Automatická závlaha, dějství první

Automatická závlaha, dějství první

Tak jsme měli přesně jeden den zarovnanou, pro dítě relativně bezpečnou a vcelku pěknou zahradu. Ale víte jak, byla to nuda, tak jsme to komplet rozkopali ;-).

Ale doufám že naposled. Nyní je v programu zautomatizování veškeré závlahy kolem domu. Počínaje trávníkem, pokračujích přes bresty, truhlíky a záhony a konče mlžným oparem nad budoucí pergolou.

 

Začal jsem několika čmáranicemi na papír a studiem typů závlah na googlu. No, zjistil jsem, že je toho mraky a že fakt nevím. Takže jsem si domluvil schůzku ve speciálce na závlahu s tím, že to tam proberu a třeba budu moudřejší.

Vybral jsem firmu z Rousínova, která byla vcelku blízko a měla rozumné ceny. Když jsem tam dorazil a vysvětlil svůj plán, dostal jsem cca hodinu školení na téma závlaha. Už jsem byl moudřejší a chápal jsem, v čem se liší jednotlivá těla závlahových mechanismů, dál pak v čem a jak se liší samotné trysky a jak zhruba by se měla závlaha navrhovat . S nabitýma zkušenostma jsem vyrazil domů rozpočítat co vlastně budu potřebovat. (asi by se to dalo i nechat naprojektovat, ale stejně bych musel promyslet kde co chci mít, takže už je jedno, když si to i vymyslím).

Co se týká nabitého knowhow, tak co se komponent týká, tak:

  • těla ostřikovačů se liší výškou, kam vystřelí tryska, zda má v sobě rovnou reguáltor tlaku, nebo pouští plný tlak z hadice, zda má napevno trysku nebo je tryska volitelná.
  • trysky se liší v délce dostřiku při různých tlacích, v množství spotřebované vody, v úhlu v jakém stříkají, v typu postřiku, tzn. zda dělají mlhu nebo malý proud vody
  • na keře a záhony se dělá kapková závlaha, což může být buď předpřipravená hadice s dírama po 15cm nebo 30cm, která dává cca 12l/hod/metr vody, nebo lze využít klasickou 16mm hadici a naděrovat ji
  • Rozvaděč na závlahu pak většinou obsahuje elektroventily na 24V, které se dají řídít specializovanýma jednotkama, nebo klasicky relátkem+arduinem 🙂

Co se týká samotného návrhu, tak nejdůležitější jsou asi tyto body:

  • jednotlivé trysky na sebe musejí dostříknout. Tzn. nestačí prostor pokrýt jen jednou tryskou, ale vždy okolní trysky musejí dostříknout na sebe navzájem. Je to z důvodu rovnoměrného pokrytí závlahy, neb tryska nestříká v celém spektru stejné množství vody. Tím, že se trysky překrývají, se pak voda rovnoměrně rozprostře.
  • pro každou závlahovou větev je potřeba spočítat celkovou spotřebu vody a nepřekročit kapacitu čerpada či řadu. Pro vodovodní řad se počítá 30l/min.
  • stejně tak je potřeba počítat s tlakem ve větvi. Každý tryská má pro různé tlaky různou vzdálenost dostřiku. Tlak v řadu je 3bary.
  • Pokud je potřeba tlak stáhnout (stáhnout dostřik), lze to docílit buď samostantým regulátorem, nebo úzkou přívodní trubkou, která tlak stáhne (dle tabulek), nebo tělem ostřikovače se zabudovaným regulátorem (dělají se 2.1 a 2.9baru)
  • ideálně nekombinovat různé typy závlahových trysek či výrobců na jedné větvi, jelikož pak jedna část by mohla být více mokrá než druhá. Vždy by měly všechny komponenty dávat na m2 stejné množství vody, aby nedošlo k usychání či přílišnému zalití.
  • je lepší závlaha typu proud vody než mlžný opar, protože v případě větru tryska neuhýba tolik, co drobný poprašek. Stejně tak v případě velkého horka je distribuce vody lepší.

 

S ohledem na výše uvedené jsem začal vymýšlet projekt. Nutno říct, že se mi to postupně dost zkomplikovalo. Začal jsem na dvou zónách závlahy a postupným přidáváním jsem skončil na sedmi okruzích a dvou vstupech do systému (retenčka a vodovodní řad). Značku závlahy jsme nakonec zvolil Hunter, jelikož má cenově rozumné komponenty a zároveň by měl být kvalitní.

Protože se mi nechtělo vše počítat do posledního kusu, s připraveným náčrtkem jsem udělal další otočku do Doltaku (výše zmiňovaná firma na závlahu) a nakoupil komponenty na část závlahy s tím, že postavím první část, seznámím se s komponentama a pak budu pokračovat dál.

