Browsed by
Tag: fve

Test propojeni FVE, Loxone a Acond

Test propojeni FVE, Loxone a Acond

Třetí den, třetí článek, třetí změna v plánu a další pokusy :).

Po včerejšku a hraní si s HomeAssistantem a NodeRed stále promýšlím, jak to celé ve finále uchopit. A čím víc o tom přemýšlím, tím víc se mi to zas celé vrací k Loxone, což má bohužel i některá negativa, jako to, že zjišťuju, kde/jak sehnat nejlevnější Miniserver V2 :).

Ale jedno po druhém, protože problém číslo jedna je….

Kam s přebytky

Tohle jsem fakt nečekal, že se mi s FVE stane, ale je neskutečně frustrující vidět, jak svítí, a není už tu elektrika kam cpát :). Včera první den parádně svítilo, baterky se dobily, I. vyprala a vysušila všechno prádlo, co šlo, a pak už to nebylo co s tím. Hrozný pocit. Jediné co člověk může, je pustit si přímotop venku v pergole, úplně jen tak, protože prostě může :).

A tak jsem začal samozřejmě vymýšlet. Krom ohřevu vody, kterou budeme teprv instalovat, by to chtělo něco dalšího. V létě filtrace bazénu a klimatizace, ale co v zimě. A tak došlo na Acond :)))).

Proč si v době přebytků nenahřát beton pod nohama, aby večer nemuselo jet čerpadlo tak moc. Brilantní nápad. A tak jsem začal dloubat do Loxone.

Rozšíření logiky Acondu v Loxone


A protože už teď Acond přes Loxone řídím, zas tak velký problém to nakonec nebyl. Rozšířil jsem si modbus komunikaci na přepínání režimu Bivalence a Tepelného čerpadla (protože když jsem to přepínal naposledy, na 14 dnů jsem to zapomněl vrátit zpět a vesele jsme jeli za plnou 🙂 ).

Dál jsem pak udělal dočasně “boost” tlačítko, které když přepnu, krom přepnutí na bivalenci se také nastaví požadovaná teplota vratné vody na 45C podobně, jako když klesne teplota domu pod nějakou mez.

Díky tomu se čerpadlo roztočí a dle toho, zda je v režimu TČ nebo BIV roztočí i solanku a nebo jen patronu. Brilantní.

A funguje to skvěle. Do pár sekund je na baráku spotřeba o 4 kW  větší, masa betonu se nahřívá a panely nezahálí. Později pak budu muset doladit i logiku samo-zapínání při nabitých bateriích atd. Ale pro teď, pro ten pocit, že to nesvítí zbytečně, mi to stačí.

Miniserver

No a tím se dostáváme k miniserveru. Bohužel, toto jsou věci, co prostě v NodeRedu neudělám. Je to primárně to ovládání/propojení věcí, na které je Loxone super. Jenže, ukládání a restartování miniserveru po změně projektu na verzi v1 je čistý pain. Cca 3-5 minut na restart fakt nezvyšuje mou chuť něco vyvíjet. A tak jsem začal zjišťovat, zda fakt neudělat upgrade.

Zdá se, že miniserver compact by mi měl stačit. Nepotřebuju další vstupy/výstupy, navíc bych dostal jako bonus Tree i Air. Důležité je, zda už jde bez problémů propojit původní MS1 pod tento MS2 a využít ho na vstupy i KNX. To ještě musím dozjistit. No, a pak už zbývá jen cena. Uvidím, zda a za kolik se mi ho kde povede sehnat. Úplně levná sranda to není, ale když bych update udělal, mohl bych po letech přejít na novější verzi a zase více věcí dělat v LoxConfigu a v NodeRedu nechat jen ty složitější, uzavřené věci.

 

Integrace HomeAssistant a NodeRed

Integrace HomeAssistant a NodeRed

Tak dneska jsem si pro změnu hrál s propojením Home Assistant a NodeRed. Stále prozkoumávám, jak nejlépe to všechno spojit dohromady, a skoro mi začíná vycházet, že se bez NodeRedu neobejdu. Nevýhoda je, že to jsou zas 3 různé systémy, výhoda ale je, že je to s NodeRedem celé o dost snazší (a navíc rychlejší, protože to běží přes websocket).

