Tak dneska to bude zase po dlouhé době budovatelský příspěvek. Celkově to bylo takové deja-vu z minulosti, kdy jsem si připomenul všechny ty dny strávené vyráběním parotěsnosti na půdě. Na pátek máme totiž naplánovaný finální blower door test a tak bylo potřeba všechno připravit.

Největší rest, který mi tu zbýval, byl náš průlez na půdu. Už je to tak dva měsíce, co nám stolaři dodali objednané okno-dveře, ale nějak jsem ho pořád nestihl nainstalovat (v rámci úspor a hlavně preciznosti parotěsu sem si ho chtěl nainstalovat sám).

No a tak jsem se do toho dneska pustil. Když jsem vytahal všechen vercajk nahoru na půdu (samo sebou asi na popáté, na tomhle musím ještě zapracovat), začal jsem zjišťovat, jak moc velký průser to zase tentokrát bude.

No zadařilo se kvalitně, hned z kraje se objevil problémek levelu 6 (zavedli jsme si s I. stupnici 1-10, aby když člověk volá “máme problém” rovnou i identifikoval, jak velký,aby se na to ten druhý mohl připravit 😉 ).

Když jsem okno-dveře do průlezu měřil, nějak jsem nepočítal s tím, že vlastně nebudou uvnitř průlezu, ale až nad ním na půdě. Takže původní plán, že se dveře budou utvírat směrem k šikmině střechy vzal rychle za své, protože se dveře nevešly pod krokev.

Naštěstí je průlez téměř čtvercový a tak rotace o 90 stupňu problém vyřešila. Dveře se budou moci v pohodě otevřít, navíc se otevřou o “fous” víc přesně tak, že budou držet samy otevřené, ale zároveň nepřepadnou moc dozadu.

A tak mohly začít přípravy. Další problém (tentokrát tak trojka) byl, že OSB desky tvořící průlez byly různě vysoké a tak po položení rámu na podlahu dost znatelně vrklal. Takže sehnat brusku/hoblík a pěkně to celé srovnat.

Naštěstí se zadařilo v místní půjčově a tak jsem měl za hoďku problém vyřešen. Další pak už byly jen přípravy na parotěs. A protože mi zbylo spoustu tmelů a pásek, bylo z čeho vybírat.

Jako první jsem vyluxoval (jako táhnout ten těžký vysavač na půdu byl fakt nápad) celou půdu, abych se zbavil hoblin a prachu z vaty. Pak jsem ještš vytmelil mezeru mezi svislou OSB deskou a prvkem na půdě. Toto bylo možná zbytečné, ale myšlenka byla připravit horní hranu co nejlépe na nalepení Airstop pásky.

Další pak byla první vrstva Airstop pásky, která byla napůl na svislé OSB desce a napůl na horních prkech podlahy. Na horní vstvu airstopky pak přišla další housenka tmelu kolem dokola průlezu tak, aby až se přiklopí rám bylo vše utěsněno.

A kolem housenky z tmelu pak přišla ještě housenka z protipožární expanzní pěny. Pěna proto, aby se celý rám pořádně zafixoval k podlaze a protipožární proto, že je pak i pěna vzduchově neprodyšná. Takže krom tmelu vzduch podrží i pěna.

Pak následovalo přiklopení rámu na připravené housenky, srovnání a zatížení rámu a technologická pauza, aby se všechno pěkně spojilo.

Když bylo zatvrdnuto, pro jistotu přišel na řadu další tmel, který jsem injektoval mezi rám a Airstopku z prostoru z průlezu a ten jsem pak ještě celý přelepil finální vrstvou Airstopky. To by bylo, aby tamtudy fučelo.

Pak ještě nalepit těsnění do prostoru mezi rám a dveře.

A nasadit dveře, zatlouct panty a a voilá, vzduchotěsný průchod na půdu je snad hotov ;-).

“Snad” proto, že finální verdikt uvidíme v pátek. Ale věřím, že to dopadne dobře.

Pomohl Vám náš blog? Chcete nás podpořit? I málo udělá radost 😉