Video ze stavby komína
Dneska jsem byl vyzvednou foťák ze stavby, takže máme videa z posledních dnů. Jako první video ze stavby komína a izolace boků vikýřů.
Komín
Nakonec jsem i dneska byl na stavbě. Protože zedník v neděli nemohl, nechali jsme dostavbu komína na dnešek.
Zdění štítů bylo vysoko, ale komín to trumfnul. nejvyšší bod je nejméně o další půl metr výš. Dneska jsme byli na stavbě jen dva, takže já jsem transportoval komínové tvárnice cestou podlaha-první fošna-druhá fošna a zedník pak ve finále ještě z druhé fošny na malý žebřík a nahoru na komín.
Celkově už to byla fakt vysoko. Naštěstí se zedník výšek nebojí, takže si tam spokojeně zdil a já jen podával. Když byl hotový komín postavený, ještě jsme ho natáhli lepidlem a dali rohy+perlinku, aby s ním na jaře bylo co nejméně práce (a co nejméně se zašpinila taška).
Když jsme skončili s komínem, museli jsme ještě nalepit polystyreny z boku vikýře, aby mohli střechaři zítra začít s laťováním a bylo pro to vše nachystané.
Díky řezačce bylo naporcování polystyrenu hračka, takže jediný háček byla zase ta pekelná výška. Naštěstí si i tentokrát zedník poradil a zatímco já dole řezal a připravoval, on si hopsal po dřevěné střeše a polystyreny tam usazoval.
Kolem třetí bylo hotovo. Zítra nastupují opět střechaři a do týdne by měla být střecha hotová. Myslím, že je jejich odhad trochu moc optimistický, ale co, oni jsou odborníci, ne já ;-).
Timelapse zatím není, protože foťák zůstal na stavbě a čeká tam na následující dny, aby sám fotil práci na střeše.
S teplůtkou do roboty
Tak jsem si byl dneska zase kondičně zapracovat. Abychom na stavbě předešli stereotypu, je potřeba si práci neustále obzvláštňovat. A tak jsem si dneska krom obvyklých věcí vzal s sebou i teplůtku, kašlíček a rýmičku. Takhle zpětně mi přijde, že asi není potřeba si tu práci obvzláštnit za každou cenu, ale když musíš, tak musíš.
Dneska jsme podle plánu dodělali oba štíty baráku. Co šlo, jsme dozdili z VPC, co nešlo, jsme nařezali a nalepili z polystyrenu. Výsledek je, že nám už štít kopíruje krov střechy, takže až příští týden dodělají střechu, nebude nám tam už rozhodně nikudy foukat…. Teda krom těch obrovských děr na okna, komínem a průchodkama na střechu ;-).
Práce šla docela pěkně. Cihly jsme zdili tak jako vždycky, ale na polystyrén jsem měl novinku. Minulý týden jsem vyšmelil řezačku na polystyren. Všechno to začlo tím, že jsem našel sadu malého taviče polystyrenu za cca 1500kč.
Ta obsahuje veškerou elektroniku, tavící drát, natahováky, pružinky, pojistky a spoustu dalších malých věcí, ze kterých se dá poskládat řezačka. Původně jsem chtěl sadu kutila koupit a za pomocí izolepy (jak jinak žejo) z toho udělat obrovské izolepové tavící klubko. Když jsem ale o sadě pročítal víc, narazil jsem na inzerát někoho, kdo už to vyrobil za mne a za 3000kč prodává dokonce řezací set hotový.
A protože se mi úplně nechtělo strávit spoustu času tím, co už měl týpek hotové, vzal jsem to od něj. Takhle zpětně podle mě dobré rozhodnutí. Sice bych pár věcí na těch pilách udělal jinak, ale zase jsem se s tím nemusel zdržovat a mohli jsme se věnovat práci. V sadě, co mi prodal, měl vyrobenou jak velkou strunovou pilu, tak i řezací “šicí stroj”, pomocí kterého se dneska všechny ty malé kousky dělaly naprosto parádně.
