Browsed by
Tag: truhlíky

Akce truhlík

Akce truhlík

Comments 3 comments

Tak další významnou akcí v rámci mého jarního budovatelského maratonu byla akce truhlík. Protože truhlíků není nikdy dost, a protože z budovatelské akce “terasa” bylo opět hodně hlíny, rozhodl jsem se ještě pár vysokých truhlíků před domem dodělat.

Truhlíky jsou napojené na již existující, které máme u severní zdi. Technologie výroby je opět stejná jako předtím, tzn konstrukce z latí, výplň boků z polystyrénů, uvnitř udělaná vana z igelitu, která je ale upřostřed dole vždy otevřená kvůli spojení se zemí a odtoku přebytečné vody.

Při této akci jsem si poprvé vyzkoušel inflací “vylepšené” ceny ve stavebnictví. Trochu mě překvapilo, že latě stojí asi tak dvakrát tolik, než když jsem je kupoval naposledy, ale co se dalo dělat. K tomu jako bonus jich byla většina neuveřitelně křivých, což sem teda fakt odmítal za tyhle prachy, takže jsem si tam alespoň přeskládal půlku hromady a vybral ty rovnější.

Nářadí na výrobu opět stejné, metabo pokoska a dvakrát metabo aku vrtačka. Já vlastně už skoro jinak ani nic jiného nepoužívám :).

Krom jednoduchého a stejného truhlíku jsem si ale vymyslel i ukončení truhlíků formou schodů. Jako nápad to znělo dobře, realizace teda byla už o něco větší opruz. Jako první jsem si nařezal a připravil všechny díly.

Zkusil jsem to i udat I. jako puzzle ala Ikea k vlastnímu dostavění, ale moc se to s úspěchem nesetkalo, takže sem si to pak poskládal sám :).

Byl to opruz, ale už v té konstrukci to vypadalo dobře. Takže sem věřil, že to za to bude stát.

Další krok pak výplň polystyrenem. Opět v duchu likvidace všech zbytků v domě. Takže jsem z boudy vyhrabal všechny zbytky polystyrenů a začal řezat a pěchovat tak, aby to tam nějak pasovalo.

Další fáze akce závlaha. Rozšířit závlahu z existujících truhlíků i do těchto nových. Naštěstí jsem si nechal u původních truhlíků vytaženou původní hadici ven, takže se to napojovalo vcelku snadno.

Když pak byly hotové rozvody vody, přišla na řady folie. Uchycená k horní konstrukci pomocí sponkovačky přes stříbrnou izolepu na igelitu, aby se igelit netrhal. Rovněž už osvědčený postup z dřívějška.

A další akce pak obložení dřevem. Opět v duchu likvidace zbytků, takže jsem z boudy vytahal všechny hoblovaná prkna, co mi zbyla, a začal vymýšlet, jak to z toho polepím. Samozřejmě mi to nevycházelo. A jako na potvoru místní dřevař, od kterého jsem prkna bral, změnil dodavatele a tento rozměr už neměl. Neúspěch nepřipadal v úvahu!

Nakonec se mi povedlo to nějak polepit. Horní obložení je udělané ze zbytků plotu, boční obložení pak ze zbytků obložení z ostatních truhlíků. Ale i tak mi pár metrů chybělo.

Nedalo se nic dělat, bylo potřeba najít tajné zdroje. Naštěstí měl stejnou šířku prken i dřevník, který jsem vyráběl nějaký ten rok zpátky 🙂 Pro dobro lidstva tak musel dřevník obětovat několik bočních planěk, místo kterých dostal o 1cm užší. Na dřevníku to nejde nijak vidět ale truhlíky byly zachráněny.

No, a tím byly truhlíky hotové. Už zbývalo je jen naplnit hlínou a osázet kytkama (tyto truhlíky byly vyjímečně naplánované tak, že tam poroste něco, co se nedá sežrat :))) )

S plněním hlíny mi vydatně pomáhali (rozuměj škodili) naši dva skřítkové. Krom toho, že jsem vozil plné kolečko směrem k truhlíkům, tak jsem pak pokaždé dělal taxikáře směrem od truhlíků. Ale bavilo je to fakt hodně 🙂

Když byla hlína navozena, ještě bylo potřeba rozvést vodu v kaskádě. To se teda dělalo fakt blbě, ale než dělat pět odboček z hlanvího rozvodu, udělal jsem pomocí kolínek vyschodovaný rozvod v kaskádě.

