Objednali jsme US firmu

Objednali jsme US firmu

Je středa 31.8.2011, 22:00. Právě vyplňujeme objednávku na naši novou us firmu. Není to úplně jednoduché, dost s tím bojujeme. Řešíme počty akcií, správnou koncovku názvu společnosti a další “libůstky”. No co, u další firmy už budem vědět, jak na to 🙂

Nakonec nás celá tahle sranda vyjde na $952.

Díky těm všem poplatkům má ON teďka možná trochu depresi 🙂 Pokud tenhle business nebude fungovat tak, jak doufáme, tak to nebude úplně levný pokus. Na druhou stranu nás to nezruinuje, takže to v nejhorším bude aspoň užitečná zkušenost 🙂

Vybírání názvu naší firmy

Vybírání názvu naší firmy

…. je peklo. Moc velké peklo bez konce. Většina .com domén je v americe zabraná. Z velké části doménovými spekulanty, což mě asi štve nejvíc. Když už je volná doména, tak je název příliš podobný nějaké registrované značce nebo jiné firmě v Nevadě již zaregistrované.

Nakonec jsme se uchýlili ke generátorům nazvů firem, ale ani ty nám to moc neusnadnily. Většina vygenerovaných jmen buď za moc nestála, nebo byla opět zabraná spekulantama ;-). Pro generování doporučuji následující generátory, vrací tak nějak “nejlepší” výsledky:

http://crazynamer.com/ – škoda, že jich neumí vygenerovat více najednou. To neustálé klikání pak už leze na mozek.

http://www.iq0.com/startup.html – tento jich vygeneruje rovnou 100 a občas i nějaký zajímavý, bohužel bez jakékoli konfigurace.

Po pár hodinách generování a ověřování názvů jsme vybrali několik finálních adeptů. Žádný název bohužel nebyl dokonalý. To co se nám libilo nemělo volnou .com doménu, ty co měli .com zase nebyly “tak pěkné”.

Nakonec zvítězil název bez volné .com domény, což jsme se rozhodli vyřešit přidáním -ltd do názvu domény. Takže namísto například corporation.com máme corporation-ltd.com. Jak jsem psal, prázdá doména by byla lepší, ale to by musela být volná. A více času tomu už věnovat nechcem, je tu pořád dost věcí co je potřeba zařídit. Takže je čas obrátit se na incParadise a začít zakládat.

Finální dohoda s firmou XY

Finální dohoda s firmou XY

Tak dneska jsme byli na třetím kole jednání a vše dopadlo výborně. My jsme motivovaní začít prodávat jejich výrobky v USA, oni jsou motivovaní nám dodat zboží a expandovat do USA.

Pokud se podaří první kontejner rozumně rychle prodat, jsou připraveni začít dělat i kolekce přímo pro USA a více se angažovat na vymýšlení designu a marketingu. Neměl by být problém si vymyslet i vlastní design a oni ho pro nás připraví, což je velmi dobrá zpráva.

Uvidíme jak vše půjde dál, ale zatím jsme stále pozitivně naladěni.

Zdanění C-corp

Zdanění C-corp

Pro pročtení všech možných příspěvků věnovaných zdanění jednotlivých typů společností jsme pro naši firmu určili jako nejvhodnější tzv. C-corporation. Pro nerezidenty USA je tato forma administrativně i daňově nejvýhodnější. Firmu bychom chtěli založit v Nevadě.

Potřebovali jsme si ale ujasnit některé věci – jak je C-corp daněna a jak je v případě potřeby vyplacení peněz z USA do ČR.

C-corporation je daněna na úrovni společnosti. V nevadských podmínkách to znamená, že zisk je daněn 15% federální taxou (zisk do $50 tis., pak se daň zvyšuje). Samotná Nevada už na zisk další daň uvalenou nemá. Pokud si nebudete vyplácet žádné peníze z firmy, je toto jediné zdanění, kterému podléhají.