Co se týká mojí dnešní role, tak já sem hlavně vyšíval na tavícím stroji. Zatímco zedník ve výšinách zdil a lepil a brigádník transportoval veškerý materiál nahoru. Cesta cihlenky z podlahy do štítu už celkově nebyla žádná sranda. Nejdřív ji bylo potřeba vysadit na co nejvíc zvedlou kozu, na tu pak vylézet po žebříku, z ní pak cihlu znovu zvednout na fošnu, která byla položená přes vaznice a z téhle fošny pak ještě další metr a fous ji usadit ke kámoškám ve štítu :-). Takhle nějak vysoko to bylo:
Ale zadařilo se, ti s vejškofóbií (já) jsme byli dole a ti placení museli být nahoře ;-). Dneska mám i timelapse, takže video s veselou písničkou je tady:
PS: Kdyby náhodou někdo neznal vtip o cihlence…..
Žil byl jednou jeden král, a ten měl tři dcery. První se jmenovala Růženka, druhá Pomněnka a třetí Cihlenka. Když dcery vyrostly, přišla první za králem a zeptala se: “Proč se jmenuji Růženka?” “Protože když jsi byla malá, spadla na tebe v kolébce růže.”, odpoví král. Přijde druhá dcera: “Proč se jmenuji Pomněnka?” “Protože když jsi byla malá, spadla na tebe v kolébce pomněnka.” Přijde Cihlenka: “Gugůhuhupů?”
Další tři šáry štítů
Podle plánu jsem dneska zajel na barák udělat další část štítů. Oproti původním čtyřem jsem ale nakonec udělal jen tři.
Oficiální důvod je, že to chtělo nechat zatuhnout, protože se to už dost hýbalo. Neoficiální je ten, že to bylo už fakt pekelně vysoko, foukal vítr jak blázen, nahoře už to nebylo úplně vyškofobik-friendly a k tomu byla ještě dost kosa.
Na druhou stranu si myslím, že bych příště ještě tak dva-tři šáry zvládnul, pokud půjdou kozy ještě o něco zvednout. A pak už by chyběly jen jeden/dva šáry a ty bych určitě loupnul taky. Ale nejspíš s tím už počkám na zedníka, abych ho neošidil o veškerou legraci (ne že by na něj ještě nečekalo zdění dalších cca 2m komína 🙂 ).
A takovejhle fešák jsem dneska byl. Nafasoval jsem doma starý lyžařský oteplováky, kulicha na blbečka, parádní rukavice z likvidace baumaxu a starou bundu+svetr. Soutěž krásy bych sice nevyhrál, ale bylo v tom opravdu teplo. Což sem v té vyšce opravdu ocenil, protože ač se to nezdálo, tak nahoře už profukovalo opravdu solidně.
A pozor, dneska mám i timelapse. Sice jsem opět jako první zazdil zeď blíž k foťáku, takže ta vzdálenější pak už vidět nejde, ale nějak sem neměl sílu jen kvůli foťáku všechno na začátku stěhovat (protože brigádník pět nezklamal a dorazil o 45min později než v domluvený čas).
První šár štítu nad věncem
Včera jsem byl na stavbě snad poprvé úplně sám ;-).
Za včerejšek jsem zvládl udělat první šár. Nejspíš se na mne ten čas na stavbě i nějak podepsal, protože mi to šlo docela pěkně od ruky :-). Když si vzpomenu, jak jsem s tím bojoval tenkrát při zakládání ZB na základovou desku, tak teď to bylo mnohem veselejší.
Ráno jsem si musel pořídit ještě nový upgrade na naše kango. Původně jsem přemýšlel o koupení celého míchadla, ale takhle to nakonec bylo levnější a míchá to taky dobře.
Dneska mne čeká další zdění, to už by mělo jít rychleji.
VPC fitness
Tak jsem si dneska odpoledne dal ještě trochu fitness, abych vyběhal včerejší pivo a hamburgr ;-).
