Forum
Zdravím,
nenašel jsem odpovídající téma, tak si dovolím vykopnout.
Řešili jste integraci ČOV do Loxone a vůbec řízení domu? Je to třeba?
Ptám se, protože na trhu je poměrně hodně výrobců, ale zdá se mi, že drtivá většina z nich spíše prodává plastové jímky s dmychadlem, výrobky jsou nepromyšlené, je nutno je ručně regulovat nějakými ventily atp.
Jediný, u koho jsem našel nějakou touhu po vylepšení produktu, je firma TopolWater a jejich čističky TOPAS. Když vynechám to jejich lpění na patentech (přijde mi to trochu přežitek devadesátek 😀 , nemyslím si, že mají patentováno něco úžasně jedinečného), tak čistička má řídící jednotku, která reaguje na nějaké senzory v nádrži, umí zpětný chod a přizpůsobuje intenzitu provozu přítoku. Co se komunikace týče, dohledal jsem, že umí použít pětižilový kabel a přes jednu žílu údajně tedy umí signalizovat zpět do domu poruchu (nepípá nic otravně na zahradě, ale rozsvítí se nějaká kontrolka v technické místnosti, notifikaci by tedy mohlo jít napojit na Loxone). Současně instalují za příplatek i GSM modul, který následně posílá SMS o stavu a poruchách a lze tak ČOV i vzdáleně ovládat. Jejich ČOVky ale nejsou nejlevnější.
Jak to vidíte vy? Můžete doporučit kvalitního a spolehlivého výrobce / dodavatele? Máte ČOV napojenou na Loxone?
Zajímám se hlavně proto, že s menšími obavami plánuji ČOV na chalupu místo septiku s filtrem, nepravidelný provoz už údajně ČOV zvládají poměrně dobře, je to menší atd. Ale přece jenom může být při příjezdu překvapení ve formě nefunkční ČOV poměrně nepříjemné a rád bych taky během dovolené relaxoval, ne jen běhal kolem smradlavé plastové nádrže ;-).
Předem díky za Vaše zkušenosti!
Několik let jsem montoval MaR na menších obecních čističkách a na doma mám taky malou ČOV a k řízení opravdu není potřeba nic než časové relé, je to úplně odstačující. Doma to mám integrované do Loxonu, ale jen přes SSR spínám výstup pro kompresor v poměru 15min chod 15min pauza, s tím že si to můžu zapnout napořád (to se používá hlavně při očkování kdy je potřeba aktivovat kal) nebo úplně vypnout. Co jsem měl možnost potkat různé provozovatele a jejich technology, používají se v podstatě tři způsoby regulace. Dva se zpětnou vazbou podle množství rozpuštěného kyslíku ve vodě, jeden na konstantní hodnotu, druhý na limity. Další způsob je "na čas" 15 min chod 15min pauza nebo 30/30 nebo 15/30 nebo tak, většinou souměrně. Nejčastější způsob u menších obecních ČOV (vesnice) je na Limity méně (ne ojediněle) pak Čas. Konstantní hodnota byla spíš u těch Velkých(město), zde už musí být frekvenční měnič na regulaci otáček dmychadla. RD téměř výhradně Čas, ona Oxisonda není úpně levné zařízení, mnohdy by to znamenalo téměř dvojnásobnou cenu Čov.
Jinak co se týká ventilů, ty se u RD zpravidla nastaví jednou a je to. Provzdušňuje se nátokový koš, denitrifikace, aktivace, mamutka na vratný kal a to je prakticky vše. Jednou se nastaví poměr kam má kolik foukat a tím to končí. Jednou za čas se zkontroluje jestli funguje (pohledem na odtok) a jestli se netvoří moc pěny a šmitec. Nic stětobornýho v tom není.
Ja to resil, nic sloziteho jsem tam nehrotil. COVka ma dmychadlo a ja v podstate nahradil originalni ridici jednotku, ktera stala 4 tis. Co jsem potreboval je jeden rele dig. vystup, abych mohl naprogramovat casovac, diky tomu spinat (v configu jsem si vytvoril rezimy - bezny provoz, dovolena, zamraza, atd.) a jeden elektromer, abych vedel, zda dmychadlo jede/nejede a pripadne si necham poslat zpravu na mail.
Ale stejne se clovek nevyhne, ze se tam jednou za cas musi jit podivat, jestli to fouka jak ma, jestli kal neni kde byt nema, jeslti to tece jak ma, atd. I z hlediska povoleni COVky mame mit provozni rad a podle nej by se melo chodit kontrolovat a delat zapis jednou za tyden. Praxe tak hrozna ale neni.
Já jsem se inspiroval u souseda, kterému to výborně funguje. Nebudu s ČOV kupovat žádnou řídící jednotku a dmychadlo bude ovládat jen jedno relé z Loxone, které pojede 15 minut a 15 minut nepojede. Elektroměr bude hlídat, zda dmychadlo bere proud.
Můžu doporučit ČOV EKO SBR BIO od Bazénplastu Turnov, máme ji v provozu skoro 2 roky a zatím bez problémů.
