Browsed by
Tag: zahrada

Zahrada – Level 1 accomplished

Zahrada – Level 1 accomplished

Dneska je velká sláva :)). Po sérii návštěv zahrady s motorovkou a křoviňákem se mi dnes povedlo dočištit celou zahradu. Samozřejmě nahrubo, stále je tam spousta práce, ale i tak, třikrát hurá.

Momentální stav je takový, že všechny nálety jsou pokácene, všechny ostružiny zlikvidované a většina železných drátů z původního vinohradu vytahaná. Stále však zbývají vzrostlejší náletové stromy a původní sadové stromky.

 

Stále je tam hromada práce. Vše co jsem vykácel sem postupně dával na hromady napříč celou zahradou, takže momentální výsledek vlastně vypadá podobně jako na začátku, všude biomasa.

Další krok je teď spálit všechno to klestí a menší větve a větší kousky si motorovkou nařezat na grilování/špekáčky.

Pálení bude fakt zajímavé, protože je toho ohromně moc. A to se to tím vyschnutím ještě o dost zmenšilo, ale stejně by to vystačilo na několik úspěšných startů Husova kosmického programu.

Během čistění se mi povedlo najít a občas i zahránit několik hlav vinné révy. Je otázka, jestli ještě vůbec bude víno dobré, ale za pokus to stojí.

Réva byla momentálně chuděra komplet zarostlá bordelem, takže neměla moc slunce a podle toho víno chutnalo. Je otázka, jeslti se to příští rok zlepší. Každopádně ty hlavy, které mi omylem neskončily v křovinořezu, případně se nepoškodily při rozplétaní a vytahávání ostružin nebo jiného bordelu jsem zachoval. Zkusíme co z nich vyroste a zlikvidovat je můžeme klidně příští rok.

A na závěr ještě jedna fotka dnešní hromady. Když to tak znovu vidím na fotce, všechno mne bolí ještě dvakrát tolik :))

 

Růženko, už jdu

Růženko, už jdu

Dneska jsem měl kolečko vyřizování pracovních věcí, a tak jsem to spojil s nákupem nových hraček :).

Původně objednaný křovinořez nedopadl, protože diletanti to jaksi zapoměli poslat. Nakonec ale docela díky bohu, protože při dalším zkoumání jsme došel k závěru, že to bude chtít něco lepšího.

Jednak, aby to nebylo těžké jako kráva. Ta, co jsem původně objednal, vážila 9kg, stejně jako ta potvora, co jsem už měl (ale co přestala fungovat). A když jsem zjistil, že se dají sehnat i 5-6kg těžké, dost jsem o nich začal přemýšlet.

K tomu jsem o původně zmiňovaném křovinořezu našel pár negativních recenzí, k tomu to, že to nebude kde servisovat, a bylo rozhodnuto.

Takže jsem s cenou začal od 2500 stoupat výš. Nejprve k 5000kč, až se to nakonec zastavilo na 7000kč. Ale je to značkové, je to z obchodu v brně, kde se to dá i servisovat, je to firma spadající pod makitu a váží to 6kg (na netu se sice dá sehnat levněji, ale chtěl jsem to kvůli servisu). Výrobce je Dolmar, což je nějaký podznačka Makity a typ je to MS34U

A protože jsem věděl, co nás stejně čeká a nemine, vzal jsem rovnou i motorovku. Tu jsem vzal Ryobi RCS3835T. Opět o cca 500kč víc, než se dala sehnat na netu, ale nelituju. Motorovku jsem nikdy neměl a dostal jsem takové školení, že to těch 500kč hodnotu učitě mělo. Už se toho bojím o něco míň 🙂

Vybaveni novýma hračkama jsme se vydali na zahradu. Kupodivu byla ve stejném stavu, co jsme ji včera nechali. Zcela nečekaně nikdo jiný s čištěním nepokračoval 🙂 (Na druhou stranu je to ale asi dobře, to by totiž nejspíš znamenalo, že pán pozemek prodal i někomu jinému :)))

Na seznámení se s křovinořezem jsem se pustil do šípku u pravého stromu na začátku zahrady. Sice je potřeba pořád některé stonky přestříhnout ručně, ale většina šla křoviňákem jak po másle. Koupil jsem k tomu lepší trojzubou hlavu přímo na nálety a očividně se to vyplatilo.