Když jsme před nějakou dobou dozdili druhé patro, všechny zbývající VPC (cihly) jsme odnosili dolů na hromadu.
Tenkrát to vypadalo, že zdít se z nich už nic nebude a že poslouží na plot nebo udírnu. Bohužel, na stavbě se situace mění každou minutu (občas i rychleji), takže z našeho OSB štítu se postupně stal Ytong štít až nakonec dozrál do VPC štítu ;-). No, a protože náš štít není vůbec žádné ořezávátko, je na něj potřeba poměrně dost cihel.
Těch cihel bylo konkrétně 184 kousků. Štít má na šířku cca 5,5m a na výšku 2,2m. Plocha obou štítů je kolem 11,5m2 a to při rozměru cihly 25×25 je právě těch 184ks. Nedalo se nic dělat, holt se ty snošené cihly musely nanosit zase zpátky nahoru. Na pomoc jsem si zavolal místního brigádníka, takže to ve dvou nakonec docela šlo. Celkem za dvě hoďky bylo hotovo a 4tuny cihel byly opět vyteleportovány nahoru do patra.
Po skončení se pak z původní venkovní hromady cihel stala takhle útulná hromádka 😉
Střecha na celý život
Tento týden byla na programu střecha, respektive její tesařská část. Celé akci ale předcházela dlouhá diskuze na téma podbití / nadbití přesahů. Do té jsme vstupovali pevně rozhodnutí pro nadbití s přiznanými trámy.
Vystoupili jsme s ní nakonec se závěrem, že nejen že kašlem na podbití, ale i na nadbití, omítku či jakékoli jiné řešení. Zkrátka jsme přesahy úplně zrušili, protože za A) je to poměrně časově, materiálově a tím pádem i finančně náročná akce, za B) střechařům se do toho moc nechtělo, protože mají do zimy nasmlouvané ještě další práce, za C) k našemu domu se přesahy stejně moc nehodily a za D) sousedi mají střechu bez přesahů a nakonec jsme konstatovali, že se nám to asi stejně líbí nejvíc 🙂 Navíc i v budoucnu to znamená snažší údržbu, protože nebude potřeba natírat palubky ve výšce 7 a víc metrů, což je taky docela dobrý argument.
V pondělí tedy nastoupili střechaři a začali zpracovávat dřevo do pozednic, vaznic, krokví, kleštin a bůhvíčeho ještě…
…aby to pak nahoře všechno smontovali a voilá, máme pátek a krov je hotový.
A takhle to vypadá zvenku.
Vymysleli jsme ďábelský plán, díky kterému jsme měli mít na timelapsu zachycenou i stavbu střechy, aniž bychom na pozemek museli 2x denně jezdit. Bohužel, foťák s náma úplně nesouhlasil a tak žádné video nemáme 🙂 Resp. fotil jen, když se na stavbě nic nedělo a v klíčových momentech se vypnul, čili video je, ale ze stavby střechy tam není vůbec nic 🙂 Co už, i mistr tesař…
Mimochodem, radost nám udělal projektant, když nám řekl, že naše dřevo je opravdu super prvotřídní kvality a neskutečně tvrdé a že v Čechách takové snad ani neroste. Střechařům to poněkud zkomplikovalo život, protože když dřevo upravovali do žádoucích tvarů, museli prý 2x za den brousit řetěz na pile, namísto obvyklého 1 broušení za týden. To nás pobavilo, protože jsme dřevo vyšmelili u nás ve vesnici od jednoho místního Brouka Pytlíka za velmi dobrou cenu, a spíš jsme se báli, aby dřevo nebyl nějaký odpad 🙂 Až ho příště potkáme, budem mu muset ještě jednou poděkovat 🙂
Tohle tam po řezání zbylo 🙂
Další týden mají střechaři pauzu a na nás je, abychom mezitím vyzdili oba štíty. Zedník má čas až příští víkend, tak to zkusíme zvládnout sami, když to nepůjde, tak ho budem mít v záloze 🙂
Úklid domu i pozemku
V sobotu a neděli jsme provedli úklid celého pozemku i baráku. Ačkoli to není zas tak dlouho co jsme uklízeli naposled, už zase tam byla tuna plastu, petflašek a teď nově ještě tisíce odřezků polystyrenu.
