Příprava stropů na vylití

Příprava stropů na vylití

Dneska celý den jsme postupně začali připravovat celý strop, nosníky i sloup na vylití. Práce je to spousty, je to pomalé a nedá se to urychlit brutální silou brigádníků. A co je nejhorší, na timelapsu to nevypadá atraktivně ;-).

2015-08-25 11.16.16

Nejprve jsme ráno řešili výztuž do sloupu v obyváku. Postupně jsme spolu s projektantem museli naohýbat roxory, ze kterých jsme pak spolu s připravenými třmínky vyrobili armovací koš.

2015-08-25 11.11.46

Dál jsme pak dostali instrukce jak připravit stejné armovací koše do překladů, které se ale už musí vázat na místě, což znamená pěkně na hraně patra vázat spoustu smyček a spojovat tak roxory a třmínky.

2015-08-25 11.12.28

Nedalo se nic dělat, beru to jako výzvu a zoceluju svojí odolnost proti výško-fóbii. Ze začátku jsem tam chodil dost připosraně, ale ke konci sem už byl schopný balancovat v rohu, držet se jednou rukou nosníku a v druhé držet flexu a řezat přečnívající roxory.

Zatímco já jsem bojoval s roxorama i sám se sebou, náš zedník obedňoval celé patro OSB deskama. Opět práce zdlouhavá a divácky neatraktivní.

Jako zpestření dne jsme tam měli zase dva brigoše, kteří vytahali kari sítě do patra, přenosili dovezený komín dovnitř baráku, roznosili zbývající miako vložky na strop a poklidi bordel z těch zbývajících.

2015-08-25 12.58.32

Jako perličku na závěr jsme je pak použili jako testovací závaží na přilepeném polystyrenu. Náš projektant chtěl dokázat neveřícím ;-), že už dneska není potřeba provrtávat si celý dům i izolaci kotvama, ale bohatě stačí lepidlo.

2015-08-24 08.02.36

Vzal tedy 30cm široký polystyren a včera ho nalepil k nám na zeď.

2015-08-24 08.03.10

Dneska si na to nejprve zkusil stoupnout náš zedník, pak já, odpoledne pak už oba brigádníci a když to pořád drželo, dostali do ruky ještě pár cihel.

2015-08-25 07.42.03

Napočítali jsme 220kg zatížení jedné desky a jediné co začalo povolovat byl polystyren, ale lepidlo drželo jak ďas (jsem trochu zvědav, jak to dostaneme dolůg 🙂 ).

2015-08-25 12.57.09

Další dny nás pak čeká titěrná práce, kdy budeme svazovat kde co k sobě, aby se celý strop i překlady pořádně vyztužily a když se jó zadaří, v pátek to vylejeme. Bohužel to zatím ale vypadá, že lít se bude možná až v pondělí, což je dost škoda, protože to znamená pak 2 dny technologickou pauzu, jelikož musí strop vytuhnout.

Pomohl Vám náš blog? Chcete nás podpořit? I málo udělá radost 😉

5 thoughts on “Příprava stropů na vylití

  1. Mám tři komentáře/otázky. Nechci moc šťourat, ale spíše pro zamyšlení čtenářů, kteří budou řešit podobný problém:

    Mohl bych se zeptat na řešení založení ŽB sloupu co do kotvení k desce, výztuže a hydroizolace (HI)? Z fotky to vypadá, že se položila HI a na to přichystaná ocelová podložka s částečným ohybem na svislý líc základové desky (kde se provrtaly 4 šrouby do desky) a s navařenou svislou výztuží sloupu. Rozumím správně, že výztuž není kotvena do základové desky a jednoduše končí na ocelové podložce? Mělo toto řešení nějaký zvláštní důvod? Já bych detail asi řešil výztuží vystupující z desky (pouze v délce potřebné kotevní délky – odhaduji cca 100cm pro průměry prutů 16mm a C20/25 ), položením HI kolem prutů a zatřením asfaltovým nátěrem v úrovni HI a následné položení bednění a zalití. U vašeho řešení (pokud jsem ho správně pochopil) bych měl obavu, že lepenka tvoří kvalitní kluznou plochu a šrouby patrně případnému pohybu (např. v průběhu sedání stavby) moc nezabrání (alespoň ne ty dva horní, které jsou moc blízko okraje desky a mají tak velmi omezenou kapacitu) – pokud tedy nejsou na interiérové straně další šrouby, které nejsou na fotkách vidět.

    Druhý komentář je k betonování sloupu. Přišlo mi celkem riskantní betonovat sloup a stropy najednou. Při odbedňování je to trochu zajíc v pytli, protože pokud by se ve finále ukázaly nějaké větší mezery v betonu sloupu kvůli nedokonalého uložení či vibrování , což u tak štíhlého a celkem klíčového sloupu bych řekl platí dvojnásob (podle vašeho typu ponorného vibrátoru by se mělo vibrovat ve vrstvách maximálně tak 60cm – říká se 1,25 násobek délky hlavice), tak by pak byla oprava velmi složitá a nákladná. Ten postup vše najednou byl asi zapříčiněn ekonomikou a časováním. Bežný postup u ŽB skeletových konstrukcí je betonování sloupu a jeho odbednění (může být otázka 1-2 dnů (musí ale schválit projektant), protože takové sloupy ještě nic nenesou, a kontrola ještě před instalací stropu).

    Poslední komentář je jen otázka pudu sebezáchovy. Při odbědňování je třeba dbát zvýšené opatrnosti – přecejen jde o první uvedení celkem komplikovaného a těžkého systému do stavu napjatosti. Existují na to bezpečnostní předpisy a postupy. Například bych určitě při odbedňvání nestál jako divák pod odbedňovanou konstrukcí (ochranné pracovní pomůcky detailně ani nezmiňuji).

    1. Diky za obsahly comment. K otazkam:

      1) zalozeni bylo takto, jelikoz nam to takto rekl projektant. Bohuzel nejsem schopny o tom nijak vic nic rict, jelikoz tady opravdu nevim. Urcite priste by bylo snazsi vyvest armatury uz z desky, otazka proc jsme to neudelali, nevim. Bud jsme zapomeli, nebo nam to takto doporucil projektant.

      2) ohledne sroubu, nejsem schopny najit zadnou lepsi fotku, ale mam pocit, ze je to nejak chycene i ze shora. Podle mne je to mimo tu vnitrni plochu.

      3) ohledne vylevani betonem. Nedokazu si predstavut volat kvuli jednomu sloupu pumpu na 3x. Nejde jen o cas, ale hlavne o finance. Beton jsme do sloupu lili postupne a prubezne vibrovali.

      4) predpokladam, ze kdyby zacal sloup padat, tak stihneme utect. Preci jen by trochu drzel, takze by pad nebyl v radu milisekund 😉

      Dovolim si otazku na Vas. Zatim stale jen planuejte, nebo jiz mate i nejakou cast stavby zrealizovanou? Verim totiz, ze Vase pripominky jsou naprosto spravne, ale pro stavbu RD obcas dost tezko realizovatelne.

      At jde jiz o vsechny technologicke postupy, ktere urcite maji sve opodstatneni u velkych staveb, ale u RD jsou mozna zbytecne prehnane a vse by strasne zdrazili/zkomplikovali/zpomalil. Pripadne pak vse co tyce bezpecnostnich predpisu, tak pokud takovou vec reknete jakemukoli remeslnikovi, bude dost prekvapen 😉

      Kazdopadne at se dari!