A takto vypadá kaskáda dneska. Ještě nemám dořešenou závlahu jednotlivých kytek v kaskádě. Tam to nejspíš nepůjde pomocí kapkové hadice (kytky jsou moc natěsno), takže použiju asi nějaké externí kapkovače.

A to je pro teď z akce truhlíky vše. Ovšem, stále to nebyly poslední truhlíky u nás na pozemku. Už teď jsou naplánované nějaké další, ale ty asi zase až za rok 🙂

Severní zeď, díl Osmsetpadesátýšestý

Severní zeď, díl Osmsetpadesátýšestý

Comments 8 comments

Tak pojďme už ty články o severní zdi a truhlíkách konečně dorazit. Stále mi to ve frontě visí hromada fotek, kde se Vám chci pochlubit, jak moc jsem šikovný, tak hurá na to :).

Minule jsme skončili u hotových truhlíků naplněných kompostem a hlínou, to dneska, to to bude o dost zajímavější. Pustil jsem se totiž po delší době zase do zednické a rozhodl se natáhnout si severní zeď lepidlem sám.

Původně jsem to chtěl nechat udělat nějakého řemeslníka. Jenže, ten šikovný, co nám dělal schody, dlažbu, obklady a spoustu dalšího, se rozbil. Na cokoli, co jsem potřeboval, jsem ho naháněl stokrát, když už dorazil, po pár hodinách práce ho buď něco strašně bolelo, nebo to bolelo jeho manželku, nebo mu zrovna přivezli stavební materiál, nebo nějaká jiná výmluva. Po čase jsme si z něj už dělali srandu, že má lexikon výmluv. Kdykoli mu člověk zavolal, vytáhl z klobou naprosto nečekanou vyhovorku. Pokaždé novou, originální a většinou ještě více morbidní nebo absurdní :).

Tahání zdi do lepidla jsem sice ještě předtím nedělal, ale nemůže na tom nic být, ne? Tak jsem zkoukl pár videí a pustil se do toho, Ze začátku mi to nešlo vůbec, tahal jsem to sem a tam a už zamokra vypadal výsledek všelijak. To jsem postupně vypiloval, zjistil jak, odkud a kam tahat a už se to zlepšilo. Ale problém mi pořád dělalo vracení se. Člověk se u téhle práce musí odprostit od opravování toho, kde už byl. VŽDYCKY, VŽDYCKY, VŽDYCKY to tim totiž jen zhorší…. vždycky.

No, dojel jsem to do konce, připravený na to, že tam nějaké drobné kosmetické vady budou. A nechal jsem to uschnout. Když jsem to ráno ale viděl, začal jsem litovat toho, že jsem se do toho pustil. Hele, bylo to fakt hnusný. Asi jsem měl radši tomu druhému řemeslníkovi těch 10.000Kč za těch pár metrů dát. Tohle bylo fakt čiré zoufalství.

A tak jsem zase googlil a někde během toho hledání jsem si vzpoměl na řemeslníka číslo jedna, který vlastně vždycky říkal, že se první vrstva má ignorovat a že to vždycky musí dělat na dvě vrstvy. Ha! V tom je zřejmě ten trik.

A tak jsem zlomil svou nenávist ke zdi, k lepidlu i hladítku a pustil se zas do toho. Namíchal jsem řidší směs a začal nanášet a vyhlazovat druhou vrstvu.

A co Vám budu povídat, najednou jsem si připadal jak naexpovaný profík Pan Zedník level 100 :). Krásná hladká stěna, práce šla pěkně od ruky a všechny nerovnosti uspokojivě mizely.

Takhle jsem dotáhl celou zeď a opět jí nechal zaschnout. A důležité pravidlo, neopravovat co už je uděláno. Otřepky a jiné nerovnosti nechat být, protože….. tady dády dá…. se to pak opraví v dalším kole. A to konkrétně touto brusnou technologickou věcí, která nevím, jak se přesně jmenuje :).

