Browsed by
Tag: kolaudace

MÁME ZKOLAUDOVÁNO

MÁME ZKOLAUDOVÁNO

Je to neuvěřitelné. Nakonec se to opravdu povedlo.

Raději jsme zde na blogu ani nepsali, jaké martyrium jsme museli během vyřizování kolaudace absolvovat. Od ohlášení záměru o užívání stavby (jelikož máme stavbu na ohlášku) po papír s tučným slovem “SOUHLAS” to trvalo 53 dnů, ačkoli zákon říká dnů 30.

Protože jsme věděli, že to bude komplikovanější, nenechali jsme nic náhodě. Nechali jsme vše zaměřit, nechali jsme vystavit protokol o zaměření stavby před prvním kopnutím, nechali jsme provést všechny revize, vytiskli všechny technické listy, dodali všechny prohlášení o shodě. Dokonce jsme v projektech upravili každý cm upraveného nebo posunutého okna či dveří, předělali jsme pohledy domu, předělali jsme situačku aby byl zakreslen zemní registr. A stejně to bylo málo.

A ačkoli dle zákona máte v případě nečinnosti stavebního úřadu po 30ti dnech hotovo, tak pokud stavební úřad zároveň přiděluje i čísla popisné, máte velké kulové.

A tak se snažíte v dobrém ohradit, jenže Vám je to k prdu, protože na SÚ si to řeší po svém. A tak zkusíte pomoc hledat na kraji, jenže tam na Váš SÚ dohlíží nekompetentní paní, co se bojí promluvit nahlas, natož se ohradit proti nesprávnému jednání úřadu.

A tak přistoupíte na hru úřadu (protože na oficiální stížnosti nemáte čas), ale aspoň jste ukázali, že si nenecháte vše líbit. Tím se Vám povede zkrátít termín jejich vynucené návštěvy z  “asi za dva měsíce” na “za dva týdny”.

A tak jsme se za 44 dnů návštěvy dočkali. A naštěstí dorazila jen jedna pracovnice místo dvou, jelikož ta nejhlavnější byla nemocná. A ta, co dorazila, byla opravdu milá. Poradila s vyplněním tam, kde jsme měli něco špatně, prošla dům, vše zkontrolovala, sepsala zprávu a ještě se s námi přátelsky pobavila.

Zkrátka opravdu milá návštěva. Přesně tak, jak bych očekával, že to bude fungovat. Aby v případě, kdy člověk splní vše, co zákon ukládá, od první cihly po výšku zavěšení hasicího přístroje, se nemusel bát toho, že stejně nezkolauduje, protože se někdo špatně vyspal.

A tak jsme čekali, jestli sepsaná zpráva bude stačit na to, abysme nakonec opravdu souhlas s užíváním dostali. Uběhl týden a tak jsme dnes na úřad opět volali. K naší radosti nám bylo sděleno, že se máme zastavit si “TO” vyzvednout.

Nejdřím jsme byli nadšení, pak jsme přemýšleli, jestli “TO” není třeba nějaká výtka. Ale co, vydali jsme se tam. Na úřadě jsme zjistili, že hlavní osoba úřadu je stále ještě nemocná, a tak celé papírování dělaly její kolegyně. A protože už předtím byla návštěva v pořádku, i na papíře stál SOUHLAS.

Má to jen jednu drobnou vadu na kráse. Naše číslo popisné je stále jen údaj na papíře, protože do RUIANu, kam je nutné číslo zadat, může přistupovat zase jen ta nejvyšší.

A tak budeme ještě chvíli čekat. Na druhou stranu, máme v ruce papír s razítkem. A ten by měl být snad už opravdu právoplatný. A tak jsme ho rovnou odnesli i na katastr, kde nám dům zapíšou. A pokud katastr číslo v Ruianu nenajde, bude urgovat SÚ, aby číslo do Ruianu zavedlo.

A jak dlouho nám to celé trvalo?

Co nás ještě čeká?

Bohužel je toho ještě spousta ;-). Jen co se změny zapíší do katastru, budeme žádat o vyplacení zelené úsporám. Další krok pak bude na jaře dodělat okolí domu, dlažbu, plot, terénní úpravy. Až bude to, tak pozveme odhadce, aby potvrdil, že jsme splnili 100% věcí z rozpočtu pro banku a uzavřeme i naší hypotéku.

A pak už jen tisíce dodělávek, dovolená v Bulharsku, svatba, druhé dítě, další dovolená v Bulharsku, ….. a pak už jen samá pozitiva a sociální jistoty 🙂

Tak jsme tu

Tak jsme tu

Tak se naše stavba, později barák, dneska stala naším domovem. Zajímavá změna. Ačkoli jsem tu trávil hromadu času (konkrétně jeden rok, jeden měsíc a 14dnů), najednou je to nějaké jiné, takové nové ;-).

2016-08-27 08.51.18

Dneska od rána jsme balili zbytek všech našich věcí do krabic a poslední otočkou za pomoci našeho známého B. odvezli vše třema autama na barák. A tak zůstal byt i kancl prázdý, jediné co zbývalo, byl nábytek.

2016-08-27 08.51.58

Původně byl plán, že i ty za pomoci našich známých odvezem. Když jsem ale viděl, kolik toho je, raději jsem zkusil sehnat stěhováky. Po pár telefonátech jsem našel firmu, co měla čas i v sobotu a že se to zvládne.

Kolem jedenácté volali, že ve dvanáct mohou dorazit a můžeme se do toho pustit. Ok. Byli jsme připraveni.

2016-08-27 12.35.31

Ve dvanáct dorazili. Čtyři chlapi a jedno obrovské nákladní auto (objem 43m3, což bylo největší, co jsem kde našel). Chvilku jsem přemýšlel, jestli jsem to trochu nepřestřelil, ale nakonec to vyšlo tak tak.

2016-08-27 13.29.12

Stěhováci byli docela šikovní a už po pár skříních jsem byl opravdu rád, že jsem je pozval. Když jsem viděl, jak z nich ze všech lilo a to to pro ně je denním chlebem (a většina z nich pak ještě dost intenzivne posiluje), tak sem věděl, že to bylo správné rozhodnutí.

2016-08-27 13.58.58

Po dvou hodinách bylo vymalováno. Nábytek z kanclu i bytu v jednom autě narvaném k prasknutí. Pak už jsme se vydali hodně opatrným tempem směr barák.

2016-08-27 14.27.38

Na baráku pak následoval reverzní postup vykládání auta, kdy jsme stěhováky navigovali co kam má přijít. Celé vyskladnění se nakonec obešlo téměř bez problému, až na jednu dírku ve zdi a jedny ťuknutá futra.

Když jsem viděl, jak s tím vším bojovali, tak si myslím, že je to ještě hodně dobrý výsledek. Tu dírku ve zdi vem čert, ta půjde spravit lehko, ty futra jsou horší, ale je to v horní části a velikost tak 2mm, takže se to voskem nebo něčím taky zapraví.

2016-08-27 19.32.35

Po vystěhování přišlo na řadu zúčtování. Měl jsem cenu zjištěnou z jiných firem, ale ty neměly čas a tihle na stránkách cenu neměli. Nějak jsem se  v tom shonu už nestihl zeptat a tak jsem je prostě vzal. Měli čas, měli velké auto. Byl jsem nadšen.

No když to spočítali, trochu mne to zaskočilo, ale né zas tak moc. Ostatní firmy většinou účtují 150kč/hodina/chlap a cca 200kč/hod/auto. Takže by to za ty čtyři hodiny mělo vyjít na cca 2400+800=3200. No, stálo to 7500kč. Ale je otázka, jestli ti levnější pak zase nedělají schválně pomaleji.

Protože tihle opravdu valili. Za celou dobu měli jen 2x kuřpauzu a jinak nosili a nosili a nosili. Ačkoli to bylo dražší, za ty prachy to stálo. Dělat to sám s pár známýma, tak to děláme celý týden a ještě měsíc se z toho léčíme. A místo 2 oděrků by jich na baráku i nábytku byla stovka. Takže ve finále spokojenost.

2016-08-27 20.59.45

Po vystěhování jsme pak už jen vyskládali věci z aut, sedli si na naši sedačku a seděli. Nic jsme nedělali. Jen jsme koukali. Zvláštní pocit. Na místě, kde před rokem a půl byla ještě tráva, před rokem betonova deska a před půl rokem hrubá, do které stále pršelo, najednou stojí naše pohovka a my na ní sedíme. A tak jsme si k tomu slavnostně otevřeli prémiový rum, který jsme schovávali na nějakou zvláštní příležitost.

Tím nám začíná další část našeho dobrodružství. Musíme dát dohromady všechny skříně a začít likvidovat všechny ty všudepřítomné krabice. Až se vyhrabeme z krabic, pustíme se do dodělání vypínačů, nočních světel a miliónu dalších drobností. Zároveň ještě rozjíždíme byrokratické kolečko zvané kolaudace. Máme už několik revizí rozjetých a něco začneme domlouvat v pondělí.