C-corporation je akciová společnost. Pokud si nějaké peníze vyplatit chcete, realizuje se to formou dividend. Akcionář musí dividendy zdanit. Pro nás jako české rezidenty platí, že příjem z dividend můžeme zdanit buď v USA, nebo v ČR. Díky smlouvě zamezující dvojímu zdanění uzavřené mezi ČR a USA se zisk daní pouze v jedné zemi. Míra zdanění příjmu z dividend je v USA i v ČR 15%.

My bychom asi příjmy z dividend přiznávali spíše v USA. Přijde nám totiž logičtější daň zaplatit v místě, kde peníze vyděláme 🙂 V ČR už by pak nemělo být nutné podávat daňové přiznání právě díky smlouvě proti dvojímu zdanění.

Sales Tax

Sales Tax

Dost dlouho jsme si lámali hlavu nad tím, jak funguje americká tzv. sales tax. Každý stát v USA si sám nastavuje úroveň této daně. Sales tax může být v daném státě nulová (Oregon), případně nenulová a pak se může v daném státě lišit pro každé město (Californie). Sales tax vybírá vždy obchodník, který prodává své zboží již s procentní přirážkou podle výše této daně, a následně daň odvádí státu. Potud jsme všechno chápali.

Co jsme ovšem nevěděli bylo, podle čeho se určuje výše sales tax – zda podle sídla obchodníka, sídla fulfillment centra nebo podle sídla kupujícího.

Zjednodušeně řečeno se sales tax účtuje při prodeji hmotného zboží uvnitř státu s ohledem na adresu firmy, nikoli fulfillment centra. Tzn. pokud by naše firma byla nevadská, daň bychom účtovali pouze našim nevadským zákazníkům. Při prodeji zboží přes hranice se sales tax neúčtuje.

Nevíme jak je to s prodejem, který je uskutečněn jinak než přes internet. Tuto možnost zatím nepotřebujeme a proto jsme ji vůbec neřešili. ještě poznámka k “hmotnému zboži”. Software jako takový je nehmotný, v okamžiku kdy ale prodáváte CD se softwarem, je brán jako hmotný.

K sales tax se firma registruje při vyřizování business licence. Při registraci bychom měli rovnou získat informaci, kdy máme sales tax platit. Pak už by v tomto termínu mělo stačit poslat přiznání a šek na danou částku.

Zprovozňujem eshop

Zprovozňujem eshop

Již pár dnů jsme pročítali diskuze na téma “Který open source eshop je nejlepší”. Co diskutující, to názor a zorientovat se v tom nebylo zrovna lehké. Nechtěli jsme nic vlastního ani nic na míru, jdeme cestou nejjednoduších a nejméně pracných rozhodnutí.

Postupně se do finálního rozhodování probojovaly následující:

Magento

byl to můj hlavní favorit před začátkem výběru a popravdě i během něj. Bohužel či naštěstí jsem pak narazil na článek WebBiz – Proč ne magento, který mě dost vystrašil. Bohužel názor na tomto blogu nebyl jen výkřikem do tmy a při delším pročítání diskuze jsem na podobné stížnosti nad pomalostí a žravostí tohoto systému narážel opakovaně. Jistě, byly tam i názory o tom, že je to nejlepší ecommerce, ale taky názory, že je to nejvíce zabugovaný systém, co kdy kdo viděl. Verdik byl jasný, magento šlo z kola ven.

osCommerce

dalším adeptem byl osCommerce. Moc jsem o něm nevěděl, jen to, že má spousty instalací a je tu s námi už dost dlouho. To druhé se mu bohužel ukázalo osudné. Podle všech srovnání nevychází ani rychle, ani uživatelsky přívětivě a seo friendly rovněž ne. Zkusili jsme jeho administraci v nějaké demoverzi a bylo rozhodnuto, osCommerce také ne.