Tou se totiž pak krásně vše zabrousí, takže výsledkem je opravdu hezká (téměř) hladká zeď.

Opět po zachnutí přišlo na řadu natření. Na to jsme koupili klasickou fasádní barvu. Ale jen samotnou barvu, bez jakéhokoli zrna, abych to nemusel ještě točit. Ono lepidlo stejně nějaký trochu vzor zanechalo, takže to jakous-takous strukturu má.

V okamžiku natírání už mi bylo dávno jasné, že by se to o dost lépe dělalo, když by tam ty truhlíky ještě nebyly :). Jenže, znáte to, jak to chodí. Aby se mohlo udělat A, musí se udělat B, kvůli kterému se musí udělat C. A tak bylo potřeba se rychle zbavit kompostu a proto se musely udělat truhlíky a proto se holt zeď natahovala a natírala až pak.

To, jak dlouho mi trvalo sepsat tenhle článek asi nejlépe ilustruje tato fotka. Tou dobou byla má drahocená těhotná žena ještě vlastně vcelku štíhlé figury oproti tomu, jakou Věstonickou postavu má nyní, jen pár dnů před porodem :). No, jsou to skoro tři měsíce, co mi tu ty fotky leží. Hrůza, stydím se :).

Během malování pak soused sundal dřevěné výplně, aby se mohly sloupky z boku natřít. Říkal, že mu tam ta bílá ladí a že jestli mi to neva, tak bych to natřel celé. Jasně že nevadilo, dělalo se to pak o dost lépe, než obkreslovat každé prkno :).

Po natření jsem se pak pustil zpět do obkládání truhlíku. To už byla vcelku pohodová práce. Nařezat a přišroubovat pár prken, to šlo dobře. Až na to horko, to si pamatuju, že bylo hrozné.

Po dokončení obložení jsme pak s I. už jen dotáhli závlahu a zasadili koupené rostlinky (tou dobou jsme ještě netušili, že nám víc než polovinu sežerou všudepřítomní slimáci, grrrr.)

Finální úkon pak bylo naprogramování dalších okruhů automatické závlahy v Loxone, ale to už byla opravdu jen taková třešínka na dortu :).

Truhlíky na severní zdi

Truhlíky na severní zdi

Comments 5 comments

Poslední dobou jsem pořád ve strašném skluzu s článkama. Musím říct, že psát článku během stavby bylo o dost snažší :). To člověk řešil jen tu stavbu a večer pak sesmolil článek a usnul. Teď, i když něco přes víkend udělám, tak pak řeším milión dalších věcí a dětí a než se k článku dostanu, je o 14 dní později :).

No, takže dneska takto zpět k naší severní zdi. Naposledy jsem o ni tady na blogu psal tady, kdy zeď byla ještě jen holé ztracené bednění a truhlíky byly ve stavu dřevěné konstrukce.

Takhle nějak to tenkrát vypadalo. Když to porovnám s dneškem, tak fakt rozdíl :). A teď už ale co bylo dál…

Jako první usazení připravených rámů na staré cihly a vyrovnání do roviny. Jako další pak vyplnění celého obvodu polystyrenem. Jednak aby to v zimě úplně nepromrzlo a jednak proto, aby se tlak hlíny rozložil více do prostoru a na obkladová prkna pak tlačil méně. Je to vyzkoušeno u truhlíků na západě, tak proč to měnit :).

Polystyreny jsem k rámu chytil klasickou pěnou z pistole, co jsem doma našel. Část je dělaná dokonce Illbruck vzduchotěsnou pěnou :). Sice byla už 3 roky po expiraci, ale držela pořád dobře.

Jinak kdyby vás zajímalo, proč jsou tam ty OSB desky, tak v době, kdy sem polystyreny dělal, tu foukalo jak na větrné hůrce. Takže dříve než pěna vytvrdla, lítala deska už dávno někde vzadu za domem. Takže jsem k trohlíkům narychlo uchytil zbytky OSB desek, aby tam tolik neprofukovalo.

