Browsed by
Tag: netio

Venkovní rozvaděč, díl druhý

Venkovní rozvaděč, díl druhý

Práce na venkovním rozvaděči pokročily a je zas čas vše sepsat. Minule jsem skončil u rozvaděče s přivedenými kabely, takže logickým dalším krokem bylo jeho vybavení. Rozkreslil jsem si finálně, co kde povede a jak se to bude ovládat a potvrdil si tak podezření, že rozvaděče budou potřeba dva. V jednom bude silnoproud a v druhém pak slaboproudé chytré zařízení.

Takže opět na otočku do Elkovu, dokoupit rozvaděč a pár dalších jističů a hurá na to. Nejprve jsem vyndal všechny kabely, přichytil druhý rozvaděč a opět udělal díru mezi rozvaděčem a lištou.

A pak přišlo na řadu první testovací osazení rozvaděče komponentami. Chvilku jsem si hrál s tím, jak rozložit jističe, Netio 4PZ a 24V zdroj a nakonec vyhrálo toto rozložení. Zleva na jističích vstup 3F a 1F a pak už jednotlivé okruhy (bazén, gril, závlaha, pergola, …). Určitě by stačily jen hlavní jističe, ale líbí se mi možnost si nepoužívané věci vypnout a nemuset shazovat vše.

Zajímavou částí pak bylo definitivní rozhodnutí, kudy a jak kabely v rozvaděči povedu, a první zkracování kabelů. Tady končila veškerá sranda, protože špatně promyšlený tah mohl způsobit lokální katastrofu a nutnost kabely nastavovat. V tomto je stoprocentně lepší mít v rozvaděči horní řadu wago svorek, kde se kabely ukončí a z nich pak už propojovat logiku rozvaděče samostatnými kabely. Na to ale v tomhle venkovním rozvaděči prostor nebyl (a větší jsem ho fakt dělat nechtěl), takže bylo potřeba jít na první dobrou.

První zádrhel pak byl, když jsem zjistil, že jsem si natáhl špatný kabel ke grilu (jen 1.5 průřez místo 2.5). A protože tam bude zapojený horkovzdušný fukar (1800w) a k tomu třeba rožeň a kdo ví co ještě, chtělo to předělat. Bohužel, druhý problém byl, že jsem už neměl v kuse 12m CYKY 3×2,5, zato jsem měl dva krát deset metrů. A protože byl víkend a opravdu jsem už nechtěl nikam jet ani čekat, rozhodl jsem se kabel spojit.

Vynesl jsem si ven původní pájku a pěkně kabel po kabelu pocínoval a spojil. Každý kabel jsem samostatně zaizoloval a pak ještě celý svazek. A to jak stahovacíma bužírkami tak pak elektrikářskou páskou a nakonec celé ještě stříbrnou izolepou. Blbé je, že je spoj uvnitř chráničky a špatně přístupný. Pokud by to do budoucna dělalo problémy, vyndám ho a nahradím kabelem v kuse.

Naštěstí to byl jediný zádrhel a zbytek propojení rozvaděče už proběhlo bez problému. Kabely jsem se snažil v rozvaděči tahat kulturně do pravých úhlů, ale občas to byl solidní opruz :). Myslím ale, že se to vcelku povedlo. Jak kabely, tak jističe jsem průbežně popisoval pomocí osvědčené popisovačky Brother, která už odvedla spoustu práce (sice na kabelech jedu systémem vlaječka a né trubička, ale toto mi naštěstí tak moc nevadí).

Co se týká propojení a automatizace rozvaděče, tak zatím je tam chytrým prvkem jen Netio 4PZ. To má dva výstupy 16A měřené a dva výstupy klasické. Na jednom měřeném výstupu mám bazénové čerpadlo, na druhé pak přehodím ještě zásuvku ke grilu. A to z toho důvodu, abych ji mohl zapínat/vypínat dle potřeby. Na dvou klasických výstupech je pak zapojený motor nahoru/dolů na stahování pergoly. Na jednom ze vstupů Netia pak bude tlačítko na rychlé spuštění bazénového čerpadla kvůli ručnímu zapínání čištění bazénu.

