Browsed by
Tag: terasa

Rychlá akce – oprava dlažby

Rychlá akce – oprava dlažby

Když jsme dělali dlažbu kolem domu, tak jsme tušili, že se pravděpodobně někde trochu zvlní. Terén byl o dost hlíny navýšený a my nechtěli čekat dva roky v bahně, než si to pořádně sedne. Takže jsme s houpáním a opravami byli smířeni.

No, a letos přišla na řadu první oprava. Dlažba se nám propadla trochu víc, než jsme čekali, v nejhlubším místě to bylo cca 10cm. Zřejmě za to ale trochu můžeme i my sami :). Krom toho, že to je v místě, kde je navážka, tak tam byl ještě výkop na registr a navíc tam vytéká voda, co stéká z pergoly. Takže na průser zaděláno.

A protože za šest dnů mám narozeniny, a protože jsou to kulaté čtyčicátiny (fuj hnus… 🙂 ), tak sem si nadělil i pěkný dárek. A aby ten dárek měl na terase kde parkovat a byl pěkně na rovině, musel jsem se do opravy dlažby pustit prioritně hned :). Takže jsem se otočil vozejkem k místnímu prodejci štěrku, vzal půl kubíku na opravu a pustil se do toho.

Teda, měl to být půlkubík, ale borec mi tam vysypal lopatu z nakladače, řekl “je to asi víc, neva?” a já jel opatrně domu s mírně přetíženým vozíkem :))). Naštěstí je to k nám asi 900 metrů. takže se to dalo :).

Základem bylo si pro jistotu celou dlažbu nafotit, aby se ze skládání pak nestalo puzzle pro pokročilé. Takže pěkně na snímkovat každou část, pak pro jistotu ještě video a ještě několik fotek z vetší dálky. A opravdu se to pak i v jednu chvíli hodilo, kdy jsem se zakecal a omylem dvě dlažební kostky přehodil. A už bylo vymalováno :)).

A pak jsme se pustili do rozebírání. Prvních pár kousků šlo hůř, ale pak už to šlo raz dva. Dlažbu jsme si vedle skládali ve stejném pořadí, aby nám pak skládání šlo rychle a nemuseli jsme furt lovit ve fotkách. To se ukázalo taky jako dobrý plán, protože fotka sice pomohla, ale orientace v nich byla o dost horší, než když to má člověk pěkně připraveno hned vedle.

Další částí akce bylo propojení svodu vody z pergoly s retenční nádrži. Natáhl jsem tam jen obyčejnou hadici, protože jsem to zas nechtěl rozebírat nějak víc celé. Ono té vody není zas tak moc, takže by to mělo stačit, a zbytek se klidně může vsáknout do trávníku. Důležité je, že už tam nebude stát kaluž vody, když jsou delší deště. Snad to bude stačit. Kdyby ne, musel bych udělat pak větší akci a kopnout tam nějaké KG/HT trubky.

No a pak už zbývala jen ta drobnost, dosypat štěrk, trochu ho zhutnit vlastní vahou a pak se pustit zpět do skládání :). Plán byl stihnout to celé za jeden den a povedlo se. Od rána do teď, ale je hotovo. Práci s palicí ocenili nejvíce pak moje karpální tunely, kdy jsem jsi v půlce bral i své ortézy, ale ani to moc nepomohlo. Nárazy palicí prostě nejsou nic pro ně. Ale dodělat jsem to prostě musel, takže karpál nekarpál, bušil sem do toho jak hluchej do vrat :).

A takhle to vypadá opravené. Zlepšení o 100% je patrné :). Ještě by to chtělo přejet žehličkou (vibrační deskou), ale na to teď kašlu. Uvidíme, jestli se to za čas ještě znova nepohoupne, ale snad už je terén dostatečně pevný. Každopádně zítra nebo pozítří tam přibude nový obyvatel. Fota rozhodně budou :)))

24hodin plných změn

24hodin plných změn

Jak jsem psal minule, po pergole byl v plánu nábytek na terasu. A jelikož se mi včera nechtělo dělat nic moc jiného, pustil jsem se do něho.