No, plán to byl dobrý, jenže jak jsem pokračoval v kopání (a to jsem komponenty ještě ani nevybalil, akorát jsem rozvinul trubky, aby se narovnaly) jsem si uvědomil, že to takhle vlastně nepůjde. Pokud bych nejprve položil trubky, těžko bych je pak už provlíkal do řídící šachty. Takže musím vyřešit šachtu.

Předběžně jsem počítal s tím, že koupím ještě jednu vodoměrnou šachtu, tu zakopu a v ní bude veškerá technologie. Jenže, je to díra jako kráva, navíc by šachta byla zbytečně velká. Tím jsem se dostal k zakázkové šachtě. Našel jsem člověka, co dělá libovolné šachty či jiné věci z plastu. Jenže, trvalo by to a stejně by to stálo +/- 10.000 kč. Ale byl jsem s tím jakžtakž smířený.

Jenže, abych mohl nechat vyrobit šachtu, musím vědět, jak velkou ji vlastně potřebuju. Takže další cesta do Doltaku, tentokrát pro vybavení šachty. Když už jsme měli komponenty vymyšlené, napadlo nás, že by vlastně mohly jít použít dvě maxi-závlahové šachty vedle sebe, kam bych ventily a elektroniku nacpal. Takže zase změna, přeskládat kolena a propojení tak, aby se vše vešlo do dvou šachet.

Sice trocha dalšího laborování, ale ušetřených 8500kč, jelikož jedna šachta vyšla na cca 800kč. S dvěma šachtama a hromadou dalších komponent jsem vyrazil opět domů.

Doma jsem pak dneska poskládal obsah obou šachet, pro jistotu vyzkoušel umístnění v reálu na zahradě a začal pokračovat se závlahou.

Další oser je vykopání drážek. V holé hlíně se to děla dobře, ale když už tam roste tráva, stojí to za prd. Díky trávě drží hlína hodně pohromadě a jakmile se jednou vyryje, nepovedlo se mi ji vrátit nazpět tak, aby nebyla buď propadlá, nebo naopak nepřečnívala. Takže to vyřeším tak, že trávu oklepu, hlínu vrátím a zasadím trávu novou. A ta původní půjde na kompost.

Abych mohl závlahu testovat, vyrobil jsem si debugovací prostředí :). Na 32mm trubku jsem namontoval redukci, díky které můžu zavlažovací větev napájet přes Gardena spojku. Takže můžu postupně testovat těsnost všech spojů a nebudu na konci nemile překvapen.

První drobný úspěch dneška pak bylo rozchození první rohové trysky. Na hlavní 32mm páteřní trubku je uděláno koleno s redukcí na 20mm, která pak vede k samotné trysce. Ta je typu MP Rotator MP1000, která dělá několik drobných proudů vody a umožňuje nastavit úhel 90”-280”.

Poté, co se tryska rozjela, jsem začal řešit její štelování. Ačkoli na všech videích ukazují jakýsi štelovací nástroj, já ho k tomu v balení nedostal. Naštěstí se dá poradit i bez něj. Pomocí stříbrného kroužku na trysce se reguluje úhel, pomocí malého šroubku nahoře na trysce se reguluje dostřik a směr stříkání se dá změnit otočením vnitřní výsuvné části těla trysky. Sice mi to chvilku trvalo, ale o to větší radost byla, když jsem na to přišel a nastavil trysku do cílové podoby.

Zbytek dne jsem pak už jen kopal další drážky. Zítra pak budu pokračovat v tahání trubek a trysek a postupně budu i zasypávat hotové větve.

Úplně na začátku vypadala závlaha jako sranda, když jsem se do toho začal více nořit, vypadalo to příšerně složitě, ale teď už je to zase sranda. Je to trochu náročné na sílu a ruce, jelikož se musí poutahovat spousty spojů. Ale jinak je to ale opravdu taková skládačka pro dospělé.

Pomohl Vám náš blog? Chcete nás podpořit? I málo udělá radost 😉

7 thoughts on “Automatická závlaha, dějství první

    1. premyslel jsem o ni. Jenze tech drazek zas nemam tolik a kolem plotu to uz bylo vse vykopane z jine akce (fasada), takze kopu jen ty pripojovaci.

      Takze by se mi to zrejme uplne nevyplatilo, takze sem se rozhodl to kopat sam. A defakto zbyvaji uz jen dve drazky na te velke plose za domem a je to.

      Ale mit vetsi zahradu, tak si drazkovacku rozhodne pujcim.

    1. na zimu se to musi “vyfouknout”. Da se kohout u sachty s ventilama a pak se po jednom jednotlive vetve vyfouknou kompresorem.

  1. To je pěkné. Mě se líbí systém od Gardeny, hlavně mrkni na jejich samovypouštěcí ventil. To je dobré mít hlavně jako ochranu před zámrazem. Vzhledem k rozměrům trubky co používáš by to mělo být spolu kompatibilní, ale třeba už v tomhle systému je něco podobného k dostání také.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *