Browsed by
Tag: ryti

Zahradní mechanizace

Zahradní mechanizace

Udělal jsme si radost :). Když už máme tu zahrádku a musím rýt, tak to přece nebudu dělat pořád ručně.

Teda, začal jsem ručně. Zryl jsem 3/4 záhonů za několik hodin tvrdé práce. Ještě nějakou dobu by vzalo dorýt zbytek, pak drny motikou rozmlátit, rozhrabat, atd. Prostě něco, co mne nijak zvlášť nenaplňuje.

A tak jsem si koupil elektrický rýč, neboli Kultivátor. Původne jsem koukal na benzinové, abych neustále nemusel řešit kabel, ale ty ceny jsou trochu někde jinde. Za cca 10tisíc+, je to velká potvora a na tu naši zahrádku by to bylo stejně zbytečné.

Takže jsem sáhl po elektrickém. Vzal jsem jeden z nejsilnějších (elektrických) a největších a stejně jsem se dostal na cca 2800kč. Což je příjemné. Zkoukl jsem několik videí a nakonec vybral Riwall RET 4014.

A musím říct, že supr. Zbytek záhonu jsem zryl za cca 15minut a za další necelou hodinku jsem měl zrytý (a krásně nakypřený) už původně zrytý záhon, včetně finálního zarytí kompostu z komposteru. Lahoda.

Zároveň bych chtěl ukázat náš první hotový kompost. Opravdu bych nevěřil, jak se všechny ty zbytky z kuchyně a posekaná tráva dokáží za rok změnit v krásnou hnědou hlínu :). Takže jsem hotový kompost rozvozil po záhoně a rovnou ho i zaryl (otázka tak 20ti minut, oproti půl dne ručně 🙂 ).

Druhá koupená hračka je elektrický vertikutátor. Znovu z důvodu ceny elektrický, jelikož ho použiju 2x za rok a zatímco elektrický byl taky za 2800kč, tak benzinové jsou opět 10.000kč a více. Dvakrát za rok kabel přežiju, a pak bude stejně v boudě, kde díký kompaktnímu rozměru může být složený někde na polici.

Loni jsem si půjčoval benzinový, jenže 900kč/den je dost palba a pokud si ho půjčím na jaře a podzim na víkend, tak po roce mám už nový elektrický. Takže nákup byla jasná volba.

Opět jsem bral jeden z nejsilnějších a největších elektrických (FIELDMANN FZV 4010-E ) a stejně by to ještě nějaké kilo navíc chtělo. Přeci jen, i když má cca 15kg, tak občas po trávě dost hopsá. Takže už jsem zvažoval nějaké další závaží. Jinak ale pracuje opravdu skvěle.

Asi největší “nevýhoda” té jeho skvělé práce je, že po každém udělaném pruhu trávníku je potřeba vynést koš. Množství staré trávy, které z trávníku vytahá, je naprosto neuvětřitelné. Původně jsem to chtěl vozit v kolečkách, ale i to je zbytečné. Dva koše a kolečko je plné. Takže jsem pokaždé holt nosil přímo na kompost a vysypával.

Vertikutátor má oba typy nožů. Jak řezné, tak načechrávací a sbírací. Uchycení je na dva imbusy, takže výměna je vcelku rychlá. Nejprve jsem udělal vždy celou plochu řezacíma, a pak kontra těma čechracíma. A na závěr pak ještě přejel sekačkou, abych vysál zbývající bordel.

Pro názornost, vlevo jsou hotové dva pruhy po projetí řezacíma nožema, v pravé části první fotky pak původní stav trávníku. Pravá fotka je pak ta stejná část trávníku po té, co byla přejeta ještě čechracím nožem, zasazeno nové semeno a zalito.

A abyste si udělali představu, kolik se tak staré trávy z trávníku vytahá, tak z  našich cca 200m2 trávníku toho bylo nakonec dva plné kompostery, z toho ten druhý jsem musel narychlo postavit, aby to bylo kam dávat :).

Vzhledem k tomu, jak je ale tráva a bordel nasekaný na drobné částečky, tak čekám, že do týdne je komposter plný ta z 1/3 maximálně.

A tady už poslední foto, záběr na celý trávník, kdy už krom vertikutace a vyčistění bylo i zaseto a pohnojeno. Probudil jsem ze zimního spánku i mou závlahu postavneou na Arduinu, která zimu k mé velké radosti přežila bez úhony, a už se zase vesele zavlažuje :).

 

Hromada hotovo…

Hromada hotovo…

Už přesně nevím, kolik kontejnerů jsme měli odvozeno při posledním článku, zato ale už vím, kolik kontejnerů bylo potřeba na odvoz naší hromady. Ani tři, ani pět, ale rovnou deset.

Deset kontejnerů plných utrpení a fyzického mučení, které jsme rozvezli do našeho okolí. Ale, povedlo se a po cca čtrnácti dnech nám na zahradě zůstala malá hromádka a totálně křivý terén.

Jedna věc totiž je odvozit hromadu, další pak srovnat terén do nějaké ne-trackingové podoby. A tak jsme vzali provázky a začali odkopávat “pupky”.

A hned z toho byl další kontejner. Rytí bylo peklo, protože už pár dnů svítilo sluníčko a půda byla kvalitně ztvrdlá.

Dalším krokem bylo zrytí celého terénu, abychom tam pak mohli vysadit trávu a udělat záhony a vůbec nám tu něco rostlo. Po dobu stavby v zadní části zahrady střídala těžká technika následovaná pak masivní hromadou hlíny, takže bylo vše kvalitně udusané.

Naštěstí se mi povedlo půjčit rotavátor od stejné dobré duše, která mi půjčila moto-kolečko. Druhá veklá klika byla, že den po zapůjčení přišel obrovský liják, který terén dost rozmočil a změkčil. Nebýt toho, zřejmě bych to ani tím rotavátorem nedal.

I tak jsem ale musel některá místa rýčem předrýt. Jakmile byla větší plocha příliš udusaná a tvrdá, rotavátor si vesele poskakoval na povrchu a do hlíny se ne a ne zakousnout. A to jsem mu dokonce na čumák přidělal jednu VPC jako závaží :).

Po dvou dnech hopsání a ježdění bylo zryto. Krom samotného rytí byla ještě dost výzva vyklidit celý plac od všech věcí a dřeva, které se tam naskládalo. Takže na terase to teď vypadá jak na tureckém bazaru.

A takhle vypadala zahrada po dokončeném rytí. Zhruba asi jako po útoku stáda krtků 🙂

Včera jsme pak začli rozoranou zahradu srovnávat do finální podoby. Bohužel, ani to ještě nebyly poslední výkopové práce na naší zahradě. Následovat totiž bude ještě výkop na závlahu. Ale jako první jsme potřebovali srovnat terén, neb se závlahou by se už s rotavátorem tak dobře zahrada neryla :).

Na srovnání terénu přišel na řadu opět starý dobrý provázek a dvě VPC cihly. Natáhnout,urovnat, posunout. A znovu a znovu. Opět pakárna a další dva dny makačky.

Terén je tím pádem ale plus-mínus srovnaný a až na to párkrát zaprší, tak provedu finální korekci a zasypu případné nerovnosti. To už snad ale nebude tak hrozný.

Z naší hromady pak zbyl tenhle kompaktní monolit. Část ještě použiju na zasypání děr u plotů a část na dorovnání terénu a bude to. Zatím to vypadá, že jsme zbývající množství odhadli docela dobře a že to vyjde akorát.

A na úplný závěr dva timelapsy. Jeden v klasické rychlosti a druhý ještě více zrychlený. Záleží na Vás, v jaké rychlosti si přejete mé utrpení vidět :).

A tady zrychlené utrpení 🙂

A tady ještě jednou pozpátku 🙂