Takže, aktuální vize je, že stejně jako mám v NodeRedu logiku na zigbee a iKamand, tak tam bude i hlavní logika na FVE. NodeRed si bude sosat data jak z HomeAssistantu, tak z Loxone, případně Loxone bude ty data do NodeRedu předávat on, to ještě doladím. Ale reálně v Loxone zůstane jen nějaká zobrazovací logika + přepínače/tlačítka, která ale budou spouštět věci v NodeRedu.

Je to trochu překombinované, ale pro mě jako vlastníka miniserveru v1 je to celé o dost rychlejší na práci i rozšiřování. Každá změna v LoxConfigu mi trvá v řádu minut, navíc nejde v LoxConfigu pořádně programovat, zatímco v NodeRedu si vyrobím logiku jakou potřebuju a změna trvá sekundu maximálně. Ale, nepředbíhejme, možná to ještě několikrát změním :).

NodeRed a HomeAssistant

Teď už k integraci. Do NodeRedu je potřeba doinstalovat node-red-contrib-home-assistant-websocket. Já jedu NodeRed přes docker, takže do DockerFile jsem si přidal RUN npm install node-red-contrib-home-assistant-websocket a hotovo. Jinde to bude potřeba řešit nějak přes addony v NodeRed UI zřejmě.

Po nainstalování a restartu NodeRedu uvidíte tyto prvky v levé liště. Je jich dost, sám v nich zatím lehce tápu, ale ty základní sem už pochopil :).

Prvotní propojení s HA je taky vcelku snadné, buď přes access token (long-lived access tokens), který vygenerujete v profilu uživatele:

a nebo pokud máte NodeRed přímo v Home Assistantu, tak je tam volba ”

Čtení hodnot z Home Assistantu

Čtení jde udělat dvěma způsoby. Jedno, kdy node red sám dotazuje HA v určitém intervalu a notifikuje hodnoty. Druhé, kdy se hodnota čte až když přijde vstupní signál.

Automatické čtení je realizováno pomocí “Events.: state” nodu:

zatímco čtení na základě eventy pomoci “current state”:

Nastavení obou je pak hodně podobné. Je potřeba node nějak pojmenovat (je fuk jak), vybrat připojený server, zadat entity ID (kterou zjístíme při kliknutí na entitu v HA a kliknutím na ozubené kolečko, viz minulý článek sekce “Bonusový krok, jak zjistit název ID stavu”).

Jako další pak jde zadat, zda má stav mít nějakou hodnotu, jak dlouho jí má mít, a v jakém formátu mají hodnoty z nodu vylézt. Výsledek pak je, že po načtení hodnoty vyleze z nodu něco jako:

{"_msgid":"8de529266cdb5849","payload":"1455","topic":"","data":{"entity_id":"sensor.solax_inverter_pv_power_total","state":"1455","attributes":{"state_class":"measurement","unit_of_measurement":"W","device_class":"power","icon":"mdi:solar-power-variant","friendly_name":"SolaX Inverter PV Power Total"},"context":{"id":"01KABAWW0DS8B1P1X0ACQY69H1","parent_id":null,"user_id":null},"last_changed":"2025-11-18T11:16:45.709Z","last_updated":"2025-11-18T11:16:45.709Z","timeSinceChangedMs":10125}}


kdy hlavní hodnota vyleze v “payload”, ale je tam připojeno i “data”, který obsahuje všechny ostatní informace, který HA vrátil.

Zápis hodnot do Home Assistantu

Zápis samotný mi dal zabrat trochu více, ale ve finále je to taky jednoduché. Jen člověk nesmí číst starší návody, kde se to jmenuje jinak :).

Zápis samotný se dělá pomocí univerzálního nodu “action” (takže až Vám budou návody říkat něco jiného, ignorujte je :)) :

V akci je potřeba opět zvolit název, server, a akci. Akce je, co se má v HA udělat. Může to být klik, může to byt togle, atd. je tam toho mraky. Abyste věděli, jakou akci volat, chce to se podívat zpět do HA a asi i trochu zkoušet. Já například chtěl nastavit % nabíjení baterie. Takže jsem šel opět do HA, do přehledu hodnot, klikl na danou hodnotu a otevřel nastavení:

tam, kde se dá zkopírovat ID entity je zároveň i prefix “number”. Opět, HA v tomto super, že má developer sekci, kde si to rovnou můžete nasimulovat. Otvírám tím pádem “Developer tools” a “Actions”. A stejně, jako když jsme testovali v minulém článku rest command, tentokrát otestujeme number.set_value.

V seznamu akcí vybírám number.set_value a do parametrů zadávám entity_id a value. V případě set_value jde navíc využít i UI režim, takže nemusíte skoro nic psát, jen si to tam naklikáte a pak se podíváte, jak YAML vypadá:

Po vyplnění stačí dát spustit akci a hned vidíte, zda se hodnota změnila či nikoli (pokud ne, zřejmě voláte jinou akci, kdy je tam například input_text.set_value, input_number.set_value` atd). Pokud se Vám hodnota úspěšně změnila, vracíme se do NodeRedu.

V prvku action tím pádem pokračujete vyplněním “action” jako number.set_value (nebo jakékoli jiné akce, kterou jste si vyzkoušeli, že Vám funguje). Jako další pak přidáte targets, kde si z dropdown prvku vyberete odpovídající propertu. v měm případě `number.solax_inverter_backup_nightcharge_upper_soc`.

A jako poslední zbývá zadat hodnotu, která se má poslat. Tady jsem se lehce zasekl, než jsem si všiml dole tlačítka “Load example data”.

Hodnota do “Data” se totiž nesmí zadat jako “30”, ale jako JSON objekt s propertou value a hodnotou “30”. Toto je lehce matoucí, ale když si člověk přečte spodní část obrazovky, kde je navíc tlačítko “Load example data”, které Vám to předvyplní, je to hotové raz dva.

Pak už jen stačí spustit akci a otestovat, že se Vám v Home Assistantu hodnota změnila.

Závěrem

Tak, tím pro dnes zas hotovo. Další způsob komunikace otestovaný. Zítra zkusím ve volné chvíli mrknout znovu na propojení Loxone a NodeRed. Kdysi jsem používal ten fajn addon na přímé propojení Loxonu a NodeRedu, ale blblo tam znovu-navázání spojení po výpadku. Tak mrknu, zda to tam náhodou už není doděláno, protože by to na toto bylo fajn.

Pak by byl Loxone opět jen v roli vizualizátora, NodeRed v roli logiky, a Home assistant jako gateway k zařízení. I když jsou to 3 různé systémy, ve finále to asi zas tak zlé nebude.

 

Instalace a propojení HomeAssistant a Loxone

Instalace a propojení HomeAssistant a Loxone

S nově nainstalovanou FVE u nás na domě vyvstal klasicky nový problém, jak dané zařízení co nejlépe připojit k Loxone :). A protože jsem líný mapovat celý Solax Modbas do Loxone ručně, nakonec jsem na to šel přes HomeAssistant, který už mapování má hotové. Samotné propojení se pak dá udělat pravděpodobně spousty způsoby, jak se například řeší i u nás na fóru (a protože ani pro NodeRed jsem to nenašel).

Bohužel pro mé účely PyLoxone zřejmě nejde použít, jelikož údajně potřebuje Miniserver V2. Stejně tak sem nakonec narazil na UDP propojení jako slepou větev, jelikož HA přímo UDP nepodporuje a volat linux příkaz pro každý cmd mi přišlo mimo. Nakonec jsem po několika různých pokusech-omylech došel k tomu, že nejsnazší to bude přes virtuální vstupy a HTTP requesty. HomeAssistant to bude volat přes RestAPI v okamžiku, kdy se daná hodnota změní.

Celý postup níže pro ty, kdo by to chtěli řešit touto cestou, stejně tak pro mé budoucí já, až se v tom jednou zas bude hrabat :). Celý návod je testovaný na starém Miniserveru V1 s LoxConfigem 8.3.3.21. Věřím, že přes PyLoxone to bude asi pohodlnější, ale na těch pár hodnot mi to teď stačí a do budoucna se pak uvidí.

Krok 1, virtuální vstupy

Na co jsem během testování přišel, že než používat klasické virtuální vstupy, které jsou po jednom v hlavní složce Virtual Inputs, jdou klidně použít například UDP vstupy, které se pěkně groupují do pod-složky a fungují přes HTTP Rest Api úplně stejně. Takže prvotní příprava vypadala takto:

Krok 2, instalace HomeAssistant

Tady musí každý podlé svého, zřejmě se to bude i místama trochu lišit, ale já jedu nakone HA v dockeru. Config mám pak vyndaný do permanentního storage v docker-compose.yml.