Čistička je řízená množstvím přitékajícího odpadu, takže se ušetří něco na el. a možná i dýl vydrží membrána dmychadla. Vyhrávaj ocenění na výstavách, tak asi nebude špatná.
Cenově je o něco výš než ty nejlevnější modely (teď v akci 40 tis. Kč bez DPH), ale funguje to dobře a ještě jsem se nemusel hrabat v sra*kách jako soused, kterýmu to pění a smrdí.
Výrobce řídící jednotky je https://www.bonnel.cz/ , u naší je Bonbloc Compact s RS-232, teď už dělaj Bonbloc IOT s wi-fi a web serveren.
Podle obrázku používají ČOV Topas jejich řídící jednotky z řady Sequetrol.
Něco k ŘJ:
ŘÍDÍCÍ JEDNOTKA (ŘJ – úspora nákladů na elektrickou energii)
Řídící jednotka nahrazuje nutnou ruční obsluhu a zaručuje komfortní provoz ČOV (výhoda oproti levným manuálním ČOV):
Nastavuje automaticky režim čištění dle skutečného množství přitékající odpadní vody
+ zabezpečuje stabilní vysokou účinnost čištěníNastavuje automaticky SPORO REŽIM v režimu malého přítoku odpadní vody
+ šetří náklady na elektrickou energii, není nutno ruční přepínání jako u manuálních ČOVZajišťuje čištění vždy stejného množství odpadní vody v odděleném prostoru (reaktoru) vždy po stejně dlouhý čas
+ dlouhodobě stabilní účinnost čištění, stejné konstantní parametry na odtokuHlídá množství přebytečného kalu v reaktoru a automaticky jej odčerpává do odděleného kalojemu
+ zamezuje překalení reaktoru, snižuje nároky na časté a ruční odkalování pomocí ovládacích kohoutů u manuálních ČOVŘídí odčerpání vyčištěné vody do recipientu
+ Možnost programově prodloužit čas odčerpání vždy stejného množství vyčištěné vody v případě požadavku na směšovací rovnici do povrchových vodV režimu malého přítoku odpadní vody (absence osob, dovolená) ŘJ automaticky rozpozná malý, nízký nebo žádný přítok odpadní vody a vyhodnotí tento stav.
+ Přepne se do režimu SPORO a vyčkává na nový přítok. Automaticky provádí recirkulaci, čímž dochází k zásobení živin potřebných k udržení životaschopnosti aktivovaného kalu v reaktoru. Po nátoku odpadní vody do akumulačního prostoru se opět přepne automaticky do režimu normálního čištění. Tímto principem je vhodná instalace této čistírny i k objektům s nepravidelným přítokem - školky, školy, penziony, horské objektyV případě požadavku na odstranění fosforu dávkuje srážedlo vždy do stejného množství odpadní vody
+ je propojeno množství odpadní vody s dávkou srážedla, není nutno ruční dávkování, nemůže dojít k narušení aktivovaného kalu předávkováním srážedla. Šetří ruční obsluhu přepínání nebo ručního dávkování jako u manuálních ČOVZajišťuje plnění reaktoru z akumulačního prostoru k hlavnímu čištění
+ Čerpá vždy stejné množství OV z akumulace do hlavního stupně čištění (tj. reaktoru), zamezuje průtoku nevyčištěné vody do odtoku v době přítokové špičky (ráno, večer)Eviduje zpětně historii čištění a jeho průběh po dobu 48 měsíců
+ lehce dohledatelné výpadky el. energie, provozní hodiny dmychadla, množství čištěné vody a další informaceAkusticky nebo pomocí SMS zprávy podává informace o závadách nebo poruchách (příp. výpadku el. energie)
+ prodlužuje nutnost častých vizuálních kontrol ČOV, okamžitě informuje o problémuUvádí na displeji aktuální fázi čištění včetně časových údajů
+ lze spočítat množství vyčištěné odpadní vody zpětně v jakémkoliv časovém úsekuSoučástí ŘJ je záložní zdroj pro vedení programu
+ v případě výpadku el. energie pokračuje režim čištění v průběhu čištění, ve fázi v jaké byl přerušen
Díky všem za reakce...
Chápu, že časová regulace je u rodinných domů ok, je tam prakticky trvalý přítok, na pár dní mimo to přežije, na dlouhou dovolenou to v Loxone dočasně třeba přenastavíte. U chalupy to asi bude chtít přece jenom trochu inteligentní řešení, a byť by šlo v Loxplanu vymyslet, asi si v tomto nechám poradit, abych nemusel ČOVku příliš často znovu rozjíždět.
