Tak jsem dneska začal malovat. Teda to zas byla párty ;-).

Včera mi týpek dovezl malovací stroj Storch Airless SL 1100 S. Vypadá to jako raketovej motor přidělanej na rudlu s dlouhym chobotem (no, spíš penisem 😉 ).

Kromě stroje samotného týpek dovezl i řadu dobrých rad, včetně instruktáže jak všechno pozapínat, natlakovat, nastavovat a ovládat. Není to úplně easy, ale zas tak složité taky ne.

Krom toho mi ještě doporučil pomocí brusu přejet veškeré zdi a zbavit je tak nedržících kamínků a nečistot. Původně se mi do toho moc nechtělo, ale nakonec jsem se do toho odhodlal a taky to docela šlo. Stačilo opravdu jen přejet jednou a krásně z toho opadalo všechno, co tam být nemělo.

Pak už přišlo na řadu seznámení se se stříkací potvorou. Na první vrstvu mi v Paulinu (výrobce barev) doporučili ředit barvu 40% vody, takže se jedná spíš o takový penetrační nátěr. Po naředění jsem zkusil udělat pár testovacích čar.

No, výsledek nic moc. Někde to nebylo vidět vůbec, někde to teklo. Na stříkání je potřeba jet celou lajnu ve stejné vzdálenosti a stejně rovně a každou další pak jet přesně vedle, nikoli přes původní. Jinak se totiž dělaly moc mokrá místa a ty tekly.

Další problém pak je začátek v rozích, kdy se tam začíná dvakrát. Jednou pro strop a jednou pro stěnu. V těhle místech je také pak moc barvy a ta stéká po stěně a udělá tam takové ty cestičky s kapkou na konci.

Postupně jsem i tohle vyladil, i když toto ne úplně. Naštěstí stačí mít váleček a tyto místa pak po nastříkání jen rozetřít. Otázka minuty a výsledek je dokonalý.

Jinak stříkání samotné je úžasné. Když jsem to pak už dostal do ruky (žádné dvojsmysly prosím…), tak to šlo jak po másle. Pořádně jsem začal někdy kolem dvanácté hodiny a kolem půl šesté byl vymalovaný celý dům, tzn 750m2 jednou až dvěma vrstvama té ředěné barvy.

Další ponaučení totiž je, že stačí dát jen jednu vrstvu, ale člověk musí být trpělivý. V době, kdy se barva aplikuje to totiž vypadá, že se na zeď ani skoro nic nenastříkalo. Ale stačí počkat jen co voda trochu vyschne a ze žluté zdi je krásně bílá.

Horší je to se sádrokartonama. Tam je potřeba stříkat ještě méně barvy, jinak to ihned teče a všude kape. Zároveň ale ředěná barva až tak nekryje, takže stále prosvítá napříkal zelená barva na SDK stěně s koupelnou. Ale to se myslím vyřeší další vrstvou už méně ředěné barvy.

Tu budu aplikovat zítra, až dnešní nátěr vyschne. Druhou vrstvu budu ředit už jen 20% a věřím, že v kombinaci s nasbíranýma skillama, jak stroj ovládat, bude výsledek suprový.  Už dneska, když jsem z baráku odcházel, tak místnosti co vyschly, vypadali fakt úžasně. Takové to “aby bílá bílá byla….”.

Hodně mne překvapila i spotřeba. Na celý dům jsem dneska spotřeboval jen 3.5 kýble barvy z celkových 11, které mám na malování napočítané. Takže si myslím, že dokonce nějaká barva i zůstane. Trochu jsem se totiž bál (protože to občas odpůrci stříkacích strojů říkají), že má stroj větší spotřebu než váleček. Osobně si ale myslím, že je to spíš naopak.

Co ještě stojí za zmínku, tak že stroj funguje opravdu jako wapka a tlak má opravdu impozantní. Takže cokoli co nebylo přikryté skončí kropenatě bílé z toho, jak ve vzduchu kolem malování poletují kapky barvy. Takto například dopadl foťák, který dneska celou akci fotil. A to byl většinu času na jiné straně místnosti ;-).

Takže to chce opravdu prázný dům a okna pečlivě zalepené. Což mě fakt mrzí, protože další malování, o kterém všichni tvrdí, že přijde za 2-3 roky, až si dům pořádně sedne, už bude muset být asi válečkem a to mne zřejmě jebne 🙂

A ještě jedna fotka ze zákulisí naší reality show ;-). Takhle to dneska vypadalo v rohu mísnosti, když jsem točil video, timelapse a ještě streamoval celou práci online 😉

Pomohl Vám náš blog? Chcete nás podpořit? I málo udělá radost 😉