Vodnický blog

Dneska bude článek o novém křesle. A asi jako vždy, ani tentokrát to nemohlo být jednoduché.

Začali jsme vcelku klasicky a obešli několik firem, co se křesly zabývá. Od obyčejných trestních lavic, po různé zdravotní všemožných i nemožných tvarů.

První poznatek byl, že asi stejně jako vše ostatní, i křesla zdražila za hranici dobrého vkusu. To, co dříve stálo 5-8 tisíc je najednou za 15-20 tisíc. Nevím, ale mám pocit, že se to děje všude a je jedno, jestli jsou to kancelářská křesla, nebo matrace na postel, které jsme teď rovněž řešili.

Výrobci se nebojí říkat si za stejnou věc víc a víc, ačkoli tomu kvalita ani použité materiály neodpovídají. Konkrétně u těch matrací jsme se shodou náhod dostali až k výrobcům, kteří zakázkově umí nařezat jakoukoli PUR pěnu včetně různých spojů, vše slepit a dodat od jednoho kusu za necelé 3000kč, k tomu se dá sehnat obal na matraci za 1500kč. A firma pak úplně to stejné prodává za 15.000kč a víc.

Ale zpátky ke křeslům. Náhodou jsme narazili i na jeden obchod v IBC centru v Brně, kde mají rovněž kancelářská křesla. Když jsem řekl svou představu o 10.000-15.000kč, ukázal nám pán vcelku nezajímavá křesla, která nijak nevybočovala z toho, co jsme viděli všude jinde. Subtilní konstrukce, rozviklaná, nekvalitní polster.

Zahlédl jsem v prodejně ale i jiná křesla, moc pěkně vypadající. Po prvotním vyzkoušení jsem byl opravdu nadšen. Mohutné, bytelné, pevné křeslo.

Konkrétně křeslo od firmy KAB, model K4 premium. Firma původně vyráběla sedačky do aut, traktorů či kamionů a začali je dělat i jako křesla do nonstop provozů. Až sem to vypadalo super. Dokud jsme se nedozvěděli cenu, cca 32.000kč bez DPH.

No, poptal jsem se na slevu a mám pocit, že jsme to srazili na 30.000 s DPH s tím, že je to best-offer, níž nelze a to ještě když si vezmu vystavené křeslo se zlobící pumpičkou, kterou se dofukuje podpora zad.

Doma jsem začal hledat, jestli tyto křesla nedodává i někdo další. Bohužel, pro CZ není žádný jiný dodavatel, který by křeslo měl. Zato v Anglii, tam je dodavatelů spousty a navíc, za dost rozdílné ceny. Konkrétně za necelých 20.000Kč (bez dph). Dost rozdíl.

A jelikož mi křeslo při krátkém testování sedlo, rozhodl jsem se, že ho prostě chci. Křeslo váží 40kg, má štelovatelné zvlášť záda, zvlášt podsedák, lze s podsedákem hýbat dopředu-dozadu, výškově nastavitelné podpěrky pod ruce, podpěrka pod hlavu, kapsička na mobil ! a už zmiňovanou pumpičkou, kterou lze ladit bederní podporu.

A tak jsem začal zjišťovat, jestli by to nějak nešlo :). Nakonec mi z toho vypadly dvě firmy, které byly křesla ochotné poslat. Za poslání chtěli cca 4000kč. Takže jsem se domluvil ještě s kamarádem, a vzali křesla rovnou dvě, abychom poštovné trochu rozložili.

Až sem to bylo vcelku bez stresu, to zajímavé začlo při platbě. Trochu jsem si obě firmy ověřoval a i když vypadaly důvěryhodně, celá komunikace byla pro nás v ČR trochu netypická. Krátké odpovědi psané kapitálkou, patička a hlavička emailu barevná jak omalovánky.

Údajně to tak proste v anglii mají :), navíc, obě firmy jsou velké kolosy, které zřejmě dodávají pro Anglický automotive (jedni kamióny, druzí traktory), takže mohu být fakt rád, že se se mnou vlastně baví.

 

No nic, peníze jsem v pondělí zaplatil s příslibem, že ve středu se budou křesla na paletách odesílat.  Supr. Jenže, středa pryč, čtvrtek pryč a nic. Jediné, čím jsem se uklidňoval, že kdyby to byl podvod, tak se mne po zaplacení neptají, jaká chci kolečka :).

Nakonec dorazil v pátek email, že paleta je už předaná dopravci, ale že zatím nemají trakovací číslo a že se ozve, až ho bude mít. No, trochu úleva, ale doma jsem si už postupně začal legraci, že to budou v lepším případě ty nejdražší cihly co jsem kdy kupoval :).

V pondělí opět nic, tak píšu zas v úterý, že teda jak to vypadá, že už je to týden a den. Na to jen strohá odpověd s trakovacím číslem, které ovšem k mému představení říkalo, že zásilka již byla doručena :))).

No tak to mne fakt nepotěšilo. A jelikož ta velká spediční firma v anglii neměla žádný email nebo chat, bylo potřeba pokecat si s Angličany. No, to zas bylo peklo.

Myslím, že se anglicky dokážu docela domluvit, ale ty jejich přízvuky, ty mě ničí. Přepojili si mě postupně 4x, každému jsem vysvětlil, co mě trápí, každý na mě jiným dialektem spustil cosi, čemu jsem rozuměl fakt jen stěží.

Z posledního z nich jsem pak postupně vytáhl, že zásilka byla předána již českému dopravci. Jenže, problém byl, zjistit komu. Teda, pro ně to problém nebyl, ale jejich výslovnost byla fakt problém pro mě. Začal mi diktovat nejdřív telefonní číslo, kde zvládl přidat nejen 0042 a k tomu ještě znova plus 42 a dalších 0224. Následované 726 a pak 222. a to bylo vše. Na mobil krátké, na pevnou to vypadalo dlouhé.

Tak říkám, ať mi řekne název firmy. No, tak to byla konečná. Česká firma s Německým názvem spelovaná Angličanem ze Skotska. Někde v tuhle chvíli přišla i I., že jako proč z toho dělám takový problém. No, tak jsme to dekódovali spolu. Postupně jsme 2x psali to co nám diktovali, a fakt jsme se netrefili.

Nakonec jsem pomocí Googlu dohledal firmu přes část telefonního čísla. Dodnes mi zní v uších jejich “trééé jůůů bééé” ačkoli firma se jmenovala “Gebrüder Weiss” :). Fakt nevím, jak přesně to hláskoval, ale ani takhle zpětně to v tom nevidím :).

No, měl jsem telefoní číslo, měl jsem název firmy, tak hurá volat. Konečně český hlas a domluva šla už rychle. Zásilka už byla téměř v Brně a druhý den ráno se měla doručovat. Takže jsme ještě dopilovali, jak a kde se bude paleta předávat, a bylo to.

Druhý den jsem opravdu převzal 80kg paletu s dvěma křesly a já si fakt oddechl. Křesla byla doma.

Ovšem, tím dobrodružství s křeslem nekončí. Ačkoli je křeslo opravdu úžasné, některé věci si člověk během dvou minut sezení prostě nezkusí. A tak dobrodružství pokračuje. Ale, o tom příště.