Dneska jsme po delší době byli zase na stavbě. Bohužel dnes nemohl náš řemeslník, takže jsme museli zabrat jen ve dvou s I. Zároveň jsme to nemohli zrušit, protože nám ještě měli dovézt nějaké zbývající OSB desky na parozábranu.
Z minulého týdne jsme měli připravený horní rastr na třetí vrstvu izolace, takže jsme ho dneska alespoň celý vyplnili vatou.
I když to pak vždycky na videu vypadá jako brnkačka, zase nám to vzalo víc než půl dne. Tentokrát jsem vatu k roštu přichytával sponkovačkou já a na konci dne jsem měl pocit, že mi obě ruce upadnou.
Krom toho mám dneska velmi pozitivní zkušenost se servisem Metabo. Před týdnem jsem dal naši aku-vrtačku do reklamace, protože v ní jednak nějak divně chrastilo a pak začala občas vynechávat a namísto šroubování jen pískala.
Dneska to bylo teprve sedm dnů, takže jsem vůbec nečekal, že by to měli už vyřešeno. Ale měli, a co víc, volali, že mi dávají vrtačku rovnou novou. Sice jen tělo vrtačky, ale i tak. Hodně super servis.
Nějak se nám poslední dobou zaseklo psaní článků, takže dneska to bude shrntí rovnou čtyř dnů.
Potom, co jsme dořešili obě střechy, nastal čas na zateplení té sedlové. A protože stavíme dům pasivní, není té izolace úplně málo. Konkrétně celkem 44cm složených ze tří vrstev (18cm, 16cm a 10cm).
Jako izolaci jsme vybrali vatu Knauf Climowool DF1, která se vyrábí přímo v ČR poblíž Teplic. Výhoda výroby v ČR by údajně melo být, že ji výrobce nemusí tolik stlačovat kvůli dopravě a díky tomu má pak lepší vlastnosti. Jestli je to pravda těžko říct, ale sehnal jsem ji za dobré peníze, tak proč ji nevzít.
Abychom tam všechnu tu vatu nacpali a nějak tam držela, vymyslel náš projektant uchycení pomocí dřevěných hranolů. Z nich se postupně dělá rastr a kontra-rastr (jestli se tomu teda tak říká ;-)) a postupně se vše vyplňuje vatou. Na závěr se to pak celé zaklopí OSB deskama (od EGGERu), čímž vznikne parozábrana (vzduchově neprodyšná obálka domu).
Ačkoli to ze začátku vypadalo (teda spíš mně to tak připadalo) jako akce na den dva maximálně, je to zase všechno jinak a po čtyřech dnech jsme tak v půlce. Ale pěkně popořadě ;-).
Den první
První den jsme dávali vatu mezi krokve. Jelikož rozestup mezi krokvemi není rozumně dělitelný šířkou vaty (120cm), řezali jsme vatu dle krokví a dělali tak desky 120cm x rozestup mezi krokvema.
Toto nám zabralo celý den, kdy já jsem řezal a řemeslník, co nám se vším pomáhá, vatu cpal mezi krokve a zespodu zajišťoval provázkem.
Po cca 7 hodinách jsme měli hotovou první vrstvu (103m2) a tím jsme ten den uzavřeli.
Den druhý
Další den nás při příchodu do horního patra přivítaly některé vaty hned u schodů. Provázkem jsme totiž podvazovali jen ty na stropě ale né v šikminách a v noci byl jako na potvoru obrovský uragán, takže to pár vat vydloublo ven.
Naštěstí žádný problém, stačilo vatu vrátit na vypadlá místa a vše bylo jak mělo. Horší to bylo s mým hrnečkem na čaj, který nepřežil útok vaty, která ho shodila na zem, a vzniklo z něj puzzle.
Ale co, střepy přinášejí štěstí, takže to bude šťastný barák. Krom těchto dvou nepříjemností se naštěstí nic jiného nepokazilo a my se tak mohli pustit do druhé fáze, a to budování rastru z dřevěných hranolů.
Hranoly jsou o rozměru 5cm x 16cm. Díky tomu se mezi ně vloží vata podobně jako předtím mezi krokve a na hranoly se pak dál chytne třetí vrstva. Na jednu stranu to bylo docela elegantní řešení, protože se nemusela dělat žádná složitější konstrukce. Na druhou stranu ale byly hranoly docela těžké a všechno vycentrovat a uchytit nebylo úplně snadné. Ovšem v porovnání s další vrstvou to byla dost brnkačka. Udělat rastr bylo na další den a to nám ještě trocha práce zbyla na příště.
