovat, jak se taková hydroizolace správně dělá a šup si to celé pěkně zopakovat.

Aby toho nebylo málo, tak krom samotného typu práce jsem si tam musel střihnout i pěkný časový maraton. Končil týden, kdy nám dodali skla, a od přištího úterý mělo zase pršet a pršet několik dnů v kuse. Takže plán zněl jasně, v pátek začít a ideálně v neděli mít komplet hotovo, ať nám zeď nenavlhne a my ji můžeme obložit. Přesně tak to mám rád.

A tak jsem začal v pátek kopat a kopat a kopat, až jsem vykopal metr hlubokou a cca 4 metry dlouhou díru. Samotné kopání bylo v této půlce ještě ok. Krom jedné chráničky s elektrikou a svodu vody z pergoly toho tam mnoho nebylo a šlo to celkem dobře. Navíc stávající systém svedení vody z okapů jsem rovnou rozebíral. Tu 5cm širokou trubku, kterou jsem tam původně dal, jsme totiž nakonec vyhodnotili jako nevyhovující s tím, že tam dáme 10cm, a navíc svedení vody z pergoly asi úplně předěláme (ale o tom později). Takže jsem prostě kopal, kopal a rozebíral.

V pátek odpoledne jsem si střihnul ještě cestu do Ptáčka, abych nakoupil všemožné KG trubky a kolena s tím, že o víkendu pak vše dorazím. V pátek odpoledne pak dorazila ještě pozvánka na dětskou narozeninovou oslavu v sobotu, což nám sice trochu nabouralo plány, ale nic, s čím si neporadíme. Prostě tu díru vykopu v pátek, i kdybych měl padnout, v sobotu dopoledne pak párty, a po obědě rychle zpět k izolaci.

Jak řekli, tak udělali, jen se trochu přepočítali se svými silami. Kopání druhé půlky byl neskutečný oser, protože tam byl i existující svod vody do retenčky, napojení drenážek od plotu a horší kamenitá půda, navíc nebylo už pořádně kam házet vykopanou hlínu. Takže jsem se s tím výkopem v pátek mordoval až do sedmi večer. Slavnostě jsem tu díru dodělal, ale byl jsem úplně kaput. Zbývala ale pořád půlka soboty a celá neděle, to přece musí stačit 🙂

Sobotní ráno se neslo v duchu KG trubek. Není nad montáž trubek při východu slunce, to je aspoň ta pravá stavební romantika. Venku kosa jak kráva, ale vy víte, že to prostě musíte stihnout před tím, než pojedete na tu dětskou oslavu, protože pak už žádné chybějící díly nikde nekoupíte. A pokud by Vám něco chybělo, nedoděláte zbytek, a v úterý už bude lít jako z konve a vyplaví Vám to celý výkop. Není nad zdravou motivaci.

Oslavu jsme v sobotu sfoukli podle plánu a pak rychle zpět. Bohužel nemám žádnou fotku ze samotného nátěru/aplikace hydroizolace, tak jen pár slov. Bylo to černé tuhé hovno, co se nedalo vůbec natírat tak, jak jsem si to myslel, ale místo toho jsem to tahal špachtlí na zeď a I. mi to pomáhala pak roztírat štětcem. Nakonec to naštěstí nebyl vůbec takový oser, jak to vypadalo, takže za hoďku dvě bylo hotovo.

Po nátěru jsem tomu dal hoďku dvě na zaschnutí, a začal s montáží nopky a drenážní trubky. V mezičase, co to schlo, jsme si s I. zopákli i dovednosti s obalováním drenážky geotextílí, což je něco, co by měl rozhodně každý manželský pár umět :))).

Lehce krizovým okamžikem pak bylo spojení všech trubek do stávající “šachty”, která už tak měla několik odboček. Nově jsem pak improvizovaně připojil obě drenážní trubky do jedné díry (stylem co nejde silou, jde větší silou) a pak pořádně objel stříbrnou izolepou, aby se tam nedostávala žádná hlína, a dál připravil další dvě odbočky na svod vody z levé a pravé části pergoly. Takové lego-puzzle pro pokročilé.

