Napojeni sten mame reseno paskama stejne jako L a další.

Co rikaji strejcove, kteří VPC cihlu v zivote ani nevideli me moc nezajima 😀

Jinak v Nemecku je z VPC postaveno asi 70% vsech baraku, jestli to nekomu prijde jako neoverena technologie, tak uz nevim co jineho by to melo byt.

Jedina nevyhoda VPC je nutnost bytelneho stropu - pokud nekdo chce bungalov bez betonoveho stropu, tak se musi porozhlidnout jinde - to opravdu staticky nevychazi většinou staticky nevychazi(s 17,5cm cihlou.)

Milan: koukám, že u nás je to jak přes kopírák 🙂

První úvaha byl Ytong díky možnosti ho rozumně pořídit, tomu ale dávám tak 5%. Nejde mi ani tak o vlhkost, to jsou spíš povídačky. Ten blok moc dobře vodu nesaje, rozhodně hůř jak keramika, ale je v něm hodně vody z výroby, takže první roky je v domě dost vlhko. Sestra má na baráku 30 porobeton + 18 EPS a 2 roky měla doma puštěný vysoušeč. Co mě vadí (a to vlastně platí u všech jednovrstvých konstrukcí) je spíš mohutnost zdiva  a řešení tepelných mostů. Na baráku by mi to dělalo asi 10m v každým patře a to není málo. Navíc většině projektantů, co jsem se zatím bavil, se do systému bez zateplení moc nechce, asi je to moc práce s počítáním mostů a vymýšlením správné konstrukce...

Momentálně se přikláním už dlouho v VPC. Ten materiál splňuje +- všechno co jsem chtěl, jediný kompromis je ta měkká fasáda 😀

Dřevostavba je celou dobu tak nějak v roli popelky. Důvody jsou přesně stejné jako píšeš. Obava z náročnosti/nemožnosti úprav (projektant mě přesvědčoval, že to je naopak), ale spíš to bude nezkušenost s tímto typem konstrukce. Kamarád co má dřevostavbu tak říká, že nic jinýho už by nestavěl, ale tu o lišce a ocasu zná každej....

U keramiky mi je v současným sortimentu sympatická asi jen AKU cihla (např Porotherm AKU), ale ty označují za akustický a nikoho jsem z toho barák stavět zatím neviděl...

My máme 240mm VPC KM-Betu. Další stavba už asi bude jen 175mm. 240mm jsem volil pouze z důvodu vysokých zdí v obýváku (cca 5-7m). Příští rok snad začnu stavět znovu, ale tentokrát snad už "normální" dům, takže 175mm bude v pohodě stačit. Jediné co zatím nevím, jak budu řešit izolaci paty domu. Teď  jsem stavěl na drti z pěnoskla ale teď se mi moc nechce. Hlavně kvůli povaze stavby (nebude se jednat o pasivní dům). Jedná se o stavbu k podnikání a bydlení. No a opět bez dotací svépomocí. 

nksh: U mě to nejspíš vyšlo i bez betonového stropu. A mám bungalov z VPC 175. Teda zatím stojí a nějaké známky deformace nepozoruji.

Za napojeni natupo jsme od mistnich rozumbradu slyseli spoustu veci ;-). Od toho, ze jsme magori my, nebo ze je ozralej zednik az po to ze nam to spadne, bla bla bla.... Na to je potreba kaslat 😉

Co se tyka rezu, nemelo by se do toho delat nic hlubsiho nez tusim 1/3 sirky a i ty to chce delat jen minimalne a jen vertikalne, nikoli horizontalne.

Coz ale neni problem, nenapada mne, proc bych mel potrebovat horizontalni rezy. Vse se tahne od podlahy a vsechny trubky jsou schovane v polystyrenu v podlaze.

Odpady z druheho patra jdou v rohu spajzu, kde se udelal SDK kastlik

V koupelnach pak SDK predstny, do kterych se zapustila jak voda, odpady, rekuperace,....

Chce to mit dum jen lepe promysleny, aby se tahalo co nejmene potrubi a druhe patro aby navazovalo na dolni.

Co jsem zatím vyčetl, tak ze 175 staví i bungolovy bez litého stropu, jen střecha nesmí mít klasickou vazbu, ale konstrukci z příhradových vazníků - jde o působení bočního tlaku z vazby přenášeného do zdí.

L: no je mi jasný, že během stavby přestane táta zase chodit do místní hospody na růžku, protože to bude keců, a já to holt taky budu muset vydržet, hlavně s tchánem 😀

Jinak jak píšeš, je potřeba nepodcenit návrh - místnosti s odpadama nad sebou, projekt v modulu VPC bloků, ... tím co jsem psal jsem chtěl říct, že ani do té cihly ty rozvody moc dělat nejde, byť se do ní seká líp a řeší se to ideálně předstěnama, kde to je potřeba...

ono hlavne kdyz je cihla 17.5cm, tak minimalni predstena je tusim 7cm, do ktere se vejde vse. A porad je to jen 24.5cm, coz je min nez klasicka cervena cihla ;-).

Je to sice o fous drazsi nezt o jen vysekat a zahazet (ale jak pises, ani v pripade cerveny to neni idealni), ale o dost lip se s tim pracuje. Nachysta se predstena, kazdy remeslnik (nebo ty sam) si natahas jednotlive rozvody, pripravis treba i rezrevni kabely do budoucna, pak se to zaklopi a je to. 

Naše dřevostavba má všude 60mm instalační předstěnu ve které je vata a kde jsem tahal elektriku jsem měl od firmy připravené svislé kanálky, dělalo se to parádně, vykroužit kolečko do fermacelu, zezhora nebo od podlahy protáhnout kabel a hotovo. Teď budu zrovna posouvat jednu zásuvku kvůli sedačce, tak si jen zjistím kde je svislý trámek, tam vykroužím pomocné kolečko (to pak zatmelím, přebrousím) protáhnu kabel až do místa určení, trochu to stěžuje vata, ale dá se to.

L: mě právě ta předstěna přijde skoro lepší. Když bude něco s rozvodama, tak se do ní člověk líp dostane, vymění trubku a znova složí a je tam i víc místa se kolem toho vymotat...

Pavel: zrovna tohle by mě zajímalo. Máš tam někde v konstrukci nějaký folie (psal jsi, že máš difuzně otevřenou), na který při podobných věcech musíš dávat pozor? Četl jsem právě hrůzostrašný story, jak elektrikáři skrz usazení krabiček tu folii prořezali a pak se srážela vlhkost v izolaci, protože se tam těma dírama dostávala.

Máš ideálně nějaký zkušenosti právě s tím předěláváním - např dodělání/bourání příčky kvůli rozdělení pokojů, posunutí instalací (voda, elektro, ...). Podle mě je to jeden z častých argumentů a obav, proč dřevostavbu ne, že to prostě nejde...

Folie je v difuzně uzavřené konstrukci, ta je sice levnější, ale musí být velmi pečlivě provedená. Pokud dojde k protržení folie, tak se vlhkost sráží právě v tom místě kde se folie poruší.

Já v difuzně otevřené konstrukci žádnou folii nemám, resp. mám ale jenom v koupelnách, kde je k zabrzdění vlhkosti. Třeba na prostupy konstrukcí jsem musel vždy používat těsnící manžety, ale to bylo kvůli vzduchotěsnosti:

Rozvody vody i kanalizace vedou vždy ve vnitřních příčkách aby se nevrtalo v obvodových zdech a neporušila se "těsnící" vrstva.

S doděláním příčky zkušenost mám 🙂 jednu jsem si musel sám dodělat když mi dělníci řekli, že to nestihnou.

Uvnitř si de fakto můžeš dělat co chceš. Posunutí instalací by díky předstěně nebyl snad také velký problém, jen bude potřeba počítat s řezáním a následným tmelením zdi.

Ja mam tiez bungalow z 17.5 s lahkym stropom. Polovicu strechy mam prihrady, polovicu krokve. Celkovo 200m2. Akurat na rozhrani tychto dvoch typov strechy mam jednu priecku spravenu napriec barakom tiez z 17.5 namiesto 11-tky a je to poriadne prelozene zelezom a betonom vo venci. Predpokladam ze je to prave to co drzi obvodovky, aby sa "nerozkrocili". VPC mam viazane cez seba, namiesto plieskov proste stavbari rezali ako divi... 🙂

Já mám vazníky po celé ploše. Je to L-ko o zastavěné ploše 149,7 (teď možná o chlup více) a momentálně mám open-space takže mě to váže jen dost železa ve věnci. A dle mého statika to stačí. Takže asi tak.

Pokud to statik opravdu spocita poctive, nikdy mu to nemůže vyjit. Ale jsme v cechach a ono staci napsat do posudku "stabilita objektu je zajistena nosnymi stenami" a je to vyreseno 😀

Nejsem statik takže se nebudu hádat ale věnovali jsme diskuzi na toto téma celkem dost času a výsledek byl že to vyjde. Takže asi tak.

Tohle by mě popravdě celkem zajímalo. Výpočet vychází mimo českou normu, ale řekněme v DE by to bylo OK, nebo v čem je přesně problém? Jinak řečeno je to problém v teoretické rovině, nebo i prakticky...