Den třetí
Třetí den jsme celé dopoledne dopilovávali dřevěný rastr. Hodně času zabralo správné obestavění průlezu na půdu. Když byl rastr dodělaný, přišlo na řadu opět vyplňování vatou.
Tentokrát to šlo o poznání lépe než minule, protože jsme si rastr připravili tak, abychom vatu jen rozpůlili po celé délce a tu pak vložili mezi trámky. Díky tomu šla pak už práce pěkně od ruky.
Den čtvrtý
Den čvrtý, neboli dnešek ;-). Dneska bylo v plánu udělat třetí rastr. Ten už ale není tvořen jen samotnýma trámkama, ale zavěšenými latěmi. Důvod vlastně přesně nevím (celé to navrhoval projektant), ale předpokládám, že to bude kombinace ceny (dřevo je poměrně drahé) a zatížení střechy (dřevo je docela těžké) ;-).
Ačkoli to takhle na fotce vypadá docela podobně jako u předchozího rastru, dneska to byla fakt jebačka. Teprve dnes jsem pořádně ocenil ten předchozí rastr z dřevěných trámků, protože ten šel mnohonásobně rychleji.
Jako první jsme museli na všechny trámy připravit po 50cm značky, kam jsme později přichytili plochý závěs, na který se pak přidělaly jednotlivé latě. Rozkreslit to ještě šlo, přichytit pásky už bylo horší, ale přidělat pak latě, to bylo peklo.
Všechno jsme několikrát měřili, vodováhou vážili a rovnali. Bohužel absolutní roviny jsme stejně nedosáhli, protože 5x5cm latě prostě absolutně rovné nejsou a dřevo je různě zkroucené. Celkové nerovnosti jsou snad všude 0.5cm – 1cm maximálně, tak snad to s OSB deskama pak nebude dělat žádný problém.
Narozdíl od minulých dnů, kdy stačilo mít rozdělané kozy na jendom místě a postupně se přesunovat, to tentokrát v baráku vypadalo spíš jako opičí dráha. Abychom zvládli vše všude značit, šroubovat a přidržovat, vybudovali jsme si ze všeho možného co nejvíce vyvýšených ploch.
Za celý den jsme dneska stihli udělat rastr na rovné části střechy a příště (další pondělí) nás čeká rastr na šikminách a na kouskách střechy vedle vikýře.
Video na závěr
A samozřejmě vše natáčíme ;-). Níže vložené video je za všechny čtyři dny a oproti normálu ještě 4x zrychlené. I tak jde vidět, že práce úplně neodsýpá. Asi se pomalu dostáváme do stavu, před kterým nás všichni varovali…. v pozdějších fázích baráku vše trvá a nejde pořádně vidět ;-).
Během dneška jsme na stavbě zažili první sníh. Venku nám totiž teplota klesla na úžasných -4.5C, takže zatímco desku jsme tvořili v 35C, nyní budujeme v takovéhle kose. A protože to už bylo vážně moc, řešili jsme, jak zadělat okna tak, aby dovnitř nefoukalo a bylo tam aspoň maličko teplo.
Původně jsme zvažovali klasické plachty nebo igelity, udělat z trámků rám a pomocí pěny uchytit do okna. Jenže je to docela dost práce a navíc chceme nechat dům přes zimu otevřený, aby se pořádně profoukal a vysušil.
Místo igelitů jsem vymyslel polystyrény. Nějaké nám zbyly ze zateplování rovné střechy, tak proč je nevyužít. Abych je nemusel nijak řezat nebo přichycovat, pomohl jsem si zbylýma vépécéčkama. Okna jsem “zazdil” cihlama tak, aby zbývaly mezery přesně na výšku/šířku polystyrenů. Ty jsem pak usadil do oken a podložil je menšími zbytky tak, že s nima snad nepohne ani větší vítr.
Díky tomu tam bylo dneska o poznání tepleji a to bylo pořád jedno okno otevřené (kvůli foťáku 😉 ). Takto pak vypadá nyní náš dům z dálky.
V pátek jsme po delší pauze byli opět na baráku. Rozdíl oproti minulým návštěvám byl, že tentokrát jsme i docela dost vydělali ;-).
Jako první jsme totiž prodali náš stavební vrátek. Ano, ten vrátek, co jsme s takovou slávou koupili, dovezli, a…. nechali ležet do doby, než jsme ho prodali :-). Nějak na něj vůbec nedošlo.