PrestaShop

O tomto eshopu jsme se dozvěděli až při naší hledací pouti. Měl být velmi rychlý, dostatečně starý na to, aby byl odladěný, ale zároveň ještě dost mladý, aby byl rychlý a zbytečně nepřeplácaný funkcemi. Hned na začátku jsme ovšem narazili. Testovací verze administrace eshopu nebyla dostupná několik dní. Problém se však ukázal jinde. Eshop je vyvíjen především francouzskou komunitou. Kromě všudepřítomné francoužštiny, která se dá většinou přepnout, je i celý obchodní a prodejní systém navrhnut pro Francii, v lepším případě Evropu. To by pro nás znamenalo hromadu přenastavování tak, aby to vyhovovalo americkému trhu. Další háček je v ceně addonů a designů. To, co pro ostatní stojí $20-$40, je pro PrestaShop v lepším případě za €50, většinou spíše za €100 až €150. Takže prestashop presto z kola ven.

ZenCart

ZenCart vychází historicky podle všeho z osCommerce a podle toho bohužel vypadá. Je už rovněž zastaralý, ne zrovna rychlý a administrace nepříliš přívětivá. Možná, že s dávkou trpělivosti a několika skinů a pluginů by to použitelné bylo, ale tolik času jsme na to neměli. Další z kola ven.

OpenCart

A tím se dostáváme k shopu, který jsme si nakonec vybrali. Ze začátku jsem mu moc nevěřil, podle jména jsem ho neznal. Komunita není tak velká, jako u osCommerce nebo ZenCart, ale není zas tak malá, jako PrestaShop. Moduly i grafiky do něj stojí rozumných $20 – $40. Administrace se nám líbila hned od začátku, testovací verze byla i dost svižná. Rozhodli jsme se tedy pro OpenCart a začali řešit hosting.

Hledání hostingu

Zvažoval jsem, že rozběhnem eshop na některém z našich serverů, kde hostíme weby našich zákazníků. Nakonec jsem se rozhodl k úplnému oddělení od stávající firmy a hledal samostatný hosting, ideálně se zkušenostmi s OpenCart. Po chvíli googlení jsem narazil na TMDHosting. Pěkný web, tváří se že umí hostit kde co, a k tomu dostanu doménu, nonstop servis, komplet správu serveru, nainstalují mi OpenCart i kterýkoli modul budu chtít, budu mít denní zálohy a neomezený diskový prostor i internetový traffic. A to vše jen za $3.80 měsíčně, no neber to ;).

Neváhám teda a zkouším rovnou online podporu, jestli v době, kdy je u nich hluboká noc, budou mít response time, jak slibují, tj do 10min. Pokládám tedy otázku, zda bude doména moje, i když od nich odejdu. Ani ne za minutu už se mnou píše support a odpovídá kladnou odpovědí. Doptám se ještě na pár drobností a hurá objednat (ještě jsme trochu dumali nad doménou, ale o tom možná jindy).

Objednám hosting, zaplatím 12 x $3.80 a čekám co se bude dít. Za 2 min email, že mám doménu, takový a takový přístupy na server a že to bude trvat 24-72h než se rozdistribují DNS záznamy. I tak mi to nedá a zkouším klikat na link s novou doménou. A hele, ono to jede ;-). Nechápu jak je možné, že se to za těch pár minut stihlo, ale rozdhodně mne to nadchlo ;-).

Další krok je eshop, koukám, že na hostingu nic nainstalovaného není. Píšu proto opět na podporu, že tam shop není a že jsem se možná při objednávce uklikl a omylem zvolil hosting bez shopu. Na to opět za minutu odpověď, že je vše ok, že si v administraci jen zadám ticket, kde si vyberu, kam a co chci nainstalovat. Žasnu a testuju. Zadám OpenCart a volím doménu. Ticket odeslán a za 5min odpověď, eshop nainstalován, přístupy jsou ty a ty. Zkouším a opravdu, eshop funkční.

