Vodnický blog

Tak dneska jsme si po třech týdnech budování docela i odpočinuli.

Ráno jsme měli sice trošku fofr, ale pak už to byla téměř jen pohoda. Hned ráno bylo potřeba vrátit vybrační lať, potkat se s projektantem, proběhnout bauhaus a hlavně být co nejdřív na pozemku a kropit desku, aby nepopraskala.

Pod jabloní jsme si vybudovali letní kancelář, takže jsem na jedné betonové tvárnici seděl a na druhé měl notebook, kde jsem řešil nějaké pracovní věci a lehce další objednávky materiálu a řemeslníky.

Kolem jedné nám dovezli ytong na založení první řady cihel a asfaltovou izolaci na desku. Role izolace se trochu pronesly, protože každá vážila 50kg, ale nic, co by se s kolečkem nedalo zvládnout.

Zbytek dne pak probíhal zase ve stínu pod jabloní prokládaný zavlažováním desky. K večeru jsme pak desku ještě pořádně namočili a vyrazili domů.

Zítra nás pak čeká už zase práce. Je potřeba napenetrovat místa, kam se poté nataví asfaltová izolace. To bychom oboje chtěli stihnout v sobotu, na neděli pak máme naplánované řezání a přípravu ytongu.

Fotky z dneška bohužel nejsou, pořád stejná deska, jen občas suchá a občas mokrá. Video však máme, i když asi nebude divácky tak atraktivní (žádné lidské utrpení nebo bolest 😉 ).

“V Úterý jen necháme přeházet brigádníky tu hlínu a bude to.” Cho cho, další naivní plán do naší sbírky ;-).

Plán na dnešek byl jednoduchý, je potřeba přeteleportovat hlínu kolem základů dovnitř a spolu s hlínou, co už uvnitř je, ji rozhrnout a uhutnit. Vypadalo to snadně, původně jsme si říkali, že to necháme udělat brigoše (dva) a my budeme koukat/odpočívat/dělat jiné věci kolem.

Ráno jsme se tohodle plánu ještě drželi, takže jsem nejdřív pořešil různé drobnosti kolem a pak se vydal vrátit palety ze ztraceného bednění.

První změna plánu nastala cestou zpět, kdy se mi na palubce i na obrazovce auta ukázala ikonka motoru spolu s hláškou “Výkon motoru omezen, můžete dojet, ale navštivtě Váš BMW servis”.

Takovýhle animačky většinou neznamenají nic dobrého, takže jsem rovnou i s vlekem místo na pozemek odbočil směrem k mému servisu (opravdu výhoda mít servis hned za kopcem od baráku ;-)). Bohužel chyba něvěstila nic pěkného a po podrobnější analýze se vítězem stalo vysokotlaké benzinové čerpadlo. To je čerpadlo, které je za běžným čerpadlem (které většině aut stačí) a které má za úkol cpát benzín co pod možná nejvyšším tlakem do vstřikovačů, které pak benzín ve formě aerosolu (mám pocit, že to takto říkal) cpou do motoru, takže benzín rychleji, veseleji a ekonomičtěji vzplane a teleportuje báwu o nějaký ten kus dál.

Ačkoli báwa jede na cca 50% výkonu, museli jsme ho nakonec odstavit, protože hrozilo riziko uvolňování bordelu z čerpadla do benzinového okruhu a tím ucpání vstřiků, což by byl průser na entou. Jelikož je náš servis fakt dobrý a za rozumné peníze, je využíván čím dál tím více lidma a čekačka se začíná prodlužovat. Na řadu se tak dostane až v pondělí, takže do té doby jsme nemobilní a i náš výlet na sever Čech bude realizován jinou formou transportu, nejspíš ECčkem (doufám, že šílení poláci se už ponaučili).

Ale vraťmě se k naší budovatelské akci. Na pozemek jsem se dopravil s omezovačem na motoru (protože mne na analýzu vzali až v půl páté). Protože přehazování hlíny neprobíhalo rychlostně podle plánu, zapojili sme se společně s Ivou také my. Iva se statečně ujala nejprve hrábí a pak lopaty a já začal hráběma rovnat hlínu z hromad po celých základech.

Bohužel ani ve čtyrech to nebyl žádný fofr a nakonec jsme hlínu do základů přemisťovali ve čtyřech až do půl páté. Ke konci to už bylo fakt s vypětím sil, ale když se brigošové pořádně popohnali, tak i ke konci se z nich dal nějaký ten výkon docela vytlačit ;-).

Bohužel jsme dneska nestihli hutnění, protože s báwou už jsme nechtěli moc jezdit. Bohužel vzhledem k technickým potížím i naší cestě na sever se tak budování desky odkládá téměř o týden, na druhou stranu si aspoň trochu odpočineme. Příští týden v pondělí nás pak čeká navážka štěřkodrtě, kterou vyplníme zbylý prostor základové desky.