Co je důležité, nejen že máme peníze za vrátek, ale dokonce jsme na něm i vydělali. Koupili jsme ho za 6000kč a prodali za 7000kč. Zisk jak kráva, skoro nám to pokreje ty naše okna, že? 😉
No, ale tím nám den nekončil. Jako další jsem se rozhodl konečně zúčtovat s našema paletama a vrátit je. Ačkoli už cca 2 měsíce honím stavebniny, přes které jsme vše brali, aby si pro palety přijeli, nějak se k tomu nemají (asi proto, že chci aby jeli zadarmo a nebo to spojili s nějakou dodávkou. Jenže on vždycky nakonec jel jen externí kurýr).
A protože “Winter is comming”, nechtěl jsem to dřevěné zlato nechávat na pozemku a riskovat, že přes zimu klesne na hodnotě (rozuměj rozpadnou se) nebo ho někdo ukradne a my přijdeme o zálohu.
Ona totiž taková paleta není úplně sranda. Záloha na ni je 200kč a měli jsme jich tak 130ks. Bohužel si ty potvory strhnou 40kč za opotřebení, ačkoli se k nim chováme jako v bavlnce, ale pořád to trhne docela slušný balík.
No a protože firma ne a ne, tak jsem z nich vyrazil alespoň možnost vrátit palety ve vedlejší vesnici v prodejně ProDoma. Bohužel tam bylo možné vrátit jen palety z VPC, ale těch je 97ks, což je vlastně většina a nakonec bych toho stejně víc neuvezl.
Začali jsme teda dávat palety na vozík a počítat, kolik jich máme. Bohužel se počítadlo zastavilo na 87 a 10ks chybělo. První čtyři jsme našli docela záhy a to pod narovnanýma OSB deskama. Nedalo se nic dělat, museli jsme všechny desky přeskládat.
Ale pořád nám chybělo dalších šest. Po chvilce hledání jsme je bohužel našli. Jsou to ty palety, na kterých ještě stále stály příčkovky z VPC, na které se ještě zatím nedostalo. No tak to už byl větší oříšek, takže jsem si zavolal na pomoc ještě jednoho brigoše a pěkně jsme přeskládali 6tun cihel z místa A do místa B vzdáleneho cca 10cm.
Tím jsme měli palety všechny, už je jen naložit, pořádně přikurtnovat a pak hurá do Prodomy. To hurá zas tak hurá nebylo, protože se to celý kinklalo, takže rychlost 20-30km/h bylo to maximální, co palety cestou zažily.
V Prodomě pak krom drobných komplikací proběhlo vše ok. Nejvíc jsem se bál, aby je všechny nezkoumali a třeba nám některé vůbec nevzali. Ale naštěstí tam byl dost flegamtický skladník, který je dokonce ani nespočítal a stačilo mu jen říct, že jsou všechny ;-).
Zmiňovaná komplikace byla v tom, že tam zřejmě moc často palety takto neberou a už vůbec ne od VPC. Takže brblali, že se to má hlásit 3 dny dopředu, a že to není jejich zakázka atd…
Toto jsem řešit fakt nehodlal, takže jsem zavolal člověku z mých stavebnin, ať si to domluví jak chce, ale že já už je nikam jinam nevezu. Dopadlo to tak, že mi je vzali, na mne nebyli ani nijak naštavní, zato na ty druhé stavebniny zřejmě docela dost ;-).
Duležité je, že palet jsem se zbavil a záloha kolem 15.500kč je doma. Suma sumárum 23.500kč do plusu za jedno odpoledne na domě. Škoda, že to tak není pokaždé ;-).
Dneska nám druzí střechaři dokončili většinu naší rovné střechy. I když to byl tentokrát fakt boj, nakonec se povedlo.
Jak psala včera I., tak nejprve chyběly kotvy. Během včerejška pak střechaři ještě zjistili, že nemají dostatek některých lišt, protože projektant jim množství napočítal úplně napřesno a zapoměl, že momentálně není na domu polystyren, čímž se lišty na dvou straných musí dát o 28cm delší a pak prý chyběla ještě jedna hrana atiky. To ale nebyl žádný větší problém, včera po práci je zajeli dokoupit.
Bohužel zakletí s rovnou střecha pokračovalo i dneska. Ačkoli si střechaři včera dokoupili lišty, nenapadlo je, že když byly špatně spočítané lišty, možná nebude sedět ani množství fólie. No a co byste řekli? Nesedělo.
Takže mi někdy kolem dvanácté volají, že chybí cca 10m2 fólie, což je zhruba přesně rozměr, který vznikl tím, že jsme fólii dávali i na místo budoucích polystyrenů, aby tam přes zimu nezatýkalo.
Jelikož stavebniny, kde fólii mají, je docela daleko od baráku a protože zrovna začínalo páteční peklo v Brně, bylo jednodušší abych to vyzvedl a dovezl já, než aby pro to jeli oni. Nedalo se nic dělat a z báwy bylo zase stavebně-transportní auto. Výhoda byla, že se mi na stavbu povedlo přes celé Brno tam i zpět dostat relativně rychle ;-).