Uvidíme jak se TMDHosting osvědčí v budoucnu, ale zatím mile prekvapil. Na správu hostingu používají stejné rozhraní co ServerGrove doplněné o BFU úkony typu “Nainstaluj mi OpenCart”.

Není všechno zlato, co se OpenCart jmenuje

Poté, co nám eshop rozjeli, jsme začali vše zkoumat. Většina věcí super tak, jak jsme čekali a měli vyzkoušené, pár věcí ale zarazilo.

První věc, v základní instalaci je úplně vypnut SEO Optimalizační mód eshopu. Takže všechny linky jsou odpudivé adresy s hromadou čísel a nesmyslných údajů bez jakéhokoli SEO friendly textu. Stačilo zagooglovat a hotovo.

Druhá věc, která už tak snadné řešení neměla, jsou adresy login/cart/checkout atd. Všechno je to v podobně odpudivém formátu index.php?route=checkout/checkout. Ale to by ještě tolik nevadilo, kdyby ale i logo, drobečková navigace a vlastně všechno, co odkazuje na homepage, nemělo link ve formátu http://www.eshop.com/index.php?route=home/home namísto jednoduchého www.eshop.com. Tak tohle mi už ovšem vadilo moc, takže zase googlování a všude, že to moc řešit nejde, nebo že se musí ručně upravit cca 80 souborů . WTF? Nic, podíval jsem se do kódů a po 10ti min hledání našel fci, co překládá a generuje adresy. Stačil jeden řádek a všechny home url jsou tak, jak mají být.

Od té doby jsem s eshop spokojen ;-). Zatím jsme tam nic moc nenaplnili ani nenapsali, pořád se spíš navzájem poznáváme. Uvidíme jak to bude dál. Myslím ale, že na naše rychlé rozjetí businessu to je přesně to, co jsme chtěli.

Jak jsme hledali doménu pro eshop

Jak jsme hledali doménu pro eshop

Původně jsme chtěli název domény, který by obsahoval pro nás primární klíčové slovo a doména tak byla co nejefektivnější z hlediska SEO. To však popisuje pouze jednu oblast, na kterou bychom se v eshopu chtěli zaměřit, proto jsme začali zobecňovat.

Narazili jsme však ještě na jeden problém. V USA jsou často i velmi obecná klíčová slova chráněna obchodní značkou. Jejich použití v doméně tak může být poněkud problematické, alespoň tak situaci popisuje John Vanhara v jeho knížce Chudý Honza, bohatý John, kde výslovně nedoporučuje pro doménu obecná slova. Použitím bychom se vystavili riziku soudu, což byl ovšem jenom jeden aspekt věci. Důležitá pro nás byla ale také úvaha, že pokud bychom se do takového dostali, bylo by dosti pravděpodobné, že bychom o doménu přišli a tím pádem bychom rovněž ztratili vybudovanou pozici ve vyhledávačích. Proto jsme se snažili najít slova, která nejsou zcela obvyklá, přesto jsou pro daný obor výstižná. Takovouto doménu se nám myslím po půldenním přemýšlení podařilo nalézt.

To, že slova nejsou registrovaná jako obchodní značka, jsme pro jistotu ještě ověřili v TESS systému (Trademark Electronic Search System).

Ke hledání domény si dovolím ještě jednou malou poznámku. Narazili jsme na neuvěřitelné množství domén zaregistrovaných různými spekulanty s doménami. Pokaždé, když jsme dostali nějaký nápad a měli pocit, že tato doména určitě nebude obsazená, byla již někým vlastněná (a nevyužitá). Jelikož se chceme vyhnout zbytečným nákladům, snažili jsme se najít takovou doménu, za kterou není nutné spekulantům platit. To se nám nakonec taky povedlo, ale ufff, dalo nám to dost zabrat. Spekulaci s doménovými názvy jsem vždy považovala za zajímavý nápad na podnikání, dnes nám ovšem dost znepříjemnil život 🙂

Analýza výsledků vyhledávání Google.com

Analýza výsledků vyhledávání Google.com

Abychom získali relevantní výsledky zobrazované na google.com v USA, bylo nejprve potřeba google přesvědčit, že v USA jsme. Na to se perfektně hodí VPN, díky kterým se můžete vydávat jako návštěvník z té či oné země. Úplně náhodou jsme narazili na demo VPN služby na adrese www.usaip.eu, která umožnuje 7 minut připojení zdarma, pak se ale stačí znovu připojit a lze pokračovat.