No, skončilo to dřív než začalo. Po projití hromady webů jsem došel k závěru, že námi vyhlínutý nábytek má super poměr cena výkon a že půjdem do něj. A tak jsem tam zavolal.

Bohužel, telefonát skončil velkým utřinosem. Nábytek mají pro letošek vyprodaný a další várka bude příští rok v dubnu. Great!

Teda, prý by na skladech našli tento set, ale v hovínkovo-světlo či tmavo hnědé barvě. Ale, z toho co jsem koukal na fokty, tak tam rozhodně důvod, proč jim zůstal, je :).

Jelikož na netu jsme nic moc jiného zajímavého nenašli, rozhodli jsme se počkat do příštího roku a na jaře objet ještě veletrhy a mrknout, jestli nenarazíme na něco jiného. Jenže, máme tu pergolu a fakt by to něco chtělo, abychom si ji ještě letos užili.

Tak padl nalší nápad. Mrkneme, jaké historické kousky gaučů (klidně interiérových) nabízejí lidé za odvoz, že si je vyčistíme a na ten zbytek sezóny použijeme.

No, tak to bych Vám přál vidět. Zkuste si dát hledat různé “za odvoz” a najdete sbírku takového odpadu, že to nebudou chtít ani ve sběrných dvorech. Fakt humus.

No, tak další kolečko nového zahradního nábytku, kdy jsme došli opět k tomu stejnému. Buď ošklivé, nebo drahé, nebo už od pohledu nepohodlné či nepraktické. Takže opět bez úspěchu, navíc kupovat něco takto narychlo jen abychom něco měli, to nám přišlo dost nešikovné.

Tak jsme se vrátili k bazarům s tím, že prohledáme nabídky s rozumnou cenou. Teda, to mne snad vystrašilo ještě víc. Oni ti lidé za stejné pohovky, které někteří dávají za odvoz chtějí navíc i peníze a občas ne málo.

Tak třeba za tuhle pohovku chtějí na bazoši 3000kč. Jako sorry, ale tohle není dobrý ani k popelnici, natož ke koupi :). Ale nakonec se nám zadařilo a na Facebook Marketplace (dodnes jsem nevěděl, že něco takového vůbec existuje :)) jsme našli následující set křesel.

Jako, taky to není žádná antracitová hitparáda, ale na jeden rok za 1000kč naprosto parádní :). S paní jsme se domluvili, že si dnes pro křesla dojedeme.

Jenže, vyvstal nový problém. Sice jsme dočasně ušetřili za křesla, ale bude je to chtít vyčistit. Takže to bude chtít tepovač :). Ten by se hodil i na hromadu dalších věcí v domě a tak jsme vyrazili do Brna do Karchera omrknout, v čem se jejich modely liší.

S nákupem jsme ani moc nepočítali, protože Brněnský Karcher showroom má ceny nastřelené až víte kam, takže to, co se na internetu prodává za 6500Kč, mají oni za 8600Kč. A to mi přijde za podívání fakt trochu moc. Ale, showroom je od slova show a tak jsme nakukačku vyrazili :).

Po chvíli diskuze s paní, co zrovna prodávala, jsme zjistili, že vlastně opravdu potřebujeme tu jejich nejvyšší žlutou řadu. Jelikož ty nižší se už buď vůbec neprodávají (SE 4001), nebo jsou strašně velké/těžké/neohrabané a doma to mít nechcete (SE 4002), nebo je vůbec nevystavují a neumí (SE 6.100). Takže zbyla SE 5.100.

Co mne trochu nakrklo je, že jsou to vlastně stejné modely jen v odlehčeném designu a váze, ale stojí o 2500kč jinak a ještě u té dražší není všechno příslušenství co v té levnější – malá hubice na tepování čalouněného nábytku, což je vlastně to, proč to kupujeme, že. A tenhle malý kus plastu prý u nich stojí jen 800kč.

No, paní viděla, že z toho asi nákup nebude, tak se začla docela snažit. Nejprve, že když se zaregistrujeme, dostaneme 20% slevu na příslušenství a čistící chemii. No, tak se ptám, jaká bude sleva na ten stroj. Prej bohužel žádná.