@Baros: Díky za doporučení, zkusím si nechat tu jejich automatiku taky nacenit, zdá se, že by to mohlo být o něco levnější než TOPAS a funkčně je to obdobné, tedy řídící jednotka a automatická regulace výkonu dle přítoku. Měl jsem na ně nějakou referenci, ani nevím proč jsem je neoslovil rovnou... Chápu jejich opatrnost a tedy že neumisťují dmychadlo přímo do ČOV, ale zase na zahradě u ČOVky sloupek úplně mít nechci. ČOV bude sice kousek pod kopcem (mimo přímý dosah z domu), takže do nějaké opěrné zídky by to šlo zabudovat, mají na webu nějaké inspirace, ale u TOPASu je to přece jenom kompaktnější a nezaznamenal jsem žádné stížnosti. Ty řídící jednotky budu muset ještě nastudovat, GSM modul mi přece jenom připadá jako trochu velká palba a WIFI nebo LAN se do tohoto segmentu sune jenom velmi pomalu...
My mame od leta COV od brnenske firmy ASIO AS-IDEAL PZV. Do teto doby maximalni spokojenost. Dmychadlo mam umisteno v technicke mistnosti, do COV vedou pouze tri hadice v zemi. Dmychadlo si ridi program samo. Da se rict, ze za celou dobu, jsem s tim nemel jediny problem ci nejakou starost. COV ma v horni casti pytel, do ktereho se zachytava prebytecny kal. Je treba pytel 3x -4x za rok vymenit a kal se treba kompostuje i s jutovym pytlem. Ale jeste nikdy nebyl pltel plny. To znamena nemusim schanet "hovnocuc" na vycucavani kalu z COV. Nikdy jsem tam nepridaval nejake baterie na rozjezd ani behem pouzivani a to ani, kdyz jsme byli 14 dni na dovolene. Staci chodit doma na zachod 🙂 COV nesmrdi, vlastne o ni ani nevim. Celkove tedy nemam potrebu COV integrovat do Loxone. Vse funguje, jak ma.
Co se tycu provozu dmychadla - me treba tvrdil manik co navrhuje a prodava vlastni COVky (vypadal pomerne zapalene - ze snad i v nejake COVce bydlel :), ze kalu vubec nevadi vikendovy rezim. A ze dokonce prezije i nekolik mesicu bez "potravy". Jedine co bezpodminecne potrebuje pro zivot je pernamentni privod vzduchu z dmychadla.
Řešíte ohledně čističek nějakou speciální chemii v domácnosti? Žádné savo a tak nebo na to nekoukáte a jedete "co hrdlo ráčí". Mám z toho trošku obavy.
U nas savo nepouzivame, jsou na trhu i jine cistice co docela funguji, chce to zkusit co vam bude vyhovovat... Udelame treba i 4 pracky a 2 mycky za den a cisticka funguje bez problemu...Co se tyce prasku od pracky, nepouzivat gely ale prasek, normalne jedeme na Persil a Ariel, mycky do tablety taky uplne standartnni, nic extra. Je ale pravda, ze mam COV dimenzovanou na 6-7 osob, takze podle technickych udaju je schopna zpracovat ca kubik vody denne, my jsme doma pouze 4....
Dobrý den,
děkujeme za zajímavou diskusi na téma řídící jednotky pro decentrální čistírny odpadních vod. Našimi obchodními partnery jsou výrobci DČOV z celého světa, v ČR pak společnosti Bazénplast a TopolWater. Rádi přivítáme zájemce o prezentaci na exkurzi v našem vývojovém a výrobním závodu v Chebu, Karlovarský kraj. Vaše dotazy můžete posílat na emailovou adresu: sales(et)bonnel.cz.
Pro sledování domácí ČOV je ideální hlídání tlaku vzduchu za dmychadlem. Stačí 0-1 tlak ano a ne. Tím se hlídá porucha dmychadla. Dále je dobré hlídat hladinu vody v nádrži, aby nedocházelo k přetokům. Zase stačí plovák s kuličkou z Ali. Možné je i měření PH a tím lze řídit vzduchování. No a pak už jen nastavit časovač - spínání vzduchování. Jediné, co nevím, jak rozlišit režim dovolená, zvýšený provoz a normál. Myslím, nějaký vzorec. Má to někdo takto řešené.? Má někdo nějaký typ tlakového sensoru On-Off na vzduchovou hadici?
Já používám na měření průtoku vzduchu diferenciální měřič tlaku.
Je to jednoduchá věc i když jsem z toho měl původně obavy. Jedná se o senzor SDP 810 s I2C výstupem kde měří i teplotu. čidlo vrazím do hadice do dírek v hadici a přitáhnu páskou, před tím do hadice strčím kroužek menší hadice natěsno mezi ty dvě dírky, to vytvoří clonu aby se měřil rozdíl tlaku před clonou a za clonou a mám velmi přesné měření průtoku vzduchu, program je na githubu na arduino. Existují i levnější čidla s výstupem analogovým.
prosim Vas, mate nekdo napojenou cisticku do vsakovaci nadrze? Pokud ano, mate mezi vsakem a cistickou sedimentacni nadrz? V projektu ji nemam, ale uz dva lidi se me ptali, proc a ze to je divne. Ze bez sedimentacni nadrze si za cas ucpu vsak. Diky
A jakou měli ti dva lidi kvalifikaci? Vyšší než projektant?