Použití je naprosto triviální, stačí si stáhnout soubor z http://www.usaip.eu/en/USAIP.pbk, otevřít jej a už si můžete vybrat destinaci k připojení dle libosti. Následně stačí zadat jméno a heslo (oboje demo) a už Vás google ani kdokoli jiný nepozná, že jste z čech. Lze tak získávat i regionální výsledky vyhledávání.

Při analýze výsledků bylo naším cílem primárně zjistit, jakou úroveň SEO mají webové stránky našich potenciálních konkurentů. Zadali jsme proto do vyhledávače pro nás nejdůležitější klíčová slova a výsledky postupně procházeli. Již na první stránce výsledků se vyskytuje “eshop”, který obsahuje námi žádaná klíčová slova ve velmi omezeném počtu, nemá aktivní žádný výrobek, neobsahuje ani žádné popisy či další texty ceněné z hlediska SEO. Tento fakt nás poměrně hodně potěšil. Ani u ostatních konkurentů není míra optimalizace příliš vysoká. Původně jsme nepředpokládali, že bychom se mohli dostat na první či druhou stránku výsledků, po tomto průzkumu však věříme, že časem se na tyto pozice určitě dostaneme.

Poznámka: Pokud by Vám nefungovala výše uvedená VPN, můžete zkusit nějakou další například z tohoto listu:

Další kolo jednání s firmou XY

Další kolo jednání s firmou XY

I druhé kolo jednání zatím vypada velmi nadějně. Pro náš nápad s distribucí jejich zboží po USA jsou již nadšeni oba majitelé. Podle jejich slov již obepsali jejich dodavatele a hledají způsob, jak zboží co nejrychleji vyrobit a nám poslat tak, aby se vše stihlo do vánoční sezóny. Krom jiného nám poslali i pár informací o způsobu dopravy jejich zboží, způsobu balení, typech kontejneru atd.

Důležité poznatky jsou:

Dopravují třemi typy kontejneru: 20′, 40′ a HQ40′. Rozměr kontejneru je vždy uváděn ve stopách. Metrický rozměr je 6m, případně 12m. HQ kontejner se liší pouze výškou. Ta je u běžného kontejneru stejná jako jeho šířka, a to 2,4m. U vyvýšeného je to 2,7m.

Zboží se v kontejneru přepravuje zásadně bez palet, protože se ho tam pak vejde více 😉

Do 20′ kontejneru se vejde 270 kartonů zboží, do 40′ rovnou 520.

Jeden karton má rozměry 35cm x 48cm x 60cm, což je objem 100800cm3. Do takového objemu se vejde zhruba 10 až 20 kusů výrobků, což nám na malý kontejner dělá 2700 až 5400 kusů. No to jsem zvědav za jak dlouho to prodáme 😉

Nějaké analýzi cen skladů v USA už máme, podrobněji se tomu chci věnovat v některém z dalších příspěvků.

Sales tax v Americe

Sales tax v Americe

Není to s tou prodejní daní úplně jednoduché ;-). Co stát, to jiná procenta a jiné pravidla.
V Nevadě se mají věci tak, že má prodejní daň skoro na vše, včetně věcí prodaných po internetu. Jedinou vyjímkou je SW, hudba, audio které je rovnou staženo do PC. Jakmile prodáváte hudební CDčka, nebo krabici se softem, zas je na to prodejní daň.

Pěkná tabulka s přehledem procent je na wikipedii spolu s rozborem toho co a jak je v tom kterém státu.