Říkám ji, že to teda promyslíme, že ho možná nakonec jen půjčíme. No, tak najednou, že prý může dát individuální slevu 10% na stroj. Což bylo fajn gesto, ale stále nás to nezlomilo. A tak vytáhla nejtvrdší kalibr. Že prý mrkneme na internet a dá nám to za nejlevnjší cenu, za kterou se to kde prodává. No, tak to už bylo zajímavé.

Takže najednou z 8590 bylo 6590. A to už není špatná sleva. Je to sice trochu zvláštní, tahat takhle zákazníky za nos, ale když si to někdo nechá líbit, je to jeho vina :). A tak jsme se pro tepovač nakonec rozhodli. Samotný tepovač za 6590, k tomu holt náhubek s 20% slevou. Ale bez něj by to moc nešlo.

Po nákupu jsme večer provedli ještě další vlnu debordelizace pozemku s tím, že ráno před samotným vyzvednutím gauče ještě vyvezeme bordel do sběrného dvora. Tím jsme nostalgicky zopakovali nakládání a poté upevňování hromady nesourodého bordelu na vlek. Naštěstí, kurtny a plachta řeší téměř každý problém, takže i tentokrát jsme odvezli vše co jsme potřebovali.

Ráno jsme nakonec jeli do Brna do ASA, kde sice člověk zaplatí těch 100kč, ale potká se tam s ochotnou obsluhou a kde není problém vyhodit jakýkoli bordel. Namísto zdarma sběrných dvorů, kterým vládnou tvrdou rukou místní bezdomovci a kteří mi vždy alespoň jednu věc odmítnou vzít jen proto, aby ukázali jejich důležitost.

Po vyložení jsme pak mazali kamsi za Vyškov, kde se naše nová pohovka nacházela. Naložení pohovky byl pak trochu další oříšek, ale opět nic, co by nás zkušené mohlo zastrašit.

Naopak, krom tří kusů sedaček jsem na ten vlek nacpal i stolek, který jsme získali jako bonus zdarma :). Má sice už rovněž pár šrámů na duši, ale nic, co by nějaká dočasná samolepící fólie nevyřešila.

Jak jsme směr vyškov mazali i s vlekem 130km/h, tak jsme cestou zpátky jeli maximálne 50km/h :). I když byl celý náklad k vleku připevněn fakt pevně, pořád jsem měl tak trochu strach, že se to celé někam převrátí. Naštěstí, domů jsme dorazili v pořádku.

Po vyložení z vleku následovalo několika hodinové čištění, nejrpve naším historickým Karcherem vysavačem T502, na který fakt nedám dopustit a později pak moderním tepovačem.

Musím řict, že nejprve jsem tepovač miloval, pak nesnášel, pak zase miloval, pak zase nesnášel a nakonec mi bylo řečeno, že ho máme přeci jen rádi, takže už ho zase miluju :).

Je to s ním totiž trochu složité. Tak zaprvé, žluté Karchery už nejsou co bývaly. Už je to jen obyčejná hobby řada, kde jako první věc v manuálu Vám sdělí, že ho nemáte používat profesionálně. Tak už to mne zklamalo. Celkově i provedení plastů a všeho kolem už není tak bytelné, jako u našeho dědečka vysavače.

Celkové fungování je na první test naprosto super. Voda spolu s chemií prolévá látku a 1400W silný vysavač to ihned tahá zpět. Výsledek je docela suché a čisté křeslo a naprosto špinavá voda ve vysavači. Po prvním cyklu se má celé křeslo projet tepovačem znovu, ale jen vodou. A výsledek je opět naprosto černá voda v kýblu.

To stejné je s kobercem. Jenže, tady je pak to, proč mne naštval. Přes jedno místo v koberci můžete přejet i 10x a stále taháte černou vodu. V praxi to pak znamená, že musíte postupovat strašně pomalu a vše opakovat spoustu krát. A stále taháte další a dlaší bordel.

Tady bych tak trochu čekal, že po prvním namočení a maximálně dvou dalších průchodech už budu mít čistou věc. Jenže, nemám. Ani u dětského koberce, který je uprostřed obyváku a kde se zas tak hrozné věci nedějí.