Dockerfile

Dockerfile pro container mám takto, přidávám si tam wget, a při startu loaduju docker-entrypoint.sh, který instaluje HACS

FROM ghcr.io/home-assistant/home-assistant:2025.11
COPY ./backup.sh /
# HACS install script uses bash + wget, make sure they exist
RUN apk add –no-cache bash wget
COPY docker-entrypoint.sh /docker-entrypoint.sh
RUN chmod +x /docker-entrypoint.sh
# Use our entrypoint wrapper, then hand off to the original /init
ENTRYPOINT [“/docker-entrypoint.sh”]
CMD []

docker-entrypoint.sh

V docker-entrypoint pak vytvářím custom_components a instaluju HACS, pokud není dostupný. Nechtěl sem to nechávat na ruční instalaci, protože čim více to udělá samo, tím méně problému při budoucím updatu 🙂

#!/usr/bin/env bash
set -e

# Ensure config dir exists (it will be your mounted volume)
mkdir -p /config/custom_components

if [ ! -d /config/custom_components/hacs ]; then
echo “HACS not found in /config/custom_components, installing…”
cd /config
wget -O – https://get.hacs.xyz | bash –
else
echo “HACS already present, skipping HACS download.”
fi

# Hand over to Home Assistant’s original entrypoint
exec /init

 

Home Assist instalace doplňků

Po rozjetí HA jsem pak už instaloval jen “Solax Inverter Modbus”, kterému jsem nastavil IP. Tím je defakto HomeAssist hotov. Osobně ho neplánuji více používat jako UI, jen takto jako podružný systém na vyčítání dat. Časem na něj možná zkusím přehodit i zigbee například.

Krok 3, rest_command nastavení v Home Assistant

Jako první krok je potřeba vyrobit rest_command, který pak využívají další kroky. Rest command může mít několik parametru, což je super, jelikož se tak dá vytvořit univerzální příkaz na nastavování hodnot virtuálních vstupů v Loxone. Do configuration.yaml v adresáři /config v HA přidejte sekci rest_command:

rest_command:
loxone_vi:
url: “http://admin:[email protected]/dev/sps/io/{{ vi_name }}/{{ vi_value }}”
method: GET

po přidání je potřeba provést restart HA, aby si tento command načetl.

Krok 3b, otestování rest commandu

Toto se mi na Ha líbilo, v sekci DeveloperTools->Actionssi můžete otestovat svůj nově vytvořený rest_command. Jako akci vyberete název commandu, v mém případě loxone_vi. Bohužel data nejdou zadat přes UI, ale v YAML je to snadné vyplnit. Takže přepnout do YAML módu a zadat například takto:

action je název akce, tzn rest_command.loxone_vi a do data pak vyplnit za co se má substituovat vi_name a vi_value. Pak už jen tlačítko provést akci a hodnota v Loxone by měla být změněna.

Krok 4, vytvoření automatizačního pravidla

V Settings->Automation&scenes->Automationsdáme vytvořit nové pravidlo. Vybrat Create new automation, tam pak nastavit pravidlo následovně:

Pro zadání triggeru vybrat “Entity” a pak “State”.

do entity pak název hodnoty, v mém případe solax_inverter_pv_power_total

Jako druhé je pak v automatizaci potřeba vyplnit Then do sekce, kde nastavíme, co se má stat. Dáme přidat akci, a v seznamu vyberemé námi vyrobeny loxone_vi rest command. Po jeho vybrání musíme opět pomocí tří teček zvolit YAML editaci

a do Action data vyplníme data podobně, jako jsme to udělali v testeru. Rozdíl je v tom, že nechceme posílat fixní hodnotu, ale dynamickou na základě vstupního stavu. Proto je zápis lehce komplikovanejší:

vi_name: solax_inverter_house_load
vi_value: “{{ states(‘sensor.solax_inverter_house_load’) }}”

Tímto zajístíme, že do virtuálního vstupu pojmenovaného solax_inverter_house_load posíláme aktuální hodnotu z tohoto senzoru. Jakmile akci uložíme, začne HA při každé změně stavu volat REST command, který tuto hodnotu přenese do Loxone.