Postupně jsem vysekal docela velkou část trávy a menších šípků. Křoviňákem jsem schopný přeseknout tak 2cm silný šlahoun, co je větší, beru nůžkama nebo pak pilkou.

Byli jsme tam cca 3h a probojovali se k dalším 6ti stromům. Během toho jsme vygenerovali neuvěřitelné množství větví. Stále to taháme na roh zahrady, ale postupně se to rozrůstá do všech stran.

Když se to pročistí, vypadá to parádně. Akorát se pak bude muset hlína ještě celá nějak zorat (traktorem nebo bagrem), protože je to samý pařez.

Taky jsem prozatím došel k závěru, že ten Vari Hurrican zatím brát nebudu. Ten to prostě nedá. Ten bude dobrý v druhém kole na celkové dočištění, ale teď bych s tím neujel ani metr v kuse.

Růženko, jsi tam??

Růženko, jsi tam??

Tak jsme dneska udělali testovací expedici. Chtěli jsme zkusit, jak moc půjdou ty šípky likvidovat jen pomocí nůžek. Kdysi jsme si totiž koupili Fiskars nůžky v nějaké akci a tak nás napadlo, že by to tím mohlo jít.

Šlo to, ale byl to boj. Nakonec jsme sice těsně vyhráli, ale spíš to bylo dost nerozhodně. Jeden z keřů, se kterým jsme tam bojovali, měl tak 3m průměr. Postupná likvidace nepřicházela v úvahu, protože to bylo tak prorostlé mezi sebou, že jediná schůdná cesta byla cesta totální likvidace.

A tak jsme stříhali a stříhali. I. mi držela větve a já se vrhal střemhlav neohroženě pod keře.

Za hoďku a cosi jsme vyčistili cca 5x7m plochy. Tak to máme jednu čtyřicetipětinu hotovou. Supr :)))

Fotka nad textem je výsledek po hodině a půl snažení, fotka pod textem pak na začátku snažení. To je ale rozdíl co :)) Podotýkám, že ta hromada vlevo je už to, co jsme vysekali :))

Zítra dorazí nový křovinořez, tak uvidím, co půjde s ním. Zkusím zase trochu prosekat.

A protože předpokládám, že i to bude málo, tak máme od pátku do pondělí předběžně zamluvený profesionální mulčovač  Vari Honda F-600 Huricane, který by si s menšíma větvema a stromkama měl poradit.

A na větší větve a stromy si nejspíš pořídím ještě motorovku :)).

PS: Kdybyste měl někdo tip na nějakou šikovnější mašinu na tenhle probém, plz sem s tím. Zkusil bych to někde v Brně sehnat.

 

Jahody za 200.000,-, no neber to

Jahody za 200.000,-, no neber to

Dneska byl takový ten klasický den, znáte to. Pondělí, ranní vstávání do práce, spousta plánů, co všechno se musí přes týden stihnout udělat. A na konci dne jste majitelem 1500m2 sadu, včetně spousty lesních jahod 🙂

Minulý týden jsem pomáhal našemu kamarádovi hledat domy v našem okolí, protože by taky rád vypadl z bytu v Brně někam mimo město do baráku. A během toho hledání jsem našel inzerát na prodej zahrady. “1500m2, cena 400.000” a bylo to v naší vesnici. Žádná fotka, žádné katastrální číslo, žádná jiná informace.

No tak jsem tam odpověděl. Že jestli by nebylo k dispozici trochu víc informací, že by mne zajímalo, kde pozemek je, jak vypadá, jaké ma rozměry, atd. A šel jsem dál, většinou nikdo ani neodpoví, nebo je to už neaktuální, nebo je to nudle 1m x 1500m, atd. Takže jak jsem odpověděl, tak jsem to vypustil.

A dneska ráno telefon. Dobrý den, jmenuji se pan XYZ a zahradu Vám dám za 200.000,-, ale nechci už žádné smlouvání a musí to proběhnout během následujících dvou dnů, protože odjíždím z republiky do zahraničí.

“HA! Tak to bude klasický podvod” byla moje první myšlenka. Jasně, rychle rychle, já dám prachy, on nedá nic a já budu mít prd. Ale pán pokračoval, že prý jestli jsem realitka, tak ať klidně zavěsím, že neprodá. A že jestli jsem z Brna, tak neprodá, protože těch tam měl už desítky a nikdy nikdo nechtěl. A že jestli se bojím práce, tak taky neprodá, protože na tom bude práce hodně. A že jestli si dělám srandu, tak neprodá taky.