Druhý vstup pak zatím zůstane volný, ale ono se pro něj nějaké využití časem určitě najde. Samotný Netio pak budu ovládat skrz Modbus TCP přímo z Loxone, o tom sepíšu příště samostatný článek, a to včetně logiky, pomocí které v případě svitu slunce jednou za čas cykluju vodu v solárním kolektoru. Do rozvaděče časem přestěhuju ještě i ovládání ventilů závlahy, které momentálně jede na dvou samostatných ESP8266 modulech zavřených v krabici umístěné přímo v šachtě spolu s ventily (dost mne překvapuje, že to přežilo tři sezony včetně mrazu 🙂 ). A úplně výhledově pak možná i nějaké zahradní osvětlení, měření teploty bazénu atd.

Takhle vypadalo moje “pracoviště” před rozvaděčem. Strávil jsem u zapojování téměř celý den a fakt mě z toho bolelo úplně všechno :). Foto je těsně před úklidem, kdy pak už následovalo jen zakrytování rozvaděče a zasypání všech zbývajících výkopů.

 

Výzva pak byla ještě narvat všechny kabely a rezervní chráničky do lišty, ale i to se nakonec i s pomocí ohlého roxoru povedlo. Ten jeden kabel, co je ve chráničce, je dočasné napájení zdroje pro závlahu, které se pak komplet přesune do pravého rozvaděče.

A takto vypadá finální zakrytovaný rozvaděč (vpravo nahoře nelze zakrytovat kvůli většímu zdroji). Po kompletaci rozvaděče jsem ještě udělal dočasné zásuvky u čerpadla a grilu. Ty budou později uchyceny přímo na zídce, která kolem grilu vznikne.

A to je pro dnes zase vše. Příště dám ještě dohromady článek o ovládání Netia a jeho integraci v Loxone pro řízení pergoly a bazénu.

Jak ovládat Modbus TCP/IP z Loxone

Jak ovládat Modbus TCP/IP z Loxone

Dnešní článek je druhý ze série tří článků pro začátečníky o tom, jak propojit Loxone s externími systémy. Dnešní článek bude o komunikaci Modbus TCP/IP. Předchozí díl byl o REST API a příště bude ještě MQTT. Všechny tři způsoby využití budu ukazovat na chytrých zásuvkách Netio, které tyto protokoly podporují.

Modbus TCP/IP protokol je variace Modbus protokolu, který ke komunikaci používá klasický ethernet (TCP protokol) namísto klasického Modbusu RTU využívajícího RS485 nebo RS232. Z toho vyplývá, že ho pomocí Loxone lze ovládat bez nutnosti dokupovat Modbus extension.

 

Předtím, než se pustíme do samotného Loxone, začneme freeware aplikaci Modbus Master, kde si lze celou komunikaci vyzkoušet nanečisto, než přistoupíme k samotnému ovládání skrz Loxone.

Abychom mohli se zařízením skrz Modbus komunikovat, musíme znát adresy, na kterých zařízení čeká instrukce, případně, na kterých odesílá stavová data. Pro Netio chytré zásuvky je Modbus TCP/IP popsán v této dokumentaci.  Detailní návod, jak Modbus Master nastavit můžete najít také na stránkách Netia.

Pro sepnutí zásuvky číslo jedna potřebujeme tedy zapsat hodnotu 1 na adresu 101 do sekce 0x05 – Write Single Coil, pro vypnutí pak nastavíme hodnotu do stejné adresy.

Poté, co vyzkoušíme, že nám funguje komunikace mezi ModbusMasterem a samotným zařízením, je čas přejít do Loxon Configu. Toto otestování doporučují vždy před samotným nastavením do Loxone, protože se snadněji a rychleji dá vyzkoušet, že umíme správně se zařízením komunikovat.

Takto nějak vypadá cíl našeho dnešního snažení. Do sekce Netio tentokrát přibude tlačítko na zapnutí či vypnutí zásuvky skrz Modbus TCP/IP.