Zbytek pak už šel dobře. Stačilo si refreshnout know-how o zapojování trubek, to, že fakt není dobré si to simulovat na první dobrou s těsněním, protože i když to namažete indulonou, tak se to pak fakt blbě vyndavá. Lepší cesta samozřejmě je si to poskládat celé bez gumiček, pokrátít, a pak v klidu zapojit, ale jo, je potřeba jít vždycky cestou největší bolesti. Aspoň si to budu pamatovat pro příště. (Počkat, co? Jaké příště? Už ne, už žádné příště, nikdy nikdy nikdy. Prosím, už ne…)

Pak proběhla rychlo-zkouška správného spádu, kontrola všech spojů, a začalo zakopávání.  Zaházet to už přece bude sranda, to už v neděli dám. Jen to tam nahrnu a bude to. Jó jó. Takže v sobotu leháro, padla v devět večer a já opět padl mrtvý do postele.

 

A toto už je neděle půl desáté ráno. Pln sil (no, zas tak pln ne, spíš pln odporu a PTSD) jsem se pustil do zasypávání. A šlo to fakt pomalu a blbě.

Ve tři hodiny byl stav takovýto. Spoustu zaházeno, ale co jsem si nepřipouštěl, i spousta zbývající hlíny, i když to tak nevypadalo. Dál ale nemělo smysl házet, protože bylo potřeba tam ještě nacpat ten polystyren a zatáhnout to, aby ZBčka netahala vlhkost ani nad zemí.

Jako byl jsem fakt KO a už už jsem se na to chtěl vykašlat (no, spíš fakt vysrat), ale hecl jsem to. Když ten blbej polystyren ještě zvládnu nalepit, v pondělí už to “jen” natáhnu a zahrnu zbytek a hotovo, stihnu to celé. To dám.

A tak jsem lepil. Pěkně na hřebínek, jen lepidlem, žádné kotvení a jiné kraviny. Šlo to kupodivu fakt dobře a za dvě hodiny hotovo.

Čas na fotce ukazuje 18:15, tou dobou bylo nalepeno a hotovo, a já přemýšlel, zda si dát konečně na chvilku pauzu, nebo ještě hecnout i tu hlínu. Bolelo mě fakt úplně všechno. Asi je načase si přiznat, že už jsou ty moje kosti asi fakt lehce starý a že už nejsou pro každou takovou kravinu :).

No, nakonec jsme to hecnuli. Píšu “jsme”, protože I. se mě asi zželelo a pomohla mi házet. Z posledních sil jsme tak přeházeli veškerou hlínu zpět do výkopu, celé to zarovnali a zbývající hlínu pak dali do kýblů, které jsem pár dnů na to odvozil k sousedce a tím se hlíny definitivně zbavil.

V pondělí jsem pak ještě polystyrén natáhl do lepidla a perlinky, aby to něco vydrželo. To už byla taková radostná práce, kterou jsem dělal odpoledne po práci bez časového presu.

A tím bylo hotovo. Sice ne stále hotovo, ale alespoň další část. Pokračování přítě :).

 

 

 

 

Giga akce pergola, část čtrnáctá – montáž skel do pergoly

Giga akce pergola, část čtrnáctá – montáž skel do pergoly

Comments 2 comments

Tak čas nám trochu pokročil, a můžeme pokračovat v popisu naší letošní stavební etudy.  Náš poslední článek o montáži konstrukce se odehrál dne 28.8., o 14 dní později, tzn 10.9. pak dorazily skla. Bohužel, jak jsme zjistili, stále ne kompletní, z čehož zas vznikla epizoda sama pro sebe.

Jak už jsem psal, po necelých a dlouhých 14 dnech čekání se nám z Nenoxu ozvali, že konečně jsou hotová skla. Byli jsme nadšeni. Ačkoli měla být pergola hotová na konci prázdnin/začátkem září, tak se skla z nějakého důvodu protáhla a dorazila až v říjnu. Stane se, teď už bude vše růžové.

Chlapi dojeli, zas stejná parta jako minule, a vše šlo jak na drátkách. Začli s přípravou a montáží posuvných systémů, do kterých pak postupně nasazovali skla. Jak během dne postupovali, vše začalo vypadat opravdu suprově.

Práce jim šla od ruky, a jak se postupně pergola zavírala, začala se měnit v takové naše větší soukromé akvárko :).

Když nasadili poslední velké kusy, vypadalo to božsky. Lepší už by to nemohlo být.

No, jenže bohužel, mohlo. Jak se ukázalo, chlapi nedovezli ta malá, trojúhelníková skla. A bylo po radosti. Že se prý ozvou, až to bude, že snad nejpozději do týdne. No, dost to radost pokazilo, ale co už, pergola byla super, a přece takový kousek skla chvíli vadit nebude.

Pohodička na terásce už tak nabrala úplně jiné grády. To posezení bylo boží už tenkrát, i když tam ještě horem profukovalo. A na ty skla? Počkáme, týden nás přece už nezabije.

Nebo jo? Jasně, že jo. Protože přesně ten týden, kdy nám skla nedodali, se počasí rozhodlo, že celému Česku předvede, jak se asi cítil Noe na své arše. Všude se začalo řešit počasí a to, kolik metrů vody srážek bude… A my věděli, že jsme v hajzlu. Skla samozřejmě urychlit nešla a to, že nám to v pergole vše vypláchne byl náš problém.

A tak jsem se rozhodl, že si holt jako vždy budem muset poradit sami a že to zaplachtujeme.  A tak jsem vzal pevné igelity, uchytil je na latě,  které jsem dal na střechu a zatížil dřevěnými trámy. Spuštěné igelity jsme pak nejprve takto “decentně” uchytili na skla. Vždyť bude přeci jen hodně pršet ne?

No tak určitě, jak se blížil víkend, tak se postupně krom zhoršujících srážkových předpovědí začaly zhoršovat i předpovědi povětrnostní, a hlavně nám začal i vítr přímo testovat naše provizorní “zasklení”. A my věděli znova, že jsme v hajzlu 🙂

A tak jsme s každým dnem vylepšovali a zdokonalovali uchycení plachet, protože když se do toho začal opírat větší a větší vítr, bylo vždy jasné, že té lepicí pásky je tam stále málo. Tak trochu to přípomínalo všechny ty survival hry, kdy člověk několik dnů buduje obranu proti nadcházející zimě/noci/příšerám, protože ví, že pak už s tím nic nenadělá a monstra ho prostě sežerou.

Finální stav pak vypadal nějak takto. Krom uchycení igelitů zvenku byly igelity uchycené i vnitřním systémem, který je co nejvíce napínal a stahoval dolů, kde byly přivázané k prknům. Tento systém se nakonec ukázal jako fakt top, protože to, co se pak v noci v pátek a v sobotu u nás dělo, to tu (naštěstí) moc často nemíváme. Vítr v noci dosahoval až 20m/s, stromy se tu kolem nás lámaly a vyvracely, poplachové sirény houkaly téměř nonstop, jenom naše igelity se smály 🙂 Fakt jsme nevěřili, že to vydrží, ale vydržely.

Dva dny po tomto masakru pak přišel další den D. Montáž trojúhelníků. A to už bude pergola opravdu hotovo, že jo? ŽE JO?….. nene, bohužel, ani tím to neskončilo :). Ale o tom zase příště 🙂

 

Giga akce pergola, část třináctá – montáž konstrukce zasklení

Giga akce pergola, část třináctá – montáž konstrukce zasklení

Comments 0 Comment

Další důležitý den nastal. Dorazila parta z Nenoxu na montáž konstrukce zasklení.

Celá montáž bude rozdělena na dvě fáze. Během té první chlapi postaví konstrukce jak na posuvná skla, tak trojúhelníkové konstrukce na fixní zasklení.

Když dorazili, dovezli mraky různých profilů, ze kterých až tady na místě začli postupně budovat celou konstrukci. Vcelku řehole, dělat všechno až tady na kozách, místo si to připravit na dílně. Jenže tím, že je to komplet atyp, tak jakákoli příprava na dílně by mohla znamenat pár milimetrů chybu a vše by se muselo dělat znova. A tak chudáci řezali a makali v 30C tady u nás.

Jako první začínali s tím nejjednodušším, a tím byla konstrukce oken nad zídkou. Postupně do otvoru vestavěli svou konstrukci. Dolní kolejnici, která ponese skla, horní kolejnici, která je bude přidržovat proti vypadnutí, a boční konstrukci proti průvanu.

Práce na jedničku, ale díky jednoduchosti tady ještě nebylo tolik vidět, jak moc šikovní jsou. To se ukázalo až o několik hodin později.

Jako další udělali kolejnice a dorážecí profily do velkého otvoru směrem na sever. Ty byly vlastně hodně podobné tomu, co dělali předtím, jen ve větším.

Pak se pustili do složitějšího prvku v šikmině. Tam nejprve vybudovali rovnou konstrukci, ve které budou jezdit posuvná skla. Poté se pustili do trojúhelníkové konstrukce. A tady teda fakt klobou dolů.