Tak jsem mu vysvětlil, že jsem opravdu z naší vesnice, že o práci něco málo vím, realitku že nemám a že by mne teda zajímalo, co vlastně prodává. A on, kdy teda můžu, že on dneska nebo zítra. No tak říkam dneska, za hodinu v klidu, kde se potkáme.

A za hodinu jsme se potkali, docela solidně vypadající starší pán, a že mám jet za ním, a že mi to ukáže. A tak jsme jeli. A pak kousek pěšky. Už cestou tam to byl masakr. Všude klid, luxusní výhled, paráda.

Když jsme došli k pozemku, vypadá to jako biologický experiment opuštěné civilizace. Před 10+ lety to byl sad a pak už nebyl čas. A tak se o sebe sad postaral sám.

Ale pozemek nádherný. 17m široký a 92m dlouhý, natočený a sklopený směrem na jih do údolí. Ale bez vody, bez elektriky, bez kanalizace a zatím i bez územního plánu na stavbu RD. A proto taky tak levný.

Ale my (zatím) další stavbu neplánujem a co jsem chtěl, bylo zasadit si pár stromů na vlastní slivovici, hruškovici, ořechovici a jakoukoli další “ici”, co jde vypálit.

Tak říkam, že se mi to pořád líbí. A pán na to, že ale z těch 200.000 už nesleví :). Říkám, že není potřeba, a že to pojďme k notáři rovnou vyřídit. Rychlost ho asi trochu překvapila, ale nakonec jsme rovnou na 13:00 domluvili schůzku u notářky (co jsem měl už předjednanou, než jsem na pozemek jel).

V mezičase jsme si pozemek i pána ještě trochu proklepli a protože vypadalo pořád všechno v pohodě, nebyl důvod notářku rušit, a tak jsme šli na to.

To se samozřejmě neobešlo bez komplikace, jelikož ačkoli si pan majitel přinesl všechny poklady včetně rozvodových papírů a smlouvy na vyrovnání majetku (toto je opravdu při prodeji potřeba, děs), tak to nestačilo. Jeden z papírů měl chybějící razítko od jednoho z katastrů (protože se vyrovnávali s více pozemky na více různých územích).

A abych to urychlil, chopil jsem se toho sám a leťěl ještě narychlo do Brna na katastr udělat kopii, potvrdit a zase zpátky k notářce. Do pěti jsem to stihl tak tak. Tím jsme dodali všechno, co bylo potřeba.

A zároveň s tím jsme ji umluvili, aby do pátku vyhotovila všechny papíry, včetně přípravy fondu na úschovu peněz. V pátek pak máme podpisy, převod a za 30dnů jsme hrdými majiteli sadu :).

Kolem šesté jsem pak dorazil opět domů a byli jsme se znovu pokochat sadem, výhledem a udělat pár fotek. Zároveň jsme to v rámci možností i prolezli, ale všude jsme se nedostali.

Kdyby tam někde uvnitř spala šípková růženka, vůbec bych se nedivil :). Ale tam, kam jsme se dostali, jsme objevili dva krásné ořechy, tři velké třešně, jednu trnku, několi jabloní a na zemi tisíce lesních moc dobrých jahod.

A tím nám začíná další dobrodružství :). O víkendech to nejprve celé vyčistíme, pak vymyslíme, co necháme a co pokácíme. A časem pak vymyslíme nějaký soláry, studnu, samozávlahu, ….

PS: Takže zase bude co natáčet timelapsem :))

PS2: Poučení pro ostatní (včetně našeho kamaráda S., který si teď nechal vyfouknout fakt pěkný barák), když chceš nějakou nemovitost, je potřeba to udělat fakt rychle 🙂

Zasadit, zalívat, zalívat, zalívat a pak sekat

Zasadit, zalívat, zalívat, zalívat a pak sekat

Už je to nějaký pátek, co jsme dokončili srovnání terénu kolem domu. Nechali jsme to nějakou dobu uležet, párkrát ještě dosypali nějaké nerovnosti a pustili se do sadby trávy.