  2. Zdravím, ten sloup je naprosto v pohodě 🙂 Žádné smykové síly zde nejsou, resp. pouze minimální. Nahoře je ŽB věnec, takže v případě odcizení sloupu a 2m sněhové nadílky na střeše budete mít 2 dny na stěhování, než Vám to spadne 🙂
    Zdar a sílu najdeš v sýru

  3. Zdravím, díky za odpovědi. Jak jsem uvedl hned na začátku, bylo to myšleno pro zamyšlení se nad věcí pro další čtenáře a víceméně moje zvědavost, protože to podle té fotky jaksi smrdělo.

    Zrealizovaných staveb mám (víceméně po statiské stránce) na kontě celkem dost (vše mimo ČR) – z těch větších školy, stadiony, letiště, depo metra, z menších to je řada opěrných zdí, statické posudky desítek rodinných domů po zemětřesení (míry poškození, zbytkové kapacity). Především mám za sebou spoustu lepení problémů na stavbách, když se různé věci opomíjí (dle mé zkušenosti v největší míře kvůli chabým projektům, podle kterých se honem honem staví) a hledá se “nějaká” rychlá záchrana……proto tak často moje zvědavost, když na něco, z mého pohledu nestandartního, narazím. Už jsem viděl spousty uplakaných očí, proto asi (pro vás evidentně nadmíru) ten přehnaný zájem o bezpečné provádění věcí.

    1. Rozumím. Možná mohl být i důvod to, že je dost obtížné nachystat výztuže na správné místo při lití základů – takhle se to heftlo, kde se to potřebovalo. Avšak kombinace lepenka a hladká ocel je opatření, které se používá, když se chce, ať to klouže. Pokud jsou šrouby skrz i svisle do desky někde v interiéru a není to na fotce vidět, tak je to zní jako celkem dostatečné mechanické zajištění.

    Ad Jodel – vtipná odpověď…nevím však, kde bere tu jistotu posouzení, ale patrně nikdy nepoužíval ETAG (norma pro výpočet kotvicích prvků) a jak se chová kotvení a jeho geometrie, které je vidět na fotce a asi mu nic neříká koeficient tření a vodorovné sílý způsobené nedokonalé svislostí konstrukce, sedání a mnoho dalších statických faktorů.

    2. Postup vašeho betonování chápu – 1 malý sloup dělat samostatně předem zvlášť mixem (stačí jeden – nepochopil jsem proč zmiňujete 3x?) je samozřejmě dražší záležitost než to udělat při jednom se stropem. Může se ale i tak ve výsledku mnohonásobně vyplatit 🙂 (tady je trochu stejná cenová paralela s kvalitním projekterm). Jde jednoduše řečeno jen o to, kdo si co dovolí risknout. Vy jste to riskli, vibrovali naštěstí poctivě po vrstvách a dopadlo to dobře. Moje pointa je pro čtenáře uvědomění si risku a jak se to dělá bezpečně.

    3. Na téma bezpečnostní předpisy jsem tady už párkrát reagoval a nechci se moc opakovat. Řemeslníci se v ČR kvůli své nevzdělanosti či zaostalosti vysmívají a komunikace s nimi na toto téma je u malých staveb asi to nejtěžší co může stavebníka potkat. Já vím z praxe, že ve světě to jde i bezpečně a to za žádné, či jen mizivé procento vícenákladů (prostě kombinace většího pokroku, uvědomnělosti a know how a plánování). Mám spousty výborných příkladů na mnoho témat aplikovatelných na malé domky jako je Váš….jakožto i mnoho potenciálních dalších šťouravých dotazů k Vaší stavbě. Nechci tím tento web ale moc zatěžovat.

    Co se týče vlastního domu, tak zatím pracuji/pracujeme na prováděcím projektu. Stavbu si plánuji sám dozorovat (řemeslníci si mě užijí:-)) a patrně se pustit do některých částí, tak jako vy, svépomocí, protože je jistě o ekonomičtější a bezpečněji kvalitnější výsledek + pocit žít v něčem co si sám člověk postavil je jistě taky o něčem jiném, že ano 🙂

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *