Dnešní článek bude věnovaný mému brestu a bohužel rozloučení se z části s ním. Bohužel proto, že se ho nezbavuji z důvodu, že by mu něco bylo, naopak, rostl naprosto krásně, držel už i pěkně tvar. Jenže, některé věci jsou důležitejší než brest.

A tím je náš duševní klid a pohoda a rozumné bydlení zde. Jak se říká, sousedy si člověk nevybere a my měli štěstí z 66%. Bohužel, s třetím sousedem je to složité a došlo to tak daleko, že jsme se rozhodli postavit mezi ně a nás betonový plot.

Když jsme brest sázeli, říkali jsme si, že třeba pomůže a odstíní nás. Jenže, to jsme ještě netušili, jaký armagedon nám sousedi připraví během celých prázdnin.

Postavili si bazén. Né malý, né velký. Vůbec nás nenapadlo, že by z toho mohly být nějaké větší komplikace. Jenže, opak byl pravdou. Jejich dvě děti, holčičky, si neumí hrát jinak, než naplno trénovat své hlasivky. Když to předváděli doma nebo na terase, nebylo to nic příjemného, ale dalo se to zvladánout.

Jenže, velký kruhový bazén postavený nad terénem, který je navíc ještě zvedlý nad náš pozemek, funguje jako megafon. A tak, krom toho, že jsme byli celé prázdniny svědky večerního chichotání dvou dospělých v bazénu, co si tam doufám jen masírovali záda, tak jsme ještě od rána do večera poslouchali řev a křik dvou dětí. A jak jsem psal, řev dvou děvčat je peklo, ale řev dvou děvčat v bazénu, co všechno zesiluje, to je armagedon.

Jak asi víte, v domě pracujeme. S pracovnou otočenou do zahrady. A tak nám ten řev, opravdu každý den, od cca 9:00 do 19:00, šel do domu. Slyšeli jsme je přes den v práci, odpoledne na terase, večer k večeři. Víme, že se ta mladší boji brouků ve vodě, víme, že jí vadí když na ní někdo cáká, víme, že jí vadí když nemá konvičku jako první. A vlastně, vadí ji všechno. Stejně tak té druhé. Všechno je problém a kvůli všemu je potřeba řvát a řvát. A bohužel už také víme, že rodiče se s oblibou zavřeli doma, zatěsnili okna a dělali, že to není jejich problém.

Takže jsme začli jednat.

Zašel jsem na náš stavební úřad, vysvětlil situaci a čekal, jak bude problém přijat. Jak asi víte, neměl jsem tam extra dobré vztahy. Kupodivu ale, vše proběhlo skvěle. Domluvili jsme se, co a jak, vysvětlili mi, že potřebuju jednoduchý nákres situace, nějaký popis a formulář na územní rozhodnutí. Jestli se ptáte, proč tohle všechno, důvod je, že je plot více než 2m vysoký. Bohužel, jelikož si soused zvedl pozemek, já musím udělat vyšší plot. A i když to zvedám kvůli němu, je to bráno dle výšky mojí. Být to do dvou metrů, nic se dnes již řešit nemusí.

A tak jsme žádost odnesli a rovnou začli řešit dodavatele plotu. Jak jsme zjistili, betonové ploty jsou dneska v obrovské oblibě. Zřejme problém se sousedy nemáme jen my :). A tak mi řekli, že s montáži bude dodávka cca někdy na jaře (a to jsem to poptával v červenci-srpnu). Bez montáže to prý dodají v záři.

Vzal jsem bez montáže. Podle videí na youtubu to nevypadalo tak hrozně….

A tak jsem se zatím pustil do příprav. Brest jsem u této zdi vyryl a zajistil mu nový domov u druhého souseda a mého známeho. Snad se tam budou mít dobře :). A pak jsem začal s výkopem první díry. Jelikož nám tu docela dost fouká, vzal jsem sloupky o 25cm delší a usadím je víc do země. Údajně stačí 80cm hloubka, díra 20×20 – 30x30cm. Já je budu pro jistotu dávat 105cm do hloubky a díru cca 40x40cm. Přeci jen, plot 2.75cm vysoký už není úplně ořezávátko.

No, a minulou sobotu nám vše dovezli. A musím říct, že jen složení z náklaďáku, kde jsem dělal jen toho třetího dvoum urostlým ukrajincům, mi dalo zabrat. Jeden sloupek má 150kg, jedna deska 60kg.

Ale snad to nějak půjde. Zkusím sehnat nějakou kladku, kterou bych desky přizvedal. A k tomu vezmu brigoše. A snad se s tím nějak popereme. Pevně doufám, že všechna tahle zbytečná práce navíc za to bude stát. A že tu zas budeme mít klid na žití i práci a nebudeme si každý den chtít vystřelit mozek.

Pomohl Vám náš blog? Chcete nás podpořit? I málo udělá radost 😉