Naštěstí toto už byla poslední věc, která jim chyběla a mohli dodělat co šlo. Bohužel logisticky jsme rovnou střechu úplně nezvládli zkoordinovat a namísto, aby se i na rovné střeše připravili okapy v době, kdy se dělali na šikmé střeše, musí se nyní na klempíře čekat znovu.
Dobré vědět pro příště. Tak nějak jsem žil v domění, že okapy na rovné střeše si dělají sami. No nic 😉
Ten by snad měl dorazit během přístího týdne, připraví háky a okapy a pak další víkend dorazí opět střechaři a dodělají okapnici a izolaci nad okapem (která nyní nešla udělat, protože musí být nad hákama okapů).
Bohužel ani tím práce střechařů ještě nekončí. Další návštěva pak bude na jaře, kdy po té co zateplíme dům polystyrénem, přijedou a napojí izolaci na něj. Ta se pak finálně schová pod fasádu a tím bude snad i rovná střecha hotová.
Důležité ale je, že už od dneška do domu přes střechu nebude nikudy zatýkat a nám tím pádem odedneška konečně vysychá dům.
No a tady máme ještě video z uplynulých dvou dnů budování střechy. Bohužel tak jako všechno ostatní na rovné střeše, ani video se úplně nepovedlo. Dneska kolem 13:30 vypověděla baterka, takže finální položení fólie bohužel zaznamenáno nebylo.
Včera jsme konečně vypálili naše bečky s jablkama. Nakonec z toho káplo 24litrů 50% kalvádosu. Není toho věru málo.
Když jsem pak na stavbě vyplachoval bečky, dostalo se mi hned několik rad od zrovna přítomných řemeslníku. Tak za prvé, že uložení v plastovém kanistru není zrovna dobrý nápad. Další, že se musí teď nechat vypálená kořalka nejméně 14 dnů otevřená aby dýchala a vyprchala z ní taková ta hnusná pachuť. A za poslední, že nelepší je teď do ni přidat sušené ovoce nebo dubové dřevo, které tomu dá úplně nový rozměr.
Nedalo se nic dělat, hned po příjezdu domu jsme řešili kam tolik kořalky přelít. Nakonec jedinou dostupnou variantou byly veškeré hrnce co jsme měli doma 😉
Po přelití celého nákladu to v garáži dost specificky “voní” ;-). Dneska jsme pak řešili, kam to přelét tak, aby to bylo dlouhodobě udržitelné.
Původně jsme chtěli koupit nějaký demižon nebo lahve, ale tam by se zase těžko realizovalo ochucování různým ovocem.
Nakonec jsme vymysleli, že kalvados uložíme do sklenic z Ikey, které jsme původně koupili do kuchyně, ale které jsou dost nešikovné na manipulaci, protože jsou poměrně těžké. Mají široké hrdlo, dají se dobře zavřít a díky tomu máme spoustu oddělených nádob, ve kterých můžeme testovat různé ovoce a ochucování.
Po chvilce dalšího přelévání jsme vyrobili 17 sklenic plných medicíny, která teď bude odpočívat v garáži s otevřeným víčkem. Mezitím jsme dali sušit různé ovoce, které tam pak přidáme.
Počasí nám pořád přeje, takže střechaři dnes mohli v pohodě pokračovat v práci. Folii už mají položenou na celé střeše, přes ni položili kontra latě a dneska už mohli začít pokládat tašku.
Po určitém váhání jsme nakonec vybrali pálenou tašku Tondach Stodo 12 v barvě tmavě hnědá engoba. Výběr tvaru byl celkem jednoduchý, úplně ploché tašky typu Tegalit se nám moc nelíbily, příliš nám připomínaly střechy plechové. Hodně vlnité profily v nás zase evokovaly venkovská stavení a to se nám k našemu baráku taky úplně nehodilo. Stodo tak byl tvarový kompropis, navíc ověřený v praxi, jelikož sousedi tento typ tašky mají a jejich střecha se nám líbila nejvíc.
Aby toho nebylo málo, byli jsme omezeni barvou. Stavební úřad nám povolil pouze červenou nebo hnědou. V tom taška Stodo taky obstála, nabízí tmavě hnědou engobu, která je tak tmavá, že půjde sladit i s antracitovýma oknama a částmi fasády, které plánujeme na příští rok.
