Tak je nám už o něco lépe a tak byl čas vyrazit do akce…. (pardon, parafráze ze Statečných autíček, kterých jsem za posledních pár dnů slyšel a viděl díky nemoci celé rodiny až nebezpečně moc 🙂 ).

Každopádně, jakmile mi bylo aspoň trochu dobře, pokračoval jsem v megaakci závlaha.

U minulého článku jsem skončil ve fázi, kde byly všude jen díry a natahané trubky a pár hotových spojů. Od té doby jsem byl tuším ještě 2x v Rousínově pro další a další věci. Nechápu to, ale i když jsem si všechno rozkreslil a spočítal, hromada mi toho chyběla a hromada přebývala. Naštěstí jsem byl s DolTakem domluven, že můžu vše přebytečné a nepoužité vrátit.

Budování závlahy celkově probíhalo dost chaoticky. Nikdy se nedalo nic udělat najednou a v kuse, ale vždycky jsem odbíhal a dělal tisíc věcí najednou. Aby šlo toto zapojit, je potřeba toto vyzkoušet, takže je potřeba toto připravit, jenže na to je potřeba toto. A toto nejde zasypat, protože se musí vyzkoušet, že to tady neteče, takže je potřeba dodělat tady rozvaděč…..

Takže to pak na zahradě vypadalo jak na bojišti. Všechno všude rozkopané a nic neodělané. A nejhorší bylo, když se začly věci sr..kazit.

Přívod vody na zahradu v nezámrzné, tam smyčka na vyfouknutí vody, co půjde pak už jen pod povrchem. Vše složeno, samozřejmě v nejdebilnějším místě a hloubce, tlakový test a ono bác, řach, vodotrysk a díra plná vody. Jasně, asi jsem to blbě smontoval. Tak počkám až voda opadne, pracně se dostanu ke kolenu, znovu vše složím, utáhnu, další test. Bum bác, další vodotrysk. Začínám si připadat jako retard, ale ok, do třetice další pokus. A zase blbě.

No tak to už mám podezření na blbý kus z výroby a vyměňuju ho. Napočtvrté vše ok. T-kus beru pak ze zvědavosti sebou do firmy. A co byste řekli. Nebyl vadný. Problém byl (jde to vidět i na fotce nahoře), že mají dva dodavatele, co dodávají tyhle modré spojky. A každý používá maličko jiný vnitřní mechanismus. A já jsem ho omylem prohodil s jinou spojkou. Na první pohled to vidět nejde, ale nedrží to. Tak to jen kdybyste to někdy řešili :))).

Další fáze pak probíhala vcelku poklidně, jen byla v podobném duchu jak tahání kabelů v baráku. V některých koridorech začínalo být trubkám a chráničkám dost těsno :)). Ale lepší pár chrániček navíc, než někdy ještě muset znova do zahrady takhle kopat.

Pak přišla další radost. Poskládání rozvaděče. Strašně moc závitů, které mohou protékat. A taky protékaly. Naštěstí jsem s takovou variantou počítal, takže jsem si vše nejdřív sestavil a natlakoval na terase, kde jsem to pak postupně fixoval.

Až pak jsem pospojovaný rozvaděč přenesl do vykopané díry a začal ho připojovat naostro. Kupodivu jsem si to připravil docela dobře, takže zapojení na natahané hadice nebyla až taková hrůza, jakou jsem čekal.

Drobných změn a restrukturalizací jsem se v rozvaděči ale bohužel nevyhnul. Původně jsem chtěl do levého rozvaděče nacpat dva vstupní ventily, filtr pro čerpadlo a dva výstupní. Bohužel, jelikož ventil neumí fungovat v protitlaku (tzn. pokud je zavřený a máte tlak z jiné větve, ventil se otevře), je potřeba za ventil dát ještě zpětnou klapku. A to mi to všechno rozbilo.

Nakonec jsem filtr nad přívodem z retenčky přesunul do jiné krabice, kde bude spolu s uzávěrem vody do rozvaděče a jednou z chrániček, která vede pod naší zahradou.

Další krok byla instalace čerpadla. Už jsem to někde psal, je to all-in-one čerpadlo. Jen to hodíte do vody, ono si to hlídá tlak a když je potřeba, samo se zapne. Jediná nevýhoda je, že má pro připojení elektriky už přidělanou koncovku a já ji neprotáhnu chráničkou. Takže ho budu muset fiknout a doufat, že v případě budoucích problémů mi uznají záruku (prý občas jejich dodavatel dělá problémy).

Musím říct, že i když sem si retenčku sám kupoval, sám instalovat a sám v ní už několikrát byl, vždycky se dovnitř bojím. Pokaždý čekám, co za mrtvoly nebo havěti tam najdu :). Navíc průlez tam je jak v pevnosti Boyard, takže fakt nic moc zážitek.

Tentokrát největší překvapení krom několika mrtvých a nafouklých žížal byl žlutej všudepřítomnej hnus. Ať už je to pyl z řepky nebo borovic, je to odporný. A jak to všude poletuje, tak při jakémkoli dešti se to všechno spláchne do retenčky. A tam se z toho udělá jeden velký žlutý škraloup, co pak pokryje úplně všechno.

Čerpadlo jsem v retenčce postavil na dlaždici, aby nenasávalo bordel úplně ze dna. Odtud jsem ho pak připojil pomocí trubek na přivedenou trubku do retenčky. V cestě jsem pak ještě přidal ventil, abych mohl celou větev na zimu vypustit a nebo větev odtlakovat v případě servisu.

To se mi samozřejmě hned hodilo, jelikož po prvním natlakování začal protýkat přesunutý filtr. Takže jsem si rovnou vyzkoušel i odtlakovávání. A kupodivu jsem dal ventil i tak dobře, že při troše námahy se na něj dá dosáhnout zeshora, takže není potřeba slézat do nádrže.

A to je pro dnešní článek vše. Dneska jsem přes den udělal zas další práci, ale nemám všechny fotky, takže si to nechám zase na příště :). Každopádně to po dnešku snad už vypadá, že se blížím do finále. Ale ještě to tak jeden dva dny bude chtít.

Pomohl Vám náš blog? Chcete nás podpořit? I málo udělá radost 😉