Další mínus konkrétně tohodle tepovače je, že mu ubrali na základně a vyhnali ho do výšky a k tomu vstupní hadici nedali do boku, ale šikmo nahoru: Takže když poloprázdný tepovač zkusíte zatáhnout za hadici, občas se stane, že ho položíte na bok. A to je problém, protože voda se nemá dostat do motoru, který je nahoře. Zlatá T502, je stabilní, mohutná a člověk ji může tahat jak chce.

Asi bych našel ještě pár dalších mínusů, ale to už jsou spíš drobnosti. Stále není navíjecí kabel, už nelze dát příslušenství dovnitř vysavače, vcelku malá 4l nádoba, … Ale s tím se už dá žít.

Nakonec jsme ale společnými silami sedačky i koberce vyčistili a I. říkala, že je to super. Takže ho ve finále rádi máme. Ale, není to už takové to wow, jako kdysi. Asi bychom museli koupit ten šedý průmyslový, aby to bylo jako dřív. Ale ten už byl za 15.000kč a to je na to naše šmrdlání trochu moc.

Po vyčištění už následovalo jen několik kol pokusů jak umístit nové sedačky, stávající stůl, domeček, pískoviště a dva grily. Jako nevím, někdo mi říkal, že je ta terasa zbytečně veliká. Ale já mám pocit, že už teď je tu nějak málo místa.

A pak už jen testování sedaček, jestli je vše, jak má 🙂

 

Viva la Pergola

Viva la Pergola

V pátek se uskutečnila dlouho očekávaná a plánovaná akce montáže pergoly. Je to skoro rok (a vlastně možná ještě o něco víc), co jsme začali pergonul více plánovat a shánět. Po prvotním kolečku průzkumu pergol jsme zijstili, že to nebude žádná levná sranda.

Naším požadavkem bylo, aby měla pergola otevírací střechu. Je to z toho důvodu, že jsme kdysi naplánovali terasu ne až tak malou a zabednit to celé pevnou střechou, bude to tu vypadat jak v kobce.

Pokud ještě nemáte terasu a plánujete pergolu, doporučuju si dobře rozmyslet, co kde budete chtít a rovnou zkusit poptat pergolu. My to tenkrát udělali od oka “třeba tady terasa, třeba tady pergola” a po pár letech jsme se nestačili divit, když nám začli chodit cenové nabídky :).

Původně jsme chtěli bioklimatickou pergolu s otočnýma lamelama. No, tak z toho hodně rychle sešlo. Terasa nám vychází na 8x6m, což taková bioklimatická pergola vůbec neumí. Takže by musely být dvě vedle sebe, kde každá z nich by stála něco mezi 300-450k, takže dohromady naprosto nesmyslný ranec peněz.

Chvíli jsme řešili i různé látky, markýzy a další blbiny, jenže to zas nezvládne ani vítr, ani déšť. Je to vlastně k prdu.

U nás fouká opravdu dost, takže jsme potřebovali něco bytelnějšího. Nakonec jsme narazili na zatahovací pergoly, kdy střecha je tvořena trojvrstvou pogumovanou látkou. Jenže, i tady záleží hodně výrobce od výrobce, co u takové plachty garantují a jak ji dovolují použít.

Přes různé SunSystemy a další dodavatele jsme se nakonec díky jednomu členovi z fóra dostali k pekneterasy.sk. Pergoly jsou vyráběné v Turecku, plachty jsou pak Francouzské. Pergola je testována do větru o rychlosti 120km/h, kdy pak jsou už problémem spíš poletující stromy a auta, než plachta samotná :).

Údajně by měla pergola udržet až 60kg/m2, takže i menší sněhová vrstva by neměla být problém. Bohužel, u pergoly našeho rozměru je to dost do rizika, protože v případě většího množství sněhu by byl dost problém sníh ze střechy dostat. Takže to raději nebudeme pokoušet a před sněhovou vánicí pergolu smotáme.

No, ale zpět k montáži pergoly. Termín dodávky vyšel úplně přesně tak, jak jsme se domluvili při zaplacení zálohy.

Měl to být konec července, začátek srpna. Pergolu dovezl kamion 31.7. ve středu a v pátek 2.8. dorazila parta na montáž.