Začneme tím, že v Loxone Configu klikneme na sekci “Komunikace Miniserveru” a nahoře v menu klikneme na ikonku “Modbusserver”. Tím vytvoříme nový modbus server, který si pojmenujeme “Netio Modbus” a jako adresu mu nastavíme jeho IP adresu následovanou dvojtečkou a číslem portu (defaultně 502).

 

Do takto definovaného Modbus serveru nyní přidáme “Modbus zařízení”. A to kliknutím na ikonu “Senzory a aktory” a vybráním “Modbus zařízení”. Zařízení pojmenujeme třeba “NetioZásuvka”.

Do třetice pak do vloženého Modbus zařízení vložíme “Digitální aktor”. Digitální znamená, že nabývá hodnot jen 0 nebo jedna, zatímco analogový by nám dovolil nastavit libovolnou hodnotu do cílového zařízení.

Ve stromu vpravo (bod 1) vidíte, jak by mělo nakonfigurované Modbus zařízení vypadat. Máme NetioModbus server, do kterého je vložena NetioZasuvka zařízení, které má digitální aktor OnOff. Název tohoto aktoru můžeme nastavit opět libovolný a poté do IO adresy zadáme adresu, kterou jsme si dříve vyzkoušeli v aplikaci ModbusMaster a do Příkazu pak zadáme 0x05 – Write single coil.

Tím bychom měli mít Modbus komunikaci nastavenou a zbývá jen daný aktor vytáhnout do Loxon plánu, propojit s tlačítkem, uložit projekt do Loxone Miniserveru a vše vyzkoušet.

 

Jak vidíte, ani na ovládání přes Modbus TCP/IP není nic komplikovaného. Je vždy lepší si komunikaci vyzkoušet předem pomocí ModbusMasteru (nebo jiného SW klienta pro modbus) a až pak začít nastavovat do Loxone. Přeci jen má Loxone svá specifika a je dobré vědět, že zařízení i cílové porty fungují, jak očekáváme, a případný problém je tedy v nastavení v Loxone configu, než hledat naslepo zkoušet, proč to nejede a zda je problém v Loxone nebo ve špatné adrese 🙂

 

Jak ovládat REST Api (URL) z Loxone

Jak ovládat REST Api (URL) z Loxone

Dnešní článek je první ze série tří článků pro začátečníky o tom, jak propojit Loxone s externími systémy. Dnes to bude o komunikaci REST API (tzn volání URL adresy vzdáleného zařízení), příště nás pak čeká ovládání zařízení přes ModbusTCP a nakonec pak ovládání skrz MQTT (kde je nutné využít externí NodeRED na převod požadavku do MQTT formátu). Všechny tři způsoby využití budu ukazovat na chytrých zásuvkách Netio, které tyto protokoly podporují.

Pro ty, co neví, co je REST protokol, tak zjednodušeně řečeno je to volání nějaké URL adresy a zpracování takové odpovědi. Typ REST požadavku může být buď klasický GET (to je, jako když zadáte nějakou url adresu do prohlížeče), POST (což je, když se odesílá třeba formulář na webové stránce), nebo pak již konkrétnější příkazy PUT/DELETE/PATCH, které se používají při úpravách dat skrz REST protokol.

Pro naše potřeby nám bude nyní stačit GET, jelikož Netio podporuje nastavování napřímo skrz REST URL ve formátu http://IP_ADRESA/netio.cgi?pass=heslo&output1=3&delay1=2000.  Pokud bychom ale například chtěli nastavovat stav nikoli přes URL, ale přes JSON či XML, využili bychom příkazu POST, pomocí kterého bychom na adresu http://IP_ADRESA/netio.json posílali JSON soubor s instrukcí pro zapnutí. Jelikož se ale v Loxonu s JSON či XML nepracuje úplně nejlépe (rozuměj téměř nijak), zůstaneme raději u mnohem snazšího URL.