Založení trávníku je příšerná věda. Každý na to má své zaručené postupy, na googlu je tisíce postupů, které si všemožně protiřečí, a ve finále člověk neví, co a jak.

 

Po tom, co jsme trávu zaseli, jsme se logicky pustili do demolice sloupků :). Naštěstí to nebylo zas tak hrozné, takže hlína a semena utrpěla jen drobný psychický otřes.

A takhle teď vypadá náš plot bez sloupků. Ze začátku to byl dost nezvyk :). Ale řešení je to samozřejmě dočasné. Sloupky nakonec uděláme z železných jeklů a jako výplň budou dřevěné plaňky.

Sloupky se nakonec vešly všechny do jednoho kontejneru, který nám ale od té doby stále leží u pozemku :). Očividně o něj dopravce zatím nemá zájem.

Cca týden od vysetí jsme poprvé objevili pár výhonků trávy. Nutno říct, že hustota rozhodně neodpovídala hustotě setí 🙂

Těžko říct, v čem všem byl problém. Jestli v nekvalitě semen z Mountfieldu, nebo, jak jsme se později dozvěděli, že během klíčení údajně nesmí semeno ani na chvilku vyschnout.

Chvíli jsme ještě počkali, ale protože to vypadalo na spoustu mrtvých míst, udělali jsme výsev znovu. A tentokrát jsme opravdu poctivě zalévali klidně i 5x denně jakmile byla hlína trochu suchá (už řeším automatickou závlahu z Aliexpressu 🙂 )

A výsledek se dostavil. O dva týdny později už bylo trávy víc, ale bohužel i plevele. Stále máme místa, kde je trávy poskromnu, ale je to mnohem lepší než napoprvé.

Jsou místa, kde se nám vysypalo víc semen a vypadá to tam fakt krásně :). Ale to bychom potřebovali tak 100x víc semene než máme. Údajně se ale tráva množí kořeny, takže stačí vytrvat a postupně se všude rozleze.

A o pár dalších dnů později už vypadal trávník takto. Tráva se opravdu postupně rozrůstá a začíná to vypadat líp a líp.

Další postup teď bude takový, že budeme sekat a sekat, abychom postupně vyhubili veškerý plevel a zůstala jen tráva. Údajně pokud se tráva seká hodně často, tak se plevel nevysemení a postupně zmizí. Tak uvidíme.

A tím se postupně dostáváme k našemu novému čtyřkolovému mazlíčkovi. Narozdíl od ostatních mazlíčků na kolech má ale jen 1,6kW motor :). Vybírali jsme ho fakt dlouho. Vybrat totiž sekačku za rozumné peníze je peklo.

Díky všem radám od příbuzenstva a sousedů jsme věděli, že musí mít motor  Briggs & Stratton, že by měl mít nastavitelný podvozek jednou páčkou, že by měl mít větší zadní kolečka než přední, atd, atd. A do toho jsme pak zase my věděli, že do toho nechceme dát moc peněz 🙂

Nakonec se nám povedlo najít sekačku MCCULLOCH M46-125, která se běžně prodávala za cca 8500,- a my ji máme za 6 990,-. S tím už se dalo pracovat 🙂

A tak jsme ji dneska zkusili. No co Vám budu povídat, seká tak dobře, že ani nevíte, že seká :)))). Nene, problém bude asi spíš v tom, že naše tráva zatím není moc vysokého vzrůstu a tak se posekal jen přerostlý plevel, kterého tam zatím ale moc nebylo.

Holt budem muset ještě chvilku počkat. Ale stejně mám tak nějak pocit, že se ještě nasekám až až 🙂

Hlínovánie

Hlínovánie

Tak máme rozvezeno. Teda alespoň prozatím 🙂

Včera jsme dorovnali zbytek zahrady do požadované výšky. Vypadá to fakt pěkně, akorát to vydrží tak do prvního deště :). Pak se to začne celé propadat a pojedeme znovu.

Jenže to se holt nedá nic dělat. Alespoň že máme pořád dost hlíny, takže můžeme další dva roky dosypávat a dosypávat. Ale jinak co se týká naší hromady, tak se nám docela dost brutálně zmenšila.

Těžbu jsme začli vést už i kolem hromady, aby se tam pak dalo všude dostat a aby soused mohl udělat plot. Na dorovnání  k plotu pak padne další spousta hlíny a jak se bude vše propadat, budeme dál odzadu těžit.

No a když bylo pro teď natěženo, mohli jsme se pustit do úklidu všudepřítomné hlíny. Naštěstí není hlína, kterou by naše wapka nepokořila, takže po cca hodině čištění jsme měli zase pěknou čistou dlažbu :).

Foto bohužel nemám, protože jsme byli tak hrrr do práce, že jsme rovnou celou dlažbu posypali pískem 🙂 Ježdění s koštětem už začínám mít vychytané, takže po chvilce byl písek úplně všude a spáry mezi dlažbou už zase svítily pískově bíle a ne hlínově hnědě 🙂

A tady ještě jedna fotka seshora z našich kaskád. Zase je to o něco radostnější pohled.

A mezi tím, co jsem dělal dělal písek kolem domu, I. se pustila do vysemeňovacích prací. Na nějakém eshopu jsme koupili tuny semen všeho druhu a tak se mohla pustit do utilizace našich kaskád.

Jinak, kaskády jsme rozšířili ještě na jižní stěnu hromady, takže o místo opravdu nouze není. I. už rozplánovala, kde budou cukety, kde melouny, kde rajčata, kde nakonec skončí bylinky i naše omylem koupené 50kg velké dýně 🙂

A aby těch rostlinek nebylo málo, koupili jsme v Lidlu ještě takovéhle pěkné květináče, kde budou bylinky. Ty budeme mít u dveří u kuchyně, abychom je mohli rovnou používat na vaření.

A poslední novinka na závěr, chlapi tesaři dodělali i druhou mini-budku u domu. Jsem fakt rád, že jsme se pustili i do té první (větší). Protože původně jsme plánovali jen tuhle, ale ta je opravdu dobrá tak maximálně na kompoty a brambory 🙂

Bouda je postavená víceméně ze zbytků toho, co zůstalo z velké boudy. Takže proč toho nevyužít :). Navíc na ty brambory, jablka a další věci přes zimu to bude určitě dobrý.

S boudou nyní čekáme na dodávku plechu na střechu. Až dorazí, dodělají chlapi střechu minibudky a zaklopí vnitřní stěny (do té doby zase vycpeme stěny vatou).  Pak už jen dořešit okna/dveře a bude to.

Hanging gardens of Babylon

Hanging gardens of Babylon

Včera a dneska jsme si dali kondiční dny. Po ranních chvilkách programování a povinností jsme ze sebe udělali zahradníky/horníky/kopáče a až do večera kutali naši hromadu.

Když jsme včera začínali, vypadalo to jako na této fotce nahoře. Hromada hlíny na jednom místě a spoustu místa kolem domu, kam bylo potřeba hlínu dosypat.

Dneska, když jsme s rozvážením pokračovali, smrskla se nám kolem poledne hlína na něco takového. Jelikož vespod je hlína mokrá a tuhá, postupně jsme urýpávali z celé hromady tak, aby hlína průběžně schla (jde to vidět hlavně na výšce vykukujícího domu za hromadou).

A někdy po poledni se mi zrodil nápad kutat poněkud organizovaněji :). A tak jsem po zbytek dne krom rozvážení a kutání ještě vyráběl terasovité schody, ze kterých budeme mít dočasnou zahrádku do doby, než se hromady zbavíme nadobro (počítám jednu až dvě sezóny).

Po těchto dvou dnech totiž už vím, že hlíny opravdu nemáme nějaký extra přebytek a hlavně, že je dobré ji nechat i na další rok na dorovnávání. Na to, že jsme teď kolem domu dosypávali jen cca 5cm, tak jsme ukutali ohromné množství hlíny (a mraky koleček). Krom okolí domu jsme navezli jen pár koleček za dům, kde jsme začli už také rovnat terén.

Předpokládám, že minimálně o 5cm si všude terén během roku ještě sedne. K tomu dorovnání terénu za domem tak, aby tam bylo mírné stoupání až po výšku jabloně (cca 34cm na vzdálenosti 14m) a najednou zjistíme, že máme hlíny vlastně málo.

Takže dobrá rada na závěr, kvalitní ornice není nikdy dost. Určitě udělejte skrývku a klidně i hlubší a širší než co je zvykem. Pak nedopadnete jako náš soused, co základovku nechal udělat přímo na ornici a teď má za domem jen hnusnou jílovici a řeší, co s tím.