Obyváková odysea 2017, dějství druhé

Obyváková odysea 2017, dějství druhé

Rovnou navážu tam, kde jsem v předchozím článku skončil. Připravili jsme prvních pár skřínek, kde bude stát televize, a začli plánovat instalaci zavěšených skřínek.

I o mechanismu zavěšeného Ikea nábytku by se dalo napsat milióny slov a i to shrnu jedním, pro tentokrát slovem debilní. Mají na to lišty, které si člověk uchytí na zeď a na ně pak pověsí skřínky. Zní to supr.

Problém je, že i když to člověk měří na desetkrát a ještě pomocí laseru, o nějaký ten mm to prostě při vrtání ujede. A světe div se, celý závěsný systém nemá žádnou možnost korekce pozice. Takže pokud to nějak navrtáte a máte pod tím další skřínky, tak to prostě nikdy nebude přesně sedět. V tu chvíli jsme si mysleli, že to je ten největší problém, na který jsme právě narazili.

Nene, omyl :). Největší problém byl, že jsem se rozhodl navrtat ještě dvě další díry, abych výšku opravil. A tak jsme se znovu s I. navzájem ubezpečili, že ani tam žádné kabely nevedou a začal jsem vrtat. Buch bác, tma….

I. vypadala trochu překvapeně, já jsem tušil. Ale špatně…. Říkám, že je to asi venkovní světlo, že to je blbý, ale teoreticky ho nepotřebujem. A I. na to, že jestli to náhodou nejsou žaluzie. No, byl jen jeden způsob jak si hypotézu ověřit. Zkusit žaluzii stáhnout. Buch řach bác, ještě větší tma…..

Byly to žaluzie, a byla to i zabezpečovačka okna. A když jsem zkusil žaluzii stáhnout, zkratovaly se fáze se zemí, takže to vyletělo až venku před barákem. Tak jsem si to zašel nahodit a pak s klidným výrazem vzal kango a začal bourat. Boural jsem tak dlouho, než jsem se dostal na oba kabely a než jsem je oba dostal ven tak, abych je mohl spojit.

Zhruba hodinku a půl to trvalo, ale povedlo se. Jak zabezpečovačka, tak žaluzie jsou už zase cajk. Díru jsem chtěl původně nějak zadělávat, ale většina z ní je za skřínkou a jen cca 5cm vykukuje nad. To jsem zakryl klasickou plastovou zátkou na elektrické krabičky a nikdo nic nepozná. A poučení? Od té doby jsem koukal před každým vrtáním do fotek ze stavby.

Oprava elektriky bylo to poslední, co jsem ve středu zvládl a pak šel spát. Když jsem ve čtrtek pak ráno přišel do obyváku, vypadalo to tam nějak takto. Očividně neměl v noci Samo čas, takže to tam neuklidil a vypadalo to tam stejně jako večer, jen to teď ve světle bylo víc vidět.

Od rána jsme se s I. pustili na dokončování zavěšené stěny. Jak jsem psal, závěsy jsou dementní a tak jsme dost dlouho bojovali s výškou skřínek. Nakonec jsme dali pryč nožičky u spodních skřínek a jen to podložili dvěma vrstvama papírových kartónů, abychom vyladili správnou výšku vůči zavěšení.

Pak už jen druhá spodní skřínka a byla alespoň jedna část hotová. Pak nastal úklid a přesun věcí z jedné strany místnosti na druhou. Potřebovali jsme vyklidit všechno kolem pohovky, abychom ji mohli odsunout a udělat skřínky, co budou za ní.

Krom skřínek tam bude ještě i polička, ale tu zatím také nemáme. Tu budeme muset spolu s dvířkama nechat udělat, protože v Ikee opět problém. Ačkoli obyvákové stěny prodávají v modulech 60cm, poličky mají šířky 80cm, 92cm, 110cm a 170cm. Jasnačka ne? Takže polička pod 4 skřínky o rozměru 240cm je neřešitelný problém.

Trochu se mi postesklo po sekání do zdi, tak jsem si cvičně udělal ještě pár drážek. Né, nejsem magor (tolik). Jen jsem potřeboval dostat elektriky z krabičky za skřínky a bohužel jsme krabičku dali příliš nízko. Takže jsme udělali drážku, co pak zasádrujem a přetřeme.

A když už jsem v tom byl, udělal jsem ještě jednu (pořad nejsem magor, ne? :))). Ta druhý drážka byla pro změnu proto, abych nad skřínky dostal i permanentních 230V. V té první drážce povede elektrika, která bude spínaná na podsvětlení skřínek. Ale potřeboval jsem i normální elektriku například na repráky a další serepetičky, které se nahoru na skřínku jednou budou chtít třeba nastěhovat. A protože to s elektrikou nešlo odspodu (teda šlo, ale to už bych pak magor asi fakt byl, neb by ta drážka měla 3 metry), tak jsem vzal elektriku z chodby z podhledu, kde ji mám přesně na tyhle případy z dřívějška natahanou.

Během sekání drážek jsem měl i obecenstvo a tomu se to líbilo, tak předpokládám, že jsem to zas tak hrozně nedělal :).

Další pak následovaly opět kolejnice na zavěšení. Už jsem věděl o všech švédských nástrahách a tak jsem vše měřil ne dvakrát, ale stokrát. Vycentrovat kolejnice přesně na střed (ačkoli z návodu to vypadá, jakože je tam určitá vůle), na milimetr přesně zaměřit výšku kolejnic u skřínek nad sebou, pak vrtat a modlit se.

No tak jsem to přichytil, zavěsil a co byste řekli…. Zase blbě.

Naštěstí se ukázalo, že tentokrát ne kvůli kolejnicím, ale kvuli rohu, kam se pan Pravý Úhel jaksi nedostavil. Naopak, byl šišatý jak blázen a ještě uvnitř zakulacený. Ale to šlo docela snadno vyřešit tak, že jsem si tam ten pravý úhel doslova vyškrábal. Pak už šly skříňky krásně zarovnat do roviny.

Na závěr pak ještě zadrátovat vysokou skřínku vedle kamen. Opět je nahoru vytažená jak elektrika nonstop, tak elektrika spínaná nočním osvětlením. A k tomu ještě jeden CAT kabel, abych mohl nahoru dát třeba nějaká čidla :). Prostě, klasická výbava typické Ikea skřínky.

A tady už skříň napojená na zbytek rozvodů z domu. A k tomu nevěřící pohled I. 🙂

A tady už výsledek. Spousta korpusů se spoustou úložného místa a několik kabelů trčících ze skřínek :). Následovat bude debordelizace obyváku, objednávka dvířek a časem montáž všeho osvětlení, což bude rozhodně vydatné.

 

 

 

Pomohl Vám náš blog? Chcete nás podpořit? I málo udělá radost 😉

3 thoughts on “Obyváková odysea 2017, dějství druhé

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *