Vodnický blog

Tak máme za sebou zase nabitý den. Spoustu změn, nějaké ty problémy, něco vyřešeno, něco odsunuto :-).

Dneska dorazili chlapi s druhou částí kuchyně (ostrůvkem) a koupelnovým nábytkem. Hned po příjezdu se pustili do kuchyně.

Jako první instalovali zabudovanou ledničku. A hned první problém. Podle schémat výrobce to vypadalo na jeden typ uchycení dveří, ale přitom to byl nějaký jiný (jedno je, že dveře drží na skříni a druhé že drží na lednici). Naštěstí si s tím poradili a akorát máme nahoře ve skřínce jednu záslepku navíc.

Pak se pustili do ostrůvku. Všechno pěkně odsejpalo až do chvíle, kdy přišla I. zvaná H. a spustila své oblíbené “je to moc pěkně, ale…”. A tentokrát “ale” padlo na varnou desku, která měla být zasoustružená do masivní desky, a ona místo toho na desce jen ležela.

Prý to není až takový problém, při příští návštěve to přímo na míste zapustí do desky. Na dotaz, proč to neudělají rovnou dneska byla odpověď, že toho už tak mají až nad hlavu. A opravdu měli, končili v sedm večer a to přijeli něco po osmé ráno.

Zbytek ostrůvku prošel důslednou kontrolou a tak byla kuchyň uzavřena. Teda téměř uzavřena. Ještě I./H. našla jeden škrábanec na úchytce jednoho šuplíku a na jedněch dvířkách byla úchytka vertikálně místo horizontálně. Ale to našla I. už minule a dneska si to chlapi jen odvezli na předělání.

Po kuchyni se pustili do koupelen. Už ráno ve dveřích, když truhláři dorazili, je náš obkladač varoval, že vrtání do naši dlažby není žádná pr*el. To jim rovnou z kraje dost zlepšilo náladu, ale když na koupelny přišlo, aspoň věděli, co je čeká.

Ačkoli byli vybaveni diamantovými vrtáky, naše dlažba jim sežrala úplně všechny a poslední díru vrtali nějakou nouzovkou. Naštěstí se všechny díry povedly a žádná dlažba nepraskla. Toho se náš obkladač dost děsil a na vrtání se radši ani nekoukal ;-).

Pak už chlapi jen zavěsili skřínky na zeď a přichytili stojící skřínky na zemi, všechno vyleštili a zametli a předali nám. Výsledek je opravdu pěkný, takže to člověku alespoň trochu vynahradí všechny ty platby, co za ten nábytek dal.

Abych nezapoměl, ještě nám vlastně stolaři dovezli náš jídelní stůl. Je celý z masivu, je fakt pěkný a je to takový sdílený originál :-). Kdysi ho stolařství vyrobilo pro jednu restauraci ve Velkých Bílovicích, tam ho okoukala naše designerka a nechala si ho dát domu. A pak když si vodí klienty domu, všichni jsou ze stolu nadšeni a nechávají si ho dělat také :-).

No a abych se na stavbě dneska nenudil ani já, pustil jsem se do opravy svodu okapů kolem domu do retenční nádrže. Problémy tam byly hned dva. Jednak jsem na konci domu vyjel s KG trubkou příliš vysoko, takže se na ni uz nevešel gajgr (takové to udělátko, do kterého je svedený okap do země a zachytává větší nečistoty) a jednak v jednom míste bylo potřeba udělat odbočku na jiný gajgr ze střechy.

Inu vzal jsem rýč a lopatu a pustil se do díla. Naštěstí byla zem ještě pořád docela nakypřená po předchozím zásahu brigádníka, který to také odkopával kvůli nopce, a naštestí nestihla zatvrdnout ani půda ve větší hloubce po navážce hlíny.

Udělal jsem si servisní koridor kolem KG trubek, pěkně to začistil a za asistence našeho dalždičkáře jsem předělal svody do požadované podoby (on fakt rozumí a umí všechno, navíc si občas chce od kachlí odpočinout, tak mi chodí vypomáhat).

A do poslednice všeho nového, když byly i svody hotové, povolal jsem dva místní brigádníky a udělali jsme velký úklid kolem domu. Ačkoli několik posledních dnů intenzivně odvážím bordel, pořád to kolem domu vypadalo dost nechutně. Všude kousky polystyrenů, zatvrdlé pěny, zbytky lepidla atd.

A tak jsme se do toho dneska pustili opravdu z ostra. Nejprve ráno jen já, pak se přidala I. a nakonec jsme povolali i ty dva místní. Postupně jsme shrabali, zametli a vybrali bordel, kde to jen šlo, spálili všechno, co bylo ekologické spálit, a co nešlo, jsme narvali na vozejk a odvezli. Takže hurá, už to u nás zase vypadá jak u lidí.