A tady musí ihned přijít další pochvala. Snad za celou stavbu se mi nestalo, že by montáž probíhala takhle bezproblémově, vzniklé komplikace se řešili bez stresu a halekání typu “ježiš, zase problém..” a kde během celé montáže snad nepadlo jediné sprosté slovo. Prostě, profesionální a pohodová montáž.

Montáž byla trochu atypická v tom, že se na ní podílel majitel a jeden jeho kolega ze slovenska a pak tři montážníci z české firmy, kteří se na montáži pod dohledem Slovenského partnera zaškolovali. Ale na celkový průběh to nemělo žádný vliv.

Po příjezdu slovenské party začalo vybalování nářadí. Taková sbírka Hilti nářadí se podle mne nevidí ani na Hilti prezentacích :). Půl zahrady jsem měl zaskládaných mraky červených kufrů. K tomu si dovezli i dva liftery na zvedání dílů pergoly, takže celá montáž byla opravdu profesionální jízda.

Další z věcí, co fakt musím vyzvednout, je přístup k vzniklému problému po rozbalení dílů. Pergola měla bohužel v horních “trámech” navrtané špatně díry (jelikož se dodává s dvěma velikostma nohou a my máme ty menší). Bohužel díry neseděly.

Řešení byla dvě. Buď měsíc počkat na zaslání nových hliníkových profilů, což jsme fakt nechtěli, nebo to převrtat a nějak opravit. Věřím, že každý jiný dodavatel by to vyřešil nějakým “rychle-rychle” řešním, zatímco v tomto případě se to vyřešilo vložením falešných šroubů, ručně nastříkaných do úplně stejné antracitové barvy a ještě zaizolované silikonem. Prostě, ťip-ťop řešení, díky kterému to momentálně na pergole nejde vlastně vůbec poznat.

A ve stejném duchu probíhala celá montáž. I když jsme neměli betonové patky v jedné rovině, nebyl to problém, podložilo se to a vyrovnalo. I když jsme neměli úplně rovnou fasádu, nebyl problém, našel se kompromis jak pergolu usadit. Když nestačila jedna závitová tyč na uchycení do domu, nebyl problém a v osm večer, i když už museli určitě chít jet domů, udělali raději druhé uchycení, aby byla pergola opravdu stabilní. Prostě, opravdu pecka.

Celá montáž pergoly, krom zmiňovaného převrtávání, pak proběhla bez větších problémů. Vše je krásně vymyšleno, takže se do sebe postupně díly nacvakaly a dotáhly.

 

Do země je pergola chycená na straně u domu skrz ocelové patky, závitové tyče a chemii, na straně druhé (kde neni motor ani taková zátěž) pak pomocí ocelových patek, do kterých jsou vloženy hliníkové sloupy a spojeno nýtama.

Když byla hotová konstrukce, pustil jsem se do elektriky. Jelikož sebou ale neměli specialistu na elektriku (což je právě ten, co mi i pergolu domluvil :), viď Rasťo), musel jsem ho suplovat a zapojovat elektriku sám :)).

Teda, ne  že by to vadilo, oni by to vlastně asi i zapojili, ale stejně jsem neměl co dělat a aspoň jsem jim pomohl a oni mohli dělat zatím něco dalšího.

Po zapojení jsme začli poprvé hýbat plachtou a chlapi ji postupně připnuli celou ke konstrukci (tohle všechno pak jde vidět na timelapsu, který je na konci článku).

Napoprvé to byla fakt impozantní podívaná. Z otevřeného prostoru s výhledem na nebe se stala místnost o velikosti většího obýváku, kdy to najednou působilo jak útulná rodinná restaurace :)). A stačilo dalších 68 sekund a je z toho zase open-space prostor s výhledem na hvězdy. Paráda!

Po dokončení plachty se uchytily zbývající nohy k patkám a finišovala se stříška nad návinem plachty. Ta je necelý metr od zdi nad plachtou, aby v zimě, kdy bude střecha shrnutá, byla plachta chráněná před povětrnostními podmínkami.