Kromě toho jsme už připravili i všechen materiál na příchod zimy a mokra, takže všechny malty/betony/lepidla jsou v suchu pod střechou a všechny OSB desky, latě a prka venku pod plachtou.
Ze všech místností sme vynosili veškerý bordel i palety, takže vypadají místnosti zase velké a prostorné 😉
Taky máme už docela solidní sbírku palet. Ty bych rád před zimou ještě nechal odvézt našema stavebninama. Dušují se, že to zvládnou, tak uvidímě.
A video z uklizeného baráku jsem postoval níže 😉
Dokončení svépomocné části rovné střechy
V pátek jsme dokončili poslední část střechy, kterou jsme ještě realizovali svépomocně.
Ráno jsme začali doizolováním průchodů na střechu navařením ipy (podle pozdější diskuze s projektantem jsme to dělali až zbytečně poctivě, na druhou stranu tam díky tomu rozhodně nic nezateče nebo nebude profukovat 😉 ).
Po tom co jsme měli zaizolováno jsme se pustili do položení parotěsné vrstvy. Role parotěsky jsme postupně rozvinuli po celé střeše a k atice přichitili nejprve dočasně hřebíčkem a později pak OSB deskama přišroubovanýma z boku atiky.
Po přichycení parotěsky byl čas oběda. Opět jsme rožhavili náš gril 😉
Po obědě jsme pak položili tři vrstvy polystyrenu na střechu. První vrstva byla 16cm obyčejného fasádního polystyrenu, protože je levnější ale pro tyto účely dostatečný. Druhá vrstva byl spádový polystyren, pomocí kterého se udělal sklon střechy. Na jedné straně to bylo 2cm, na druhé až 14cm. Díky tomu se na střeše nebude držet voda. Třetí vrstva pak byly 12cm tlusté polystyrénové plotny s rozměrem 2m x 1m, pomocí kterých se srovnaly veškeré nerovnosti.
Vrstvy poloystyrénu se pokládali tak, aby nikde nebyly nad sebou spáry. Kvůlu tomu jsme museli občas první řadu seříznout o 20cm, abychom spáry nad sebou posunuli. Celkově bylo ale řezání celkem hračka, protože jsme měli půjčenou řezačku.
Nebýt toho, že měla špatný kontakt a občas se s ní muselo trochu zarachtat, šlo by řezání úplně jedna radost.
A to bylo v pátek všechno. Někdy kolem šesté večer jsme měli všechno položeno, dořezány všechny boční kousky a tím dodělanou i střechu do stavu, kdy už ji musí dodělat odborník. Zároveň s tím by pak měli v pondělí začít dělat i krov (po týdenním odkladu), takže když vše půjde dobře, pod střechu to do zimy zvládneme.
Druhý den stavby atiky
Tak dneska jsme v téměř polárních tepolotách dál pokračovali ve stavbě atiky. Maximum během dne bylo tak 12C a to na sluníčku, jenže dneska jsme atiku dělali hlavně na severní straně, kde byl celý den stín.
Z atiky jako takové máme hotové všechny stojky po celém obvodu ploché střechy.
Dál jsme dneska ještě trochu kangovali různé převisy betonu a hlavně proráželi všechny připravené průchody ve střeše.
Závěrem dne pak ještě dorazili ze stavevbnin a konečeně přivezli tašku na střechu. Tentokrát to s nima bylo nějaké moc složité, termín dodávky měnili snad 4x.
Zítra nás čeká horní a boční strana atiky, natažení difuzní fólie a zabudování jednotlivých průchodů skrz připravené díry.