Road to perfection
Náš letošní vánoční stromek je jiný. Zatímco ještě loni to byl spíše skromný plastový gadget stromek ovládaný Arduinem, letos je tomu jinak.
Jako vánoční dárek jsem pro I. koupil hromadu ozdob, nové hloupé žluto-bílé lampičky, živý stromek a stojan na něj. K tomu jsem přispěl dobrou radou, že letos uděláme prckům (spíš tomu jednomu, zatím) pořádný, obrovský, světýlkama i ozdobama nacpaný, obrovský americký vánoční stromek :).
Musím teda říct, že komplet výbava od držáku na stromek, přes živou 2.7m jedli až po lampičky a ozdoby není vůbec levná záležitost. Ale dárek je dárek a tak byl budget velmi a vlastně skoro neomezený :).
Nákupem a instalací pořízeného hardware (rozuměj ten kmen a ty větve kolem) pomalu končila hlavní moje role v tohle procesu. Zbývalo už jen trochu seříznout vršek téhle potvory, osadit lampičky a otestovat špičku.
Takhle nějak jsem stromek předával do rukou své milované ženy, která na něm pak dále pracovala už z pozice designu a estetična.
Musím říct, že původně se mi nahrubo nainstalované lampičky docela líbily. Ale to, co s nimi I. pak provedla, dost dehonestovalo celou mou původní instalaci :).
Takto nějak vypadala první verze učesaných lampiček v době, kdy si pan Stromek zrovna zkoušel mašle, aby zjistil, která mu sedí. Jak si můžete všimnout, tady se už na stromku začíná odrážet estetično a jemnost ženské ruky. A taky um našeho prvorozeného nacpat na jednu větev co nejvíc ozdob.
O pár hodin později, když jsem opět zavítal do obyváku, měl už pan Strom oblečenou velkou červenou mašli a k tomu čtyři organzové mašle. Pokud jakožto mužská část čtenářstva nevíte, co to je organza, tak si z toho nic nedělejte, naše drahé polovičky zas nevědí, co je to relé nebo stykač :)).
Co je ovšem o dost důležitější, v tomto momentě strojení stromečku přichází můj vrcholný okamžik. Pokud se totiž na stromek podíváte pořádně, existuje na něm v té době několik vyčnívajících větví, které výrazně kazí symetrii celého zážitku. A toho nejen, že si I. nevšimla, ale navíc původně lobovala za zachování onoho vzhledu.
Ale já se nedal. S kleštěmi v ruce jsem se domáhal svého práva skoncovat s touto asymetrií. Pod neustávajícím nátlakem nakonec povolila a já se mohl pustit do masakru motorovou… ehm, kleštěmi.
Postupně jsem začal ostříhávat vše, co jen trochu vyčnívalo z jinak téměř ideálního kuželovitého tvaru stromečku. Nejvíc to jde vidět na větvi dole vlevo u skříněk a vpravo dole u žirafy.
Na další fotce jde vidět zase o něco dokonalejší stav, avšak stále to není stav finální. Zaprvé, stále jsem při cestách kolem stromku narážel na další a další drzé větvičky, které poťouchle vykukovaly a které bylo nutné kosit jednu za druhou.
Navíc, krom větviček bylo na stromku stále mnoho práce. Jak si můžete všimnout, lampičky se opět ještě více srovnaly. Sice stále nedosahují ideální horizontální polohy ve všech patrech, ale je to zase o dost lepší. Ale, to hlavní mělo stále přijít. Následující den se totiž I. pustila do finalizací.
Na závěr totiž pan Stromek (ačkoli tady už začínám trošku váhat, jestli to není spíš paní Stromečková) dostal ještě několik menších mašlí, ale hlavně, a to bylo kruciálně důležité, byly předělány horizontální organzové mašle. Ty totiž nepůsobily dostatečně pěkným stočeným a nadýchaným tvarem, takže byly za pomoci donucovacími prostředky (háky, háčky a tak) motivovány k poslušnosti.
No a tady ho máme, fešáka. Po dvou dnech snažení I. a několika mých stěžejních zásazích máme náš letošní stromek hotov. Sice bez Arduina a jiných chytrých vymožeností, ale na to přijde zas řada příští rok :).
A na závěr ještě foto za použití filtru z foťáku. Nějak se mi fotkou nedaří zachytit celkovou atmosféru stromečku. Naživo je prostě ještě o dost víc cool :).