Stříška je vyrobená z jakéhosi plasto-hliníkového materiálu, což na první pohled vypadá jako fakt křehká záležitost, ale hned po prvním osahání je jasné, že je to zřejmě nesmrtelná potvora. Zlomit se to skoro nedá, prasknout vůbec. Údajně to používají i jako podložky pod nohy v případě, kdy potřebují doladit výšku nohou pergoly.

Tou dobou už bylo kolem osmé večer, takže v tu dobu už byli u nás na montáži více než 12 hodin. Zbyli tu už jen dva lidé, majitel a jeho kolega ze Slovenské firmy. Druhá firma se postupně rozutekla, ale naši slovenští bratia chtěli pergolu dodělat. Za což jsem byl opět rád, že už druhý den budeme moct vše testovat.

Kolem půl desáté pak bylo vše hotovo. Pergola sežízena, dojezdy plachty otestovány, stříška namontována a zasilikonována. A to přišla poslední věc, co mne fakt překvapila. I když byla tma a p. Kaplan spolu s kolegou toho museli mít plné zuby, pustili se do úklidu. Celou terasu ještě vysáli vysavačem od všech železných hoblin a jiného bordelu z montáže.  Opravdu, klobou dolů.

A ačokli jsme to ráno za světla luxovali ještě jednou, byly to už jen drobnosti. Prostě, opravdu realizace jak má být. Škoda, že budu čekat pravděpodobně další celý život, než potkám nějakou další takovou firmu :).

Co se týká materiálu pergoly, i tady je to mnohem lepší, než co jsme viděli u ostatních. Jiná cenová nabídka začínala tuším na cca 180.000-200.000Kč, zatímco tato stála 250.000Kč. Opravdu jsme tenkrát hodně zvažovali, jestli nejít raději do té levnější, jestli to má smysl.

A jsem fakt rád, že jsme šli do této. Nohy pergoly jsou mohutné. Jak rozměrem, tak šířkou použitého hliníku. Stejně tak plachta je o dost pevnější, navíc po srolování tam nevisí obrovské “sloní uši”, ale jen malé záhyby. To díky tomu, že je použito o dost více vodících “pacek”, které plachtu v kolejnicích drží. Další kapitolou je uchycení k domu.

Většina dodavatelů není připravena na pasivní domy. Pergoly kotví do zdi bez použití opěrného systému u domu . Občas někdo umí kotvit do pasivu díky různým systémovým prvkům skrz polystyren, ale z toho co jsem viděl, tak já bych na to fakt u této pergoly nespoléhal.

Já jsem chtěl, aby byla pergola samostatně stojící a byla jen zavětrovaná do domu. Pár dodavatelů (ač dost prskalo) bylo schopné vymyslet nějaké “samo-domo” řešení s nějakou konstrukcí, na kterou by se to pak “nějak” přichytlo. Zatímco v tomto případě dorazila celá konstrukce od jednoho dodavatele.

Zatímco pergola je hliníková, zadní nosný rám je železný a má tak mnohem větší nosnost. Ale na pohled byste to nepoznali. Stejná barva, stejný profil, stejné uchycení. Jen jiný materiál. Takže opět plusové body :).

No, a teď nezbývá než pergolu testovat. Včera přes den pršelo, tak jsme testovali sezení venku v dešti. Paráda :).

Musím ještě doladit vsaky pro odvod vody z pergoly (pravděpodobně nějaká díra s kamínky bude stačit), dodělat dlažbu kolem nohou či kolem dosypat hlínu kolem těch, co jsou mimo pergolu, ale to jsou drobnosti.

 

A ještě nás čeká výběr a nákup nějakého pohodlného nábytku na sezení. Máme zatím pár adeptů, ale uvidíme jak to nakonec dopadne. Favoritem je zatím nábytek, který jsme měli loni v Chorvatsku v pronajaté vile. Tam víme do čeho jdeme, byl pohodlný a není zas tak drahý. Ale, uvidíme. Pokud by měl někdo nějaký tip, budeme za něj rádi, napište nám prosím do komentu 🙂

Štěrkobraní

Štěrkobraní

Na dnešek byl domluvený štěrk, konkrétně odval 0-32, který vychází cenově luxusně (105 kč/tuna) a pro zpevnění povrchu se zatím vždy osvedčil. Díky tomu, že je to kombinace kamenů a kamínku od velikosti prachu po velikost 3cm, tak se z něj po udusání stává takový skorobeton.

2016-06-23 07.57.32

Ráno na osmou dorazila tatra šestikolka a dovezla necelých 12.5tuny odvalu. S řidičem byla hodně rozumná domluva, takže přijel, jak jsem potřeboval, složil to, kde jsem potřeboval a ještě jsme si vyměnili čísla na příště, kdy budu brát za lepší cenu odval přímo přes něj. Ideální 😉

2016-06-23 08.02.42

Na devátou pak dorazil můj oblíbený brigádník, který sice neumí řešit žádnou situaci, ale když se mu přesně krok za krokem řekne co má dělat, dělá to dobře a bez zbytečných přestávek ;-).

2016-06-23 14.35.21

V praxi to znamenalo, že jsem mu na zem nakreslil čáru a body, kam má postupně vozit kolečka z odvalem a on se pustil do díla. Původně jsem myslel, že bude hromádky i rozhrnovat a cestu upravovat, ale to bylo už moc složité, takže jsme zůstali u osvědčeného “on vozit” a já pak už rozhrnoval a hutnil dle potřeby.

2016-06-23 14.34.31

Když byla hotová cesta z parkoviště do domu, pustili jsme se do cesty mezi pracovnou a stavební boudou, kam bylo v případě deště taky peklo se dostat. Takže zase rýčem vyznačit čáru a body vykládky a stavba mohla začít.

2016-06-23 14.34.53

A když byla i cesta, pustili jsme se do terasy. Tam nejprve dostal za úkol trochu srovnat terén a pak vozit kolečka. Tady ho to dost zničilo, protože tou dobou bylo sluníčko asi nejvíc vypečené, takže kolem třetí hodiny odpadl s tím, že pokračování zítra.

2016-06-23 14.35.36

Popravdě, vůbec se mu nedivím. Zvladl za cca 5 hodin odvozit více než 6 tun, to je docela slušný výkon.

2016-06-23 09.32.55

Mezitím, co brigoš vozil, já jsem dělal generální úklid v domě. Byl tam už fakt neskutečný bordel a aby podlaha vysychala ještě rychleji, bylo potřeba ji zbavit veškerého prachu.

2016-06-23 09.33.03

Jako první jsem se pustil do třídění ustříhaných kabelů z rozvaděče. Většina se využije na všechny možné propojky v zásuvkách, světlech, jako síťové kabely mezi krabičkama a počítačem atd. Bohužel, v té příšerné hromadě byly i bužírky a zbytky, takže bylo potřeba vše probrat a roztřídit.

2016-06-23 10.40.30

Jako další pak následovalo mé oblíbené zametání domu. V životě jsem toho nezametl tolik, jako za poslední měsíc na stavbě a doufám, že jsem si to už vybral do konce života. Nesnáším zametání!

2016-06-23 15.07.44

Zameteno a uklizíno jsem měl kolem páté večer. Zítra mne ještě čeká vysátí celého domu, aby mohly podlahy co nejlépe dýchat. Během mého úklidu se pak na stavbě ještě vystřídali dva řemeslníci. A to vodák a dlaždičkář.

2016-06-23 14.35.10

Vodák dodělal komplet všechny rozvody, propojil už vodu ze šachty do domu a z domu pak vyvedl ven kohoutky před a za dům. Zároveň natlakoval všechny rozvody v domě, abychom viděli, kdyby náhodou někde něco 100% netěsnilo.

2016-06-23 15.09.31

Když bude vše ok, tak za týden zaizoluje všechny trubky, čímž bude voda připravena na zaklopení sádrokatronářema. Jako druhý dorazil dlaždičkář, který si sám připravuje i celé sprchové kouty, aby bylo vše ťip-ťop.

2016-06-23 17.41.54

I to se zadařilo, ve sprcháčích máme vylitý beton se správným sklonem a tak teď budeme čekat na finální vyschnutí celého domu. Mezitím mají ještě dorazit rekuperáři už dokončit celé dílo a sádrokartonáři dozaklopit zbytek stropů. Za cca 14 dnů pak začne dalždičkář pokládat dlažby.