omlouvám se za dlouhý post, ale rád bych viděl zpětnou vazbu z vašich zkušeností s bydlením..
Přemýšlím, jak koncipovat a vymyslet zadání pro vytápění a TUV v rekonstruovaném domě - totální rekonstrukce. 2 dospělí, 2 děti. Tedy nová okna, venkovní žaluzie, Loxone, vnější zateplení 20cm polystyren, podlahové vodní topení, na střeše FVE 7,5kw, primární topení plynový kondenzační kotel, v 1NP krbová vložka s hypokaustem do 2 místností v 2NP, bez napojení na výměník (krb občasné vytápění v zimě). Z PENB vychází ENERGIE NA VYTÁPĚNÍ 10,3MWh/rok.
Moje úvaha je pořídit akumulační nádrž pro vytápění a pak zásobník na TUV, případně kombinace akumulační nádrže a TUV bojleru. Kombinovaný nebo raději zvlášť? Primární zdroj plyn, možnost využití el. patrony ze sítě nebo z FVE. Z akumulačky pak vodní podlahovka - tedy návrh okruhů jednotlivých pater - to už nechám na vodařích.
Jistě jste něco podobného mnozí řešili, máte nějaké praktické rady, co jste realizovali a pak vám to přišlo zbytečné nebo naopak co jste neudělali a teď byste už do toho šli. Případně co se vám osvědčilo atd..
Díky moc za postřehy.
ChatGPT:
Tvůj návrh vypadá promyšleně, ale pár věcí bych zvážil, aby byl systém co nejefektivnější a přizpůsobil se jak současným potřebám, tak budoucím možnostem.
1️⃣ Akumulační nádrž – mít ji, nebo ne?
✅ Dává smysl, pokud:
Chceš využívat FVE k dotápění – můžeš ohřívat vodu v době přebytků.
Plánuješ možnost budoucího doplnění o jiný zdroj tepla (např. TČ).
Chceš plyn využívat efektivně – kondenzační kotel pracuje lépe při nižších teplotách.
Chceš mít větší tepelnou setrvačnost systému (výhodné při podlahovce).
🚨 Nedává smysl, pokud:
Hlavně topíš plynem – kondenzační kotle fungují lépe přímo do podlahovky bez velkého objemu vody.
Nechceš investovat do velkého objemu vody, kterou nebudeš schopný dobře využít.
➡ Doporučení: Pokud akumulační nádrž, tak 500–800 l (ne víc, aby se efektivně využila).
2️⃣ Akumulační nádrž + zásobník na TUV vs. kombinovaná nádrž?
🔹 Varianta odděleného systému (lepší varianta):
Akumulační nádrž 500–800 l – slouží jen pro vytápění.
Zásobník na TUV 250–300 l – rychlejší ohřev, lepší účinnost.
✅ Výhody:
Kotel si reguluje teplotu vody zvlášť pro topení a TUV.
Menší tepelné ztráty než u kombinovaných nádrží.
Možnost ohřevu TUV i FVE přímo (např. přes bojler s patronou).
🚨 Nevýhody:
Zabere víc místa.
Dva okruhy znamenají více komponentů.
🔹 Varianta kombinované nádrže (např. 800/200 l TUV vnořená):
Menší prostorová náročnost.
Při ohřevu FVE ale může být problém – TUV se bude ohřívat až po natopení celého objemu akumulační nádrže.
Lepší pro systémy s kotlem na tuhá paliva (krb s výměníkem, což nemáš).
➡ Doporučení:Raději odděleně – flexibilnější a efektivnější.
3️⃣ Řízení systému (Loxone, využití FVE, vytápění)
✅ Důležité body:
Loxone: Super na optimalizaci, hlavně pro řízení odběru FVE. Doporučuji přidat měření spotřeby elektřiny (aby ses vyhnul zbytečnému přetápění aku nádrže).
FVE 7,5 kW:
Léto → skoro celý den budeš mít přebytky, které můžeš směrovat do TUV.
Zima → menší využití, ale pokud budeš mít akumulační nádrž s el. patronou, můžeš v přechodných obdobích ušetřit plyn.
Podlahovka: Super pro nízkoteplotní zdroj → doporučuju nastavit na stabilní nízkou teplotu (např. 30–35 °C max.) a nechat ji běžet nonstop.
4️⃣ Co bych zvážil nebo udělal jinak?
🔹 Co se vyplatilo (od lidí, co už realizovali podobné systémy): ✅ Dostatečná izolace rozvodů TUV i topení – jinak ztrácíš hodně tepla. ✅ Samostatná větev podlahovky pro koupelny – možnost vyšší teploty. ✅ Možnost v budoucnu přidat TČ – např. hybridní systém plyn + TČ vzduch/voda.
🚨 Co lidi podcenili a pak litovali: ❌ Příliš velká akumulačka → trvá dlouho natopit, tepelné ztráty. ❌ Nevhodně dimenzovaný TUV zásobník – někdy je lepší 300 l než 200 l, hlavně pokud se hodně sprchujete. ❌ Nevyužitá FVE – chyběl dobrý systém řízení přebytků do ohřevu vody.