Celý ten patvar dokázali udělat úplně přesně, kdy na sebe všechny hliníkové konstrukce krásně doléhají. Co se mi ale líbí nejvíc je to, že to dokázali napasovat na naši poměrně složitou konstrukci pergoly tak, že to vypadá, že to takto mělo být odjakživa. A to bez jakýchkoli řečí, že něco nejde, nepůjde, že je něco problém…

Všechny prvky měli do detailu rozkreslené a popsané v technických nákresech, prostě žádná matla-show.

Celá konstrukce je udělaná opravdu moc pěkně a je vidět, že to nebylo nijak odfláknuto. Vše na sobě sedí, lícuje, rozestupy šroubů jsou rovněž pěkne pravidelné, no prostě autistův ráj 🙂

A tady mám pak fotku z výroby druhého trojůhelníku. Takto na kozách, za pomoci digitální vodováhy a digitálního úhelníku to dávají dohromady. Opravdu klobouček.

Jako, už jsem se na kozách a venku něco nařezal, většinou hlavně dřevo, ale toto fakt obdiv. Je vidět, že to není jejich první pergola :).

A tímto pro dnes hotovo. Konstrukce jsou komplet hotové ze všech stran, trojúhelníková okna zaměřena a nám nezbývá, než další týden vydržet, než vše zpracují a přijedou skla namontovat. Těšíme se moc!

Giga akce pergola, část dvanáctá – dokončení prací

Giga akce pergola, část dvanáctá – dokončení prací

Comments 0 Comment

Od pokládky podlahy pár dnů, my jsme si aspoň trochu odpočinuli a tak jsme mohli pokračovat. S blížícím se termínem montáže bylo potřeba ještě dodělat chybějící dlažbu vedoucí k pergole, trochu poklidit a hlavně, nastěhovat gril a nábytek zpět do pergoly 🙂

Bohužel z toho nemám příliš mnoho fotek, ale vypadalo to asi tak, že jsem navozil zbytky jemného štěrku do děr, srovnal vše vodováhou, nanosil dlažbu a pak do ní mlátil palicí tak dlouho, než z toho byl rovný chodník 🙂

Samozřejmě bychom to nebyli my, kdybychom si cestou ještě nepřidělali trochu práci nějakým novým výmyslem. Tím výmyslem bylo rozšíření chodníku kolem pergoly vedoucím k bazénu. Důvod byl prostý, když už se tam courá, ať se nemusí courat přes prkna a nedělá se tam bordel, ale ať jde pěkně pergola obejít.

A tak jsem se pustil do kopání, vožení štěrku a hlavně, bouchání do dlažby 🙂

Dalším restem na seznamu pak byly parapety na zídky. S pergoláři jsme se dohodli, že připravíme železné parapety, skrz které oni nakotví okna. Díky tomu se nebude muset pak vymýšlet nic složitého až po instalaci, ale bude to celé pěkně v kuse.

Zároveň s tím jsme nechali rovnou ještě oplechovat přechod mezi domem a pergolou, aby do pergoly po hraně domu v případě velkých dešťů přestalo zatékat. Samozřejmě tímto naším počinem deště definitivně ustaly, takže funkčnost jsme v praxi zatím neměli možnost ověřit.

A poslední pak už bylo jen příjemné stěhování věcí zpět do pergoly. Po letech (teda měsících, ale bylo to jak po letech) jsem se shledal se svým grilem. Na jaře jsem ho dal ke svému pěkně ostříhanému brestu, na který jsem během celého roku neměl čas….

Pokud ho tam náhodou nevidíte, dám vám malou nápovědu :). Takhle tam ten chudák trpěl a čekal, až si na něj vzpomenu…

Na každý nábytek, který jsme do pergoly vraceli, jsme dali zespodu nové filcové podložky, aby se podlaha co nejméně odřela. Navíc jsem si na stěhování udělal nové transportní zařízení ze zbytků Garapy 🙂

A takto pak už vypadá náš nový obývák po nastěhování naší gaučové sestavy.

A takto můj grilovací koutek. Ten budu ještě postupně časem vylepšovat, ale už teď se tu griluje skvěle

Příští rok pak udělám obložení zdi za grilem. Nejspíš také nějakým dřevem, k tomu nějaké osvětlení a jine serepetičky. Ale na to už letos není ani síla, ani budget 🙂