Solax rozšíření vyčítá data co každých 5 sekund, němelo by dojít ani k nějakému spamování loxone. Pokud by to i tak bylo moc rychlé, mělo byt o jít nastavit pomoci for v trigger nastavení (lze asi nastavit zase jen přes YAML):

trigger:
– platform: state
entity_id: sensor.solax_inverter_house_load
for: “00:00:05” # hodnota musí být stejná 5s, než se automat spustí

 

Bonusový krok, jak zjistit název ID stavu

Zjištění názvu této proměnné jde udělat tak, že v Overview na hlavní obrazovce kliknete na danou hodnotu, kterou byste chtěli přenášet, dáte nastavení vpravo nahoře, a pak vykopírujete entity ID:

Závěrem

To je pro dnes vše. Zatím mám propojené jen tyto dvě hodnoty. Pokračovat pak budu se směrem Loxone->HA, kde budu jednou za 3 týdny řešit plné nabití baterií. A další pak bude,  až doinstalujeme elektropatronu do boileru a já začnu programovat spínání patrony, případně pak až začnu řešit i další spotřebiče v případě přebytku. Ale to bude reálně až na jaře / v létě, až začne svítit :).

 

Jak na úspory energií když rekonstruujete “dům po babičce”.

Jak na úspory energií když rekonstruujete “dům po babičce”.

Dnes tu máme další guest post od našeho věrného čtenáře a občasného přispěvatele Dalibora. Opět mu patří velký dík, že článek sepsal a podělil se o své zkušenosti a měření ve FVE. A nyní už k jeho článku…

V následujících řádcích uvedu bez skrupulí a kudrlinek, které provázejí většinu informací o této “radosti” ( problematice ) v článcích na internetových médiích v jejichž závěru se dočtěte že se : ” jedná se o placenou inzerci” .

Rovněž prohlašuji, že článek byl i s gramatickými chybami napsán výhradně uvedeným autorem ( mnou osobně ) bez jakéhokoli užití AI.

Takže k věci, respektive k domu. Jedná se o kompletní přestavbu bývalého mlýna na rodinný dům rozmařilých rozměrů daných původním půdorysem, který zůstal zachován i ve “3D”. Základy mlýna pocházejí z 16-tého století a poslední velká přestavba proběhla v roce 1848. V rámci rekonstrukce byla zcela zbořena a obnovena cca 1/2 plochy 1NP domu řekněme že obytná část, tj pokoje dvou dětí, ložnice a meditárna-tělocvična. Nová základová deska a stavební materiál “Poroterm 50 cm s polystyrenovou výplní” . Hlavní část, obyvák-kuchyň zůstala v původních zdech tj. 80-110 cm převážně cihel a občas i kamenů případně toho co stavitelé našli u cesty.

Po zhruba o 160% navýšenému původnímu rozpočtu na rekonstrukci “domu po babičce”, samozřejmě bez jakékoli státní podpory 🙁 , vzniklo prostorově rozmařilé bydlení pro čtyřčlennou rodinu s následujícími parametry:

1NP – přízemí ( každá místnost vyjma meditárny, WC, koupelny a šatny  je vybavena podestou – patrem kam vedou samostatné schody ) 

kuchyně-obyvák ( Mlýnice )  88 m2 / 396 m3  /  vytápěné na  23 C

2 x dětské pokoje  21 m2 / 74 m3  / vytápěné na  22 C

ložnice  21 m2 / 74 m3 / vytápěné na  20 C

šatna,koupelna,WC  21 m2 / 77 m3 / vytápěné na  18-24 C

meditárna-tělocvična 29,5 m2 / 74 m3  / vytápěné na  18 C

PP – suterén

relax-sauna  28 m2 / 86 m3  / vytápěné na  17 C

prádelna-dílna  16 m2 / 49 m3  / vytápěné na  18 C

sklad, WC  12,5 m2 / 38 m3 / vytápěné na  16 C

Celkem tedy : 258 m2 / 942 m3 ( schválně uvádím i ty kubíky m3 ).

Střecha izolovaná dvousložkovou neexpanzivní foukanou pěnou izolace tl. 18-22 cm. Takže hrubá stavba asi takto:

Součástí domu je bazének dotápěný TČ, dílna a malý prostor pro hosty, což si také něco z celkové spotřeby elektřiny cucne, nebudu se rozepisovat o podrobnostech tak jen bazének je přes sezónu 1,2 MWh což stejně z 80 % dodá FVE.

V roce 2020 první fáze FVE, v roce 2021 doplnění FVE – výsledek : 9,98 kWp / 21,6 kWh baterie/ 3 x 5 kWA  technika Victron/Pilontech

V roce 2022, před topnou sezónou, instalace TČ NIBE výkon 12 kW- nedostatek prostoru v TM znamenal pouze vyrovnávací anuloid nádrž 100l, v topném systému dalších cca 270 l. Tloušťka podlah typicky 12 cm anhydrit a beton.

V celém domě je pouze podlahové topení. Ohřev TV 120 l boileru kombinace plyn/3f spirála 3 kW.

Investice do FVE a TČ po odečtení dotací s DPH : 738.756,- Kč

Instalace Loxone v roce 2013-2014

Tak a pojďme konečně k datům spotřeby. Do roku 2021 se pohybovala spotřeba energií v domě takto ( průměr za tři roky zpětně):

Plyn : 37,8 MWh ( vytápění + ohřev TV + sporák)  /  Elektřina : 12,9 MWh

Nákladově cca : 88.000,- Kč … kdeže ty loňské sněhy jsou … 🙁

 

Výsledky a kvalifikovaná “předpověď počasí” na poslední dva měsíce 2023 vypadají následovně :

Takže za rok 2023 bude “dům po babičce” na spotřebě :

Plyn : 2,6 MWh ( ohřev TV + sporák)  /  Elektřina : 13,7  MWh ( vytápění + vše ostaní) 

Nákladově cca : 39.000,- Kč

Jenže, a to je ta “blbá nálada nebo zpráva chcete-li “,  to bylo za starých cen které …. ” 🙁  newer seen again 🙁 ”

V tuto chvíli až v roce 2024 naskočí férové ceny za elektřinu ( plyn férově od půli tohoto roku ) počítám s náklady na energie : 115.000,- Kč / rok.

Zklamání ? Nas……t ? Zoufalství ? Ani tak ne! Kdybych totiž neinstaloval do rekonstrukce “domu po babičce” zmíněnou FVE Victron a TČ NIBE tak by spotřeba plynu pro vytápění a ohřev TV byla smělých : 37,3 MWh a k tomu bych přidal a cucnul si ze sítě dalších 12,9 MWh.

Předpokládám že platba za bydlení v roce 2024 bez investic by dosáhla pěkných zhruba  190.000,- Kč ročně.

Z toho tedy plyne : roční úspora za “férové ceny” plynu a elektřiny zhruba 75.000,- a návratnost investice do FVE a TČ zhruba 10 let a to se držím dost střízlivě při zemi.

Optimistický odhad, který počítá s avizovaným nárůstem cen za distribuci bude kolem 7 roků.

 

Takže na závěr . “Česko, aneb život k nezaplacení” a speciálně jak na snížení spotřeby energií ?

 

Fotovoltaika, ano či ne?

Fotovoltaika, ano či ne?

Dnešní post je taková sumarizace mého dnešního intenzivního průzkumu, kdy jsem zvažoval, zda se nakonec do FVE pustit či nikoli. Zda se FVE vyplatí nebo ne. Hned na úvod říkám, že je v tom strašně moc faktorů, které to všechno ovlivňují. Počínaje reálnou spotřebou domu, výrobcem komponent FVE, zda člověk dostane dotaci či nikoli, zda svépomocí či ne a hlavně, jaké máte aktuální podmínky u svého dodavatele.

Rozhodování to opravdu není snadné, protože kdo ví, co bude za půl roku/rok. Někdo tvrdí, že elektřina půjde na 10kč (protože se tak aktuálně i obchoduje na futures), někdo že moc výš jít nemůže, protože by to zruinovalo střední třídu i průmysl. To, že se něco obchoduje na futures za nějakou cenu může být důležité, ale nemusí. Futures jsou spekulace, na trzích je strach a panika, a tak jsou futures kontrakty drahé. To, že to střední třídu může dost potrápit je pravda, ale třeba budou kompenzace, nebo třeba stát využije svého 70% vlastnictví v EONu a ceny nějak zastropuje. Kdo ví. Toto tu ale řešit nechci :).

Chci řešit to, co aktuálně můžu ovlivnit a co si mohu ověřit. Konfigurace našeho domu je lehce atypická. 10MW roční spotřeba, z toho cca 400W spotřeba je nonstop server a HW v domě. K tomu jsme v domě nonstop, takže většinu dne zde beží můj pracovní PC a občas i I. PC (když zrovna nehlídá naše dvě ratolesti). Výchozí podmínky tudíž téměř ideální. V době, kdy svítí, pracujeme, pereme, vaříme, v době, kdy nesvítí, jen běží server a ostatní HW.

Navíc naše smlouva s EONem končí až za rok, do té doby máme cenu 1.20 kč/KW.

A tak jsem z grafů v Loxone poptal FVE na míru.

Výrobce Victron, 3x 5KW měniče (protože 3×3 by sice šlo, ale je to na krev, muselo by se asi dost hýbat rozvaděčem a už by to člověka dost svazovalo, kdy co může a nemůže použít), 7KW na střechu s tím, že se pak rozšíří na 10KW, 5x LiFePO 2000C baterie k tomu.

Nabídka, co dorazila, byla myslím vzhledem k aktualním cenám více než slušná. Většina komponent (co si dokážu ověřit) za nižší internetové ceny, k tomu super dodací termíny. Vyřízení dotace, projekt, instalace, nastavení a další věci kolem vychází cca 70k kč, dotace pak 200k kč, takže rovněž super. Celková cena 466.000kč + 200.000kč dotace, tzn celkem 666.000 (ďábelská cena, což… 🙂 ).

Nabídku mám od firmy http://force-energy.cz/, zprostředkováno díky Daliborovi, za což mu patří můj dík.

Je to jen o návratnosti?

Je i není. FVE nechci kupovat jen proto, že se to “vyplatí”. Těch důvodů je o dost více včetně alespoň částečné nezávislosti na dodávkách energií, záloze celého domu v případě výpadku energie a třeba i trochu snížení závislosti na fosilních palivech. Ale zároveň do toho dnes vstupuje dost nejistá doba, kdy investice do FVE nejsou zrovna drobné a pokud to není nutné a ziskové, je myslím lepší s takto velkou investicí počkat.

A teď, vyplatí se tedy?

A nebo jinak, je návratnost rozumná a dává smysl si to pořídit hned teď? A tady začaly mé dnešní velké počty, kdy sem měl v ruce už finální cenu FVE a bylo potřeba rozhodnout, zda do toho jít, nebo ne.

Dá se předpokládat, že FVE pokryje cca 65% roční spotřeby. Tak pojďme na konkrétní čísla našeho domu…. (budu vycházet z uzavřeného posledního období).

Naše aktuální spotřeba za loňský rok je díky úpravě smlouvy dvojí. Část roku za 2.1kč v VT a 1.6kč v NT, a pak 1.6kč ve VT a 1.28kč v NT. Konkrétní čísla:

Shrnutí: 17612kč za dodávky elektřiny, 12 367kč za dopravu, eko poplatky a další.

Pokud vezmu celkovou spotřebu a rozpočítám to, vychází mí, že 78% spotřeby mám v nízkém tarifu a 22% ve vysokém.

Nejprve vezmeme to nejhorší, že je elektřina za 10kč

Vezměme tento modelový příklad, že bude VT i NT stát 10kč. To znamená, že by se elektřina zdražila následovně:

  • 1.6 kč/kw – 8700Kč – 6.2x => 54000,-
  • 2.1 kč/kw – 2400Kč – 4.7x => 11280.-
  • 1.2 kč/kw – 4000Kč – 8.3x => 33200,-
  • 1.6 kč/kw – 1100Kč – 6.2x => 6800.-

Celkem by to tedy vyšlo na 105.220kč + 12.376 za dopravu a ostatní, tzn celkem 117.000kč za rok namísto 30.000kč, tzn cca 4x zdražení.

Pokud budeme počítat s 65% pokrytím FVE, jsme na 76k ročně ušetřených, 41k kč ročně k zaplacení. Tím pádem návratnost FVE 6 let. Ok, to by šlo.

Ale je to opravdu tak? Žil jsem v domění, že je dnes elektřina drahá. Ale je to tak doopravdy?

A tak sem si otevřel EON a podíval se do ceníku:

Na tepelné čerpadlo mám tarif D57d. Takže pokud bych aktuálně uzavřel smlouvu, byla by elekřina za 7.95kč v VT a 7.70kč v NT. Můžeme spekulovat, zda opravdu cena elektřiny dále poroste či nikoli, nevím. Ale použijme tato čísla jako fix na další 2 roky.

Celková roční částka by tedy byla cca 81.500 + 12.376 = ~94.000 Kč. Opět, pokud vezmu pokrytí 65%, tak 61.000 kč pokryje FVE, 33.000 se bude nakupovat.