Když byly dodělané polystyreny, připravil jsem rozvody pro závlahu. To jsem minule podcenil, takže tentokrát jsem si připravil do každého truhlíku vývod a rozvody samotné jsou dole u země. Na hlavní spodní rozvod jsem použil zbytky všeho, co jsem tady našel.

Takže část je tahaná ve 32mm průměru, část ve dvacítce. Nahoru nad úroven hlíny v truhlíku pak vylézají už všude 20mm, které přes koleno redukuju na finální 16mm, ve které je pak všude roztažena kapková hadice.

Po rozvodech následovalo obložení truhlíků. Opět jsem volil 12cm vysoké a 2cm tlusté hoblované prkna. Dělá se s tím dobře a moc to nestojí. Je mi jasné, že to nepřežije na věky, ale 10-15 let by to zvládnout mělo (díky impregnačnímu nátěru snad déle). Prkna nejsou položená přímo na zemi, je tam cca 2cm mezera. I to snad pomůže.

Další pak následovalo udělání vodotěsných van. Použil jsem zase igelitový rukáv, ale příště bych asi zkusil nějakou nopku. Nejsem si jist, co igelit za pár let udělá. Nopka by byla asi ještě odolnější.

Spodek jsem opět nechal otevřený, aby přebytečná vlhkost mohla odcházet do spodní půdy. Asi by se nic extra nestalo, kdyby to bylo uzavřeno, ale přijde mi to takto lepší. Zároveň jsem na spodek nedával žádné pletivo, protože tu extra problém s krtkama nebo nějakou jinou havětí nemáme (a v tu chvíli se mi to už ani nechtělo řešit 🙂 ).

Jako výplň na spodek truhlíků jsem použil bordel hlínu, co mi zbyla po kultivační akci před domem (tam jsem to celé zryl a srovnal, protože jak tam stávaly různé kontejnery,  tak tam byly vyjeté příšerné koleje a špatně se to sekalo), spolu s se zbytky ošklivé hlíny tady za domem a do toho pak kompost.

Do cca poloviny přišel tenhle bordel mix, nad polovinu se pak pokračovalo už jen čistým kompostem.

Tím jsme opět zlikvidovali veškerý kompost. který ještě místy nebyl ani úplně dodělaný. To ale v truhlíkách nijak nevadí, on tam postupně dojede. A ze spoustu věcí se i rozjedou nové rostlinky. Tentokrát nám takto vyrostlo pár rajčat, několik brambor a dýně :).

A tady pak už dodělaná poslední vrstva hezké hnědé hlíny. Ačkoli byly truhlíky naplněné až po okraj, dneska už je tam cca 20cm vidět igelit. Celé to bylo hodně vzdušné a díky dešťům si to hodně rychle sedá.

A tím dnešní článek skončím. Příště pak bude následovat finalizace závlahy, zdi samotné, obložení truhlíku dřevem zeshora a samozřejmě sadba rostlinek.

 

 

Zase ty truhlíky

Zase ty truhlíky

Comments 11 comments

Jak jsem už předesílal v minulém článku o řezačce, rozhodli jsme se vybudovat ještě pár truhlíků. Jednak proto, abychom trochu zrášlili severní zeď a pak hlavně i proto, abychom zvětšili užitnou kapacitu našich záhonů.

Po čtyř letech našich farmářských pokusů jsme přišli na to, že domácích cherry rajčátek a paprik není nikdy dost :). Většina ostatního se nám moc neosvědčila, ale tohle duo se neomrzí. A protože za barákem je v létě krásně horko, navíc tam teplo akumuluje ještě ona betonová zeď, budou tam v létě vegetit primárně papriky, zatímco na jaře okrasné kytky (primárně proto, že si tam I. vydupala i pár okrasných nesežratelných obyvatel, se kterýma jsem sice nesouhlasil, ale to bylo tak vše, co jsem zmohl 🙂 ).

Vysoké truhlíky jsem měl natrénované už z loňska, takže jsem vcelku tušil, co mne čeká. Jenže, bylo to zase o něco horší, než to očekávání.

Tak předně, loni toho bylo 8 metrů, letos 12 metrů :). Navíc (a to teda byl můj nápad), jsem si vymyslel, že naproti vchodu vyrobím lavičku. Abychom měli kam odkládat věci, když potřebujem otevřít.