Takto nějak vypadá cíl našeho dnešního snažení. Krom samotného vypínače na zapnutí a vypnutí chytré zásuvky uděláme ještě tlačítko, které na 2 sekundy zásuvku zapne a poté zase vypne.

Jako první v Loxone Configu přidáme “Virtuální výstup”, který si pojmenujeme třeba NetioREST a zadáme mu Adresu http://192.168.1.98  (pozor, adresa nesmí končit lomítkem).

Dále pak přidáme “Příkaz virtuálního výstupu” do vytvořeního virtuálního výstupu. Ten si pojmenujeme třeba OnOff a vyplníme instrukci při zapnutí a vypnutí (pozor, musí začínat lomítkem).  Příkaz k zapnutí/vypnutí má formát/netio.cgi?pass=Heslo&output_CISLO_VYSTUPU=STAV_VYSTUPU (podrobná dokumentace zde).

Krom samotného on/off pak přidáme ještě druhý příkaz na zapnutí zásuvky jen na 2 sekundy. To se dělá tak, že jako stav výstupu nastavíme hodnotu 3 a přidáme parametr “delay”. Přidáme tedy další “virtuální příkaz”, pojmenujeme ho třeba “Pulse” a jako instrukci pro zapnutí dáme /netio.cgi?pass=heslo&output1=3&delay1=2000. V tomto případě nebudeme dávat instrukci pro vypnutí, jelikož o vypnutí se postará zásuvka sama.

Takto vytvořené virtuální příkazy si pak nataháme do samotného Loxone plánu, kde je propojíme s tlačítkem a vypínačem. V případě On/off necháme tlačítko v režimu “vypínač”, zatímco v případě pulzního sepnutí nastavíme režim “tlačítko”.

A takto pak vypadá samotné zapínání/vypínání přes vypínač či tlačítko.

Jak vidíte, ovládání přes REST API není nic komplikovaného. Co bohužel v případě Loxone trochu komplikované je, je správně zadat ovládací URL. Více o tom, co všechno se může pokazit a jak takové chyby odladit jsem psal v dřívějším článku “Loxone virtuální vystupy a jejich debugging”.

 

Chytré zásuvky pro chytrý dům

Chytré zásuvky pro chytrý dům

Tak dneska mám opravdu radost. Od firmy Netio jsem dostal k odzkoušení a zrecenzování jejich chytré zásuvky a kabely.

Proč jsem z nich tak nadšený je, že podporují spoustu protokolů, které máme rádi :). To znamená nejen Modbus/TCP, ale i MQTT, REST Api, XML/JSON API a mnoho dalšího :).

K recenzím jsem dostal tři různé varianty jejich chytrých kabelů, které krom dálkového spínaní/vypínaní umí měřit i aktuální proud, napětí i spotřebu. Krom toho pak i další ukazatele, jako je Grid Frequency a True Power Factor, na které jsem fakt zvědavý 🙂

Krom chytrých kabelů jsem pak dostal “chytrou rozdvojku“, která umí to stejné co výše uvedené ale pro více socketů najednou. A poslední produkt je pak chytrý “Power distribution Unit” do serveroven či racků.

 

Samotné zpracování je na první pohled opravdu moc pěkné. Robustní zástrčky, mohutné pogumované kabely a hliníková konstrukce.

 

A ačkoli to díky vyšší ceně není úplně vhodné na spínání a monitorování drobností v domácnosti, na vysokoodběrové zařízení je to naprosto ideální. Například chytrý prodlužovací kabel zvládne oběr až 3.6KW.

Což je něco, co bych opravdu uvítal v době, kdy jsem měl v domě několik těžebních rigů. Tenkrát jsem potřeboval měřit u každého spotřebu a mít nad nimi i dálkový dohled s možností je v případě nějakého problému nadálku vypnout. Stejně tak chytrá napájecí jednotka je super k serveru, kde ji budu i testovat.

No zkrátka, spoustu hraček na testování přes vánoce. Těšte se na recenzi i s postupem napojení na Loxone či NodeRED :).