Bublanina lehoučká a nadýchaná jako od maminky
Loni se mi povedlo upéct dokonalou bublaninu. Lehoučkou a nadýchanou, přitom vláčnou uvnitř, na povrchu lehce zkaramelizovanou. Bylo to jednoduché, šlo to samo a dokonce několikrát za sezonu. Pak přišla zima a úklid záložek v prohlížeči a recept byl v čudu. Jak velká je to katastrofa jsem zjistila až letos při prvním pokusu o dokonalou buchtu.
Jednou byla moc suchá, podruhé mokrá, potřetí splasklá… Pořád něco, žádný recept nebyl ten pravý. Ten už jsem totiž nenašla. A tak přišla fáze experimentování podle momentálních nápadů. Z loňska jsem si pamatovala jediné. Že v té zpropadené bublanině nebyl olej, ale máslo. A tak jsem to s ním pořád zkoušela dokola.…
Pokračovat ve čtení článku