5️⃣ Finální doporučená konfigurace pro tvůj dům:
✅ Akumulační nádrž 500–800 l (pokud chceš využít FVE pro dotápění). ✅ Zásobník na TUV 250–300 l (oddělený). ✅ Řízení Loxone pro optimalizaci FVE → ohřev TUV přednostně, pak akumulačka. ✅ Podlahovka přímo napojená na kondenzační kotel s regulací podle venkovní teploty. ✅ Elektrická patrona v aku nádrži pro přebytky z FVE. ✅ Dostatečná izolace trubek a zásobníků.
ok, rozumím.. dlouho jsem zvažoval a nakonec se rozhodl dále používat stávající přípojku a jen vyměním za moderní kondenzační kotel.. Dělám přípravu na další topené zdroje, místo pro tepelné čerpadlo je..
Poptal jsem řešení vytápění do domu, popis viz výše. Byli jsme domluveni na návrhu i s detaily v kotelně, bohužel finální návrh se soustředil na detailní popis jednotlivých okruhů podlahového topení, návrh těles topení ve sklepě. Detailní návrh kotelny chybí - je zde jen plynový kotel, akumulační nádrž, spojeno několika čárami. Chybí mi rozkreslení ventilů, čerpadel, instrumentace a propojení s Loxone. Vím, že se na fóru kotelna již několikrát řešila, ale protože jsem v topení laik, prosím o nasměrování na někoho, kdo by dokázal poradit a má zkušenosti s Loxone, klidně za úplatu. Vítám i ruční skicy, které by případně pomohly.. Mám elektrikáře i vodaře, ale nemají zkušenosti s Loxone, jsou jen ruce, potřebuju návrh, dle kterého by šlo realizovat..
Stručné zadání: 1) Hlavní zdroj - plynový kotel 2) Sekundární - dotápění přebytky z FVE 3) Dimenzace vhodné akumulační nádrže a bojleru TUV 4) návrh instrumentace pro řízení Loxone
Ahoj, dej akumulačku TUV (=bojler) cca 200-300 litrů, do ní 3 topné patrony á 2kW a odřídíš přebytky z FVE pomocí 3 SSR z Ali a jedním RGBW Dimmerem. Mám nerezovou od Rolfa vč. těch patron přímo z výroby. Také je napojena na TČ (u tebe to bude plyn), ale elektriky z FVE je nyní tolik, že TČ nesepnulo už 2 měsíce a bojler mám pořád na 60°C. Akumulačku TV (topné) mám 750 litrů, byť AI a někteří topenáři říkají, že pro podlahovku netřeba - ano, ale opět v ní mám topné patrony a opět tam hrnu přebytky z FVE - ať už přes patrony nebo vynucením zapnutí TČ (i v zimě jsou slunečné dny, případně nulový spot apod.). Přijeď se inspirovat i s řemeslníky, máte to kousek.
Díky @kubrt_cz za inspiraci přímo na místě. Mám od topenáře nakreslené schéma topení s AKU a bojlerem (solár zatím jen jako příprava).
Vybírám jednotlivé komponenty a potřeboval bych tip na plynový kondenzační kotel s integrací do Loxone. Bude regulovat dle sebe, ale chci mít možnost jej spínat a vyčítat hodnoty. Pročítal jsem na fóru vlákna, kdy se integrace řešila před několika lety, třeba již doba pokročila a jsou na trhu řešení s jednodušší integrací... dílky za případné tipy.
Jinak topenář systém navrhl na Siemens řešení RVS s přídavnými IO kartami, ale raději bych integroval řízení do Loxone..
Díky @kubrt_cz za inspiraci přímo na místě. Mám od topenáře nakreslené schéma topení s AKU a bojlerem (solár zatím jen jako příprava).
Vybírám jednotlivé komponenty a potřeboval bych tip na plynový kondenzační kotel s integrací do Loxone. Bude regulovat dle sebe, ale chci mít možnost jej spínat a vyčítat hodnoty. Pročítal jsem na fóru vlákna, kdy se integrace řešila před několika lety, třeba již doba pokročila a jsou na trhu řešení s jednodušší integrací... dílky za případné tipy.
Jinak topenář systém navrhl na Siemens řešení RVS s přídavnými IO kartami, ale raději bych integroval řízení do Loxone..
Proč tak složitě?
Anuloid je v případě akumulační nádrže zbytečný. Všechny zdroje mají být napojeny do akumulační nádrže a všechny spotřebiče majj být napojeny z akumulační nádrže.
Je to zřejmě myšleno tak, že do akumulace jsou napojeny jen zdroje obnovitelné (solár..) a přebytky (FVE..).. v některých projektech má k akumulaci přiveden i teplovodní výměník z krbu. Plynový kotel jako zdroj do akumulace by asi nebyl v tomto případě ekonomický..
Tedy v případě nabité akumulace ji lze přepnout jako zdroj energie místo plynového kotle.
V první fázi plánuju použít jednoduchý systém jen kotel + bojler (případně dobíjení patronou) + okruhy. A udělat přípravu na akumulaci, solár a výměník pro bazén.
Nejsem topenář, nemám v tomto zkušenosti, tak snad to bude fungovat..