Při 61.000 kč úspoře jsme tím pádem na 7.5 letech návratnosti.  Ale, je to opravdu tak?

Jste dlouhodobí klienti? Dobře pro Vás

A tady to začíná být teprve zajímavé. Napadlo mě prostě do EONu zavolat a zkusit si vyhandlovat cenu za elektřinu dle aktuálního ceníku.

Narazil jsem na ochotnou operátorku, takže na moji hru “coby kdyby” přistoupila a tak jsem se dostal k cenám, jaké bych dostal, kdyby mi fixace končila dnes, a ne až za rok.

A tyto ceny mě opravdu hodně překvapily. Díky tomu, že jsem u EONu už dlouho a že mám dlouhodobě sjednaný tarif Eon Trend, tak jsem i dnes s cenama někde úplně jinde.

Aktuální ceny, za které se dá u EONu uzavřít smlouva na 24 měsíců totiž jsou: VT 4029 a NT 3066. (tady to na stránkách EON ukazuje dokonce ještě o fous nižší cenu:)

Wow. Jasně, není to 1.2kč co mám ted, ale 3kč? V této době, kdy se řeší, že elektřina se kupuje za 10kč? Ono to asi nebude tak horké.

A tak jsem se poptal na důvody. No, je to snadné, EON podporuje své dlouhodobé zákazníky a pokud máte uzavřené smlouvy z dřívějška, jedete za 40% ceny (tzn za 60% slevu) oproti běžnému ceníku, který máte, když k EONu přejdete teď.

No, musím řict, že mě to hodně překvapilo, jenže, taky to dost rozbilo všechna čísla na fotovoltaiku.

Při těchto cenách to znamená, že:

  • 1.6 kč/kw – 8700Kč – 1.9x => 16500,-
  • 2.1 kč/kw – 2400Kč – 1.4x => 3300.-
  • 1.2 kč/kw – 4000Kč – 2.5x => 10000,-
  • 1.6 kč/kw – 1100Kč – 1.9x => 2100.-

Suma sumárum, 32000kč za silovou složku, k tomu 12.367kč a máme to celkem 44.000kč ročně.

Pokud vezmeme, že FVE udělá 65%, tak 28.900 kč pokryje FVE, 15.100Kč se bude nakupovat.

A návratnost? 15.9 roku….. a to je špatně.

Suma sumárum?

No, a tím se dostáváme k finálnímu rozhodnutí. Je jasné, že elektřina může dále růst. Je taky jasné, že nelze predikovat budoucí ceny z aktuální cen. Ale…

Pokud budeme uvažovat aktuální dobu návratnosti 16 let a optimální dobu návratnosti při 10kč, kdy to zdecimuje celou ČR, tak stejně průměrná doba je 12 let. A to mi přijde strašně moc.

Protože pokud nevíme, jak a zda se bude elektřina zdražovat, tak taky nevíme, zda se nebudou komponenty zlevňovat. Z toho, co jsem koukal, tak většina Victron komponent je na dvojnásobku ceny, co byly cca před rokem. Pokud toto “FOMO” (neboli přehnaný zájem) opadne, v kombinaci se zlepšením situace v dopravě z číny a nějakým zlepšením situace na geopolitické úrovni, je možné že elektřina třeba i zůstane tam, kde je, a panely zlevní.

V můj prospěch hraje to, že mám ještě rok fix na staré ceny a mám ten luxus počkat. K tomu se aktuálně nechci vydávat z takto velké částky, když se neví, co bude dál. K tomu fakt, že peníze lze stále lépe zhodnotit, než v případě FVE.

Na základě všech těchto propočtů a poznatků jsem se proto rozhodl pro teď nákup FVE odložit, zkusit si “zatočit” další prodloužení a pak se uvidí, zda RRR (risk-reward-ratio) nákupu FVE dávat smysl.

PS: A zda si máte koupit FVE vy? Tak to už si musí vyhodnotit každý sám. Jak vidíte v článku, těch faktorů je spousta. Myslím, že není rozhodně špatně koupit FVE už teď, ale nemyslím, že by bylo špatně, FVE teď nekoupit.

PS2: Dejte určitě vědět Váš úhel pohledu. Já nad tím dnes bádal celý den opravdu intenzivně a třeba jsem ještě něco opoměl  :).