Co se týče volby pálená vs. betonová taška, tam jsme jednoznačného favorita neměli. Pročetli jsme samozřejmě nespočet porovnání a diskuzí, kde se řešila hmotnost, která by ale měla být u obou obdobná. Stejně tak se řešila i barevná stálost, která by prý snad měla lépe vycházet u pálené tašky. Co jsme tak pochopili, tak nejlepší volbou by měla být pálená taška v provedení glazura. Tu má ale soused z druhé strany a od té nás odradil opravdu vysoký lesk, který je hlavně v letních měsících docela nepříjemný (ale pochopitelně nikoli jemu, ale spíše okolí :-)) Z tohoto důvodu jsme nakonec vybrali provedení Engoba.
Co se týče ceny, v podstatě se dá konstatovat, že vyšmelit za rozumné peníze se dá cokoli. Taška Stodo 12 na celou střechu o rozměrech 14 x 7 a sklonu 35 stupňů nás včetně doplňků přišla na 78 tisíc. Nutno podotknout, že nám ještě spousta tašek zbyde, protože na střeše jsme původně počítali s přesahy o velikosti cca 70 cm, které jsme nakonec zrušili. (Kdyby měl o tašky někdo zájem, za rozumnou cenu je prodáme dál, hlaste se v diskuzi nebo na emailu.) Podle ceníkových cen bychom byli na dvojnásobku, možná i výše. S rozumným dodavatelem tedy ani cena není hlavní kritériem výběru. Pro nás to tak nakonec byl opravdu pouze tvar a barva.
Tašky nám dodali už nějaký čas zpátky, dnes měli dodat poslední dvě – krajovky pro napojení hřebene. Bohužel ráno dodavatel volal, že tvarovky nedorazily a že snad příští týden. To byl ale trošku průser, protože střechaři tašky potřebovali už dnes. Pokud by nebyly, práce by se musela odložit na bůhvíkdy a to jsme samozřejmě nemohli dopustit.
Nažhavili jsme proto telefon a po několika hovorech jsme pár kusů objevili na prodejně ProEx 2000 v Brně – Jundrově. Následně jsme tedy nažhavili Báwu a za necelou hodinu už jsme tašky měli na stavbě.
Cestou jsme se ještě stavili na pobočce Tondachu ve Šlapanicích, kde jsme koupili vrabčiny – ochranné větrací mřižky proti veškeré havěti, která by se rozhodla, že to máme hezký a že s náma bude bydlet.
Po obědě tak střechařům nic nebránilo, aby se pustili do pokládání tašky. Nejdřív si zprovoznili vrátek a během tří hodin stihli položit severní stranu střechy.
Společně s tím usadili i okap, barvu sladili s taškou a vypadá téměř identicky.
Bohužel mají střechaři černý puntík za to, že když odjížděli na oběd, vypnuli rozvaděč a tím se nám vypnul timelapse foťák. Pokládku tašky tak bohužel zdokumentovanou nemáme, na videu jsou pouze záběry z dopoledne, kdy se ale na stavbě nic moc nedělo. Musí nám tak stačit, že taška je na střeše 🙂
A ještě porovnání aktuálního stavu s finální vizualizací
Dneska jsem byl znova na otočku na stavbě. Bylo potřeba ještě natáhnout boční polystyreny na vikýři lepidlem a perlinkou, aby mohli zítra střechaři boky oplechovat.
S touhle prací jsem moc nepomáhal, protože to znamenalo vylézt na střechu a dělat vše tam, což už je na mě fakt moc silné kafe. Takže jsem asistoval jen ze žebříku, který ale sám o sobě byl už v pekelné výšce 😉
Za poslední dva dny střechaři položili fólii a dali latě a kontra latě, takže dovnitř nám už skoro neprší.
Zbývá zakrýt špičku střechy, což budou dělat zítra a pak už začnou pokládat tašku.
To hlavní, co jsem dneska dělal, bylo přeskládání všech miliónu kusů polystyrenu tak, aby se co nejméně dotýkaly a měly mezi sebou co největší mezeru.
Ty kusy, které jsme včera nanosili dovnitř a dali trochu s rozestupem, krásně uschly. Bohužel většina byla na sebe až moc nalepená, takže tam vlhkost zůstala. Protože už je většina patra pod střechou, rozmístil jsem polystyrén defakto úplně všude, takže snad pořádně vyschne.
Co se týká betonu pod naši rovnou střechou, tak naštěstí schne. Zatím (ťuk ťuk) žádné přeháňky a snad ještě tak den/dva a bude to úplně suché. Pak nastane fáze, kdy musím sehnat nějakého střechaře, aby to konečně dodělal. Kontaktů mám spousty, ale zatím nemá nikdo čas. Tak uvidíme.
