Jaké to bylo pěkné, když jsem vozil nový čistý materiál. Bohužel, po období zásobovačů nastává období popelářů a konkrétně u fasády je to peklo. Každý den odvážím víc a víc bordelu a pořád to nekončí.

Pozitivní je, že už mám fakt vymakané uchycení nákladu. Poslední a nejvíce osvědčený postup je hodit přes to plachu a kurtny chytit nejen přes náklad, ale hlavně podél vleku kolem dokola, čímž se stáhne celá plachta a stane se z toho takový obrovský balík na kolečkách.

Díky tomu se plachta nijak nezvedá a nic nepadá, takže lze vozit i několik vrstev bordelu  nad sebou 😉

Ve volných chvílich jsem se pustil do podlahy. Oprášil jsem si svoje know-how, jak na ně, z dob, kdy jsme pokládali podlahy v našem stávajícím bytě, a pustil se do toho.

Naštěstí byl po ruce i obkladač, který občas podlahy taky pokládá, takže přispěl řadou dobrých rad (více-méně v porovnáním s tím bylo moje know-how téměř k ničemu 😉 ).

Co jsme si vymysleli navíc (asi proto, že jsme netušili co to bude za problém) je, že v horním patře bude všude stejná podlaha a v kuse, bez přerušení nebo nějakých lišt.

No to byl zas nápad. Naštěstí mi s tím obkladač pomohl a cca hodinu jsme po zemi kreslili spoustu čar, kalibrovali úhly, umístění a kdo ví, co ještě. Aby totiž mohla být podlaha bez přerušení, musí se pokládat z ruzných místností a pak se musí v určitých bodech na milimetr přesně potkat. No lahůdka.

Ale zatím to vypadá, že to půjde. Zatím jsem to trénoval jen na přechodu ložnice-šatna, kde se to muselo také potkat, ale jen po cca 2m délky.

K tomu mám hotový ještě jeden dětský pokoj a zítra mne čeká část chodby, kdy se ukáže jak přesně je to naplánováno a položeno 🙂

A zatímco já uvnitř bojuju s podlahama, venku fasádníci dodělali obložení celého domu polystyrenem, takže se docela vizuálně nafoukl ;-).

Momentálně pak bojují s parapetama, které ačkoli vypadaly, že jsou přesně to, co potřebujeme, tak nakonec úplně nepasují pod okna Optiwinu. Problém je, že rám oken je protáhlý až dolů po parapetovou lištu a překáží tam takovému “L”-ku parapetu. Ale naštěstí nic, co by flexa nespravila ;-).

A samozřejmě se činí i náš obkladač. Ten se dneska pustil do budování nik ve sprcháčích, záchodě a vaně. Brblal tam cosi o tom, že už nikdy žádnou niku nechce dělat, ale to nám zase tak moc nevadí, ty naše zvládl parádně :-).

Co se bohužel úplně nepovedlo, tak dneska obkladač vyzvedával nařezanou dlažbu od firmy, co ji řeže vodním paprskem s absolutní přesností, jenže místo absolutní přesnosti je pár kachlí vyříznuto o 2mm méně. Takže se to musí zítra zavést na reklamaci. Škoda, spoustu práce a komplikací navíc.

Druhá věc (vlastně třetí, když počítám i parapety), co se dneska nepovedla, byly zásuvky v dolní koupelně. I. si kdysi vymyslela nějakou výšku, podle toho jsme je usadili, obkladač vyřezal a usadil kachli a vypadalo to na happy end. Až do doby, kdy mi dnes I. volala a zkonstatovala, že výška zásuvek koliduje s výškou zvýšeného pultu nad pračkou/sušičkou a že to asi nevyjde.

No co byste řekli? Nevyšlo. takže kachli sundat, vzít kango, vykružováky a jiné pomocníky a hrrr udělat nové krabičky o fous výš. Naštěstí to ještě šlo. Kachli holt obětujeme nebo použijeme na nějaké dořezy.

A poslední fotky pak z našeho obyváku a spodní části domu. Nevím jak je to možné, ale vzpomínáte na ten krásně uklizený dům? No tak ten už zase nemáme a místo toho je doce ve všech místnostech příšerné skladiště všeho.

Fakt doufám, že až dám podlahu i dole, tak tím ucpu ty díry, kudy se tam ten bordel dostává a už se to nebude opakovat. Protože to nevím, kdo by to pak furt uklízel 🙂

Pomohl Vám náš blog? Chcete nás podpořit? I málo udělá radost 😉