Ve dvou se to lépe…. řeže a svařuje
Jak jsem psal v minulém článku, pořídil jsem si super křeslo z Anglie, které ale potřebovalo trochu lásky a péče k tomu, aby to bylo to nejlepší křeslo na světe pro mé dvoumetrové já :).
Plán byl rozříznout základnu křesla, ve kterém drží sedák, protáhnout ji o 4cm a zase přivařit zpět. A jak jsem psal, se svařováním jsem zatím neměl žádné zkušenosti. Naštěstí tento článek nebude o tom, jak se učím svařovat a rovnou na mé židli, ale o tom, jak mé křeslo dnes nacestovalo dalších několik set kilometrů a pak bylo odborně vylepšeno :).
Na základě minulého článku jsem totiž dostal nabídku s pomocí od jednoho našeho čtenáře a tak jsem dnes ráno naložil křeslo, koupené pásoviny, vrtáky, všemožné nářadí a vyrazil směr Praha. O cca dvě hoďky později jsem dorazil do místa určení, kde jsme se rovnou pustili do chirurgického zákroku.
Nakonec jsme se domluvili tak, že židli fikneme kousek pod zadními šrouby tak, abychom mohli pásovinu navařit jen na samotný plech. Druhá varianta byla, že by se pásovina natáhla přes celou délku základny, ale musely by se do ní vrtat díry na šrouby. Takže varianta jedna byla rozhodně jednodušší.
FIK a hotovo…..
Můj původní plán byl dát pásovinu jen zespod, ale díky společné konzutlaci jsme to nakonec vymysleli tak, že se pásovina dá i zevnitř do rámu. Díky tomu je rám lépe zpevněn, jelikož je v něm pásovina i svisle, čímž bude prodloužení pevnější.
Tady se ještě zastvím u dvou zajímavostí (ne, nebude to 100+1 :). Jednak k pásovině, zjistil jsem, že v Brně je naprosto úžasný obchod Feromat, kde pásovinu prodávají za pár korun a mají obrovský výběr. Sám jsem nakonec vzal dva metry 2cmx3mm a dva metry 2cmx5mm, jelikož jsem si nebyl jist, která se bude hodit víc. Cena nákupu 80kč. Vůbec neměli problém s tím, že beru takto málo. Krom pásoviny jsem tam bral i sadu vykružováků do dřeva a vrtáky. Zatímco jinde tyhle sady nebo i stamostatné díly stály kolem 2000kč, tady jsem sehnal sadu za 300kč a vypadá velmi dobře. Stejně tak i vrtáky a další věci mají za rozumné peníze.
A druhá věc, kterou jsem dodnes neznal a která mne nadchla, je “Nožní svěrák”. To je ta věc, na které je o fotky výš nařezaná pásovina. Je složitelný, lze ho navíc otočením zvětšit tak, že se do něj vejde i OSB deska a upínání se ovládá nohou. Za tu chvilku, co jsem ho viděl v akci, musím říct, že ho prostě chci 🙂
Cena někde kolem 3000kč (zatím jsem ještě nehledal), ale udělá to spoustu práce. Stále jsem totiž řešil, kam a jak si dát obyčejný svěrák. A toto mi to řeší. Ale zpět ke křeslu.
Další krok bylo provizorně přivařit první dvě pásoviny a vyzkoušet, že půjde sedák opravdu zasunout do konstrukce a půjde s ním hýbat. Naštestí šlo vše podle plánu, takže jsme mohli pokračovat dál uchycením bočních pásovin na vyztužení prodloužení.
Nejde to sice na fotce moc vidět, ale pásovina je v pravo u ruky Libora, který zrovna testuje její umístění.
Následovalo přivaření na více místech včetně prostřední výztuhy a finální testování sedáku. Jak jde vidět, vše proběhlo na výbornou. Sedák v základně drží jako dřív, jezdí v připravených kolejnicích, jen je to o 4cm dále.
Ty 4cm byly z toho důvodu, že jsme mohli využít stávajících děr a šroubů. Jen jsme posunuli uchycení přední části základy o jeden dále, takže namísto osmi šroubů teď celá základna drží jen na šesti, což je ale pořád víc než dost. Bylo potřeba jen lehce upravit přední otvory v základně, protože všechny nebyly v jedné rovině.
A tady už detail opět složeného křesla doma. Jediné, co celou operaci připomíná je tento spoj, který jde nyní vidět. Ten mám v plánu ještě přestříkat černou barvou, takže pak už nebude tolik viditelný.
Zatím to vypadá, že ty čtyři centimetry udělali přesně tu službu, kterou jsem od toho očekával. Testuju křeslo sice jen chvíli během psaní tohodle článku, ale je to o dost lepší :). Takže ještě jednou velké díky Liborovi alias Kobra za pomoc!