První dny jsem proto krom konstrukce truhlíků strávil ještě vymýšlením a konstruováním lavičky. Tu jsem udělal podobně jako truhlíky, tzn kostra z latí 6x4cm a obložení pak z původních plotovek, které nám tu zbyly poté, co se I. rozhodla změnit náš dvouřadý plot na jednořadý :).

Opět si musím pochválit Metabo pokosku (a to mi od nich nepřišlo ani jimi slíbené tričko :)))). Pokoska je super nejen na rovné řezy, ale hlavně řezy pod úhlem. To jsem ocenil jednak při výrobě opěradla lavičky a pak i při řezání obložení truhlíků, když mi to všude né-úplně lícovalo.

Když byly hotové laťové konstrukce, přišlo na řadu opět zateplování. Na to jsme použili zbytky z našeho fasádního EPS, který jsem naporcoval řezačkou popsanou v minulém článku.

A aby to měly truhlíky úplně extra, k lepení polystyrenu jsem používál extra Illbruck vzduchotěsnou pěnu :). Opět zbytky ze stavby, které jsem původně chtěl prodat, jenže termín expirace byl už před třema rokama. A než někomu vysvětlovat, že je pořád cajk, tak jsem ji radši dal vděčným truhlíkům :).

Bohužel, protože fakt foukalo, musel jsem si improvizovaně pomoct ještě zbytky OSB desek a truhlíky dočasně uzavřít. Bez zakrytí jinak lepení probíhalo tak, že po umístění polystyrenu a jeho zafoukání pěnou přišel poryv větru a polystyren i s pěnou byl víte kde :).

Po polystyrenech následovala příprava závlahy. Oproti minule jsem to už nezanedbal a závlahu si připravil do každého truhlíku zvlášť (to v původních nemám a do teď nevím, jak tam ty hadičky nějak rozumně vzhledově udělám).

Opět jsem použil zbytky co dům dal a dokoupil jen to nezbytné. Takže rozvod ve dně truhlíku je udělán z 32mm HDPE trubek, které mají odbočky nahoru a dle zbytků různě převedeny na 16mm hadičky, na které pak budou zapojeny závlahy. Na nedostatek tlaku si tak papriky stěžovat rozhodně nebudou moct :).

Po závlaze přišlo na řadu obložení. Na to jsem koupil už vyzkoušené hoblované 12cm x 21mm smrkové prkna, které pak zase natřu barevnou impregnací. Obklad byl tentokrát taky trochu komplikovanější, protože bylo potřeba rozumně rozložit 8m délky v kuse tak, aby bylo co nejméně odřezů z 5m dlouhých prken.

Nakonec jsme vymysleli 2-5-1 a 4-4 překlady, zatímco druhý, menší má 2-1 a 1-2 skladbu, takže nám zbylo jen jedno 1m prkno navíc. Celkově si obklad truhlíků vzal celý víkend, výsledek je ale myslím více než dobrý.

Co stojí za zmínku, tak byl záděr právě v rozměrech prken. Všechno jsem měl naplánované na 4m dlouhé prkna, takže když jsem pak začal řešit uchycení našeho 2-5.1 systému, zjistil jsem, že nemám kde kotvit konce/začátky prken. Musel jsem proto do polystyrenů vyřezat díry a dodělat tam improvizované vzpěry.

Po dokončení obkladu truhlíku jsem dodělal ještě obklad lavičky. Ve spodní části zůstal otvor na pracovní boty a jiný bordel, který nechcem dávat domu. Zároveň se vzniklý prostor i hodně zamlouvá našemu bílému členovi rodiny, takže tam bude mít v létě asi schovku (a když bude zlobit, tak tam bude spát i přes zimu :))) ).

K večeru jsem včera pak ještě udělal igelitovou výplň do každého truhlíku. Klasický igelitový půlrukáv, rozřízlý napůl, k okrajům chycený pomocí sponkovačky skrz stříbrnou pásku, aby se igelit netrhal.

Pokračování článku s finalizací truhlíků teď závisí momentálně primárně na dešti. Pak bude potřeba odvozit všechny kompostery, dodělat horní část truhlíků a vše natřít.